Nenávist

Vpodstate jen vyber scen z japonskych originalu, ktery trpi predevsim jejich nedotazenosti. Narozdil od puvodnich verzi, kde to do nas Shimizu pral az za pomyslnou infarktovou hranici, se v americe drzi az podezrele pri zdi a straseni se omezuje predevsim na klasicke lekacky. Ty sceny, ktere maji nejvetsi potencial tahnou k zemi zbytecni a spatni herci (sorry Tede, jsi jednicka, ale k smrti vydeseneho proste zahrat neumis). Proti japonskym Ju-Onum je The Grudge hodne ridka limonada... (26.02.2005)

Americký remake japonské variace na strašidelný dům a jako bonus to točil ten samej režisér. A nedopadlo to vůbec špatně. Takashi Shimizu buduje film na lekačkách a to mu vychází, protože prostě ví jak na to. Celý film mu to vychází a jen párkrát sklouzne do vyložené trapnosti. Že mu to vycházelo v průběhu filmu jsem přijal s povděkem, ale byl jsem zvědav na povinnou závěrečnou scénu ve všech hororech a to finální zůčtování. Ta se podle mého očekávání extrémě nepovedla: Chvíli tam strašně trapně pobíhá Bill Pullman a potom když dojde na setkání Vraždící potvory vs. Sarah Michelle Gellar (které to velice sluší a zahrála též dobře) tak se prostě bát nemůžete, protože když je oslizlej chlapeček v záběru 1,5 sekundy a dělá u toho držky tak je to strašidelný, ovšem když se tam nekonečně dlouho po schodech plazí jeho permanentně krkající (všichni v tom filmu krkaj) oslizlá zombie-duch matka tak je to spíš komický. Jinak ale naprostá spokojenost, protože (a věřte že je ponižující to přiznat) jsem se docela lekal celý film a to se mi tak často nestává. PS. Jednou jsem se lekl opravdu GIGANTICKY a z komentáře Isherwooda vidím že nejsem sám. Je to v místě, kde to pravdu nečekáte a prostě bravo.... (22.11.2005)

Skvelý horor s fantastickou atmosférou a obludne desivými scénami. Má iba jednu chybu. Videli sme ho už štyrikrát predtým (najskôr sa grgajúco priplazili dva video-diely, potom režisér urobil dve kino-verzie a až potom si ho najal producent Sam Raimi na hollywoodsky remake). Skĺbenie najmodernejšej techniky 21. storočia s prastarou ázijskou mystickou mytológiou bolo dovedené možno ešte ďalej, ako v kultovom japan shocku Hidea Nakatu Ringu (ktorého úspech odpálil vlnu ázijských ducharín, vrátane tejto série). Americká Nenávisť síce obsahuje niekoľko nechutne (to má byť hororová poklona) strašidelných scén (duch pri posteli, duch v posteli, duch v sprche), ale opäť – mnohé z nich (okrem balkóna, uznávam, že to je novinka) sme videli štyrikrát predtým. Film potápajú aj nezmyselne použité počítačové triky. Divák by sa aj CHCEL báť a aj sa BOJÍ... ale zrazu spoza rohu vykukne digitálne animovaný duch a atmosféra je fuč. Jedinou, zato výraznou scenáristickou inováciou je, že tentokrát je hrdinkou Američanka. Vďaka tomu získala snímka zaujímavý zlovestný podtón o národnom/kultúrnom odcudzení v inej krajine. Viac v mojej recenzii na Studna.net: http://www.studna.net/reviews/503/ (22.08.2005)

Pochopovější než japonská Nenávist, což se cení, ale na druhou stranu podstatně míň děsivější. Řekl bych, že nejnapínavější scény tady nebyly tak dobře zmáknutý jako u originálu. Když navíc přičtu to, že to je pouhý remake, tak musím jít zde o stupínek níž. Ale jinak docela spokojenost, průměrná hororová zábava. 55% (26.01.2012)

Pěkná atmosféra, velmi strašidelná hudba, příběh není vůbec špatný, ale "duchové" působí poněkud směšně a chvílemi nechápete, proč jsou ti lidé tak naivní a zbytečně riskují život. Slušný horor, poku se chcete trochu bát, ale Kruh byl rozhodně lepší. Japonský originál sem bohužel neviděla a zdá se, že je to škoda. (16.08.2005)