'night Mother
Obsahy(2)
Hlavní postavou filmové adaptace Pulitzerovou cenou ověnčené hry Marshy Normanové je žena, která ztratila důvod žít. Jessie Catesová nemůže kvůli záchvatům epilepsie vykonávat svoji práci, zhroutilo se jí manželství a její syn navíc propadl drogám a nyní stojí na špatné straně zákona. A zničená žena na pokraji sil cítí, že jediným řešením její životní situace, je sebevražda. Přesto nechce, aby se po jejím odchodu zhroutil i život všech kolem, a proto se rozhodne na tuto situaci připravit člověka, který je jí nejbližší. Strašlivým tajemstvím a zároveň odpovědností zatíží vlastní matku Thelmu. A ta se nyní musí dívat na to, jak jí vlastní dcera naprosto bez skrupulí vysvětluje, jak a kdy se platí složenky, a to se skálopevným přesvědčením, že příští večer již nebude žít. Matka má nyní jedinou krátkou noc na to, aby přesvědčila svou dceru, že ještě existují důvody, proč setrvat na světě. Hlavní hrdinky v brilantním, šokujícím dramatu, jež se v roce 1987 dočkalo nominací na Zlatý glóbus a berlínského Zlatého lva, geniálním způsobem ztělesnily Sissy Spaceková a Anne Bancroftová. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (37)
Dcera se chystá k sebevraždě, ale napřed zcela věcně a racionálně instruuje svojí matku o každodenních povinnostech: kdy má platit inkaso, kdy vyvážejí odpad, kdy přijde elektrikář opravit pojistky atd., zatímco matka jí zoufale bombarduje argumenty, proč to nevzdávat. Na povrch vyplouvají věci, které mohly nebo měly vyplout dřív? Změní se něco jejich vyřčením? Viděla jsem to i jako divadelní hru s Janu Brejchovou a Květou Fialovou a byl to nepopsatelný zážitek. Drtivý a krásný současně. ()
Zlatý Medvěd - výběr ()
Častokrát si uvědomíme, kolik zbývá sdělit, až když je příliš pozdě. Krása a krutost filmu Dobrou noc, mami spočívá v jasném vymezení zbývajícího času a následné úporné snaze jej nějak prodloužit. Znám jen málo srovnatelně nekompromisních dramat. Přestože jde o film prozrazující svůj divadelní původ, který se snaží na malé ploše zpracovat dost široké spektrum témat (resp. zrekapitulovat celý jeden lidský život), díky živé kameře a neustálému pohybu Sissy Spacek (a protipohybům Anne Bancroft) nepůsobí staticky. Pátou hvězdičku přidávám za odvahu a za to, že jsem obě hrdinky plně chápal. Ani jedné není co vyčítat. 90% ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $441,863║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Jessie s malými, či velkými pytlíky, do kterých vkládá spoustu věcí a označuje je, komu budou patřit. Šatník s podobnými popisky, úklid celé domácnosti, jedno po druhém koná téměř s bezvýrazným výrazem ve tváři. Dnes je její velký den a jen pohled na fotografie z minulosti a dotýkání se prsty osob, které měla ráda, to jí vžene slzičku do tváří. Její konfrontace se svojí matkou nemá chybu, je dokonalá a v 72 minutě mě Jessie totálně emotivně rozebrala na malé kousíčky monologem o svém životě a pocitech, kterými procházela a prochází. Bravo, Sissy Špačková, tím jsi si mě získala a doufám, že s Tebou uvidím další podivuhodné herecké výkony, jako byl v Night Mother. Strhující, niterně silný zážitek, který možná není pro každého, ale mě rozhodně mocně oslovil. ()
Tohle je teda hodně minimalistický dílo. Je tu dvojice postav a ta se pohybuje na ploše jednoho papundeklovýho domku. Toť vše. A překvapivě to stačilo na docela koukatelnej film. Příběh je silnej, akorát by to chtělo trochu přepsat některý dialogy. To co tam ze sebe hlavní postavy občas sypaly za různý "moudra", to bylo mimo realitu. Prostě takhle snad nikdo normální nemluví. A už vůbec ne nějaký jednodušší ženy z americkýho zapadákova. Jinak nenalíčená Sissy Spacek vypadá sice dost divně, ale předvedla tady hodně slušnej výkon. 70% ()
Solidní konverzační drama dvou žen, které si po celou dobu udržuje vysoké tempo. Toto je příběh pro dvě postavy, s výjimkou začátku, kdy matka hlavní hrdinky pozdraví svá vnoučata, se dalších postav nedočkáme a je to skutečně jen film o dvou postavách, a tak jistě každému dojde, že se musí jednat o film konverzační. Ale konverzace mezi matkou a dcerou je zde skutečně velmi silná a dost zajímavá. I když musím říci, že mně konverzační filmy moc nesedí a i u tohoto filmu jsem se místy přistihl, že myslím na něco jiného, takže hluché scény tam rozhodně byly. Ale většina filmu je opravdu zajímavá a vyhrocený dialog střídá klidný dialog, a jedna zajímavá informace střídá druhou. A po velice zajímavé diskuzi mezi matkou a dcerou následuje samozřejmě gradující závěr. Musím ale říci, že na základě zdejších hodnocení a komentářů jsem očekával, že nebudu moci od filmu odtrhnout oči a že mě ten film dostane. Ale jak už jsem naznačil, bohužel hluché scény zde jsou a já jsem se znovu přesvědčil, že konverzační filmy nejsou má parketa. Ale i přesto mi tento film připravil velice silný zážitek. Takže nakonec jsou z toho velmi kvalitní čtyři hvězdičky. ()
Jedno prostředí, dvě skvělé herečky, zdánlivě banální dialogy dávají dohromady neuvěřitelnou sílu. ()
Nekompromisné a dramaticky výborne spracované. Film stojí predovšetkým na hereckých výkonoch a perfektných dialógoch, pomocou ktorých si tu režisér pohráva s divákom ako mačka s myšou, aj keď nikoho nenechá na pochybách, kam ten dlhý, večerný rozhovor matky s dcérou bude viesť. Tiež sa mi páčilo, ako v druhej polovici pekne naberala na sile aj emotívna stránka snímku, čo samozrejme vyvrcholilo samotným záverom. Veľká spokojnosť. 80/100 ()
Bezesporu herecký koncert dvou hereček. I když se tu a tam mihne ve filmu ještě nějaká postava, je to jen tak na okrasu, nic víc, nic míň. Sissy a Anne, jako dcera a matka, to jsou dvě hlavní hrdinky tohoto dramatu, které jednou provždy určí její (jejich) osud. Z počátku nevinně započatý rozhohovor, přerůstá později v rozkrývání rodinných vztahů a proher a nezadržitelně směřuje k předem vytyčenému konci, před kterým asi není úniku.... ()
Napíšte zaujímavý scenár naplnený podnetnými dialógmi, umiestnite dve herečky do jedného bytu a nechajte diváka nech žasne nad poldruhahodinovou drámou, ktorá sa pred ním odvíja. Drámou dvoch svetov - sveta matky a sveta jej dcéry, ktoré sa minimálne prekrývajú a sú teda odsúdené na neúspech pri hľadaní spôsobu, ako pomôcť jedna druhej. Najmä ak je dcéra rozhodnutá vystúpiť zo sveta, ktorý je k nej neprívetivý o 50 zastávok skôr, pretože aj pri dojazde na konečnú by ju nečakalo nič iné. Asi nejde o dokonalý film, ale určite o film, ktorý vám nastolenými otázkami a problémami ostane dlho v hlave. ()
Zlatý medvěd - selekce ()
Divadelný kúsok pretvorený na film, ale teatrálny základ badať. O tom, že keď to máte chuť seknúť, tak sa seknite. Keby každý takto uvažoval, tak na svete neostane žiť pomaly nikto. Film v podstate teóriu samoeliminácie akosi podporuje. V podstate je to až neúctivé voči tým, ktorý každý deň bojujú s nepriazňou osudu, s ťažkou chorobou, s chudobou, ale robia všetko pre to, aby prežili. Zbabelé a sebecké riešenia v precitlivelej a ukecanej dráme. ()
Kus určený pouze pro divadelní prkna se ve filmovém zpracování stává neztotožnitelným opruzem, co z matky činí abnormálně afektovanou babu a z dcery hyperaktivní, chladnou a sobeckou mrchu... A vůbec, z boje a ze života se neutíká, alespoň ne bez vyčerpání všech dostupných pokusů o přežití. Dobré po částech, nestravitelné vcelku. ()
Herecké výkony skvelé. Myšlienkový konštrukt príbehu a jeho argumentačné odôvodnenia však pre mňa absolútne neprijateľné. ()
Film se (asi?) snaží vyprofilovat depresivní ženu (popravdě vůbec nechápu o co se film vlastně snaží). A místo toho vyprodukuje epileptickou slepičku, vlastně dvě slepičky, jejichž myšlenkové pochody jsem prostě nepobíral. Porucha osobnosti je sviňa, ale i o ní mám v tomto případě vážné pochybnosti (a spíše ji zamítám). Nechutná a místy naprosto neúnosná citová vydíračka. Puntík hore za konec (jen škoda, že nebyl vyobrazen explicitně, abych se aspoň trošku zabavil)... čekat však na něj devadesát minut? :( Divadlo naprosto o ničem. Herečky (pouze) hrají. Nemám problém se základní dějovou kostrou, dialogy atd. Mám obrovský problém s pointou a jakým způsobem je k ní směřováno. Vypočítavě, samoúčelně a naprosto nereálně. Se Spacekové postavou se nedá soucítit, chová se jako psychopatka. A matka je úplně blbá, řešení, ke kterému se matka chystala úchýlit v "heroickém finále", bych já vykonal po pěti minutách (osmdesát minut jsem si marně říkal "švihni ji nečím po palici"). (rozhodně neděkuji svým dvěma nejoblíbenějším zdejším uživatelkám) Kakao, manikúra, žvásty, pistole... Poprávu zapomenutý film. ()
Dost zajímavý film, který se prakticky celý odehrává v jedné místnosti. Když se člověk rozhdone že spáchá sebevraždu a chce se jen rozloučit a předat pár dobrých informací, tak si teprve začne uvědomovat jak moc toho je potřeba říct a co všichno by člověk ještě měl/mohl stihnout. I když jsem se víc než půlku filmu bál toho, jak je udělaný konec, tak musim říct že se povedl. ()
Naprosto skvělé a silné konverzační drama, které si i přes závažné téma a tíživě vypjaté i smutné psychologické scény dokázalo zachovat také velmi vtipné a pohotové dialogy, které mi přivodily nejedno pobavené pousmání. Celý film se odehrává jen na ploše malého domku a vystačí si jen se dvěma herečkami, ale víc ani není potřeba, obě jsou skvostné a obě vybavily své naprosto povahově odlišné postavy matky a dcery neskutečnou aurou osobitosti a pravdivosti a spolu s výborným scénářem mi připravily zážitek, který mě nenechal ani na okamžik chladnou a na který jen tak snadno nezapomenu. ()
Věcná a praktická dcera, která se chystá skončit se životem, a její výbušná matka, která neví ani kde mají doma prací prášek. Zpočátku se mi dialog zdál ukřičený, až nesnesitelný. Postupem času, jak se charaktery rýsovaly, jsem filmu začala přicházet na chuť. Poslední čtvrthodina opravdu stojí za to. ()
Dva výborné herecké výkony uzavřené v pseudopsychologickém dialogu s poněkud těžkopádnými a přepjatými dialogy (nebo je tak zkomolil český překlad korunovaný příšerným dabingem?). Situace je neúměrně natahována a moc se jí nedaří natahovaným kroužením kolem jádra bolesti tknout do živého. I proto mě asi konec nechal až příliš chladným. Na druhou stranu Moore vytvořil docela podmanivou atmosféru obklopující intimní život dvou milujících se "protivnic", zvláštně uvolněnou, smířenou a přeci tklivou, která napomáhá daleko více než uměle natahovaná slovní interakce postav vytvářet pocit, že se vlastně nic neděje. I když jde o zbytečnou ztrátu jednoho unaveného lidského života. ()