Duos sur canapé
Režie:
Marc CamolettiKamera:
Philippe ThéaudièreHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Jean Lefebvre, Michel Galabru, Marina Vlady, Lorraine Bracco, Bernard Menez, Michel Vocoret, Marco Perrin, Max Montavon, Christiane MullerObsahy(1)
Právník Bernard hodlá začít nový život. A to na své straně bytu, oddělené uprostřed jídelny tlustou červenou čárou. Prostor za ní obývá zubařka Jacqueline, zatím stále ještě Bernardova žena. Ačkoliv už podali žádost o rozvod, mají každý svou klientelu a tak oba hodlají v bytě zůstat. Když si sem Bernard přivede budoucí manželku, výstřední modelku Bubble, Jacqueline kontruje hercem Robertem. A podnikavý sluha Viktor z toho hodlá co nejvíc vytřískat pro sebe. (dopitak)
(více)Recenze (12)
Tohle je postaveno na výborným herectví hlavních představitelů a dokonale trefně napsané postavy sluhy Viktora, který měl dostat přece jen víc scének a dialogů, protože z hlediska scénáře jsou pohovky přece jen chudší a už před půlkou filmu zjevně docházela myšlenková vtipnost. ()
Hlavně kvůli Michelovi jsem do toho šla, ale vím, že má lepší kousky v kapsičce, takže přece jen zůstanu u průměru , ale neboj Micheli, já Ti to jindy vynahradím, zatím si užívej líbánek. Takovou kočku máš a ani jsi o tom nevěděl. ()
"Kdybyste mě náhodou potřebovali, nemusíte zvonit. Nemám čas." Sluha Victor, vydržující si Buicka s řidičem, je zkrátka vynikající postava a taky problémy s rozpůleným bytem mají své kouzlo, ale to je asi tak všechno. Manželčin nastávají je totiž celkem dřevo, manželova nastávající má svou krásu dorovnanou přílišnou tupostí a konverzační scény postrádají vtip - zejména ta trapně přiteplená záležitost. Zkrátka jsem čekal více vtipu, takže se pomstím dvěma hvězdami a odcházím do služby k nějakému zazobanému sluhovi. ()
Místy až přehnaně střeštěné.!! ()
Divadelní hry toho moc nepotřebují, Čtyři na kanapi ale postrádají především chytřejší scénář a nápady. Výborné herectví, skvělý dabing (Soběslav Sejk, Stanislav Fišer, Gabriela Wilhelmová, Zdeněk Žák a Jitka Sedláčková). Jenomže kromě slovních obratů a hrátek se zájmeny (což je zřejmě zásluha překladatele) toho zase tolik nenabízí. Lorraine Bracco se svlékne, ale moc pěkný pohled to není. ()
Ne každá divadelní hra má to štěstí, aby při zfilmování vznikl klenot typu Oskara. Čtyři na kanapi jsou sice taky z rodu konverzačních frašek, ale třeskutá legrace to věru není, některý verbální vtípky mi dokonce přišly takový nedotažený. Má to ale skvostný dabing a dobrý herce, Marina Vlady mi navíc přišla půvabnější než ta Galabruova o generaci mladší cuchta. Na jedno podívání budiž, na doporučení někomu dalšímu ale ne. ()
Průměrná komedie se stokrát ohraným tématem o rozvodu advokáta (Michel Galabru) a zubařky (Maryna Vlady), se kterými žijí určitou dobu v bytě jejich noví partneři: dívka lehkých mravů (Lorraine Bracco) a elegán (Bernard Menez), přičemž zjistí, že dokážou žít pouze spolu a stále se milují. K tomu všemu přihlíží sluha Victor (Jean Lefébvre). Film režíroval i u nás populární divadelní autor komedií Marc Camoletti jako adaptaci své hry. A tady je kámen úrazu. Nezkušený filmový režisér natočil film jako divadelní režisér, čili vše působí dojmem zfilmovaného divadla. Ono by to šlo natočit lépe, vždyť takové filmy se natočit dají mistrně (viz Molinarův Oskar), ale to by film musel točit buď právě Molinaro nebo Jean Girault. Slabé tři hvězdičky: jedna za Lefébvra a Galabruho a třetí za solidní dabing (Lefébvre - Stanislav Fišer, Galabru - Soběslav Sejk). ()
Vladnu tomu slovne hracky a aspon solidne herecke vykony : 55 % ()
Horší komedii jsem už hodně dlouho neviděl. Tohle je opravdu špatné. Dobří jsou na tom jenom herci. Zejména pak Galabru a Lefebvre. A do nadpozemských výšin to vyzdvihuje výtečný český dabing se Sejkem a Fišerem. Výchozí zápletka je boží, ale zpracování příšerné. Kvůli hercům na tento film rozhodně nekoukejte, nestojí to za to. Lefebvrova postava vychytaného sluhy je báječná, ale zachránit nedokáže nic. Navíc i přes kratičkou stopáž film působí, jako by byl alespoň dvakrát tak dlouhý. 40%. ()
Tohle byla tak debilní komedie, že se divím, jak se do ní dostali Lefebvre a Galabru. ()
K tomuhle pokusu o komedii se dá napsat jen velice málo. Snad jen, že téměř všechny mnou dosud viděné francouzské komedie byly mnohem lepší. Zde veškerá legrace začíná i končí u dělící čáry, což je na komedii velice málo. Pro mě dosud neznámý Marc Camoletti trestuhodně nevyužil hereckých es, která měl k dispozici. Co (možná) funguje v divadle, nemusí fungovat i na plátně. O další filmová zpracování děl Marca Camolettiho jsem tedy ztratil zájem. 50% ()
Na divadle bych se tomu asi pořádně zasmál, je to postaveno na tom velkém divadelním herectví velkých herců....jenže tohle je film.... a tady jsem měl problém s hrozně křečovitým vtipem za každou cenu, furt se tam hádají, a přitom je to taková blbost....pochválit lze snad jen dobře udělaný dabing (Fišer, Sejk). ()