
Režie:
Tomas AlfredsonKamera:
Leif BenjourHrají:
Robert Gustafsson, Maria Kulle, Karl Linnertorp, Jonas Inde, Anna Björk, Iwar Wiklander, Karin Ekström, Ulf Brunnberg, Sofia Helin, Anna Ulrika Ericsson (více)Obsahy(1)
První film švédské komediální skupiny "Killinggänget" se vyznačuje poněkud potemnělým humorem. Celek filmu je složen ze čtyř povídek, v nichž se v různých rolích objevují titíž herci. Poté, co právě dokončil své životní dílo, potkává dobře oblečený muž svůj osud v podobě dřevěného trpaslíka. Na jihu Švédska se horlivý otec pokouší povzbudit svého syna pomocí radostného zážitku z kremace drobného zvířectva. V Göteborgu se schází skupina různých lidí ve víře, že se naučí vařit. A kdesi na severu zemře patriarcha. Pohřeb, kterého se účastní i jeho syn, manifestuje silný vliv Orientu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
Film celý působí depresivně, děj byl těžce nezáživný a o komedii se snad ani nedá mluvit, když už se náhodou objeví vtip, tak tak slabí, že to člověku sotva cukne koutkem. Ke všemu byli někteří herci hrozně nesympatičtí. Paní, která hrála ženu, muži po úraze se do role opravdu nehodila. Pán i po upálení půlky ksichtu, vedle ní pořád vypadal dobře a když se těžce smiřovala s jeho zohavením, div že neutekla jakou to má doma obludu, působilo to na mě komicky, i když to evidentně záměr nebyl a člověk si říkal, buď ráda, že tě někdo vůbec chce s pytlem na hlavu bys vypadala líp. Za realistický pohled na nehezké stránky života, hodnotím ** Viděno v rámci Zahraniční výzva 2015 / Švédsko ()
Štyri príbehy, štyroch autorov, navzájom nesúvisiace a v podstate, každý by mohol byť námetom na samostatný film. Tu je to všetko v jednom a film je priam neuveriteľne dlhý čím môže odradiť. V prvej polovici som mala problém sa miestami zorientovať, v ktorom príbehu sa nachádzam a na viac ako tri hviezdičky som to nevidela. Druhá polovica to však celé zachránila. Po tom čo som sa zorientovala v postavách a príbehoch začalo to byť skutočne zaujímavé a dokonca som si nakoniec našla aj ich spoločné pojítko. Všetky štyri sa v podstate venovali vzťahu otca a dieťaťa (príp. rodičov a detí) a ani v jednom prípade to nebolo ružové...ale hnedé, všetko rovnako na ....., to fakt sedí. Videné v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov. ()
Proč zrovna odstíny hnědé? Hnědá je prý barva nenápadná, nudná, obyčejná, přízemní. Ve filmu sledujeme čtyři příběhy lidí v jejich každodenním běžném životě. Ale rozhodně to nejsou lidé obyčejní, nenápadní a nudní. No, na první pohled možná ano. Ale pod povrchem každého obyčejného člověka se může skrývat pořádné drama. Film spojuje humor a dramatickou rovinu, tak jak to v našich životech obvykle chodí. Každý má nějaké problémy a každý je tak trochu divný. Mám tyto filmy ráda, protože vás přimějí podívat se na svět trochu jinýma očima a můžete pak vidět svůj život plynoucí v barvě hnědé také v jiných odstínech. ()
Byla to docela sranda, technicky bezchybné a scénářem zajímavé. K tomu tam na závěr bylo jedno velmi nepříjemné odhalení. Ale. Proč to do prdele muselo mít víc než tři hodiny, když by bohatě stačily dvě? Takhle jsem se přistihl, že čas od času koukám do zdi, případně přemýšlím o tom, že bych se možná mohl naučit vyšívat. Škoda. 60% ()
Čtyři oddělené příběhy, které se nikdy nestřetnou, zkoumajicí otcovskou lásku (či nelásku). Nudná středostavovská rodina až do okamžiku, kdy otec utrpí těžkou popáleninu obličeje. Na pohřeb známeho žokeje se sjíždí jeho 3 synové. Starší manželský pár, který vystupuje jako kouzelnické duo, přijíždí do hotelu svého syna. Na skupinové terapii se scházejí podivné existence. ()
Galerie (2)
Photo © Svenska Filminstitutet (SFI)

Zajímavosti (1)
- Švédská televize vysílala snímek jako sérii čtyř samostatných příběhů. (skudiblik)
Reklama