Vzdálený

Ono to je tak. Turecko sa dá považovať za pomerne exotické miesto a destináciu. Určite tam chodí kvantum ľudí na dovolenky a nevie si to vynachváliť. Alebo na to nadáva ako som to robil ja, keď som tam bol. Ceylan ale neukazuje Turecko ako zaujímavú destináciu plnú zaujímavých osudov. Vyhýba sa náboženstvu, politike aj tradičnému spôsobu života. To na čom Ceylan stavia svoje filmy je konflikt mestského a dedinského z pohľadu rodiny ako tradičnej väzby. Je sebareflexívny a odkazuje na svoje vlastné filmy. Muzaffer sa tak stáva režisérovým alter egom - na stene mu visí plagát filmu Koza, čo bola Ceylanova prvotina. Uzak uzatvára jednu etapu režisérovej tvorby. Táto quatrológia pojednáva o osudoch jednej rodiny a ich vzájomného odcudzenia. Hlavné mesto je rovnaké ako naša Bratislava, alebo susedná Praha. Vyzerá pekne, keď sneží, ale inak je šedivá, plná šedivých osudov a tichých drám. Ceylan nielenže vytvára dokonalý obraz súčasného človeka uväzneného v mnohých klietkach spoločnosti, ale zároveň je tichým pozorovateľom toho krásneho čo sa vytráca a toho všedného čo pretrvá. Pekné uzatvorenie, ktoré ostatné diely neprevyšuje, ani nie je od nich horšie. Len ich krásne dopĺňa a ukončuje. (03.01.2015)

Ono vlastně filmy Nuri Bilge Ceylana nejde hodnotit samostatně. Jejich kvality se ukazují až v celku, v kontextu s ostatními filmy, které na sebe přímo navazují. Postavy se například nevyvíjejí v rámci jednoho filmu ale v rámci celé série. Bohužel, herec Emin Toprak se už v dalších filmech neobjeví, protože po dokončení snímku zemřel. (10.03.2009)

Samota jako vlastní volba. Být sám může být smutné i ponižující. Ale sdílet byť malý kousek svého soukromí s někým, kdo mi vpadne do života jako vetřelec, naruší mé rituály a můj zaběhlý řád, to je nepříjemné a frustrující. Chápu to, že se pak necítím ve svém světě svobodně. Ceylan vám nevnucuje vlastní myšlenky, jen vás přinutí přemýšlet. (30.06.2017)

Skutečné existenciální drama. Mladý muž hledající nové bydlo ve velkoměstě prochází na své cestě z vesnice stínem zasněženého údolí, zatímco sníh na sluncem ozářených kopcích již stál... Yusuf se ubytuje u bratrance Mahmuta, který si jako skvělý fotograf (a také intelektuál, i když dává přednost pornu před Tarkovským) svou městskou existenci již nějak nastavil. Film je oproštěn od jakékoli zápletky (tj. skládá se jen ze samých zápletek) a je také bez hledání řešení (tj. stále se jen něco řeší, spíš ale uvnitř než navenek. Muž (muži) se obvykle považují za spokojené, když mají ženu a práci, často může pomoct i spolupráce mezi muži (přátelství). Yusuf i Mahmut zde ale selhávají, zjišťují jen, jak ve své jednoduchosti je všechno složité. Možná by stačilo jen málo, malá pomoc či úsluha; ale i "dobrý pohled, slovo či gesto" vyžadují neskutečnou odvahu. Pozn: To, že Mahmut staví porno nad Tarkovského není důsledkem jeho duševní zabědněnosti, nýbrž aktuální životní situace. V utěšenějších podmínkách by jistě volil opačně. (27.04.2019)

K tomuhle není co dodat. Brilantní fotogenická meditace nad osamělostí, bezvýchodností a uzavřeností. Film do poslední vteřiny prosycený beznadějnou krásou samoty. Absolutno, po jehož shlédnutí jsem zakusil pocit naprostého naplnění, Kdyby tohle měl být poslední film, co jsem kdy viděl, jsem plně spokojený. (24.09.2011)