O půlnoci odnesu tvou duši

,,Ještě je čas. Nedívejte se na tenhle film. Běžte domů. Příliš pozdě..." Poněkud obskurní snímek, který je dvě třetiny dramatem muže, jenž sice umí ovládat lidi ve svém okolí, avšak nedokáže si získat lásku ženy, po které touží. Zlotřilý hrobník Zé jakoby vypadl z naturalistických dramat E.Zoly. Touha po potomkovi ho žene k běsnícímu vraždění, současně dává na odiv svůj absolutní ateismus a posmívá se pověrčivým obyvatelům. Černobílý snímek se v určitých momentech nejen formálně velmi podobá expresionistickým snímkům. Závěr se mění v klasický duchařský horror, byť divák si může myslet, že vše jsou jen hrobníkovy halucinace. Snad jen strašit diváky sklípkanem mi nepřijde vynalézavé, jelikož ti člověku svým slabým jedem neublíží. Pouze některé druhy uvolňují z těla ochlupení, které se zabodává do kůže a vyvolává těžké záněty. Tenhle ovšem ne, jelikož by ho nenechali lézt po herečce. Opravdovější by tak bylo konstatování: zemřela hrůzou...než na pokousání pavoukem. Jinak příjemná podívaná na...Velikonoce? ano! na Velikonoce zvlášť! (07.04.2012)

Vynikajúci Brazílsky snímok. Na rok vzniku sa tu dočkáme peknej dávky násilia, doprevádzanej celkom dobrými gore efektami. K tomu hlavná postava - Zé je sympaťák, ktorý má také názory ako každý normálny človek v dnešnej dobe. Síce miestami film pôsobí trochu umelo (neprirodzene), ale nemôžem poprieť, že posledná scéna môže v noci niekoho vydesiť. Inak super herecké výkony, rozumná stopáž, hudba/zvuky mi síce trochu nesadli, ale atmosféra fungovala na plno. Spokojnosť! Teším sa na ďalšie diely (škoda, že sú farebné)... 90%. (26.08.2010)

Filmové selfíčko páně Mojinse, sám si to napsal, zrežíroval i odehrál a je to znát. Narcistní dílko, kde hlavní hrdina  nesleze ze záběru.  Protrahované utrpení, kdy už mu v jednotlivých mikroscénkách s mikroscénářem konečně praskne žilka v oku a vylítne jak přetlakovaný papiňák bylo místy k nevydržení.  Scéna z kostela, kde Zé pokřikuje na vítr a bouři pak svou teatrálností připomene utrpení svatého Šebestiána, k dokonalosti chyběl jen nezúčastněný simultánní dabing králů videa.   Nejveselejší je pak plakátek k filmu, díky němuž by člověk pomalu očekával hutný undergroundový splatter zakázaný ve všech zemích světa i závislých územích. I když možná v Srbsku by to pustili, tam jsou zvyklí. Ale to je samozřejmě omyl, kultovním se stal film v šedesátých letech, tam bohatě stačila lahví přeťatá ruka či prsty vydloubnutá očka.   Jinak já to říkám celý život, fanatický ateista je horší než pánbíčkář, co černoprdelníkům věří každý žalm. U mě zase dobrý,  obskurní a zábavný. (31.10.2023)

Keď niekto drží v hnátoch lebku, nemusí to byť hneď Hamlet, všakže? Môže to byť aj pokrivený hrobár, ktorý na začiatku pôsobí, že by mohlo ísť aj o slušný klasický horor, nakoniec však človek nechápe, v čom sa toto stalo kultom. Niektoré scény pôsobili bábkarsky ako keby šlo o prequel raťafáka Plachtu. A ten bol teda naozaj desivý, asi aj desivejší. (11.04.2024)

José Mojica Marins coby režisér a hlavní hrdina v jedné osobě. Marins tímto černobílým filmem vlastně započal sérii o hrobníkovi jménem Zé, který využívá pověrčivé obyvatele malé brazilské vesnice k vlastnímu štěstí a prospěchu. Postava je to tedy nejednoznačná, rozhodně ne typicky kladná a pro mě vlastně ani příliš sympatická. To je ale můj problém. Každopádně jako první díl této dnes již kultovní hororové trilogie funguje více než dobře. Nechybí tu ani důležité prvky každého správného hororu jako hrobky, mrtvoly a půlnoční hřbitov plný duchů. Prostě old school jako prase. (24.04.2011)