Reklama

Reklama

Nejmladší z rodu Hamrů

(seriál)
  • angličtina Youngest of the Hamr's Family
Československo, 1975, 11 h 2 min (Minutáž: 43–73 min)

Scénář:

Jaroslav Dietl

Hrají:

Václav Postránecký, Josef Bláha, Ilja Prachař, Ladislav Pešek, Jaroslav Satoranský, Jana Paulová, Jaroslav Moučka, Libuše Havelková, Regina Rázlová (více)
(další profese)

Epizody(11)

Jedenáctidílný seriál z pohraničí mapuje třicetiletý vývoj české vsi po druhé světové válce. Od září 1945 a do září 1974 sleduje především životní cestu rodiny Hamrů. Na nejmladšího z nich, Honzíka, připadne záhy starost o celý Hamrův grunt... Je léto roku 1945, pár měsíců po válce. Rodina Hamrova pod vedením maminky se rozhodne osídlit pohraničí a získat tak majetek. Po přestěhování se však rodina rozpadá. Nejstarší syn Štěpán s ženou Jiřinou osídlí jinou chalupu, prostřední syn Václav uteče do města dělat automechanika. Otec Hamr při těžké práci dostane infarkt a hospodářem se stává nejmladší syn Honzík. Zůstane s rodiči a z pozice soukromého hospodáře se vypracuje na post předsedy JZD a nakonec ředitele zemědělského podniku. Jeho soukromý život je však v troskách. Jeho velká láska Marie se odstěhuje do města a jeho žena Věra od něj odchází, protože nechce žít na vesnici. K dovršení všeho umírá jeho maminka, kterou velice miloval. Nakonec se však opět sejde s Marií, která má již syna. Oba přijíždí za Janem, aby s ním již zůstali... Televizní seriál, jehož autorem je Jaroslav Dietl, je dalším z řady propagandistických projektů, které v období normalizace oslavovaly socialistickou zemědělskou velkovýrobu. Vypráví o cestě české vesnice k socialismu a vykresluje širokou obrazovou fresku třiceti let našeho zemědělství, hospodářské oblasti, která prodělala snad největší změnu a zasáhla do myšlení a způsobu života každého člověka. (TV JOJ)

(více)

Recenze (68)

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Pár poznámek: 1. Že Hamrovi nikdy nevlastnili hlídacího psa, nebyla náhoda, dokud Havelková alespoň trochu vládla silami, žádného nepotřebovali. 2. Seriál alespoň zezačátku nepůsobil úplně černobíle, vyznamenávala se zejména výše zmíněná Havelková („v pohraničí je velký bohatství“, „k čemu by byla válka, kdybychom si nepolepšili“), hezky ukazoval, že Sudety byly pro Čechy to, co klondajk pro Američany. 3. Jaký je rozdíl mezi Colombem a Moučkou? Moučka má skleněný obě oči. 4. Třetí díl byl plný zázraků – nejmladší z rodu Hamrů zestárl během měsíce o dvacet třicet let, zatímco ostatní zůstali stejní, Vala přišel během chvilky ke třem dětem a kverulanta Lohniského nabila atmosféra v únorové Praze natolik, že se stal nadšeným komunistou. 5. Ve čtvrtém díle už byli všichni komunisti na přesdržku, a tak mi udělalo velkou radost, že časem přes tu držku někteří dostali (Vala pořádně od osudu, Pešek aspoň tak symbolicky, když po několika dílech šel do penze, juchů) 6. Komunisti měli pravdu, jednotná zemědělská družstva skutečně náramně zvedla úroveň života. Lidi přestali pracovat a stejně neumřeli a měli se dobře. Jenom Hamr tuhle vymoženost nepochopil a v době masopustu místo veselení nosí dobytku kbelíky s vodou, aby ostatní morálně zahanbil. 7. Anglický překlad názvu seriálu je špatně, správně by měl znít „Youngest of the Iron-mills Family“. 8. Dlouhé spory se vedou o to, kdo vlastně udal Prachaře, kdy si pro něj příslušníci veřejné bezpečnosti přišli těsně před tím, než provdal svoji dceru za Hamra. Podle mého názoru se udal sám, neboť slyšel od kovaného komunisty Bláhy, že „svatebčani pojedou na obřad všema našima traktorama!“, a té ostudy prostě nechtěl být svědkem. 9. Se divím, že Jeníka Hamra, když byl takovej odborník zejména přes semeno, nenapadlo jednoduché řešení neustálých překážek, které okolí kladlo jeho vztahu se Šulcovou. Měl jí zkrátka naprcat dítě a bylo by, rodiče už by se určitě neodvážili stát v cestě. 10. Překvapilo mě, že jednoho z družstevníků hrál i strýček Jedlička, ale ono je to logické… Družstvo nemělo peníze na skutečná hospodářská zvířata, a tak je Jedlička před kontrolou imitoval (tzv. systém Potěmkinových JZD). 11. Pořád mi není jasné, jak Hamr z lemplů vychovával pracanty. Jeden díl končí tím, že Hamr sebere otráveným členům zuboženého družstva záhumenky, začne prodávat písek z pískovny a v dalším dílu už si vozí zadek v luxusním vozu a je předsedou nejbohatšího družstva široko daleko. 12. Ten starej komouš, kterýho hraje někdo, jehož jsem viděl poprvé v životě, jehož jméno neznám a ani ho v tom místním telefonním seznamu účinkujících hledat nemíním, byl dokladem, že se socialismus v šedesátých letech alespoň v některých oblastech zcela vyrovnal západním společnostem. Páč ty jeho nápady lze vysvětlit pouze intenzivním braním LSD. Sloučí neúspěšná družstva s veleúspěšným, předsedu veleúspěšného družstva Hamra sesadí a dosadí do vedoucí funkce kádra z jednoho neúspěšného družstva. A sesazeného pošle studovat do Prahy, nešťastný divák pak dva díly musí poslouchat jeho lamentace, jak už je ve třiceti na učení děsně starý. 13. Hamr, kterej v padesátých letech zachránil družstvo prodejem písku, tvrdě a pohrdavě odmítá podobné nápady podnikavých družstevníků v r. 1968. 14. V souvislosti s bodem 13 – Zatímco pro Rychlé Šípy byla nejhorší nadávka „plantážník“, pro Hamra je to „živnostník“. Ještě jsem neviděl nikoho, kdo by tohle slovo pronášel s takovým odporem jako Satoranský (snad kromě ministra Mládka a jeho parazitů). 15. Dietl mě překvapil, že se padouch Prachař objeví v dílu o roce 1968 mi bylo jasné, ale rozhodně jsem nepředpokládal, že se tam objeví jako kajícník a nakonec uzná, že měl Jeník Hamrů pravdu. No, asi se vše připravovalo na červenoknihovní závěr, přece jenom uvědomělý předseda si nemůže vzít dceru nepolepšeného reakcionáře. 16. Hamr byl jasným příkladem, že i mamánek to může dotáhnout na místa nejvyšší. Do čtyřiceti padesáti u maminky a jen co mu umřela, si tam nastěhoval další babu ze sousedství (babu jako doopravdy babu, né babu jako přenesenou babu). () (méně) (více)

Drom 

všechny recenze uživatele

Ach ten Dietl, ten to vážně uměl vystavět. No nebudu vám mazat huby medem ani jinými ne tolik příjemnými věcmi, je to telenovela z prostředí budovatelského venkova. Během let plynoucí příběh Honzíka, nejmladšího synka z rodiny Hamrů, od krušných poválečných počátků až po skoro šťastné zítřky, útrapy lásky, intriky sousedů, hamižná rodina, agitačka za stranu... ale ty scény, to je báseň. Dietlova síla je v charakterech a Sokolovský odvedl někdy až obdivuhodnou práci při jejich interakci. Hlavní hrdina je inteligentní charakter s kapitalistickými vlohami, který, ač má své chyby, vždy zůstává lidský. Ideální soudruh. Tenhle seriál se strašně příjemně sleduje, že člověk si tu místy až naivnost neuvědomí. Výborná oddychová zábava z dob, kdy zápletky a dialogy ještě nebyly jako bla bla bla, i když se jen blábolí... ()

Reklama

ybuko 

všechny recenze uživatele

Normalizacni pohled na zakladani druzstev v povalecnem Ceskoslovensku co se snazil opravit "skody" napachane napriklad Jasneho Vsemi dobrymi rodaky (http://www.csfd.cz/film/4786-vsichni-dobri-rodaci/?text=146623), Cestou hlubokym lesem (http://www.csfd.cz/film/198718-cesta-hlubokym-lesem/) a uvolnenymi sedesatymi lety vseobecne. Kolektivizace ceskeho venkova je tu ukazovana podobne jako v podstatne starsich sovetskych a ceskych filmech (stari proti mladym idealistum, bohati chamtivi sedlaci proti chudym rolnikum, verici proti pokrokovym ateistum), jenom o neco min viditelne cernobile. Jinak je to ideologicky navrat do doby pred Prazskym jarem se vsim vsudy. Hlavnim hrdinou je jako obvykle spravnacky vizionarsky rolnik a nasledne funkcionar s dusi Mirka Dusina, v tomhle pripade hrany Jaroslavem Satoranskym. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Kladné zprávy: Satoranský je bezpochyby profesionál, jakých se nám zrodilo málo. Role Šulcové, Havelkové, Moučky a jiných je prostě koncert. Vykreslení osidlování pohraničí, zakládání družstev násilím, stranického přesvědčení o Pravdě? je zobrazeno reálně. Zdeněk Liška opět odvedl velice profesionální práci...kdy už vyjde kolekce CD???? Nino Rotta má několik kolekcí, proč ne náš Liška? Záporné zprávy: Dietl, ač velký profík, tu několikrát selhává, děj se vymyká logice. Sokolovský tu režijně selhává každých deset minut ale od něj jsem zvyklý. Je to neskutečně hloupá komunisticko-zemědělská romantická agitka ale s tím jsem počítal. Herecké výkony zejména Hynkové a ostatních vedlejších rolí stojí za hovno. Zdravení Dobrý den, tak známé s Odysey, mezi lidmi, kteří spolu souloží mě tahalo za uši celý seriál. Význam: Seriál zobrazuje, byť tendenčně pravdu o ukradení majetku českým sedlákům. O ztrátě vztahu k půdě a domovu, o ztrátě tradic, které zahubili komunisté. O tom, že do kolchozu i strany se hnali pouze bezcharakterní tupci, velice neúspěšní, žebráci bez páteře, polí a kriminální psychopatické živly s tzv. partyzánskou minulostí. (Vala-Hubert). Je také o příběhu záhumenek a svědčí o tom, že co strana řídila, řídila polovičatě, nebo vůbec. Nakonec násilím stejně Pravdu vždy měla. Jedinými sympatickými postavami seriálu byl můj oblíbený Česťa Řanda: "Voni uvidí co je to hospodařit, sedlák musí myslet mnoho let dopředu". Nebo Bohuš Záhorský, profesor na zemědělce, který jako jeden z mála ví, že i půda potřebuje vědu, jinak se to posere. ()

jasse 

všechny recenze uživatele

Zas tak úplně propagandistický ten seriál není, a pokud ano, Dietl znal míru a vynahradil to výbornými lidskými dramaty hlavních postav.....Pár ideologických hlášek, ale také spousta životních mouder. A vztah matky a syna by se měl promítat dnešním fakanům ve škole.... Sice mizerná výprava, ale o to lepší herecké výkony, v čele s neuvěřitelnou Libuší Havelkovou. Naprosto hravě zvládla rozpětí od nadšené mladé hospodyně po stárnoucí a umírající vdovu.  A že šla matka Hamrová téměř všem na nervy svědčí jen o jejím hereckém umění. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (34)

  • V seriálu si zahrál i Miloš Willig, kterého proslavila především postava majora Kaliny v seriálu 30 případů  majora Zemana (od r. 1974). Během natáčení prodělal infarkt. Čtyři roky poté ve věku 58 let zemřel na srdeční slabost. (GASTON73)
  • V čase 00:02:26 se v televizi vysílá film Maryša (1971). Přístroj je Tesla 4202A „Akvarel“, uvedený na trh v roce 1956. (sator)
  • Libuše Havelková a Jaroslav Satoranský se v hodně podobných rolích setkali o čtyři roky později v seriálu Inženýrská odysea (od r. 1979). Havelková tu hrála Annu Smetanovou, vychovatelku v dětském domově. Satoranský jako ing. Zbyněk Kořínek ji oslovoval „teto“ a jako odložené dítě k ní měl prakticky mateřský vztah. Také teta Anna v závěru seriálu zemřela a byla příčinou rozpadu vztahu Kořínka s jeho přítelkyní Veronikou Dočkalovou (Monika Švábová). (Robbi)

Reklama

Reklama