poster

Kráska z Marsu

  • ruský

    Aelita

  • ruský

    Аэлита

  • anglický

    Aelita: Queen of Mars

Sci-Fi / Dobrodružný / Fantasy

Sovětský svaz, 1924, 104 min (SE: 81 min, Alternativní: 111 min)

Předloha:

Alexej Nikolajevič Tolstoj (kniha)

Scénář:

Jakov Protazanov
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Dan9K
    *

    Sci-fi kabátek je jen zbytečným pozadím. 90% filmu nemá se sci-fi nic společného. Důležitý pro tenhle film a pro její tvůrce je propaganda a podprahové signály. Snímek je to zdlouhavý a nepříjemný. Důležité se stane v několika málo minutách a zbytek je vata o ničem. Nicméně architektura Marsu byla taková správně Meliesovsky naivní. Za jediný důvod, proč se na tohle dívat, považuji scénu před prostředkem, kdy se marští dělníci ukládali ke kryogennímu spánku. Oceňovat Aelitu kvůli průkopnictví žánru netřeba, to už daleko lépe obstaral právě zmiňovaný Georges Méliès.(18.2.2012)

  • Adrian
    *****

    Prve ruske sci-fi, ktore vzhladom na svoju dobu vzniku znesie bez nadsazky oznacenie "revolucne" - ved posudte sami - kosatejsia narativna struktura, vyznacujuca sa pararelnym dejom, pocetnymi retrospektivami, vyznamovymi detailmi v druhom plane obrazu (tiene na stene), ucelove maskovanie hlavneho hrdinu, obdivuhodne dekoracie, masky, triky...z dnesneho pohladu jasna klasika(22.8.2004)

  • Ej Hlemýžď
    *

    Tak to já jsem viděl asi jen nějakou krácenou verzi trvající 60 minut a zdá se mi, že měla nějak useklý konec, který přišel z ničeho nic, ani tam nebyl obvyklý nápis Konec filma, přičemž délka filmu má být asi 96 min.. V ději se mi nedařilo kloudně se orientovat, jelikož jsem nebyl vybaven znalosti literární předlohy A. Tolsteho. Takto zkrácenou verzi nedoporučuji sledovat, protože je na úkor srozumitelnosti a titulky, byť jsou celkem časté, příliš nepomohou. Film byl v pravém slova smyslu němý, nebyl ani následně ozvučen hudebním doprovodem, jak často bývá.(15.11.2006)

  • zelvopyr
    ****

    Vynikající výtvarná stránka a kostýmy (viděl jsem například Čapkovy a další scény ze 20. let, např. RUR, takže vím, že toto pojetí bylo extrémně moderní a progresivní). Scéna ukládání ke spánku stojí vyloženě zato. Víc než "první ruské scifi" mě zaujalo, že je zde asi první antihrdina - kladný vynálezce chladnokrevně ovdoví vlastní rukou. Vůbec morálka je zde taková zvláštní, a to nemyslím jen onu "satirizovanou". P.S. délka filmu, který jsem sledoval, byla 81 minut.(13.11.2012)

  • vypravěč
    *****

    Výtečný němý sovětský vědeckofantastický film, jehož propagandistický ráz nesený řadou detailů a především grandiózní socialistickou revolucí na Marsu má náramné kouzlo nechtěného (bavil jsem se královsky!). Pominu-li jej, zbývá mnoho dalšího, proč se k Aelitě vrátit (a vracet se): poutavý, nápaditě komponovaný scénář, skvělé výtvarné pojetí obou světů (konstruktivistická mimozemská civilizace, přízračná Losova laboratoř nebo scény ze železnice), působivá stylizace postav a v neposlední řadě humor a ironie (např. ve výběru posádky rakety mířící ku Marsu a její následné (bezmála broučkovské) konfrontaci s marťanským světem nebo ve vlastní pointě filmu).(26.7.2009)

  • - Autorem marťanských dekorací ve stylu konstruktivizmu byl Viktor Simov. Kostýmy Marťanů navrhli designéři Moskevského uměleckého akademického divadla (MCHAT).
      (Aelita)

  • - Organizátoři prvního sovětského experimentálního animačního studia nabídli Protazanovovi zakomponovat do filmu animační epizody, ale režisér tento experiment odmítl. Připravené návrhy byly nakonec použity v prvním sovětském sci-fi animovaném filmu Mežplanetnaja revoljucija (1924). (Aelita)

  • - Yakov Protazanov obdržel v roce 1925 během Mezinárodní výstavy výtvarných umění v Paříži za film ocenění. (Karlos80)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace