poster

Sasamejuki

  • Japonsko

    細雪

  • Japonsko

    Sasame-yuki

  • anglický

    The Makioka Sisters

Drama / Romantický

Japonsko, 1983, 140 min

  • mrtvej pes
    **

    Nikomu jinému kromě mě nevadí, že zprasili ztvárnění jediného citlivého, funkčního a vzájemně chápavého vztahu z celé knihy, manželství Sachiko a Teinosukeho? Teinosuke vůbec oblézá cokoliv, co vypadá, že to možná může mít vagínu. A nejen to, ale i ostatní vztahy. Co ty nevěry a scény a nože v zádech? Kde je Tanizakiho diplomacie, zacházející až do krajnosti, frustrující čtenáře? Z celé (pro mě nestravitelné, protože zaujatě chlapské) pointy nezbylo nic. Kde si kniha pěstovala metaforu, že v chaosu doby zůstává Japonsko stát se svojí krásou, jednoduchostí a tradicí ztělesněné v "čisté ženě" a jejím šťastném konci, adaptace vše zvorala. Ze zatvrzelé Yukiko udělali manipulátorku, ani její křehkost ji tu nezachrání; člověkem, který sestře vábí manžela, můžu jenom pohrdat. Nejrozvrstvenější postava předlohy, i když v žádném případě ryzí, Taeko - tak z ní nechali hrabivost, je hodnější a charakterově plošší, jinak nic. Ochudili ji o hodně. A Teinosuke, můj nejoblíbenější, je tu odpor sám. Co nezabily změny, zabila stopáž.(29.3.2015)

  • Mik_e
    ***

    Bohužel jako znalec knižní předlohy se nevyhnu srovnání, ze kterého film zkrátka nemůže vyjít vítězně. Na jednu stranu jsou ve filmu hezky ukázány dobové zvyklosti tradiční japonské rodiny, na druhou stranu je to celé až příliš komorní a režisér jakoby se snažil vyhýbat dramatickým scénám, kterých je v knize dost. Nicméně se na to dívá dobře a vše opravdu podstatné ve filmu ukázáno bylo, nakonec tedy spokojenost.(20.12.2014)

  • Mi Nü-Chai
    ****

    Adaptaci jedné ze svých nejoblíbenějších knih jsem sháněla docela dlouho a těžce a stejně těžce se mi přiznává, že má očekávání do ní vkládaná nebyla tak úplně naplněna. Společensko-satirický a zejména velmi drobný, leč nikoli nezajímavý politický rozměr knihy byl upozaděn v zájmu všednodennosti a vztahově-rodinné roviny, což mne mírně roztrpčilo. Sice nemohu popřít, že právě ona rovina byla zvládnuta více než dobře a režisér měl při výběru herců proklatě šťastnou ruku; zejména křehká Jukiko mne naprosto okouzlila a ani její sestry či jejich partneři nepřišli zkrátka (např. scéna, ve které se Curuko nakonec rozhodne odejít s manželem do Tókja je skvělá a setkávání Jukiko s všemožnými nápadníky snad ani nemohlo být natočeno lépe), leč choutek po širším celospolečenském záběru mne to plně nezbavilo. Ne že bych toužila po doslovném převodu, jen je mi poněkud líto, že většina adaptací literatury s podobným námětem končívá právě oním zaměřením se na úzký kruh vztahů a rozsáhlejší dění opomíjí. Též mne drobet zamrzelo takřka úplné vypuštění tragičtějších částí života sester, obzlášť v případě Taeko. Celý film nakonec vyznívá až příliš poklidně, slunečně až sentimentálně, byť si tedy myslím, že právě to bylo tvůrčím záměrem. Avšak přes všechny výtky stále považuji Sasamejuki za kvalitní, v některých momentech až krásný snímek.(17.10.2012)

  • rivah
    *****

    Přesný překlad japonského titulu (i románu) je SNĚHOVÉ PÁPĚŘÍ (sněžení se objeví až na konci filmu). Román vyšel v Japonsku 1948 (vč. třetího dílu) a česky roku 1977 s názvem SESTRY MAKIOKOVY... Kdo četl román a předem si udělal představu, tak má asi výhrady k adaptaci (viz další komentátoři). Avšak filmové zpracování jako samostatné dílo snažící se postihnout zejména rodinné a lidské vztahy na pozadí konce jedné éry má film silnou výpovědní hodnotu. Obraz mizejícího světa a životů, které uplývají s ročními obdobími, zkrášlený kvetoucími květinovými zahradami. Plné citu, ale sentimentální jen v přijatelné míře.(14.10.2015)