X
X: The Man with the X-Ray Eyes
Režie:
Roger CormanKamera:
Floyd CrosbyHudba:
Les BaxterHrají:
Ray Milland, Diana Van der Vlis, Harold J. Stone, John Hoyt, Don Rickles, Dick Miller, Bert Stevens, Jeffrey Sayre, George DeNormand, Leon Alton, Cosmo Sardo (více)Obsahy(1)
Dr. Xavier (Ray Milland) vyvíjí oční kapky, jejichž cílem je zvětšit rozsah lidského vidění, což umožňuje člověku vidět za „viditelným“ spektrem do ultrafialových a rentgenových vlnových délek a dále. Postupem času se zvyšuje vizuální kapacita Xaviera a jeho schopnost ovládat ji klesá. Nakonec už nemůže vidět svět z lidského hlediska, ale pouze ve formě světel a textur, které jeho mozek nedokáže plně pochopit. (sator)
(více)Recenze (18)
Sympatická nízkorozpočtová "cormanovka" o lékaři, který po pokusech sám na sobě získal rentgenový zrak, pomocí něhož viděl ženským pod sukně :o), lidem za peníze určoval zdravotní diagnózu a v hernách obíral krupiéry v blackjacku. Jeho vražedný čin a stále se zhoršující stav očí však celý příběh vede k bezútěšnému konci. Efekty jsou přiměřené rozpočtu, vnitřnosti lidí jsou malované, chlípníci se ženských nahatých partií nedočkaji, protože Corman je cudně zabírá od hlavy dolů maximálně pár čísel pod bradu :o) Dřívější herecká celebrita, kdysi oscarový Ray Milland (a později utápějící se v béčkových projektech) je v hlavní roli jako vždy spolehlivý, nebyla to jeho první spolupráce s Cormanem. ()
Příjemný filmeček. Nic šokujícího, ne moc napínavé, ale solidní filmařina. Příběh se vyvíjí očekávatelně, ale to vůbec nevadí. Prima atmosféra. ()
Drobný spoiler: Pokud vás na tenhle film také nalákal King opěvováním poslední scény v knize Danse Macabre, vezte, že žádná taková scéna ve filmu a není a podle Cormana ani nikdy neexistovala. Vypadá to, že mistr na film koukal s kokainem u nosu a s pár promile v krvi a ten dokonalý závěr si prostě vysnil. Ale i tak celkem zábava, i když v druhé polovině snímek kapku ztrácel tempo. ()
Snaha vidieť pod povrch vecí vedie lekára - výskumníka k objavu látky umožňujúcej po nakvapkaní do očí röntgenové videnie. Počiatočný vedecký zápal sa po experimentoch s vlastnými očami spôsobujúcich kumulatívny efekt, kedy vidí holú ľudskú kožu pod látkou a zároveň vnútro orgánov pod ňou, sa mení na čisté zúfalstvo. Kvapky, ktoré mali pomôcť sa stávajú prekliatím. Nik z nás nevie, kam môže snaha po vedení (resp. videní) dospieť, čo je ešte mozog schopný spracovať, a kedy dochádza k prepnutiu do psychotických stavov. Pred prílišnou snahou v tomto smere varuje už Biblia: "Ak Ťa tvoje oko zvádza k hriechu, vylupni si ho". Nízkorozpočtová fikcia v duchu najlepších Cormanových prác kombinuje veľmi lacné, prevedením pôsobivé triky s prvkami svojského humoru (najmä scéna plesu, kedy užasnutý doktor vidí tancujúcich hostí ako partičku divne rozohnených nahatých stvorení) a pôsobivou armosférou. Skvelý je i výkon Raya Millanda v hlavnej úlohe - niekdajšej hviezdy filmov Alfreda Hitchcocka, Billyho Wildera či Fritza Langa. Úlohu objavom posadnutého vedca odohral v premiešanej škále charakterov od dobráckeho pomocníka chorým cez zločinca a šarlatána až po šialeného vizionára. ()
Co chceme? Vidět pod šaty! Co nechceme? Aby nám z toho totálně šplouchalo na karbid! A takhle nějak by se tenhle film dal zjednodušeně popsat, jen by se dalo dodat, že na ´velké sci-fi´ je to celé příliš komorní a na povedené psychologické drama s vědeckofantastickými prvky jsou zas přítomné dialogy příliš hloupé a některé zápletky béčkové tak absolutně, že jejich použití zní spíš jako vtip od nějakého scénáristy, co místo sebe posadil za psací stroj naspeedovaného lidoopa s krátkozrakostí (vědec se po jisté nehodě skrývá v cirkusu..). Navíc je to v některých pasážích až neblaze podobné Neviditelnému muži. Výsledek je průměrná záležitost s psychotickými záběry "vše-spektrálního zraku." ()
Klasický sci-fi příběh o zneužití vědy, respektive o experimentech, které se nakonec vymknou kontrole. Skvělý ray Milland podává uvěřitelný výkon v roli lékaře snažícího se zdokonalit lidský zrak až za hranice jsoucna (což se mu nakonec podaří). Speciální efekty jsou poplatné době, ale na nich příběh nestojí. Jako vždy skvělá kamera, kvalitní filmový materiál a výborná, spíše horrorová hudba dotváří příběh s varovným posláním.Po výtvarné stránce mě Corman opět nezklamal. Zajímavé momenty - umírající opička, nahatí tanečníci (přiznejme si, že v té době by nahota naplno nejen v americkém filmu zkrátka neprošla) a proměňující se oči Millanda. Chápu, že pro současného diváka rozmazleného počítačovými efekty bude film nejspíš zklamáním. Znovu však připomínám, na tricích tenhle snímek skutečně nestojí, jsou jen prostředkem k dosažení cíle. ()
Tohle má být opravdu, jak zde skoro všichni píšou v komentářích, pouze „béčkový“ film? Protože to, co jsem viděl, to bylo za mě naprosto skvělé zpracování originálního tematického nápadu a pro mě zatím i jedno z nejzajímavějších amerických sci-fi celovečerního formátu vůbec (z této éry mě pak víc nadchlo snad už jen Frankenheimerovo Znovuzrození). Atmosféra od počátku dává znát, že doktora X s takovým vynálezem v hlavě (tedy přímo na očích) bezstarostná bodoucnost nemůže čekat... Pro mě to místy byla pocitově děsivá podívaná dvounásob, neboť jakékoliv kapky do očí mě děsí téměř stejně jako něco málo vytřísklé krve. Skvělé je, že tvůrci měli navzdory nižšímu rozpočtu k dispozici barevný materiál, na oplátku jej využili k velmi pěkným vizuálním stylizacím v znázornění neobyčejného zraku hlavní postavy. Vizuální stránka se zde vůbec těší propracovanosti, během závěrečné akce zesilňuje napětí i místy třesoucí se kamera. A můžeme namítat, že si snímek neudrží onu napínavou atmosférou po celou dobu, ačkoliv třeba taneční scéna v baru zase nabízí i vtipnou ukázku toho, co by šlo všechno okamžitě vidět přes povrch s röntgenovýma očima. Nutno říct, že v tomhle směru film během různých rozehraných situací (léčitelství, pouťová atrakce, hazardní hry atd..) tenhle potenciál bohatě využívá. Ve výsledku mě vážně nenapadá, co bych snímku vytkl, jsem velice rád, že jsem ho objevil a viděl (nakolik se zde netěší vysokému počtu hodnocení) a chválím i výborně zvolenou kratší stopáž. [90%] ()
Viděno po letech... Kdysi jako mladík jsem to viděl na ORF v televizi, a přišlo mi to docela děsivé na jednu stranu, a erotické na druhou (tehdy nebyly všude erotické časopisy ani internetové porno stránky, a tak i náznak nahoty docela vzrušoval). Dnes bych ocenil pár zajímavých myšlenek o světle, spektru (nejen očima vidíme jen 10 % spektra, ale ani naše uši neslyší všechny frekvence) a zajímavou paralelu v tom, že je to proto, aby nám nevybuchla hlava, mozek by to prostě nezvládl stejně, jako u té opice. Zajímavé je to i úvahami o tom, jestli by člověk s takovými možnostmi mohl a jak lidem pomáhat (scéna u večeře na pouti). Ale pak se to zvrtne v laciný akčňák, asi autor nevěděl, kam až dotáhnout své myšlenky a jestli by to divák pobral. A tak ho najde jeho bývalá kolegyně, spolu jedou do Vegas vydělat prachy (nejklišovitější berlička o lidech s nadlidskými schopnostmi, co znám) a nakonec následuje naprosto nesmyslná honička auta a vrtulníku, kde mi vrtá hlavou, jak to, že se nevyboural po pěti metrech, když prd vidí, a i když ty silnice šněroval zleva doprava, nikdy nevyjel z cesty a dokonce zvládl projet tunelem. Poslední scéna sice asi byla na začátek 60. let silná a patřičně děsivá, ale dnes bych ocenil lepší a promyšlenější závěr. Co když třeba viděl i po tom, co udělal? To by teprve bylo zajímavé. A taky bych chtěl vědět, jestli ta holčička skutečně přežila. ... BTW, dobrý vtip od tvůrců, kdy se ve jménech hlavních postav všude objevuje X. ()
Nudná sci-fi rozprávka o mužovi, ktorý ako hovoria naši západný susedia, ´´prozřel´´. Vidieť veci, ktoré majú byť skryté je lákavé, hlavne veci ktoré túžite vidieť. Ale ak vám to presiahne až do krajných medzí a začínate vidieť veci, ktoré už vidieť nechcete...Zaujímavý námet, s ktorým sa ale nepracovalo tak, ako by si zaslúžil. Kráčalo sa ruka v ruke s pravidlami žánru, ale ochotnícky a nezaujímavo. ()
Milland s krásně X-menovským příjmením (což mohu klidně prohlásiti, páč v té době již existovali:) ve své typické roli z jeho pozdějšího období. Vcelku dobré, ale samoz. žádný zázrak se nekoná. Sequence na večírku pobavila i díky cudně zrak klopící hl. postavě, což mi připomělo, že já bych si raději ty oči vydloubl rovnou, páč zcela nahé ženštiny (to už raději sledovati už jen skelety) mě vůbec nijak nefascinují, jako zřejmě většinu a o nahých pánech ani nemluvě. Komorní ráz, který jest poněkud pokažen kasinem, automobilovou honičkou, jako vytřiženou z Fantomase či levnějšího Bonda a psychedelicky mimózním závěrem (který ale žádným pořádným koncem není, což mě vytočilo) v kazatelově stanu, bych ocenil, pokud by nebylo těch výhybek. Ocením ovšem asi posl. 10min. měnícich se kukadel tj. všechny 3 verze, kdy si nemohu vybrati, zda pichlavou, obsidiánově černou či závěrečnou krvavou, což mi ewokuje některá má rána.;-))) Opět po nějaké době se zde objevil o rok později budoucí dr.Boyce (kouzelně smutný a plaše osamělý mr.Franz z Attack of the Puppet Peoople) z ST the Cage a mám dojem, že jsem identifikoval v kasinu dalšího STTOS herce z Dagger of the Mind.;-) Některé efekty (jak to tak u Cormana bývá) jsou srandovní (Xavierovo vyšetření stařenky, co si stěžuje na bolesti zad) efektní (zlomená noha ženy v lunaparku) a některé prostě fajn/ok. Bylo by to i na 3.5, ale s tou délkou a mnou vyjmenovanými 3 odbočkami od komorna, nikoli. Což nezn, že za min. 1 shlédnutí vyším nerentgenovým zrakem to stojí. Pokud vás samoz. filmy alá 50.-60. éry tohoto typu zajímají. P. s. za tu zbytečnou (myslel jsem, že se mi sekl film) 60s. se statickým záběrem na oční bulvu, bod dolů. ()
Najlepsie filmy tocil reziser Roger Corman suverenne v 60. rokoch - Pit and The pendulum, Maska Rude Smrti a tento Man with the X Ray Eyes. Vyborny film na motivy toho, co sa stane, ked si covek nakvapkal ocnu instilaciu umoznujucu x ray videnie. Nie je dobre vsetko vediet a vidiet, lebo pri urcitej hranici uz clovek nevie rozlisit realitu a halucinacie. Kazdopadne vsak pomaly az strasidelna atmosfera, perfektna rezia, naprosto genialne dialogy - to su silne stranky filmu. jazda autom bol potom uz cirocity masaker, Ray Milland /Ztracený Víkend, Zuzanka v nesnazich/ sa snad narodil pre taketo roly . 80 % ()
Škoda toho na mě příliš "akčního" konce, protože kdyby to zůstalo ve stejném komorním tempu v jakém byl celý film, tak plný počet dám víceméně bez problémů. Solidní sci-fi to je ale tak jako tak. Svojí silnou atmosférou mě to uchvátilo už ze začátku, děj mi taky přišel dost zajímavý a navíc tu byl i dobře a uvěřitelně vedený, zahrané je to též slušně a po filmařské stránce se mi to líbilo fakt hodně. Jako béčko bych to moc neoznačil, možná to mělo nízký rozpočet, ale na dobu vzniku mi to přišlo skvěle zmáknuté i vizuálně. Ve scénáři se dokonce pracuje i s pár vedlejšími postavami, které v ději mají větší úděl a hlavně se v něm skvěle pracuje s hlavní postavou Dr. Xaviera, jehož vynález se pro něj postupně stává čím dál tím větším peklem a on na svůj stav podle mě reagoval naprosto realisticky. I ty dialogy mi přišly povedené. Skutečně bych skoro neměl co vyčítat a líbilo se mi to fakt hodně, určitě se to rád někdy pustím znova a oceňuji i příjemnou a adekvátní stopáž, ale zatím to na plný počet ještě nevidím. Něco málo k němu chybí, třeba to časem přehodnotím, jelikož to mám skutečně skoro na hraně, ale prozatím zůstanu u hodně silných 4* EDIT: A já nakonec ten plný počet dám. Sice hodně slabý, fakt je to spíš 4,5*, ale dám. Ten film si je zaslouží a navíc je tu poněkud podhodnocený... Slabých 5* ()
Dr. Xavier (Ray Milland) vyvíjí oční kapky, jejichž cílem je zvětšit rozsah lidského vidění, což umožňuje člověku vidět za „viditelným“ spektrem do ultrafialových a rentgenových vlnových délek a dále. Postupem času se zvyšuje vizuální kapacita Xaviera a jeho schopnost ovládat ji klesá. Nakonec už nemůže vidět svět z lidského hlediska, ale pouze ve formě světel a textur, které jeho mozek nedokáže plně pochopit. ()
V první třetině filmu se Ray Milland podrobí pokusu sám na sobě, ve druhé má furt svářečský brejle na očích a v poslední třetině to hraničí s parodií, obzvlášť scéna v autě, když řídí a každý jeho oko kouká jiným směrem... Zajímavý film. ()
Podle dnešních (asi i dobových) standardů zastaravší a dějově primitivní laciné béčko (veskrze cudné), byť mi přišlo z hlediska optických "kaleidoskopických" efektů pohledu rentgenovým zrakem a papundeklových kulis bezmála roztomilé. ()
Tak trochu variace na "The invisible man" (1933). Místo prchajícího vědce, kterého nikdo nemůže vidět, a který postupně ztrácí rozum, je zde prchající vědec, který lidem vidí skrz šaty i skrz kůži, a postupně přichází jak o zrak, tak o rozum. Slabou stránkou jsou laciné trikové záběry znázorňující co Dr. James Xavier svýma rentgenovýma očima vidí. ()
V tv uváděn pod názvem Muž s rentgenovýma očima. Příjemné béčko, solidně natočené. ()
Hodně slabá Cormanovka, žádný bubání, jen pár kapek krve. ()