Le Théâtre de la jeunesse : Le secret de Wilhelm Storitz
Režie:
Eric Le HungScénář:
Claude SantelliKamera:
Louis MiailleHudba:
Georges DelerueHrají:
Pascale Audret, Bernard Verley, Martin Růžek, Jan Skopeček, Waldemar Matuška, Josef Hlinomaz, Zora Božinová, Miloš Nedbal, Milivoj Uzelac st. (více)Obsahy(1)
Francouzsko-český film o prokletí lásky a tajemném objevu neviditelnosti na motivy Julese Verna. Příběh začíná v Paříži. Inženýr Marc-Antoine, se chystá na svatbu svého bratra Adriana do Prahy, když tu se kolem něj začínají dít zvláštní věci. Zpívající cikán záhadně zmizí z lodi, tajemný stařec se zjevuje a zase mizí. A právě při jeho hledání inženýr náhodou narazí na tajemného tkalce Viléma Storitze. V zahradě za oknem v jeho domě uvidí krásnou dívku. Vilém tvrdí, že je to jeho nevěsta. A pak, když se inženýr setká se svým bratrem Adrianem, uvidí jeho nástávající, jejíž obličej se mu hluboce vryl do paměti...
Tajemný vynálezce, který vládne zvláštními schopnostmi, sleduje vzdálené výjevy a umí se stát neviditelným, láska dvou mužů k jedné ženě, magická Praha a Verneův svět, předvídající technické vynálezy dneška, to vše vás okouzlí. A ještě jedna dramatická okolnost provází tento film. Jeho kopie byla v době normalizace zničena a tak se v 90. letech podařilo získat kopii francouzskou, kterou nadabovali herci znova. Bohužel ne všichni byli v tu dobu ještě naživu, takže party M. Růžka, J. Hlinomaze a M. Nedbala musely být namluveny jinými herci. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
"Neviditelná žena? To bych moc rád viděl." Baví mě občas narazit na nějaký ten neznámý film a pak se ptát proč vlastně upadl v zapomnění. Ať již je to ztracený klenot nebo ne, věci by ze světa mizet neměly. Čímž se dostáváme k tématu. Vedle H. G. Wellse napsal příběh o neviditelnosti i jeho starší žánrový souputník, sám velký Jules Verne. Oproti anglickému pojetí v tom francouzském nesmí chybět romantické motivy, přesto je příběh poměrně ponurý až trochu hororový a nechybí ani určité zamyšlení nad možnými důsledky neviditelnosti a to jak pro lidskou společnost tak pro psychiku jedince. Znal jsem jeho zpracování v podobě rozhlasové hry, až nedávno jsem zjistil, že existuje i filmové zpracování, a to dokonce z naší vlasti. Z dnešního hlediska je možná málo akční (to neznamená nudný), mně se však líbilo sledovat starou Prahu (kam byl oproti předloze přenesen děj z Uher, což s ohledem na některé reálie ve filmu nedává úplně smysl, na druhou stranu právě ta stará Praha hodně pomáhá atmosféře) a herce v dobových rolích. A i když nelze nevidět určitou naivitu příběhu, tak myšlenka plynoucí ze závěru, že příroda nakonec dokáže věci vyřešit přirozeně (a co má být přirozenějšího než mateřství) je silná. Ještě poznámka k té akčnosti. Na to, že jde o televizní film z roku 1967, tak trikaři zaslouží maximální uznání za šermířskou scénu s neviditelným protivníkem, myslím že dnes by bez pomoci počítačů už jen málokdo něco podobného dokázal. Závěr: ten film rozhodně nezaslouží zapomnění. P. S. V 60. byl Matuška opravdu všude :) Film k vidění zde: https://www.youtube.com/watch?v=SNSbHJwBrLc ()
Solidně atmosférický film, zajímavý od začátku do mírně nastavovaného konce. Kromě jiného obsahuje fantastickou trikovou scénu šermu neviditelného muže s viditelným. Přemístění děje z (románového) maďarského městečka Ragz do Prahy snímku prospělo, protože naše stověžatá matička je pro podobné příběhy jako stvořená. Škoda, že filmaři nenapravili nedomyšlený nedostatek Verneovy předlohy, kdy lidé po vypití zneviditelňujícího nápoje zmizí i s šaty. ()
Tento téměř zapomenutý televizní film je zfilmován poutavě a dokáže vtáhnout do děje. V čem spočívá jeho atraktivita? Tedy v tom, že jsem se opět rád nechal přenést zdařilým příběhem do poloviny 18. století vědeckofantastických tajemství, které umí bezesporu tento televizní film navodit. Psát o J. Verne jakožto o fantastickém spisovateli je myslím úplně nadbytečné. Mohu bez obav doporučit každému, kdo má rád tohoto francouzského literáta. ()
Není to příliš povedené, z tématu v kombinaci s magickými exteriéry se dalo vytěžit mnohem více, rozhodně by si to zasloužilo lepší kameru. Z dnešního pohledu je film příliš pomalý. A vyloženě zklamaná jsem z hudby, od Delerua jsem čekala něco zajímavějšího. ()
Myslím, že právě ony zmiňované dramatické události kolem archivace filmu a následné vypořádání se s lidskou blbostí činí z tohoto filmu zajímavý objev. Verne zahrávaný českými herci už tu byl, ovšem tentokrát je stylizace směrem do doby F. L. Věka - z Paříže do Prahy po Vltavě s Waldou Matuškou (to je ten cikán, co spadne z lodi). Koprodukce byla silnější směrem k Francii, více herců je zahraničních než českých, o dodělávaném dabingu filmu více tady. Záhadno a tajemno je krásně podepřenou zvláštní hudbou, znějící již od úvodních titulků. Postava Viléma Storitze by si zasloužila nějaké vysvětlení, klidně na konci filmou titulku. Jeho konec se mi moc líbil, trikově povedené. Herečka Marthy (Pascale Audret) ale nebyla hezká. ()
Tajemství Viléma Storitze, adaptace románu Julese Verna natáčená v Praze za účasti českých herců (Martin Růžek, Waldemar Matuška). Kdysi to dávali pravidelně v televizi, pak se česká kopie ztratila. V 90. letech ČT koupila francouzskou kopii a pořídila nový dabing. Někteří čeští herci se toho samozřejmě nedožili, takže třeba pana Růžka mluvil někdo jiný, bylo to docela zvláštní. Když mi bylo 13, běhal mi z tohohle filmu mráz po zádech, dneska už je to jenom příjemná nostalgie. ()
Francouzská televize hlavně v 60.a 70.letech točila jednu adaptaci Julese Vernea za druhou, a tato je pro českého diváka rozhodně nejzajímavější. Filmový děj se totiž odehrává v Praze, a pozorný divák jistě pozná hned několik známých míst, oprýskaných a sešlých - např. trojský zámeček, Ungelt či interiéry Sv.Mikuláše na Malé straně. Film se i přes celkem velké využití exteriérových lokací a občas dynamickou kameru nezbavil nádechu statické televizní inscenace. Francouzi z Vernea neberou akci jako Američané, ani dětské okouzlení jako Zeman - točí ho civilně, až stroze. To je při takřka dvouhodinové stopáži docela náročná podívaná. Jako nejzapomenutější česká verneovka si však pozornost zaslouží. ()
Patrně to byla alchymistická minulost Prahy, která motivovala tvůrce této adaptace pozdního vědeckofantastického románu Julese Verna, aby do ní přenesli dějiště příběhu, který se původně odehrával v uherském Ragzu. Střízlivě, leč kultivovaně vyprávěný příběh, nepostrádající napětí i humor, tak nabyl přízračnější, tísnivější atmosféry a v souvislosti s různými odkrývanými záhadami mně připomínal spíše než verneovku arbesovské romaneto. Působivé dobrodružství se zrcadly a neviditelností. ()
Jednu * v hodnocení nutno připsat na konto nostalgie, ale vůbec to není, s ohledem na to, že jde o "lacinou" televizní produkci, špatná adaptace jednoho z méně známých Vernových románů. Popravdě řečeno, je lepší než ten román (a není to jen tím, že přesouvá děj z Uher do Prahy). Při dávném sledování tohoto dílka (na famózním TV přístroji Mánes) jsem se dost bál, ale i nyní se mi líbí ta mysteriózní atmosféra. Pěkné pokoukáníčko na deštivé nedělní odopledne. ()
Myslela jsem, že znám od Verna všechno co napsal. Vilém Storitz mi unikl. Výborné téma (ostatně jako vždy), poněkud zdlouhavěji natočeno. Typově mi herci neuchvátili k tomu působili dost prkenně. Ale jedná se o TV film v roce 1967 tak co bych chtěla za akci a celé se to odehrává v Praze. Takže lepší *** ()
Jako malý kluk jsem při sledování této Verneovky ani nedutal...I po těch letech si troufám říct, že je to velice povedená adaptace. Nové uvedení v devadesátých letech televizi jsem bohužel propásl a doufám, že někdy bude repríza... ()
Pro mě, jako pro milovníka Vernova díla velmi příjemné překvapení. Zemanovy filmy podle Verna mě vždy rozčarují tím, že se takřka vůbec nedrží předlohy. Tady je tomu naopak, z předlohy se už asi víc získat nepodařilo. Děkuji, přátelé. ()
Nic moc.asi to bude tím že mi neni deset...Zajímavostí je že film byl pravděpodobně znovu dabován,ale Matuška zpívá 100 % sám sebe ale už si nejsem jistý že se mluví...např Martin růžek též předabován... Česká televize snímek už považoval za ztracený, naštěstí se našla jedna kopie ve Francii. Proto pozornému posluchači neujde že došlo k předabování některých postav. Nejspíš musela být vytvořena nová česká zvuková stopa. ()
Verneovky byly mou oblíbenou četbou kdysi v mládí a přes veškerý technický pokrok mají pro mne své kouzlo i dnes. Tato francouzská televizní adaptace si zachovává atmosféru starých časů, k čemuž přispívá i krása pražských uliček, v nichž byla natáčena. Ústřední herecká dvojice byla sympatická, Vilém Storitz byl démonický fešák a účinkující čeští herci se taky neztratili. Vizionář Verne by mohl být spokojen, i když přenos obrazu pomocí soustavy zrcadel už dnes nahradila kamera a televizní obrazovka či počítačový monitor, ale na objev nápoje neviditelnosti se stále čeká. Nebylo v tom nic přemrštěného, prostě klasicky natočený příběh. ()
V dalších českých rolích Miloš Nedbal, Josef Hlinomaz. ()
Slušně udělaný televizní film. Hezká atmosféra, nádherná Praha, fešný Vilém Storitz a kouzlo Verneových románů. Bohužel, co mě malinko otrávilo, je značná nelogičnost, což by za normálních okolností snad tolik nevadilo, kdyby se ale od prvncíh scén a pak pravidelně dál ve filmu neobjevovala hláška, že základem je logika. Pak se totiž může stát, že se divák začne přemýšlet, proč po vypití lektvaru zneviditelní i šaty na člověku. A proč už tedy nezneviditelní meč. A když už se tedy tak pěkně ověřilo, že dodatečně uchopený předmět nezneviditelní, proč se tedy neobjevily alespoň obrysy té dobré dívky hned poté, co se převlékla do jiného odění (jistě tam celou dobu neběhala pořád v tomtéž...). Bohužel, ani vazba neviditelnosti na krev a vymizení efektu související se ztrátou jejího jistého množství není tak úplně super. Jeden by totiž v takovém případě čekal, že speciálně slečna by měla být už celkem solidně viditelná už po prvních pár měsících. (Jistěže před otěhotněním!) Nu, nebudu v tom dál šťourat. Předabování Martina Růžka i Waldemara Matušky je sice kvůli ztrátě české kopie filmu pochopitelné, ale bolí. Dost bolí. ()
Tajemství Viléma (či Wilhelma) Storitze je taková slabší, poněkud podivná kniha Julese Vernea a tohle je její ještě podivnější zpracování, bůhví proč zčásti zasazené do Čech. Když máte podivný mustr, těžko z něj uděláte něco zázračného. ()
Jsem rád, že jsem si tenhle film mého mládí stáhl z vysílání ČT a mám jej na kazetě. Bohužel jen v kvalitě VHS, ale i tak si jej občas pouštím, pro tu jeho úžasnou atmosféru, která ani po desetiletí nic neztratila na půvabu příběhu od mistra fantastiky Julese Verna. Navíc zpracování velmi sluší černobílé provedení. Doplnění z r. 2016: film si můžete stáhnout na Ulož to: https://uloz.to/!Tm952mCrQ/tajemstvi-vilema-storitze-1967-avi ()
Velmi špatný střih, který mne mátl. Logické lapsusy v ději. Například proč sluha lahvičku číslo dvě nevypil dávno a čekal na příchod těch lidí nikdo nijak nevysvětluje. Dále jsou zde chyby v tricích. Herci nic moc. A navíc je to celé šíleně zdlouhavé. Dávám dvacet, protože zpočátku to bylo chvilku i zábavné. Konec se už nese zcela v duchu červené knihovny. CHYBA: 44 lze velmi dobře vidět provázek na němž je uvázán „levitující“ hudební nástroj. ()
Tajemství Viléma Storitze se neodehrává v nějaké exotické lokaci jako Tajuplný ostrov či Cesta do středu Země, které patří mezi ty nejznámější verneovky. Místem děje je tentokrát stará Praha (v Praze byl film také natáčen), která ale jistě není výrazně méně tajemnější. Ani o další klasické verneovské atributy nejsme ochuzeni - tedy postupně se odkrývající tajemství a zejména motiv převratného vynálezu v rukou zla. Děj sice není až tolik strhující a ke konci je už zbytečně natahován, kdovíjaká nuda ale nehrozí. Hlavně díky povedené výpravě (především tajemnem dýchající interiéry) a pečlivým, poctivým a přirozeně působícím trikům. A protože se jedná o česko-francouzskou koprodukci, potěší nás i přítomnost českých herců v pár vedlejších rolích. ()