Pomaľované vtáča
The Painted Bird
Režie:
Václav MarhoulScénář:
Václav MarhoulKamera:
Vladimír SmutnýHrají:
Petr Kotlár, Udo Kier, Michaela Doležalová, Zdeněk Pecha, Lech Dyblik, Jitka Čvančarová, Stellan Skarsgård, Harvey Keitel, Julian Sands (více)Obsahy(1)
Ve snaze uchránit své dítě před masovým vyhlazováním Židů, rodiče posílají syna k příbuzné na venkov kdesi ve východní Evropě. Chlapcova teta však nečekaně umírá a tak je dítě nuceno vydat se na cestu a protloukat se úplně samo divokým a nepřátelským světem, ve kterém platí jen místní pravidla, předsudky a pověry. Jeho snahu o doslovné fyzické přežití ale po válce střídá jiný boj. Boj, kterého si ani není vědom, boj sama se sebou, boj o svou duši, o svojí budoucnost... Nabarvené ptáče je hluboce dramatický příběh zaobírající se bezprostředním vztahem mezi hrůzou a krutostí na jedné straně a nevinností a láskou na straně druhé. Je to první a nejslavnější román autora knih „Byl jsem při tom“ a „Pinball“ - jednoho z nejvýznamnějších a nejvýraznějších a světových spisovatelů minulého století Jerzyho Kosińského. (Bioscop)
(více)Recenze (674)
Děj je divně polámaný... Postavy působí jako vytržené z pravěku. Absence dialogů spíš škodí, prospěl by aspoň vypravěč... Snaha byla velká, obrazově se to moc povedlo a i přes tu stopáž to nenudí. Ale emocionálně mě to hodně minulo, protože jsem nepochopil skoro žádnou dospělou postavu. Pokud to bylo podobenství, tak mi to tak nevyznělo... ()
Posledne som videl niečo podobné na tému citového zneužívania detí v Holocaust business dielo Chlapec v pruhovanom pižame. Dal som 1* so súcitu s obeťami. Už dosť, nebudem a navyše som si prečítal aké morálne vlastnosti má to hovado čo ten knižný paškviľ napísal, je to čistá žumpa. Tak aj skončil. Kto tak asi toto môže financova? Jediné doposiaľ čo má slušnú výpovednú hodnotu a dobré herecké výkony bol dlhú dobu v trezore uložený Ruský film Jdi a dívej se. To som dal za 4*. ()
na vydloubnuté oči jsem byl již zvyklý ze Shreka, a špatně se mi kvůli tomu fakt neudělalo. No, na podruhý už jen s rodinou! Žádný Hledá se Kapr nebo Sněhurva a sedm prcalíků! ()
Takové rádoby drsnější nic ()
Velmi temné a smutné psychologické drama, plné vyhřezlého lidského zla, krutosti, zrůdnosti a zvrhlosti, natočené bez jakéhokoliv sentimentu a patosu. Válečné drama se spoustou strašně silných, těžkých i průzračně čistých až lyrických obrazů pokládá snad ještě více znepokojujících otázek, na které musí hledat odpovědi každý sám v sobě. Lidé si odnepaměti ve své historii tvoří imaginární pořádky v podobě zvyků, mýtů, pověr atd., které společnost spojuje, ale ty také mohou ve své vyhrocenosti vést k bezbřehému primitivismu, lidským předsudkům a iracionálnímu strachu z jinakosti. Narozdíl od knížky jsem měla u snímku problém se emočně ztotožnit s malým Joskou.Necítila jsem nic. To odosobnění trvalo téměř až do konce filmu. Až v jeho úplném závěru a při přenádherné písni v závěrečných titulcích se moje emoce se vší silou provalily... Vynikající kamera, obdiv k Mistrům zvuku a velký respekt k panu režisérovi. Je moc dobře, že právě takový film a právě v téhle době vůbec vznikl. ()
Potvrdily se bohužel mé obavy, že Marhoul je neumětel. Sice tomu věnoval strašně moc času a energie, ale když já budu takhle věnovat 8 let tréninku běhu na 100m, tak se na tu olympiádu stejnak nedostanu, když prostě nemám potřebnej talent. Spousta samoúčelně násilných scén, které tam jsou pravděpodobně jen proto, aby diváka šokovaly. Nicméně když je to popáté, pošesté, nechávalo mě to už úplně emočně chladným. Vlastně jako celý film, který je v podstatě jen slepenec sice hezky natočených (kamera Vladimíra Smutného vyčnívá nad vším ostatním o parník), ale mizerně sestříhaných scén, kdy se skoro nic nenechá doznít a už už spěcháme do dalšího záběru, který je kolikrát absolutně zbytečný, samoúčelný atd. Fakt si asi budu muset přečíst knihu Kosinskyho, jestli to tam fakt všechno takhle je. Protože u tohohle filmu jako u málokterého jiného platí staré známé "čeho je moc, toho je příliš". I když bych se rád vyhnul srovnání, tak tady se přímo nabízí Volyň, která mě emočně semlela a vyflusla na konci pěkně zdrcenýho. Tady nic, už sem akorát doufal poslední půlhodinu, že bude brzo konec. Což je smutný u filmu, ve kterym je hlavním hrdinou dítě zmítaný hrůzama války. (kino Premiere Cinemas, orig.) ()
Když jsem šel na tento film do kina, už předem jsem věděl a byl jsem informován od známých, že to bude jeden z nejdrsnějších filmů, co český režisér vytvořil. Psychicky jsem se na to připravoval, že se mi může udělat nevolno a že můžu odejít z kina dřív, ale já si dal slib, že to zmáknu. A popravdě? Nakonec jsem to fakt zmákl. Film jako takový je opravdu drsný. Spousta krve, ponižování, bytí, zabíjení a střílení a sexuální narážky. Tohle všechno se právě odehrává v tomto filmu. Mladý pán Petr Kotlár odvedl vynikající práci, že nikdo nepoznal, že se to vůbec hraje. Aby to bylo ještě efektivnější, tak je film černobílý. Děkuji panu Marhoulovi, který vytvořil tento snímek. Po skončení filmu jsem asi ještě seděl nějakých 5 - 10 minut v tichosti, v myšlenkách, proč jsem na to vlastně šel? ()
Mne sa to veľmi páčilo. V. Marhoula je možné závidieť. Áno, protivojnová snímka. Áno, plný ukrutností. Áno, skvelé dielko. Ono, údajne realita s Kosińského dielom, skrátka, že si to Kosińský vymyslel. Pravda je však taká, že podobných detí a obdobných príbehov (no reálnych) bolo asi veľa a to je skôr realita, smutná. Veľmi sugestívne. V. Marhoul stvoril ozaj veľký film. Človek by sa nedivil, ak by o režiséra prejavili záujem zahraničné produkcie. Azda V. Marhoul bude príkladom, možno vzorom (latku nastavil skutočne vysoko), pre mnohých filmárov v našich končinách, ako má pôsobiť, vyzerať kvalitný film, s myšlienkou (nebezpečenstvá antisemitizmu, rasizmu, fašizmu, ale i zla medzi ľuďmi, je viac než vhodné si toto, hlavne v súčasnosti pripomínať). Epizódovité využitie hercov ako U. Kier, S. Skarsgård, H. Keitel, B. Pepper isto poteší nejedného cinefila, neuveriteľné, ako ich šikovne V. M. zakomponoval do veci. Veľmi ctižiadostivý, cieľavedomý projekt. České levy sú aspoň určité ocenenie, hoci asi ambície boli väčšie, len kto vie, ako to v zámorí všetko funguje. Klobúk dole. ()
Neprenosna zkusenost, hodne silnej zazitek, kterej vas nekonfrontuje ani tak s brutalnim nasilim (kazdy druhy beckovy horor ma mnohem explicitnejsi sceny) jako spis s vlastni reakci na to, co se postupne behem cely ty kalvarie na platne odehrava. Jestli chcete kdy film videt, bezte na nej do kina, protoze v televizi nebo na tabletu ztrati minimalne tretinu ucinku. Navic je i (mozna diky predloze) promyslenej v detailech, hlavni hinty: 1) jozka nedorekne konec motlitby v kostele "... odpoustime nasim vinikum", protoze ho prerusi knez, a od te doby nebo o neco malo driv se z cisteho pozorovatele a objektu nasili stava jeho subjekt, vykonavatel. 2) to, ze Jozka skoro nemluvi, ma podle me jasnou a primou vazbu na scenu s konem, kteryho najde v lese a rika mu, ze se o nej postara a ze ho zachrani. V tu chvili totiz zjisti, ze mluvit je uplne zbytecny, protoze slova nemaji v tomhle svete vubec zadnou moc a casto skonci ve svym uplnym protikladu... ()
Nabarvené ptáče je film o nejdelší hře "horké brambory" na světě, kde kluk představující bramboru je brutálně odkopáván z místa na místo, tak že spoustě diváků je z toho tísno. A amerikánští novináři byli filmem donuceni opustit kino. Napsáno dle novely, která je drsnější než film a inspirováno filmy jako Ať žije republika. Upřímně nyní víme nežije jen republika, ale i internetový komentátoři buď diskutující olbří rozpočet, nebo že rejža je havlista, nebo že je to drsný film který mi zkazí dětství. My však víme odpověď na všechny tyto debatní témata. Olbří je neexistující slovo, rejže nemá politické názory a jediné komu to zkazí dětství ho strávil v hitlerjungen. Takže čus bus autobus (ve kterém film skončí) a nenechte se znásilnit, koťátka. ()
Naprosto neuvěřitelný úkaz u nás doma. Ani si nepamatuju kdy naposledy jsem zažil u českého filmu něco podobně vizuálně a technicky vypiplaného. V této rovině se snad hodí přirovnání například k černobílým opusům Františka Vláčila či k Hertzovu Spalovači z období zlaté éry let šedesátých. Krásně zrnící filmový materiál jenom podtrhuje a nechává vyniknout opravdu životnímu výkonu Vladimíra Smutného. I herecký mix v čele s Petrem Kotlarem snad ani jednou neselhal. Jediná věc která je zde trochu slabší je scénář. Při takto dlouhé stopáži, kdy je děj rozsekán na mnoho krátkých scének (samozřejmě je to dáno knižní předlohou) bych uvítal kdyby měl příběh aspoň jednu tenkou nitku která by je nějak na pozadí spojila a bylo možné ji sledovat v průběhu celého filmu a dovedla nás na konec filmu. Takto jsou tyto krátké příběhy nasekané za sebe, oddělené stmivačkami a kdyby někdo jeden z nich výstřihnu, na celkové vyznění příběhu to nebude mít vliv. Přesto se velmi hluboce skalním před Marhoulem, že do tohoto riskantniho projektu šel a doufám, že tím dává příklad do budoucna. 85% PS: bulvárním kecům nevěřte. Za celou dobu ze sálu neodešel nikdo. Ani já, přestože mě dobré poslední dvě hodiny příroda chtěla jinde. To o filmu taky něco vypovídá. ()
Marhoule jste frajer! Po padesáti letech přispěla česká kinematografie do světového fondu opět něčím, co se dá označit jako VELKÝ FILM světového měřítka... ()
Samoúčelná a úmorná přehlídka zaostalců, sadistů, pedofilů a nymfomanek, která začne být minimálně od poloviny absudrdně směšná svou přehnanou úporností ve sdělení, že člověk člověku vlkem válka neválka...Existuje-li ve světové kinematografii od roku 1985 sovětské peklo Idi i smotri, je potom Nabarvené ptáče zcela zbytečná černobílá přehlídka krutosti (která je ovšem natolik zbabělá, že v nejhorším diváka naštestí stejně osvobodí kamera dívající se jinam) bez jakékoliv nadstavby, filmového vyprávění nebo promyšlené symboliky...A produkční a formální hodnota není samospásná... ()
No ty vole... První hodinu jsme ve středověku. S velkolepým nástupem Čvančarky jsme se ocitli v pokračování Osady havranů. Dokonalou práci kameramana vidím zjizvenou nesmyslnými číslicemi. Kosinski si svoje útrapy vymyslel, o 30 let později z těch ubohých sebelítostných fantazií někdo udělal rádobyhistorický film. Údajně český film (na námět Poláka). Takže jsme to my, ty blbý opice, co před osmdesáti lety věřili na upíry a na uřknutí. Ty agresivní, úchylný, neukojitelný stvůry. Opravdu super reprezentace naší vlasti a našeho národa. Touha natočit něco takovýho podle mě odráží víru, že tohle je pravý obraz člověka coby živočišného druhu. Je mi vás upřímně líto, pane Marhoule. Lidé vás za to ztrestali ztrátou mnoha desítek miliónů korun. Teď teprve máte skutečný důvod nemít nás rád. Víc potupit už nás ale nemůžete. ()
Jasný favorit a moja srdcovka. Treba filmu zatlieskať, ako aj mravenčí robote režiséra, scenáristu a producenta Marhoula za nepretrvajúcu trpezlivosť už pri zárodkoch príprav filmu. K samotnému filmu sa nesmie zabudnúť pochvala k ústrednej postave Petra Kotlára a ako vždy nádhernou kamerou pana Smutného. Samotné a stokrát skloňované násilie vo filmu Marhoul vystihol s citom. Ako znalec predlohy, tak mohol ešte v niektorých scenách použiť silnejšiu a priamu explicitu ako to bolo v knihe rozpísané. ...Takto netreba prívlastkovať ako Pasoliniho. ()
Je potřeba před V. Marhoulem smeknout, protože obrazově a technicky je tenhle film vypiplanej do posledního detailu, černobílá to ještě umocňuje a je vidět, že si s tím neskutečně vyhrál. Každej záběr je kompozičně promyšlenej, je to taková obrazová hra. Celkově se ve filmu moc nemluví, textu a dialogů je minimum, takže o obraz jde především. Dalším obrovským plusem jsou herci, který se mu podařilo do snímku nalákat - to se u nás jen tak nevidí. Celkově film působí "nečesky" a snese srovnání se zahraniční konkurencí. Kontroverzní a násilný scény nejsou nic, co by se nedalo přežít, pravda je, že na naší scéně je to věc nevídaná - možná proto ten poprask. Každopádně i přes tu veškerou chválu, kterou jsem tady doposud sepsal, musím dát jenom 3*, protože mě se to nijak emočně nedotklo. Zjistil jsem, že film plyne (navíc neskutečně pomalu, stopáž je pekelná) a se mnou to nehýbe. Vcelku mně bylo jedno, co se tam stane atd., což považuju za obrovskej nedostatek. Škoda, přeškoda... ()
Musím ocenit jak byl film natočen, i délka se dala přežít, ale žádná velkolepá podívaná, ani šokující snímek to není. ()
Ťažké a dosť depresívne dielo, ktoré docení pravdepodobne len málo divákov. Väčšina bežných, konzumných divákov si totiž dobrovoľne nepustí film preto, aby im počas jeho sledovania bolo ťažko či nepríjemne. Ja osobne si myslím, že filmy majú v nás vyvolávať širokú škálu emócií. Nie len pozitívnych, ale aj negatívnych. A tento rozhodne prináša mnoho negatívnych emócií a to veľmi intenzívnym spôsobom. Že je film čiernobiely rozhodne nevadí, ba naopak pomáha výborne dotvoriť celkovú atmosféru a vyznenie snímku. Technická stránka je na úrovni zahraničných filmov a vo svete sa Česi za Nabarvené ptáče skutočne nemusia hanbiť. Petr Kotlár v hlavnej úlohe obstál, Skarsgard skoro zbytočný a skôr ako marketngový ťah. Harvey Keitel potešil, podobne ako Udo Kier, ktorý tu stvárňuje jemu typický typ postavy. Príbeh a strasti chlapca s ktorými sa stretáva pri putovaní krajinou sú niekedy až prehnané, keďže stretáva väčších a väčších pošukov a úchylov. Objektívne treba priznať, že toľko smoly na ľudí ako mal tento chlapec, nemôže mať snáď nikto. Niektoré scény mrazivé, naturalisitické a veľmi nepríjemné. Film má aj mierne nedostatky, medzi hlavné z nich je prehnaná dĺžka, vďaka čomu je tempo niekedy pomalšie. Ocenenia však podľa mňa zaslúžené a za mňa pochvala Václavovi Marhoulovi a jeho štábu. Ale film to naozaj nie je pre každého. 80% ()
Lepší, než jsem čekal. Žádná hra na umění (např. jako byl Křižáček). Fantastická kamera, z většiny záběru by byl krásný samostatný obraz, děj vrývavý do paměti, že i za dlouhou dobu bude stačit jen výjev a vybavíte si celý film. Kdyby byla využita hudební složka, větší odvaha v dialozích a především trochu vybrousit hlavní linii vývoje chlapce, tak to mohlo být světové. Každopádně zdařilé, žádná tuctovka na opakované téma, kde nevíte, zda jste to už viděl, či nikoliv. ()
Související novinky
Úmrtí herce Juliana Sandse bylo potvrzeno
Britský herec Julian Sands byl od 13. ledna tohoto roku veden jako nezvěstný poté, co se vypravil na turistickou trasu zasněženými horami v oblasti Baldy Bowl přibližně 45 mil na východ od města Los… (více)
Česko vybralo svého letošního kandidáta na Oscara
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) každoročně mimo udílení národního ocenění Český lev vybírá i potenciálního filmového kandidáta na prestižní cenu Oscar, jenž by na jaře příštího roku mohl… (více)
Byly rozdány 33. Evropské filmové ceny
Dnes večer byly prostřednictvím online přenosu z Berlína uděleny Evropské filmové ceny (EFA) v rámci svého 33. ročníku. Nejvýraznějším výhercem se stal dánský snímek Thomase Vinterberga Chlast, jenž… (více)
Dny evropského filmu startují již za pár dní
Dny evropského filmu (DEF), které se zaměřují výhradně na současný evropský film, letos představí 40 filmů z téměř 30 evropských zemí. Hlavní část programu DEF proběhne od 16. do 23. června v Praze,… (více)
Přemýšlím jak začít úvahy nad tímhle díle pana Marhoula, které jsem shlédl pár hodin dozadu.Ten film začíná vlastně odnikud a první dojem je,že se odehrává vlasně nikde.Běžící chlapec má v náruči nezařaditelné zvíře, snad veverku.A následuje nepochopitelná krutost jeho vrstevníků, kteří jsouce v přesile chlapce surově zbijí a nebohou veverku polijí hořlavinou a nechají shořet.Zaživa.Joska, tak se hoch jmenuje, se na to dívá.Silně mi to připomnělo úvozující scénu filmu Hlava 22, vraždu por.Yossariana.A to je úvozující scéna, která v různých obměnách své základní kvality prostupuje celý film.Od své patronky,takto staré paní,ke které je svými rodiči poslán k ukrytí před nastupujícími válečnými běsy, je pokárán, že nemá chodit do lesa sám.Ale první slova zmíněné paní určují děj filmu kdesi na severovýchod střední Evropy.Snad Polsko.Zlá náhoda chtěla tomu, že paní zemřela a Joska nešťastně zapálí dům.A v tom momentu je vržen do života bez ochrany chlapec, či spíše dítě ve věku těsně nad dest let.To je můj odhad.A začíná cosi, co bych označil za odysseu která chlapce vede do různých situací,které jsou formovány samozřejmě na jedné straně Joskou a jeho jednáním, na druhé straně lidmi, či skupinami lidí, kteří na Josku a jeho počiny reagují.Nerad bych sklouzl do popisu jednotlivých kapitol.Podstatná je esenc.Dítě reaguje bezelstně a snaží se v počátku o konání dobra.Ovšem zlá vůle okolí,tedy v lepším případě a krutosti v různé podobě v tom horším případě vedou relativně rychle k duševnímu zrání a formaci duše, mentality a hlavně Joskova jednání.Je svědkem vypuštění nabarveného ptáčete svým ochráncem.Ptáče je hejnem uklováno a padá mrtvé na zem.Vidí, soulož svého ochránce s jakousi Viktorku, a ta je posléza zabita zuřícícmi vesničankami poté,co se následně pokusila úspěšně svádět jejich syny.Vidí útěk židovských vězňů z transportu a posléze je zajat a dostane se na německou komandaturu.Tam ho zachrání před smrtí kněz, ale jen proto, aby se dostal do drápů pederasta.Bizarnost.Ovšem už se dokáže s pederasem vyrovnat, a ten je sežrán zaživa krysami.Posléze se dostává do "péče" mladé rybářky, jejíž potřeby zase vzhledem k věku nedokáže prostě uspokojit a je nucen přihlížet jejímu pseudoobcování s kozlem.S dotyčným nešťasným rohatým čtvernožcem se vyrovná chlapsky téměř jako správný mafián a kozlovu odříznutou hlavu prohodí zavřeným oknem do rybářčiny postele.No paráda!! A jde dál.Zůčastní se "večírku" jakési armády a je opit do němoty.Konečně se dostává do "péče" sovětské armády a stává se z něj sovětský vojín.Zde je fantastický, řekl bych jeden ze špičkových momentů filmu,kde se jinak moc nemluví.Velitel vysvětluje Joskovi, že strana je jako vlak a soudruh Stalin je jejím strojvůdcem.Joska o tom nemá ani potuchy, a tak mlčí.Velitel se otočí na vedle sedícího pana Peppera s otázkou.Je tak?Dotyčný sedí, má nelítostný výraz v obličeji, trhá stéblo travy a mlčí a mlčí!Fantastický moment.Ve finále dokáže už v poklidu zabít člověka, který ho neoprávněně nařkl z krádeže a surově zbil.Tady dospěl!!Nakonec se potkává s otcem, který mu vaří večeři, aleJoska udělá cosi, co odpovídá míře jeho vyspělosti.Vlastně plivne otci do obličeje,že ho nechal jít pryč.A na závěr, stará erenda, takto autobus, odváží Josku, jeho otce kamsi do budoucnosti a venku létá ptáče a nikde kolem žádný jiný pták....Nádherný symbol!! Za zmínku nevýslovně silně stojí kamera a černobílé provedení.Hodnotím vysoko,velice vysoko! Kniha, kterou stále ještě čtu, je samozřejmě strukturovanější než film.Ale Václav vytáhl podstatu.Je to přesně tak, jak to udělal Forman s Keseyho románem Vyhoďme ho z kola ven.Držím Václavovi palce, aby film oslovil ty správné lidi v USA.Toto není film pro "průměrného"diváka.Tady připomenu Formanův film Taking off.Film měl úspěch mezi intelektuály, ale v kinech to byl propadák!! Dík Václave za tuhle krásu! (Doplňuji,že před několika dny byl tento film vybrán z cca 80 mezi deset, tedy do širší nominace.Jen tak dál!!!) () (méně) (více)