Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První film švédské komediální skupiny "Killinggänget" se vyznačuje poněkud potemnělým humorem. Celek filmu je složen ze čtyř povídek, v nichž se v různých rolích objevují titíž herci. Poté, co právě dokončil své životní dílo, potkává dobře oblečený muž svůj osud v podobě dřevěného trpaslíka. Na jihu Švédska se horlivý otec pokouší povzbudit svého syna pomocí radostného zážitku z kremace drobného zvířectva. V Göteborgu se schází skupina různých lidí ve víře, že se naučí vařit. A kdesi na severu zemře patriarcha. Pohřeb, kterého se účastní i jeho syn, manifestuje silný vliv Orientu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (25)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Těší mě zjištění, že tradice švédské absurdní komedie pořád žije! ...nebo tedy alespoň v roce 2004 ještě žila, se skvělými následovníky v čele s režisérem Tomasem Alfredsonem (synem proslulého tvůrčího všeuměle Hanse) a také Robertem Gustafssonem, jenž se svým osobitým, pečlivě rozehraným komickým herectvím se může téměř vyrovnat legendě předchozí generace Göstu Ekmanovi (což už ostatně ukázal rok před tím v Iluzi – filmu o vlaku, kde se pánové společně přímo setkali)... a hned za ním se přidává i Henrik Schyffert. Spočátku jsem se do filmu pro ono mozaikové roztříštění hůře dostával, ale jakmile se rozjížděl první příběh mezi synem a otcem spalujícím mrtvá zvířata, moje obliba pro různé absurdní podivnosti se ve mě rázem proboudila a všechny ty svérázné příhody mě chytly dokonale. Musím uznat, že forma paralelně probíhajících příběhů vyprávěných na přeskáčku (párkrát i s využitím nezvyklého střihu) byla skvěle zvolena a výjimečně celek s touto formou pro mě netrpěl nevyrovnaností, neboť každý z příběhů obsahoval jak nevšedně vtipné, zábavné či kuriózní, tak naopak důstojné, vážnější momenty s jistou hloubkou, objevující se často už kdesi v pozadí. Velmi originálně naplněné 3 hodiny filmu s nevšedním smyslem pro humor v doprovodu stejně neotřelých rodinných a vztahových dramat, mě zklamaly snad jen absencí společného propojení více linek, v nějž jsem doufal, a poslední minuty, rozjímající se v dlouhých záběrech se mi zdály zbytečně natáhlé. Ale nejen s ohledem na to, jak špatně nedávno dopadlo moje první setkání s tvorbou Alfredsona mladšího (Ať vejde ten pravý), tady rozhodně spokojenost. // PS: Slyšet na pohřbu starý country šlágr (u nás známý v pod. Milana Drobného jako „Ztrácím svou lásku“) přezpívaný do švédštiny, je taky něco. :o) [80%] ()

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Tímto zakládám Klub benevolentního diváka a tento film v něm má čestné, zahajovací místo... Čtyři odstíny hnědé - jestli se s autorem shodneme a máme na mysli stejnou věc, tak to byly pěkný sračky - pod hlavičkou - Ejhle, člověk!, zašmodrchanou do spletence povídek o zoufalcích, jako my, jen si to uvědomit, k tomu by nám ovšem tahle tříhodinová terapie naruby mohla poskytnout vodítko, ale jak říkám, chce to notnou dávku pochopení, trpělivosti a dobrou náladu k tomu... A kdyby se snad nikdo ani vzdáleně nepoznal, získá alespoň inspiraci k založení kroužku vaření, kde se vůbec nevaří, tip na veselý orientální pohřeb s největším výpekem příbuzných, jaký je k vidění, návod jak stimulovat nezdárného syna i poučení pro povrchní snoby... Ale je v tom Švédsku krásně! ()

evulienka3 

všechny recenze uživatele

Štyri príbehy, štyroch autorov, navzájom nesúvisiace a v podstate, každý by mohol byť námetom na samostatný film. Tu je to všetko v jednom a film je priam neuveriteľne dlhý čím môže odradiť. V prvej polovici som mala problém sa miestami zorientovať, v ktorom príbehu sa nachádzam a na viac ako tri hviezdičky som to nevidela. Druhá polovica to však celé zachránila. Po tom čo som sa zorientovala v postavách a príbehoch začalo to byť skutočne zaujímavé a dokonca som si nakoniec našla aj ich spoločné pojítko. Všetky štyri sa v podstate venovali vzťahu otca a dieťaťa (príp. rodičov a detí) a ani v jednom prípade to nebolo ružové...ale hnedé, všetko rovnako na ....., to fakt sedí. Videné v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov. ()

Terva 

všechny recenze uživatele

Čekal jsem nějaké společné zakončení. Scénář - Tomas Alfredson, Robert Gustafsson, Jonas Inde, Andres Lokko, Martin Luuk, Johan Rheborg a Henrik Schyffert ()

pevico 

všechny recenze uživatele

Hnědá - barva periferie svačinek - a v ní se pohybují i lidé prožívající čtyři různé příběhy. Někdo je na tom trošku líp, jiný je ve větších sra*kách..ale pro nikoho to nevypadá růžově! ()

easaque 

všechny recenze uživatele

viděl jsem pouze první a poslední část. Po první mne to tolik nezaujalo a aspon vim jak to skoncilo ;-). Docela zdlouhavé a chvilkami dost utahané. Není to však úplně špatné, ale na víc než 50% to nemá - teda u mne. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Sympaticky kosaty svedsky film, film sa sklada zo 4. poviedok, ktore na seba viac -menej nadvazuju. Vadi vsak minutaz 192 minut, ale humor bol dobry, dalo sa . 70 % ()

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Byla to docela sranda, technicky bezchybné a scénářem zajímavé. K tomu tam na závěr bylo jedno velmi nepříjemné odhalení. Ale. Proč to do prdele muselo mít víc než tři hodiny, když by bohatě stačily dvě? Takhle jsem se přistihl, že čas od času koukám do zdi, případně přemýšlím o tom, že bych se možná mohl naučit vyšívat. Škoda. 60% ()

toma.baza 

všechny recenze uživatele

Čtyři oddělené příběhy, které se nikdy nestřetnou, zkoumajicí otcovskou lásku (či nelásku). Nudná středostavovská rodina až do okamžiku, kdy otec utrpí těžkou popáleninu obličeje. Na pohřeb známeho žokeje se sjíždí jeho 3 synové. Starší manželský pár, který vystupuje jako kouzelnické duo, přijíždí do hotelu svého syna. Na skupinové terapii se scházejí podivné existence. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Řekl bych, že je to nepochybně zajímavá věc, ale divák musí mít náladu a být odpočinutý. Pak je to v pohodě. Ani jedno jsem ale já nebyl, takže jsem dlouhou projekci nezvládl celou. 60% ()

tatanapope 

všechny recenze uživatele

Film celý působí depresivně, děj byl těžce nezáživný a o komedii se snad ani nedá mluvit, když už se náhodou objeví vtip, tak tak slabí, že to člověku sotva cukne koutkem. Ke všemu byli někteří herci hrozně nesympatičtí. Paní, která hrála ženu, muži po úraze se do role opravdu nehodila. Pán i po upálení půlky ksichtu, vedle ní pořád vypadal dobře a když se těžce smiřovala s jeho zohavením, div že neutekla jakou to má doma obludu, působilo to na mě komicky, i když to evidentně záměr nebyl a člověk si říkal, buď ráda, že tě někdo vůbec chce s pytlem na hlavu bys vypadala líp. Za realistický pohled na nehezké stránky života, hodnotím ** Viděno v rámci Zahraniční výzva 2015 / Švédsko ()

Ixbalanke 

všechny recenze uživatele

Nezachvátilo mě to úplně, ale nakonec jsem dala 5* tu tématickou originalitu a v totální nečekanost příštího dění, film není vůbec tvořen tak, že příčiny dávají vzniknout ČEKANÝM následkům. Postavy se téměř vždy zachovají naprosto jinak, než byste čekali, ale není to nepřirozené, a to je zvláštní a svým způsobem geniální. Příběhy jsou opravdu lidské a odkrývají v lidech vlastnosti a jednání, které si získají naše spíše negativní hodnocení, ale po další úvaze musíme uznat, že jsou tak lidské, že se postavám nedají vyčítat. Koukala jsem na to na čtyřikrát (měla jsem to ve 4 oddělených videích) a bylo to tak ideální:) A jak správně poznamenává toma.baza, a já jsem si to (JAK JE TO MOŽNÉÉ?:) neuvědomila, ve všech příbězích jde o otcovsko-synovské vztahy, v tomto případě značně bizarní. ()

Kuzzie 

všechny recenze uživatele

Hodně dlouhý a zvláštní film o divně se chovajících lidech. Jestli je tohle ve Švédsku běžné, tak se tam okamžitě stěhuju, protože jsem našla svůj druhý domov. V první půli jsem byla lehce zmatená a trochu netrpělivě očekávala, co z toho vyleze, ale čekání se rozhodně vyplatilo. Nic převratného se nestalo, snad mi jen delší dobu trvalo, naladit se na správnou vlnu. Po závěrečných titulkách jsem dokonce uvažovala o plném počtu hvězdiček, jak jsem byla okouzlená. Část s pohřbem mě moc neoslovila, ale ostatní tři byly skvělé. Popáleného Christera jsem si totálně zamilovala. Tak zvláštní člověk snad nemůže existovat. A pokud ano, snad ho někdy budu mít možnost potkat. Když si s manželkou četli v křeslech každý svého Mankella, málem jsem umřela smíchy. Taky jsem od toho autora něco četla, ale určitě mi to neutkvělo v paměti tolik, jako tento film. Druhá povídka o účastnících " kurzu vaření" pro mě měla opravdu nečekaně drsné rozuzlení a Sofia Helin byla opět skvělá, v roli naprosto nesnesitelné a kruté ženy. A v poslední povídce mě od začátku do konce nejvíc fascinovala pleška hlavního herce, ale i bez tohoto nechtěného objektu zájmu byla povídka velice zajímavě zpracovaná a naprosto jsem rozuměla tomu pocitu, kdy zkrátka potřebujete rozmlátit malou plastovou postavičku. První půlka za tři, druhá za pět, zbytky pocitů ve mně pořád přetrvávají a já na své milované Švédsko nedám dopustit. ()

Garch 

všechny recenze uživatele

"přisaju se na vaše ubohé nicotné životy jako francouzský parfém". Prakticky nelze vidět v jednom zátahu, pokud nejste artový nerd. Ale má to něco do sebe. ()

Alex 

všechny recenze uživatele

Podivný propletenec různých příběhů, velice pomalu se rozplétající. Je to ponuré, občas vtipné - ale tak nějak "seversky". Na mne to působilo dost depresivně... I když ne všechno dopadne špatně, na jeden film je to možná už příliš! ()

Související novinky

Dny evropského filmu běží

Dny evropského filmu běží

29.01.2006

Jen abyste nezapomněli... momentálně probíhá až do 5. února v pražských kinech Světozor a Aero promítání filmů v rámci festivalu Dny evropského filmu. Od 6. do 14. února pak bude festival probíhat v… (více)

Reklama

Reklama