poster

Drákula

  • USA

    Dracula

Horor / Drama / Fantasy

USA, 1931, 104 min

Předloha:

Bram Stoker (kniha)

Scénář:

John L. Balderston (divadelní hra)

Kamera:

George Robinson

Producenti:

Carl Laemmle Jr.

Střih:

Arthur Tavares
(další profese)
  • obitus
    ****

    V roce 1931 se po atelierech studia Universal prohanely hned dva staby najednou. Tod Browning a Bela Lugosi tu pres den davali vzniknout nesmrtelne klasice a tvorili dejiny, kdyz nataceli vubec prvni "legalni" adaptaci Stokerova romanu Dracula. V noci ve stejnych kulisach radil stab spanelsky a snazil se o totez, pouze pro publikum predevsim z Latinske Ameriky. Kdyz dva delaji totez, vysledek zdaleka nebyva vzdy stejny a nejinak je tomu i v tomhle pripade. Nejvetsi rozdily jsou v pojeti kamery a vynalezavosti tvurcu. Browning byl stara skola a hojne se vyzival ve statickejch zaberech, dlouhych scenach bez dialogu a az nekonecnych detailech na obliceje. Spanele, ktere vedl nespanelsky hovorici George Melford a predevsim kameraman George Robinson, se snazili byt mnohem dynamictejsi. Krom zname sceny, kdy se poprve setkavaji Dracula a Renfield, stoji za zminku predevsim Renfieldova vecere v Draculove hrade s naslednym odletem kamery skrz okno ven. Spanelska verze se, krom lepsi kamery, muze pochlubit i vetsim mnozstvim napadu (Dracula vstavajici z rakve v oblaku koure) a odvazne odhalenym vystrihem Lupity Tovar . Po filmarske strance je proste povedenejsi, ale chybi ji jeden dulezity detail. Tim je Bela Lugosi. Madarsky prizvuk, podivne zkroucene ruce s dlouhymi prsty a nasvicenim zvyrazneny pohled vlka z nej delaji definitivne nejlepsiho predstavitele filmoveho Draculy. Carlos Villarías je ve srovnani s nim vice nez nevyrazny. I ostatni herci Browningovi verze silne kvalitativne prevysuji sve spanelske kolegy. Nejmarkantnejsi je to, krom hrabete Draculy, u postav Van Helsinga (Van Sloan je uzasnej) a Renfielda (Rubio prehrava az hruza). Pokud mate moznost, pustte si obe verze za sebou, moznost porovnavat je k nezaplaceni, pokud ne - tak minimalne anglicka verze je naprostou nutnosti.(11.12.2004)

  • Paldini
    *****

    Tato španělská verze Draculy u mě skoro ve všech směrech válcuje verzi americkou. Jen dvě věci bych změnil, a to představitele slavného pijáka erytrocytového džusu, který se snaží napodobovat pohledy a gesta Bely Lugosiho, ale zůstává jen kopií, sice ne špatnou, ale přece jen kopií. No a pak mi celkem neseděla Lupita Tovar v roli Miny respektive v tomto případě Evy. Je totiž, jak bych to napsal, taková moc španělská. Měl jsem tendence sledovat, jestli ji pod nosem náhodou neraší knírek. Přece jenom představitelka Miny v americké verzi, Helen Chandler, byla větší kočka. Co se týče přehrávání herců, tak to mi vadilo snad jen ze začátku u představitele Renfielda, u kterého jsem to bral později jako plus při jeho kreaci coby šílence. A ještě nakonec, kdy uvidíte dvojníka Pepy Větrovce jako představitele chladnokrevného upírobijce Van Helsinga?(13.12.2006)

  • NostraMovies
    ***

    Villarias je najväčšie mínus celého filmu.A nemyslím si,že by to bolo preto,že by bol v Lugosiho tieni.Bude to tým,že jeho výraz je čistá paródia.Jeho mimika a prejav pôsobia naozaj smiešne.Druhá vec je technická stránka filmu a predovšetkým kamera.Browningové spracovanie sa v tomto smere naozaj nechytá...(18.9.2016)

  • genetique
    ***

    No, neviem, či si tvorcovia ešte nevedeli zvyknúť na zvukový film, ale tento film dosť doplatil na svoj vek. Niektoré situácie mi prišli naozaj komické, najmä výraz Carlosa Villaríasa (gróf Dracula) svojim výrazom pripomínal skôr sparodovaného upíra z nejakej bláznivej komédie. Všetok strach, ktorý som pri filme pocítil mi navodila hudba. Škoda teda, že jej bolo tak žalostne málo. Inak boli ale herci naozaj obstojní a príbeh sa držal svižného tempa. 60%.(9.9.2008)

  • Goldbeater
    ***

    Prakticky jde o pěkně stylizovanou a věrnou kopii Drákuly studia Universal s Belou Lugosim. Těžko říct, jaké pohnutky hnaly tvůrce ke kopírování látky filmu, který vyšel ve stejný rok. No v každém případě si to tenhle snímek bude už navěky vyžírat, protože bude stále jen ve stínu Browningova Draculy. Filmařina je to ovšem skvěle zvládnutá jak po stránce herecké, tak po stránce režijní. I hudba je povedená, i když počáteční motiv zřejmě nebude původní. Natočené to je dobře, škoda jen, že se tvůrci nepokusili jít trochu jiným směrem.(23.7.2012)

  • - Režisér George Melford vůbec neuměl španělsky. (Oktavianus)

  • - Španělský štáb natáčel film ve stejnou dobu, kdy probíhalo filmování snímku Dracula (1931) režiséra Toda Browninga. Ten natáčel svůj film ve dne, zatímco Španělé ve stejných kulisách v noci. (Oktavianus)

  • - Po tom, čo Carl Laemmle v roku 1914 presunul štúdio Universal Pictures do Kalifornie, bolo sfilmovanie Draculu jedným z jeho plánov. K realizácii však došlo až po sedemnástich rokoch. (Han-cock)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace