Plášť do deště

Manoj navštíví jednoho deštivého dne v Kalkatském bytě svou bývalou dívku, podle mínění lidí v rodné vesnici provdanou za úspěšného, bohatého muže. Komorní příběh dvou lidí, kteří si jeden druhého natolik váží, že se nechtějí navzájem zatěžovat svými starostmi a čím dál tím víc se zaplétají do lží o svém životě. (26.01.2006)

Krasne poeticky pribeh o tom, "ze jedine odpoledne muze byt lepsi nez cely zivot". Vizualne potemnela stylizace obrazu, ktera presne navozuje destive odpoledne, tvori usedavou atmosferu o lasce, milosrdnych lzich a pratelstvi. Cely snimek je oramcovany krasnou hudbou, ktera splyva s versi pod obraz v jeden konstantni celek. Vyznenim ve stylu filmu Pred soumrakem, nicmene o neco horsi. Presto vsak od Indie mile prekvapeni. (09.07.2004)

Po Chokher Bali mi nové shledání Rituparna Ghoshe a Aishwaryi Rai přineslo další výjimečné setkání s jinou tváří indického filmu. Tentokráte ovšem Rai získala skutečně dobrého protihráče v Ajayi Devganovi a společně tak nechali všechny ostatní herce daleko za sebou. Perfektní, jak jen se plášť do deště může stát přirozenou katarzí dávného milostného vzplanutí. Pořídíte-li si vydání od Shemaroo, můžete se pousmát noticce o výběru filmu na 39. Vary. (06.05.2010)

Cením snahu o civilnější pojetí, včetně délky. Nicméně ta snaha spočívá v tom, že v barevně příhodně laděném kamrlíku sedí dva lidé a za neustálého doprovodu deště a rušné ulice si povídají, povídají a povídají. A režisér je tím pravděpodobně tak fascinován, že si do toho raději netroufne vůbec zasahovat. Z krásně lyrického tématu tak zůstává jen vzpomínka na jemně uhrančivou hudbu a střípky posmutnělé atmosféry. (29.11.2006)

Tento film mi učaroval svojou atmosférou a hereckým koncertom Ajaya Devgna a Aishwarii Rai, ona predstavuje naprostú bábku bez vlastnej vôle prejaviť vlastnú vôľu a nechá sa unášať osudom napriek tomu, že chce byť inde a s niekým iným, len preto, že milovaný sa nejako nemá k tomu prejaviť svoje city a bojovať o ňu a keď sa o to tesne pred jej svadbou pokúsi, ona ho z nejakej falošnej hrdosti odkopne. Celý film je vlastne analýzou toho kto za čo môže a kto je vinný za súčasný stav veci, keď sa po rokoch stretnú. Obaja sa stále milujú, obaja sú veľmi nešťastní, ale ani jeden z nich nedokáže buchnúť do stola a niečo zmeniť. Napriek tomu si nič nevyčítajú, nežalujú sa, celé popoludnie si rozprávajú milosrdné lži, ktorým aj tak ani jeden z nich neverí a nakoniec jeden pre druhého absolútne zbytočne obetujú to posledné čo ešte majú, a neľakajte sa nie sú to ich životy. Po celý film mám chuť jedného alebo druhého poriadne plácnuť aby sa spamätali. Vo filme je jednoducho úžasná hudba, Shubha Mudgal spieva nádherne a celý film táto hudba posúva hore o niekoľko levelov. Aj keď sa jedná o klasický námet O Henryho, indické spracovanie mi nejako viac vyhovuje.... Napriek milosrdnej dĺžke len 120 minút je tento film v podstate jedným dlhým dialógom bez konca, titulkov ako maku. (18.04.2017)