Královský gambit

Historickou hodnověrnost od tohoto druhu televizních her nelze očekávat, ale kdo má rád romantické příběhy ve středověkých kulisách, slušnou úroveň dialogů a kvalitní herecké výkony, může být s Královským gambitem spokojen. Výprava je sice chudičká a celé to připomíná spíš záznam divadelního představení, ale Tříska spolu s Růžkem mají charizma, které tenhle kousek povyšují mírně nad průměr. Celkový dojem 60 %. (28.09.2007)

I kdyz  mi vyobrazeni Vaclava II,ktereho povazuji po Karlu IV za naseho druheho nejvetsiho panovnika, stoprocentne nesedi, presto uznavam pravo dramatikovo ho takto videt a zobrazit. Velka freska na malem prostoru o dedictvi otcu, o dedictvi velikosti,zodpovednosti, ba dokonce i dedictvi vinny, a o pravu na vlastni velikost, na vlastni zodpovednost, na vlastni odvahu, na vlastni vinnu - na vlastni jmeno. Neneseme jmeno sveho otce, ale jmeno sve vlastni. Emancipace od vlivu rodicu, byva o to tezsi, kdyz uz neziji. Inscenace s presahem. 100 pro. (18.02.2022)

Další historická zpotvořenina. 1) Ať s Jirešem nebo bez Jireše, je to pořád stejná falešná pompa, amatérské prznění historických reálií a pseudomoudré dialogy, jak se stalo neblahým zvykem (nejenom) v televizních inscenacích. 2) Alespoň je zajímavé se kouknout na naše herce před 40 lety. 38letý Jan Tříska (Václav II.) roztomile přehrával, jak už má ve zvyku, a 25letý Karel Zich hrál na mandolínu...mě snad picne. (13.08.2016)

Přesný případ této chudé ale stylové inscenace z produkce ČST, kvalitní scénář i herci. V dnešní době by to mohli přetočit ale myslím že Jan Tříska jako Václav II je nepřekonatelný. Samozřejmě že architekt se snažil, vše omlouvá že inscenace brali tvůrci jako divadelní hru kde především hraje představivost a převládá umělecké ztvárnění. Kdyby se alespoň točili kvalitní historické fresky. (24.01.2021)

"Za onoho čase, tam kde se včely rojí. Tam ve cti a bázni boží, žil moudrý, chrabrý král. Miloval svoji paní a strážil zemi svoji. Rozumem i mečem, když v čele vojska stál…." Spíš jen průměrná televizní inscenace (s podprůměrnou výpravou) o králi králi Václavu II a jeho strachu z toho, že nedokáže překonat svůj vlastní stín, stín syna slavného a statečného otce, krále Přemysla Otakara II. V případě Jana Třísky v hlavní roli mi místy přišlo, že poněkud přehrával a vůbec to na mě celé působilo trochu jako záznam divadelního představení. Výborná (s odpovídající středověkou atmosférou) je hudba Luboše Fišera. Jan Tříska v jistý moment, kdy Karel Zich na tuhle hudbu zpívá svůj středověký song, říká, "dost už toho kvílení". Mě se ale tohle "kvílení" docela líbilo. (22.06.2022)