House of Usher
Zánik domu Usherovcov
The Fall of the House of Usher
Obsahy(2)
Snímek představuje první Cormanův přepis díla Edgara Allana Poea, k jehož tvorbě se pak v následujících letech několikrát vrátil, ať už k přímé adaptaci literární předlohy nebo je n jako ke zdroji inspirace. Mladý muž přijíždí do ponurého sídla Rodericka Ushera, aby si odtud odvezl jeho sestru, s níž je zasnouben. Od prvního záběru je však zřejmé, že majitel domu i jeho sestra jsou pronásledování rodovou kletbou, která se jako temný mrak vznáší nad kdysi honosnou stavbou. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (139)
O rok neskôr nakrútený súrodenec Jama a kyvadlo, ktorý stojí na veľmi podobnej dejovej premise, obsahoval o trochu viacej tajomna i napätia, a mal vygradovanejší koniec. Ale výprava, kostýmy i herci opäť paráda. ()
NFR 2005 ()
Velká škoda, že tahle klasická adaptace příliš lpí na divadelní statičnosti (i když kamera v některých pasážích zdárně mate), kterou nemůžou naplno vykompenzovat ani uchvacující temně rudé dekorace spolu se strhujícím Vincentem a tvrdým svícením. I přes to je ovšem galerie šílených rodinných portrétů zážitkem, který stojí za zhlédnutí, už je pro ten nepříjemný zvuk vrzání starých ztrouchnivělých schodů a řinčení řetězů otevírající se kobky. Tak neočekávaná a drastická gradace se totiž jen tak nevidí... ()
Jeden z těch lepších hororů Rogera Cormana, ale nic, co by mě vyloženě dostalo. Krásně to vypadá, ale bohužel se toho příliš neděje. Palec ovšem určitě nahoru. 75 % Horror movie of the Year ()
Vincent Price a jeho další hororové představení. Tentokrát ne tak poutavé a působivé v celé délce filmu, ale i tak má Zánik domu Usherů své dobré okamžiky, které určuje dobrá atmosféra a až divadelní prostředí domu. Naneštěstí zůstává Priceův výkon osamocen a film zůstává pouze a jen snahou o adaptaci E. A. Poea. I přes velmi krátkou délku se ve filmu stane minimum a to kazí celkový dojem ponurého filmu s atmosférou a dobrými okamžiky plnými napětí (slovo horor se až bojím napsat:)). ()
Tradičně charismatický Vincent Price se svým nezaměnitelným lahůdkovým přednesem. Krásně komorní stylizace. Oproti jiným cormanovkám se to dokonce i drží předlohy. Což je paradoxně ohromná chyba. Výtečná povídka Poea nemá ani zdaleka na to utáhnout osmdesátiminutovou stopáž. A tak jsou dějotvorná místa vyplněna věčným bloumáním Philipa Winthropa po Usherovic rodinném sídle. Chodí, chodí, pak si popovídá s Roderickem či komorníkem a zase chodí, chodí a nebýt konce, tak tam asi chodí dodnes... ()
Moje první béčko od Cormana mě potěšilo tak napůl. Plusem je stylizace (viz ostatní komentáře), mínusem to, že 80 minut je pro adaptaci téhle povídky (četl jsem) asi tak o 30 minut víc než snese. Ovšem ta "galerie rodinných portrétů" je vskutku fascinující... ()
Z nudy jsem se podíval na tento film na MGM a přesto, že bylo po půlnoci, ani jednou jsem při sledování nepocítil strach, napětí a hrůzu. Dům opravdu vypadal ponurý, ale to bylo asi tak všechno. Možná v roce 1960 to byl trhák, dnes to bohužel působí jako divadlo. Velké plus dávám však za barvy. Bohužel i horrory v 60-tých letech se dali točit napínavě - jako např. Night Of The Living Dead 1968 ()
Miluji atmosféru obrovských a ponurých domů, ve kterých se za každými dveřmi může skrývat temné tajemství. Když proto nic netušící Philip přijel do Usherovic sídla a poprvé se ozval zastřený hlas Priceho Rodericka, jenom jsem vrněl blahem. Když pán domu podruhé velkolepě oznamoval, že nově příchozí nemá ponětí, co se v domě děje, podíval jsem se po očku na hodinky a říkal si, že už by se ono údajně děsivé "cosi" mohlo ukázat. Když ale děj plynul dopředu pouze díky pravidelným zvratovým skokům, po kterých následovaly dialogy plné vaty, došlo mi, že ne z každé napínavé povídky se dá udělat strhující film. Alespoň, že dobře gradovaný závěr může nabídnout dech beroucí momenty typu "vrcholně napínavá scéna plná zlých obličejů na obrazech". Není to vysloveně zklamání, ale výrazné překvapení se v domě Usherů hledá jen těžko. ()
No tak tahle Cormanovo adaptace Poea je prece jen vernejsi, samozrejme tu je spousta odlisnosti od predlohy, ale zakladni prvky, jako predcasne pohrbena sestra, rozpadajici se dum, silenstvi Ushera atd. tu jsou. Na druhou stranu, ze zacatku to sice vypada zase desne tajemne a postupne se odhalujou detaily o domu, jenze vse se dozvime uz v naky 30. minute, takze to pak krapet ztraci na napeti. Ale oproti Jame a kyvadlu je film prece jen krapet sviznejsi a sem tam se i deje neco zajimavyho. A Price je opet skvelej, takze film tech 80 minut slusne zabavi. ()
Dalsi klasicka spoluprace Edgar & Roger & Vincent. Sice velice komorne pojata (vpodstate jen 4 herci), ale vytvarne asi vubec nejpovedenejsi. Vse, od mocalu s valici se mlhou, pres vyrazne rudou stylizaci interieru az po silene obrazy visici na stenach Usherova sidla, je dokonale. Navic je film i na dnesni dobu pomerne strasidelny a ke konci vyborne graduje. A vrcholem vseho je samozrejme Vincent Price, s bilymi vlasy a v rudem plasti vypada dokonale. Asi nejlepsi z adaptaci E.A.Poea. ()
Za psychedelické vize a parádní, co parádní, ultraparádní konec nakonec přidávám další hvězdičku, stejně jako za galerii rodinných portrétů. Ta byla opravdu luxusní - sama bych si hned něčím takovým označkovala třeba cestu z pokoje na záchod nebo tak něco. A také: Hlas Vincenta Price na hrad! ()
Zázrak tzv. malorozpočtových filmů americké kinematografie spočívá ve faktu, že s minimem prostředků zpravidla docilují maxima výsledků. Jsou jakýmsi pozitivním pandánem extenzívní hollywoodské velkotvorby, v níž výprava často vítězí nad myšlenkou a někdy i elementárním řemeslem. Pochybujeme-li v Cormanově případě o kvalitě adaptace, vyjadřujeme tím současně nedůvěru i Poeově stejnojmenné literární předloze. Abstrahujeme-li však na druhé straně od předchozích premis a přiznáme-li Poeovi statut významného amerického klasika, začínáme doceňovat kvalitu nejen této, ale i dalších Cormanovy poeovských adaptací. Právě polodivadelní ráz natáčení, spíše divadelní herectví dramatických protagonistů, výrazně více než méně dialogů propůjčuje filmu žádanou atmosféru tajemna, oživuje text stránky knihy Poeových textů a do naší paměti trvale ukládá jeden z nevšedních zážitků. I lehké žánry kinematografie hraného filmu mohou mít počátky z úrovně tzv. "vysokého" nebo velkého umění ()
Ďalší sfilmovaný Poe a ďalšie (len) tri hviezdičky odo mňa. Zápletka je konečne "normálnejšia", bez zbytočných fantasy prvkov, správna dávka mysterióznosti, pekelných síl, démonickej charizmy od Pricea a ideálnej stopáže. Tento archaický typ thrilleru mi však priniesol svoje čaro, nenudil a občas som sa pýtal sám seba aké by to bolo preniesť Poeove námety do súčasnosti. Toto je ale taká filmovo kvalitná horrorová oddychovka aj pre slabšie žalúdky. Ja by som zniesol kľudne oveľa viac. 70%. ()
Výborné zpracování námětu. Price opět skvělý. Velice dobrá atmosféra. Takhle nějak jsem si to představoval, když jsem Poeovu povídku četl. ()
Po několika prachlaciných béčkách dostal Roger Corman nápad zfilmovat Poeovu povídku Zánik domu Usherů, kterou četl ještě za studentských let. S malým rozpočtem, v interiérových kulisách a křiklavých barvách natočil působivý film s dokonalou atmosférou (v dnešní době umocněnou staromilským kouzlem). Vincent Price v hlavní roli šíleného Roderica Ushera je naprosto strhující. Klenot filmové hrůzy, který dnes již tolik neděsí, ovšem díky nádherné vizuální stránce, přesvědčivým výkonům a strašidelné atmosféře má pořád co říct. 80%. ()
Zbožňujem tieto staré gotické “vykopávky”, ktoré sa odohrávajú v rôznych kaštieľoch, hradoch či zámkoch. Nádherné kulisy, kostýmy, dialógy, na aké v dnešnej dobe vo filmovej brandži už nenarazíte. Napriek tomu, že ma “Zánik domu Usheru” vďaka zvedavosti z rozuzlenia, či neuveriteľne dokonalému kastingu bavil, kvalitatívne sa na “Jama a kyvadlo”, nechytá. ()
Snímok "Zánik domu Usherovcov" (House of Usher) z roku 1960, je prvý titul, v ktorom sa nechal americký filmár Roger Corman inšpirovať poviedkou spisovateľa Edgara Allana Poea. Jeho filmová verzia sa síce v mnohých detailoch odlišuje od literárnej predlohy z roku 1839, ale ponurosť rozpadajúceho sa sídla Usherovcov, prehlbovanie šialenstva Rodericka Ushera, prítomnosť starobilého zla, a mrazivo temnú atmosféru príbehu sa mu podarilo zachytiť vynikajúco. Presne tak som si to všetko predstavoval, keď som čítal Poeho poviedku. Okrem Cormanovho režisérskeho jemnocitu pre túto tému, tomu hodne pomohli aj perfektné herecké výkony všetkých (štyroch) obsadených hercov. Bol to komorný herecký koncert, ktorému dominoval uhrančivý, charizmatický Vincent Price. Je to výborný gothický horror zo starej americkej filmárskej školy. **** ()
Ačkoliv Edgara Allana Poea mám velmi rád, povídka Zánik domu Usherů nikdy nepatřila k mým nejoblíbenějším. Přesto jsem Rogerovi Cormanovi důvěřoval, že se mi jeho pravděpodobně první "velký" film bude hodně líbit. A ano, líbil, docela. Komorní pojetí bylo velmi sympatické, Vincent Price skvostný, malby nádherné, snová sekvence mírně rozporuplná, ale vrcholem jsou záběry na samotný teskně vypadající dům z dálky v hlubokém černém močále (pokud tedy nepočítám plameny). Dojem trochu kazí místy afektovaná hudba a řev, ale v té době to byla v horrorech tradice. Tah na branku mohl být větší, to by to ale mělo 30 minut....Mimochodem, jedná se taky o film, který (dle mého mínění) bude asi držet primát "nejzranitelnější záporňák". ()
Prostředí domu Usherů,je natolik ponuré a ubíjející,že by tam dlouho nevydržel ani ten největší optimista,ale zdá se že pološílený Roderick Usher si to spíše užívá. Proto,když se mu naskytne příležitost, neváhá ani na okamžik a zaživa pohřbí svojí sestru,jen proto,aby se jí náhodou nepodařilo vymanit se z jeho vlivu a neopustila prokleté rodinné sídlo,zatížené už tolika zlými skutky jejich předků. ()
Související novinky
Klasiky v novém šatu
Edgar Allan Poe (na obr.): „Zánik domů Usherů“; Emily Brontë: „Bouřlivé výšiny“; Miguel de Cervantes: „Don Quixote“. A k tomu švýcarská legenda o kušostřelci Vilému Tellovi. Ano, nové adaptace… (více)