Reklama

Reklama

Mikrokomedie podle spisovatele J. Haška. Do blázince přivedou jistého pana Mlácena (J. Kemr), který chce prodat dva kostelní zvony. Nejprve je nabízí obchodníkům v hostinci. Tvrdí, že je dostal jako dědictví po svém strýci, ale neví, co by s nimi dělal. Nikdo je ale nechce koupit. Kvůli tomu se ocitne nejprve na komisařství a nakonec ho posílají do blázince. Profesor (L. Kopřiva), který se domnívá, že pan Mlácen trpí jakousi fixní představou a je psychicky nemocný, mu slíbí, že jeho dva zvony odkoupí… Režisér Z. Podskalský zpracoval látku se staropražským dobovým šarmem, s hospůdkami a jejich štamgasty, pavlačemi a jejich správcovou, i místními potulnými zpěváky, a především se skvělými hereckými výkony. (Česká televize)

(více)

Recenze (43)

topi 

všechny recenze uživatele

Já Haška miluju a mám radost pokaždé, když jeho jakoukoliv povídku někdo zfilmuje. V tomto případě humorista jemu velmi podobný a to Zdenda Podkalský. Obsadil geniální herce a divadlo může začít. Dobová atmosféra naprosto hmatatelná, sžíravá satira typicky haškovská. A ta nádherná jadrná staropražská dobová mluva! Krása! "Von je zhvízdanej" :D. Moc se mě líbil i Podkalského frk, když Zdeněk Srtska povídá Jaroslavu Moučkovi : "Dyť bys na ten klandr ani nevylez, moučko!" Prostě bomba! ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Povedená a skvěle obsazená povídka, celkem svižně natočená. Vzhledem ke jménu režiséra jsem se obával hudební smršti, ale naštěstí tento se spokojil jen se třemi písničkami. Od začátku mě zajímalo, zda pan Mlácen skutečně má zvony, tato otázka mohla být klidně zodpovězena později. Závěr je celkem předvídatelný, ale vtipný. ()

Reklama

lennyd 

všechny recenze uživatele

Pan Mlácen zdědí od svého strýčka, zvonaře, dva kostelní zvony - o váze 720 a 550 kilogramů. Prozatímní umístění v činžovním domě na pavlači ale nelibě nese domovnice a ostatní nájemníci, a tak dostane pan Mlácen ultimátum - buď se zvonů do konce týdne zbaví, nebo budou na jeho náklady odstraněny. Zvony, v hodnotě 4000 zlatých, ale nikdo nečekaně nikdo nechce, a pan Mlácen z toho má velmi těžkou hlavu. Až tak těžkou, že se dostane do léčebny pro duševně choré, kde nachází nečekaného kupce ... Tak toto bylo fakt nádherné - naprosto bezvadné téma (i když s trochu předvídatelným koncem), skvělé herecké výkony - hlavně Luďka Kopřivy a Josefa Kemra, ale i ostatních hereckých hvězd (Stella Zázvorková, Vlastimil Brodský, Jan Libíček a další) - škoda že ostatní postavy nedostaly tolik prostoru jako Kemr a Kopřiva (například Libíčkovo přemítání o válce Turků a Tatarů se mi líbilo moc). Každopádně Zdeněk Podskalský ukázal, že netřeba mít miliardové rozpočty k tomu, aby se dal natočit bezva film - byť jen třičtvrtěhodinový... ()

tranquill 

všechny recenze uživatele

"Kdyby ctěná pražská policie měla zájem vo zvony, já bych je moh na vlastní náklady dodat. Mohly by třeba zvonit poledne na Pankráci v tý trestnici nebo by se mohly i jinak uplatnit ve státních službách, ty moje zvony..třeba zvonit na poplach, když se k branám blíží nepřítel nebo proti moru, když jde mor..." Dlouhý citát ke krátké televizní komedii, ale zpracování této Haškovy předlohy rozhodně za to stojí! ()

Bigrambo 

všechny recenze uživatele

Mám velmi rád dílo Jaroslava Haška, takže vítám jakoukoli jeho filmovou či televizní adaptaci! Tam, kde Pavel Juráček ve svém kraťasu Zvony pana Hejhuly využil spíše jen Haškova námětu ke kritice politického systému, dotáhl to Zdeněk Podskalský do úplného konce a vystřihl výbornou komedii, ve které přesně zachytil Haškův osobitý humor. Navíc mu při tom pomáhala celá plejáda hereckých hvězd, v čele s nezapomenutelných Josefem Kemrem. Pokud máte také rádi nezaměnitelný humor Jaroslava Haška, tak doporučuju i další adaptace jeho povídek: Hubáčkovy Haškovy povídky ze starého mocnářství, Lipského Vzorný kinematograf Haška Jaroslava, Moravcovo Dobrodružství s nahým klukem a opět Podskalského Tři muži se žralokem. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (2)

  • Když je sepisována smlouva mezi profesorem (Luděk Kopřiva) a panem Mlácenem (Josef Kemr), tak pan Mlácen prohlásí, že bydlí „v Praze na Žižkově, Cimuburkova 9“. Součástí Prahy se ale Žižkov stal v roce 1922 v souvislosti s vytvořením Velké Prahy, přičemž děj filmu se odehrává v období Rakouska-Uherska. (VN85)

Reklama

Reklama