Nejmladší z rodu Hamrů (TV seriál)
-
Youngest of the Hamr's Family
Drama
Československo, 1975, 11 h 2 min (Minutáž: 43–73 min)
Režie:
Evžen SokolovskýScénář:
Jaroslav DietlKamera:
Eduard Landisch, Vladimír OpletalHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Václav Postránecký, Josef Bláha, Ilja Prachař, Ladislav Pešek, Jaroslav Satoranský, Jana Paulová, Jaroslav Moučka, Libuše Havelková, Regina Rázlová, Václav Lohniský, Jana Šulcová, Petr Svojtka, Stanislava Bartošová, Antonín Molčík, Světla Amortová, Zdeněk Šavrda, Vanda Švarcová, Martin Velda, Vladimír Bičík, Jana Boušková, Jiří Bruder, Otto Budín, Štěpán Bulejko, Bohuslav Čáp, Josef Čáp, Hana Davidová, Božena Franková, Roman Hemala, Jiří Holý, Miroslav Homola, Vladimír Huber, Miriam Hynková, Oldřich Janovský, Antonín Jedlička, Eva Jiroušková, Vítězslav Jirsák, Jan Kotva, Vladimír Krška, Ferdinand Krůta, Vladimír Kudla, Ivan Luťanský, Zdeněk Martínek, Viktor Maurer, Taťjana Medvecká, Oldřich Musil, Josef Patočka, Bedřich Prokoš, Jaroslav Raušer, Lída Roubíková, Soběslav Sejk, František Skřípek, Břetislav Slováček, Simona Stašová, Václav Stýblo, Bohumil Švarc st., Jaroslava Tichá, Karel Urbánek, Jiří Vala, Karel Vavřík, Josef Vondráček, Miloš Willig, Bohuš Záhorský, Miluše Zoubková, Eliška Velímská, Čestmír Řanda st., Vilém Lipský, Josef A. Stehlík, Bohumil Šeda, Karel Meister ml., Tomáš Sedláček, Jana Jiskrová, Čestmír Válek, Karel Fridrich, Miroslav Rous, Václav Jeřábek, Ivan Pokorný, Vladimír Kratina, Jan Houdek, Mária Nováková, Květoslava Houdlová, Adolf Filip, Václav Fišer, Václav Bouška, Bohuslav Ličman, Petr Patera, Jan Bartoš, Hana Šedivá, Anuše Pejskarová, Jarmila Zahradníčková, Vojtěch Zoula, Marie Nováková, Miloslav HomolaStřih:
Marie Pačajová, Jiří Šebelka, Vladimír LiškaZvuk:
Zdeněk Stropek, Jiří ZelenkaScénografie:
František SkřípekMasky:
Jitka Pazderová, Josef BorovičkaKostýmy:
Petr Diviš43%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
Na DVD
od:
|
08.08.2011 Česká televize |
|---|
Přemek
odpad!Odpuzující lež o čs. kolektivisaci opentlená několika polopravdami, tak jak to uměl jen soudruh Dietl. Obzvláště zatčení mladého Hamra a výslech na StB je urážkou všech těch, kteří skutečně trpěli jen za to, že byli schopni vytvořit si za staletí majetek. O "hrdinovi", kterej se jednou za dva tři díly vzepne k protestu, ale pak jako pudink splaskne, protože Strana řekne jinak, nemluvě.(16.8.2016)
Tosim
S přimhouřenýma očima to tak v padesátých letech mohlo vypadat, jen ti uvědomělí hrdinové Jaroslava Dietla, kteří jdou za vyšším cílem bez schopnosti se na něj trochu s odstupem podívat, jsou už dost nudní...ten konec tam vypadal vyloženě jako přilepenej, aby si panímámy pobrečely, že si Jan Hamr nakonec našel ženskou. Staronovou. 30%.(11.10.2011)
Skuby47
K tomuto seriálu mám osobní vztah, protože jsem zemědělec rodem i původním povoláním. Kdyby nebyl situován do pohraničí a neměl tak optimistický konec, řekla bych že se pan Dietl s naší rodinou znal. Uvádím to proto, že příběh byl napsán se znalostí lidských osudů, doby i prostředí, v němž se odehrával. Važme si ho, protože podobný už nebude nikdy natočen o pokračování nemluvě, protože zemědělský stav udělal po roce 1989 krok zpět. Není o kom točit, protože těch pár prosperujících farmářů a chovatelů koz nikoho nezajímá, jedině snad reality show „Farmář hledá ženu“. Škoda jen, že je černobílý a televize ho nevysílá. Ještě mi napadá nikdy nezodpovězená otázka, která byla v souvislosti s tímto seriálem nejčastěji kladena panu Dietlovi - „Čí je to dítě?“(13.8.2011)
ViktorD
Takovýchto vzorových družstev bylo v celém Československu jako šafránu a pracovní jednotka po sloučení družstev do větších celků se na prahu 60. let pohybovala kolem 10–15 Kčs, o 25 Kčs si mohli mnozí družstevníci nechat jen zdát. Počátek 50. let a následná druhá vlna kolektivizace v jejich druhé polovině je v seriálu vykreslena do značné míry nekonfliktně, neboť se opomíjejí některé důležité momenty, které byly pro zdárný průběh združstevnění vesnice klíčové: předně to byl neustálý nátlak činovníků z ONV a MNV na drobné rolníky, aby do JZD vstoupili, dále to byly také neúměrně vysoké povinné dodávky, které museli drobní zemědělci státu odvádět, družstevníci je měli totiž daleko nižší. Nebylo výjimkou, že rolníkům byla úroda často zabavována, pokud neměli dodávky splněny, takže mnozí z nich se ocitli na pokraji bídy, a navíc jim byly vyměřeny ještě vysoké pokuty (v řádech desetitisíců korun, což při průměrné mzdě kolem 1000 Kčs na počátku 50. let nebyl taky žádný med). Při scelování pozemků dostávali rolníci náhradou půdu o nižší bonitě a na špatně přístupných místech, takže bez mechanizace ji nebyli schopni ani řádně obdělávat. Když už jsme u té mechanizace, pokud měli střední či větší rolníci nějaké stroje, byly jim bez náhrady už na začátku 50. let zabaveny pro potřeby nově vznikajících strojních a traktorových stanic (STS). Protože se do družstev nikdo nehrnul a MNV disponovaly půdou z poválečné revize pozemkové reformy, kterou neměl kdo obhospodařovat, přidělovaly ji drobným zemědělcům do tzv. nuceného pachtu, takže zemědělcům vzrostla výměra půdy, a zvýšily se jim tedy i povinné dodávky, které byly pro mnohé z nich opět decimační. Pokud chtěl zemědělec darovat půdu státu, nebyla tato nabídka začasté přijímána a bylo mu doporučeno, aby s ní vstoupil do družstva – ta se totiž po celá 50. a ještě i v první polovině let 60. potýkala s naprostým nedostatkem pracovních sil, a to zejména z řad mladých lidí. Není proto divu, že nakonec mnozí rezignovali a do JZD vstoupili. O kulacích a jejich vysídlování se taky mnoho nedozvíme, a pokud je přece jen poukázáno v seriálu na některé stinné stránky kolektivizace, jedná se vždy o selhání či chybu jedince, nikoliv systému jako takového. Odhlédnu-li od výše řečeného, nemá seriál s historickou skutečností příliš společného, ale dějiny píší vítězové, takže se není příliš čemu divit. Nicméně řemeslně je seriál zvládnut dobře, pan Dietl psát uměl, ne nadarmo si získal přezdívku Jirásek socialismu, protože se dovedl rozmáchnout k velkým historickým freskám. I proto mé celkové hodnocení je víceméně shovívavé, hodnotím fikční svět, který vytvořil, nikoliv překreslenou historickou realitu, kterou se snažil divákům indoktrinovat.(13.7.2017)
laik_60
Bolo doslova straníckou povinnosťou točiť diela o tom že cesta, ktorú nastupilo csr po vojne pod vedením strany je ta najspravnejsia, k tomu sa podriadovali vsetci, scenaristi, reziséri, aj herci. Dnes sa za to niektorí hanbia, niektorí plačú za zlatými časmi oblúbenosti, a niektorí sa topia v alkohole. Serial o kolektivizácii vidieka, o tom ako sa zvrchu diktovalo čo robiť ako pestovať ako chovať. Pred tym to diktovala strana z východu dnes to diktuje Brusel a trh. :) Hold rolnícky chlebíček nikdy nebol ľahký, ale keď sa dobre upečie nikdy sa ho človek nepreje. :)(14.3.2013)