Režie:
Vlasta JanečkováScénář:
Vlasta JanečkováKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Vadim PetrovHrají:
Jan Šťastný, Mahulena Bočanová, Lucie Zedníčková, Jiří Krytinář, Bohuslav Čáp, Milan Stehlík, Elvíra Němečková, Vojtěch SrbObsahy(1)
Pohádka o princezně, která se proti své vůli musela provdat za nuzáka... Tak dlouho si princezna vybírala ženicha, až králi došla trpělivost. Vyhodil z okna dukát a rozhodl, že se princezna musí provdat za toho, kdo dukát najde. Vybíravá princezna byla vdaná natotata. O tom, jak se jí vedlo po boku chudého manžela, vypráví pohádka Vlasty Janečkové, v níž hlavní role vytvořili Lucie Zedníčková, Jan Šťastný a Mahulena Bočanová. (Česká televize)
(více)Recenze (30)
Tvůrci udělali jednu velkou chybu. Dali dohromady pár, mezi kterým vytvořili pěknou chemii a budování lásky mezi "chudým brusičem" Janem a princeznou Kateřinou je moc pěkné, jen se tomu věnují zatraceně málo. Rozmazlená princezna se tu opravdu snaží, takže jí člověk fandí, aby se jí začalo dařit. Kdyby ten nátlak na ní udělali jen skrze sny, které jí vnukne zlá čarodějnice a ztemnili to, myslím, že by to byla moc dobrá pohádka. Bohužel ty zbytečné scény s Krytinářem a spíše směšná maškarní strašidla to hrozně kazí. Takhle docela slušné tři hvězdy. ()
Princezna za dukát, jak se chovala na začátku, byla i zadarmo drahá. Ubohý chudý nožíř dostal nevyžádaný dar, hezkou sice, ale naprosto nesnesitelnou družku. První, co mě napadlo, bylo, co kdyby dukát zvedlo dítě, žena či ženatý muž. Vím, že pohádky mají své zákonitosti, ale ty má i život a děti, ženy, starci obého pohlaví a zadaní muži tvoří větší část společnosti, než svobodní, laskaví, krásní a v chudáky zakletí princové, kteří jsou ochotni si nechat na krk pověsit nesnesitelnou rozmazlenou holku. Co rozmazlenou, úplně blbou, když vezmeme v potaz, jak snadno uvěřila skřetovi a jak dlouho jí trvalo, než nahlédla, že když se někdo chová dlouhodobě laskavě, zřejmě to není proto, že je založením prchlivý agresor. Skřet a čarodějnice ještě budiž, proč tam byla hora těch ohavných špatných masek - horda dalších strašidel? ()
V poslednom čase som zhliadol viacero titulov, pod ktorými je podpísaná pani Vlasta Janečková. Bola to česká režisérka, ktorá celú svoju kariéru zasvätila práci na realizácii televíznych rozprávok. Na svojom konte má desiatky tv filmov. Jedným z nich je aj štúdiový snímok "Princezna za dukát", ktorý natočila podľa vlastného scenára v roku 1991. Ak dobre počítam, tak toto je siedmy snímok, ktorý som od nej videl. Tak sa mi zdá, že sa pomaly začínam stávať odborníkom na jej tvorbu. Tentokrát mi naservírovala príbeh o pyšnej, rozmaznanej princezne Kateřine, ktorá sa toľko preberala vo svojich nápadníkoch, až kráľovi došla trpezlivosť a vydal ju za chudobného mládenca Janka. Až pri ňom objavila tie pravé životné hodnoty, skutočnú lásku a stala sa mu dobrou ženou. *** ()
Kdyby to nebylo tak mravokárné, přidala se špetička humoru a nekončilo to tak příšerně pozitivně, mohla to být docela zajímavá pohádka. ()
Prvotní nápad mi přišel skvělý, ale jak se do toho zamontoval Krytinář a zlá královna, šlo to do kopru - a žel moc brzy. Kolikrát jsem si říkal, co ta princezna furt brečí a neřekne brusiči o dědkovi? A proč vlastně dědkovi tak věří, nechápu? A proč se brusič nepokusil z princezny dostat, co se děje? Přece nebyl na hlavu padlý, aby si myslel, že za vše může jen její odloučení a změna stavu. Sice si nakonec vše řekli, ale na můj vkus moc pozdě. Navíc ta psychedelická strašidla, ta patřila do jiné pohádky, ne sem. Také je pokažen závěr s pádem zlé čarodějnice - nějaký hlásek z lesa, bez detailu, bez pořádného dramatického záběru... Jinak mi zde výjimečně moc Zedníčková nevadila. ()
Je tu vlastně všechno, co by měla pohádka obsahovat, ale některé pasáže v tomto "filmu" mě přišly poněkud "zvadlé". Některým dětem se tato pohádka moc líbit nemusí. Na druhou stranu ono ani tak o moc nejde, protože tato pohádka byl podle mého názoru "pokus". ()
" Sen je sen, ale někdy se může i vyplnit.." A tak výborná freddykruegerovská záporačka Mahulena Bočanová, která si podobné kreace opravdu s velkou chutí užívá, vchází do snů zde neskutečně roztomilé Lucii Zedníčkové, která ji však dík upřímné lásce k očarovanému princi a zároveň chudákovi Honzy Šťastného, ta chemie mezi oběma funguje jako v málokteré jiné podobné žánrovce, nakonec přemůže, a šílený pohůnek Jiří Krytinář několikrát dostane co proto.. Velmi bizarní poetické taneční pasáže s čarodějnými služebníky dodávají i dík Petrovovu hudebnímu motivu krátkému snímku na síle i atmosféričnosti.. ()
Motiv pyšných a rozmazlených princů a princezen se v našich pohádkách objevuje velmi často. Někdy jsou ty pohádky povedené, jiné trochu méně. Tato je jedna taková. Neurazí a ani neoslní. Vyšla z pera Vlasty Janečkové. Ta zde použila nápad s dukátem. Ten považuju za originální a taky ho oceňuju. Lucie Zedníčková mě ku podivu neštvala. Mahulena Bočanová mohla být jako kouzelnice mnohem větší bestie, ale pak by z toho byl nejspíš horor a ne pohádka na nedělní poobědový čas. ()
Ty strašidla byla největší bizár!! Bohužel ale, hodící se do úplně jiné pohádky ztřeštěného typu. ()
Další variace na Pyšnou princeznu, ale narozdíl od její klasiky a také například slovenské pohádky Král Drozdí brada s Lukášem Vaculíkem, kde je příběhu učiněno zadost, tak tady jej ruší zbytečné tance příšerných maškar a protivný Krytinář. ()
Šťastný se Zedníčkovou jsou příjemná dvojice, které fandíte, ale co se téměř nedá vydržet, to jsou kreace Mahuleny s Krytinářem v čarodějnickém sídle. V dětství se mi tahle pohádka líbila víc. ()
Princezna za trest, pár náhod a máme šťastnou pohádku. Na svou délku se děj někdy vleče. Kulisy chaloupky jsou roztomilé, o to bídnější je sídlo čarodějnice. ()
Rozhodovala jsem se mezi 2* a 3*. Nakonec dvě, protože mě neuchvátily glycerínové slzy Zedníčkové a Jan Šťastný v jeho milionkrát viděné roli prince... ()
Hloupa a naivni pohadka, ktera by fungovala daleko lepe bez strasidel, Krytinare a sneni. Zednickova jako princezna v poradku, ale nebudu kvuli ni zvysovat hodnoceni. ()
Byla by to hodně dobrá a příjemná pohádka, kdyby zlo v podání Mahuleny Bočanové a jejích tančících (pro děti opravdu strašidelných) příšer nebylo v pohádce tak výrazné a silné. Příběh odehrávající se v chaloupce začarovaného prince v chudáka je přitom kouzelný a moc hezký, pomáhá tomu i velice, ale opravdu velice příjemná, hezká a milá postupem času se napravující pyšná princezna Lucie Zedníčkové a tradičně milý a hodný Jan Šťastný. Jejich společné scény nebo scény se Zedníčkovou mají šťávu a rozehrávají malý úsměv na tváři. Jenže zlo je v této pohádce opravdu až nepříjemně silné a mocné a i když na konci samozřejmě dobro zvítězí, zůstane po něm výrazná pachuť. Škoda, díky Zedníčkové bych dal i lepší hodnocení, takhle ale nemůžu. PS: papundeklové kulisy mi nevadí, už to tak trochu k těm našim hodinovým pohádkám patří:-) ()
Princezna za dukát nebyla naštěstí za dukát, ale zadarmo, dukát si nechal král vrátit. Páč v té době ještě neexistovala ČNB a její intervence, byl dukát zřejmě dost silné platidlo, a tak si zdánlivě chudý Jan ve vidině dukátového dědictví princeznu nechal.:-)) Pohádka samotná trpí bohužel nedostatečným rozpočtem, což ji sráží dolů a zůstává tak pohádkou jen na jedno podívání. ()
Krysa Krytinar. ()
Některé pohádky Vlasty Janečkové jsou mírně nadprůměrné (třeba Zlatovláska), ovšem většina z nich právem upadla do zapomění, jako např. tahleta. Nejsem příznivcem těchto narychlo natočených papendeklových pohádek - působí příliš levně a ve výsledku naivně. I příběh byl až moc jednoduchý (princezna si vezme za muže trhana, po kterém touží zlá kouzelnice, nakonec se vše v dobré obrátí a z trhana se stává princ). Ne, Češi pohádky opravdu umí, ale to není tenhle případ. ()
Hudba: Vadim Petrov ()
Takova labuti pisen papundeklovych pohadek, pribeh asi uplne spatny nebyl, ale nejak jsem si neporozumnel s kvalitou zde predvedeneho herectvi vsech zucastnenych. To me nepresvedcilo. ()