Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nejkrvavější masakr gangsterské éry. Koncem 20.let minulého století vyvrcholila ve Spojených státech gangsterská éra. V Chicagu proti sobě nelítostně bojovaly gangy Al Caponeho a Bugse Morana. A 14. února 1929 došlo k jednomu z nejkrvavějších masakrů v historii. Tento film legendárního Rogera Cormana o něm vypráví - bez pozlátka a bez romantiky. (ČSFD)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (55)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Masakr na svatého Valentýna je vlastně uměleckou rekonstrukcí vyvrcholení války gangů nad kontrolou nelegálního obchodu s alkoholem v dobách prohibice v Chicagu. Jeho nevýhodou je, že tahle historka je notoricky známá a byla vylíčena na filmovém plátně už vícekrát, navíc tohle atraktivní období amerických dějin je důkladně zpracované a to i hvězdnými režiséry, špičkovými herci s charismatem a producenty, kteří měli opravdu štědrou ruku, takže přes veškerou snahu režisér Corman nemohl u mě na nejvyšší rating dosáhnout. Na druhou stranu, i když se scénárista držel obecně známých faktů, celá ta historka a ty postavy pohybující se nikoliv na hraně, ale už za ní, jsou tak zajímavé, že si divák přijde na své, i když nejde o oskarovou záležitost. Film mě nenadchnul, ale ani nezklamal, je to poctivá gangsterka, které škodí snad jen snaha o co největší faktografičnost, je zkrátka únavné poslouchat, že se ten a ten narodil tolikátého tam či onde a je podruhé rozvedený. Ve snímku se sice neobjevují ty největší filmové hvězdy, ale ani člověk nemá pocit takového toho mdlého kvaziherectví hraných dokumentů posledních let. Celkový dojem: 65 %. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Mafiánské filmy z období prohibice mají kouzlo a Masakr na sv. Valentýna není výjimkou. Podíl na tom má nejen celkové zpracování, ale též skvělý Robards v roli Al Caponeho (podobnost mezi hercem a skutečným Scarface je však skoro nulová). Chválím také komentáře doplňující dílčí scény, čímž je divák obohacen o cenné historické informace. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Název filmu a pověst režiséra vytváří očekávání druhořadé akce pro drive-in kina, ve skutečnosti je Masakr na svatého Valentýna zřejmě nejambicióznějším projektem Rogera Cormana. Natočený pro velké studio, se známými herci a, soudě z bohatosti výpravy, také se slušným rozpočtem (který ale Corman, uvyklý guerillovějším podmínkám natáčení, nevyčerpal). Atraktivní komponenty Masakru nezačínají produkčními hodnotami a nekončí otevřenějším zobrazením násilí, které dnes oslní málokoho. Nádherně přímočará, na průběh více než na výsledek soustředěná gangsterka vyniká „živějším“ zapojením kamery, důrazem na faktografickou přesnost a sebeuvědomělýmm vyprávění. Tvorbu Cormanova žáka Martina Scorseseho tak film předjímá jak po stránce obsahové, tak formální. 75% ()

Pepinec 

všechny recenze uživatele

Film rozhodně stojí za vidění, to bezesporu. Především proto, že svým specifickým způsobem doplňuje všechny ty legendární a profláknutější gangsterky Scorseseho, Copoly nebo Leoneho. Jedná se o jakousi časovou rekonstrukci všeho, co vedlo k dočasnému přerušení mafiánských bojů. Je ale na posouzení každého z vás, jestli je množství věcných informací snesitelný pro běžný lidský harddisk a jestli je závěrečné vyústění skutečně tak velkým masakrem, jak název a samotný průběh děje napovídají. ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Jméno Roger Corman je pro zasvěcené jakýmsi synonymem pro lehkou béčkovou zábavu, ale není to úplně pravda. Masakr na svatého Valentýna se sice utápí ve zkratkovitosti a přesycuje množstvím aktérů, z nichž řadu odbude jen pár větami vypravěče, ale na druhou stranu si drží suverénní tempo a svým netradičním stylem "Kroniky ohlášených smrtí" přidává hlavně v závěru příjemný a ozvláštňující rámec. Moc se mi líbily živé kamerové jízdy v převážně interiérových scénách i výkony herců (mezi nimiž lze na chvíli zahlédnout i Jacka Nicholsona), čímž snímek předchází formálním kouzlům Martina Scorseseho, jenže už jenom ve srovnání s prvoligovými, hutněji vygradovanými gangsterkami od Mártyho a spol nemůžu dát víc než hodně silné 3*... ()

Galerie (20)

Zajímavosti (11)

  • Vypravěčem příběhu je Paul Frees. Ten však natolik přesvědčivě imitoval styl Orsona Wellese, že si ho spousta diváků spletla. (Terva)
  • Na začátku filmu jsou slyšet těsně za sebou tři výstřely z brokovnice. Brokovnice má však dvě komory. Na konci filmu je už slyšet jeden výstřel, pak delší pauza a pak teprve další dva výstřely. (Terva)
  • Ve scéně, kdy bratři Gusenbergové (George Segal a David Canary) vyzvedávají Aiella (Alexander D´Arcy), je v okně vozu vidět osvětlovač i s celým vybavením. (Terva)

Reklama

Reklama