Reklama

Reklama

Černobílý prapor

  • Pobřeží slonoviny Noirs et blancs en couleur (více)
všechny plakáty

Obsahy(1)

Oscarem oceněný film odkrývající satirickou formou absurditu války. Obyvatelé zapadlé francouzsko-německé obchodní stanice v západní Africe spolu léta žili v naprosté shodě. Jejich poklidný život naruší zásilka šest měsíců starých novin informujících o válce, probíhající mezi Německem a Francií v Evropě. Oba náhle znepřátelené tábory sestavují "armády" z nezkušených a nic nechápajících domorodců. Boj se však mění v zábavnou přehlídku, kterou sledují dámy se slunečníky. Francouzský zeměpisec Hubert se ale nevzdává a spřádá plány na skutečnou bitvu ... OSKAR za nejlepší zahraniční film. (HBO Europe)

(více)

Recenze (5)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Úpřimně jsem netušil, co očekávat od již zapadlého oscarového filmu z Pobřeží slonoviny (byť ve francouzské koprodukci), ale zároveň mě táhla zvědavost, těšil jsem se v obsazení na Carmeta a Dufilha a překvapivě oba pánové měli tu dost prostoru... a Jacques Dufilho si tady ode mě zaslouží speciální zmínku – možná nenápadný, ale přímo rozený komik to je! Už jen když jsem zahlédl jeho obličej s tím hustým knírkem a mimikou, jsem se nemohl udržet a když pak cosi rázně, s komicky smrtelnou vážností promluvil, šel jsem totálně do výtlemů. :D Několik postav spolu s netradiční zápletkou zasazenou do období 1. světové války vrhají celý film do silného absurdna, celý děj s realistickou hrou na válku (zatím) mimo její skutečné dění je tu jednou zábavně, jindy až podivně zvláštní. V jednotlivých obrazech cítit nějaká ta satirická poselství, například u výletů velícího seržanta a jeho společnosti složené z blízkých kumpánů, jejich manželek a faráře, kteří se nechávají nosit otroky doslova na rukou do přírody a kolem válečného dění posedávají, konverzují a vychutnávají si slunečné dny... a nechybí v závěru ani překvapení. Přijde mi z dnešního pohledu až neuvěřitelné, jaké svérázné filmy v 70. letech získavaly v Americe toho zlatého plešouna v kategorii cizojazyčných filmů (dále třeba Buňuelův Nenápadný půvab buržoazie nebo Blierovo Připravte si kapesníky). Ale budiž, já mám podobně svérázné komedie z téhle éry rád a jelikož mám pocit, že většinou si dnes nacházejí jen málo vděčných diváků, o to víc mě těší, že někdo povolaný dokázal některé z nich ve své době až TAKHLE ocenit. Černobílý prapor si tedy navzdory tomu Oscarovi zatím k mým favoritům úplně nezařadím, ale dost povedené to v nejedné scéně bylo a potěšila i příjemně hravá Bacheletova hudba. PS: Nezapomněl jsem já zmínit toho Dufilha? :-)) -------- „Všechno, co potřebují vědět, je jak nabít zbraň! Můžou to být idioti, ale za den se to naučí...“ [75%] ()

Fingon 

všechny recenze uživatele

Filmový debut mého oblíbence Annauda ve mně zanechal daleko lepší dojem než jeho dosud (psáno 3/2008) poslední film Sa Majesté Minor. Odehrává se kdesi v Africe (natočeno na Pobřeží slonoviny) během první světové války - nicméně kvůli odlehlosti této kolonie se francouzští i němečtí bwanové dozví o probíhajícím konfliktu až o rok později. Francouzští kolonisté považují válku jen za další oživení nudných všedních dnů a nábor černošských obyvatel jen za další důvod k jejich perzekuci, ale velmi rychle zjistí, že Němci se nedají... ()

Reklama

sibskyn 

všechny recenze uživatele

Celkové vyznění a chápání filmu určitě do sebe něco má a člověk se nad tím zamyslí, ale neubráním se tomu, že je to velká nuda. ()

Zajímavosti (2)

  • Společně s alžírským snímkem Z (1969) se jedná o jediné africké filmy, které získali Oscara pro nejlepší cizojazyčný snímek. (Kmotr76)
  • Natáčelo se v Pobřeží slonoviny. (griph)

Reklama

Reklama