Super Size Me

Američani jsou skutečně velice tlustý národ, a dost možná za to mohou fastfoody. Právě fastfoody si Morgan Spurlock zvolil za veřejného nepřítele č.1 a natočil o nich dokument "mooreovského" střihu. Oproti Mooreovi zde citelně chybí větší porce humoru. Výchozí nápad je znamenitý - Morgan se údajně po 30 dní stravuje výhradně u McDonald´s a pak předvádí na kameru devastující následky - ztloustne, rychleji se zadýchá při chůzi do schodů a má problémy dostat erekci (to ale na vlastní oči neuvidíte). Zde bych si dovolil trochu zapochybovat o objektivnosti filmu: Já pracoval 4 měsíce v americkém McD, během této doby jsem se ze značné části živil právě McHumusem (ne že by mi to tak chutnalo, měl jsem to (pst! :-)) zadarmo) a žádný z těchto problémů jsem u sebe nezaznamenal. Přesto dávám čtyři hvězdičky za dobrý úmysl, fastfoody jsou skutečně zlo, a všem vám doporučuji se držet od nich dál (vím o čem mluvím:) (20.06.2005)

S tímhle dokumentem je to opravdu 50 na 50. S polovinou věcí, které tam byly řečeny (McDonald je špatný, na váhu má vliv i to, že lidé necvičí atd…) souhlasím a beru je jako jistotu. Na sobě mám odzkoušeno, že je prakticky jedno, co jíte, ale když se hýbete, dokáže za dva až tři měsíce pohodlně shodit i deset kilo (true story, jak by řekl Barney :-)) a je mi taky jasné, co tímhle Morgan chtěl říct. Ale ta zbylá polovina mě nutí brát tento dokument jako komedii. Například ta jeho přítelkyně "všecičko je fujky fujky, jen organická strava je to nejlepší, jsem hrdá na to, že jsem veganka, šunka je jako heroin" byla opravdu na ránu, nechápu, jak s ní (vůbec nějaký) člověk může vydržet, občas argumenty proti těm fast foodům taky nebyly tak "pravdivé“ či "úderné"… prostě je to na člověku, jak si tyhle informace přebere. Za mě můžu říct (a to píšu jako člověk, co McDonalda skoro nejí, protože většinou dá přednost KFC a i to jím tak jednou za tři měsíce) že je to hlavně o lidech - pokud se tam budu stravovat denně a (ještě k tomu) budu pít ty jejich hnusy, tak je jasné, že nic dobrého se mi nemůže stát. I když… na internetu je už dost článku o tom, že někteří (jiní) lidé taky jedli u McDonalda každý den, ale je do nějaké výše (myslím, že to bylo 3 000 kalorií za den, teď opravdu nevím) a zhubli. Takže, tahle mince, vážení, má dvě strany a musím už potřetí napsat, že to je prostě o člověku. Například mám kamaráda, který váží tak 50 kilo, chodí do McDonalda i několikrát týdně, spořádá tam toho víc, jak menší rozvojová země a pořád se drží na své váze (jediný sport, kterému se věnuje, je fotbal). Takže asi tak… 50 %. (30.07.2011)

Dokument z řádu těch, jimž uvěříte i lživou informaci, neboť je zábavně prezentována. Na nenapadnutelné argumenty se zde nehraje, větší význam má síla dopadu. Je společensky prospěšným činem „užrat se“ fast foodovým jídlem? Co by následovalo, kdyby Spurlock ve svém experimentu pokračoval a nakonec zemřel? Byl by někdo překvapen? Těší mne autorova (pasivní) aktivita, ale zároveň přemýšlím, jestli byla takto vyhrocená varianta jediným způsobem, jak předvést škodlivost „junk food“ pro lidský organismus. Ale nejspíš jo, kdybych sám navštěvoval Meka vícekrát než jednou za půl roku, po zhlédnutí nejspíš přeladím na kopřivové listy... na pár dnů. 75% Zajímavé komentáře: Faye, nunka, numi, fleker, Decker, Trainspotter, Phillo, Honza dAve (21.09.2010)

Nevadí, že to všichni víme. Člověk je totiž panák fackovací a dokud mu netryská krev z otevřených ran, je mu fuk, co ví. Všichni víme, že se v mekáči cpem svinstvem. Neví to snad jen děti, ale i ony to - nějak - jednou zjistí. Spurlock natočil přímočarý a energický dokument, který má drajv a dokáže trefit všechny hřebíky na hlavičku. Příliš nespekuluje, spíše si pohrává s fakty. S fakty sice známými, jenže on ten fackovaný tvor potřebuje občas vidět, ne jen vědět. Škoda. Možná jednou hamburgery budou mít něco na způsob štítků na krabičkách od cigaret - miniaturní displeje a repráčky, které po každém soustu zakřičí: "Právě sis ukousl dvě stovky kalorií, ty tlustý prase!" Docela bych tomu i věřil. Zákony a zákonodárci totiž rádi dávají najevo, že o škodlivosti ví a snaží se vzbudit dojem, že s tím něco dělají. Jen proboha bacha, aby nám neklesly tržby. Je třeba prodat a být vlídný k lidem, no ne? Jsou šťastní, hladoví a vypasení, rovnou na porážku. P.S. Ty metrákové obludy na místě servírek vyznívají skoro až recesisticky. (13.07.2010)

Odvážný experiment s vlastním zdravím. Brutální měsíční intoxikace organismu potravou z McDonalda je sice trochu přehnaný způsob, jak upozornit na nezdravost burgerové kuchyně, ale v praxi se jeví jako nejúčinnější. Nezdravost fast foodového stravování je obecně známý problém, kterému je současná civilizace vystavena. Nechť všichni pochybovači o zdravosti tohoto způsobu stravování si pustí tento dokument. McDonald je marketingově vůbec nejsilnější potravní řetězec, s nejrychlejším celosvětovým růstem tržeb. Pokud chcete vědět, jak nejlépe prodat hamburher, zeptejte se strýčka McDonalda. Nešťastné je, že speciálně v tomto řetězci jsou vystaveny reklamním vábničkám děti, ze kterých si restaurace vychovábá své budoucí strávníky. Jak smutné...... Dopad dokumentu Super Size Me pocítil i samotný McDonald. Ku prospěchu věci je, že nyní více sponzoruje sport, tabulky nutričních hodnot dostanete ke každému menu a začali nakupovt lepší oleje. Přidali více salátů. Nicméně nezdravé to je pořád a vždycky bude. (16.11.2012)