화성으로 간 사나이
A Man Who Went to Mars
Režie:
Jeong-kwon KimHudba:
Jae-jin LeeObsahy(1)
Půvabná So-hie a trochu prostější Seung-jae si byli jako děti blízcí. Spolu vyrůstali v malé vesnici, a když otec So-hie zemřel (odletěl na Mars), Seung-jae jí za něj pro útěchu posílal dopisy. So-hie se ale musela odstěhovat do Soulu a tak bylo jejich přátelství na dlouhou dobu odloučeno. So-hie si tam našla přítele a Seung-jae pokračoval ve svém jednoduchém životě na vesnici. Jak dopadne jejich setkání po dlouhé době? Najdou si své místo na Marsu? (Natascha)
(více)Recenze (16)
Ráda bych někdy přišla na to, v čem je ojedinělé kouzlo korejských romancí, i když.. nemyslím si, že by bylo možné ho popsat slovy. Jak je možné převést na plátno tolik silné emoce tak, aby to stále bylo 'jen' krásné a přitom se vyvarovalo veškerého citového vydírání? Není v tom herectví ani kapitál na natočení; jednoduchá hudba, letmý pohled a film si člověka získá. Prvních dvacet minut Lettes from Mars je emocionálně tak nabitých, že se mi oči zalévaly slzami a ani jsem netušila proč. V nenásilném podání skutečných lidských pocitů se mají ostatní od Korey co učit. Nechápu, jak to dělá, ale můžu si jen přát, aby se nezkazila a zůstala tak čistá a otevřená i nadále.. Man Who Went to Mars není dokonalý film, pro mnohé bude určitě zklamáním, ale to, co jsem si z něj já vzala, jen tak nezapomenu. ()
Príbehom ničím originálne, ale za to nekonečne obsiahle citmi. Načo sú nám vesmírne lode, keď Mars máme tu na Zemi...a ja v svojom srdci ďalší film, na ktorý nikdy nezabudnem - aj vďaka tomu, že mi pripomenul moju minulosť... ()
Ach jo, to byla zase jednou romantická nádhera! To jsem si zase jednou pobrečel... A Man Who Went to Mars je tak ladný, emocionálně očišťující a povznášející zážitek, orámovaný překrásnou hudbou, až se z toho člověku po jeho konci dělá slabo... Bezesporu jedno z nejlepších korejských melodramat. S pokusem May krátce definovat kouzlo a ojedinělost korejských romancí souhlasím, jen bych si přisadil s trefným rozhovorem Seung-jaa a jeho maminky u televize, který lze víceméně aplikovat na většinu našich zamilovaných jihokorejských slaďáků: "Vždyť je to na jedno kopyto." ... "Ale vždy mě to dokáže dojmout." Ano, tak tak... Více takových filmů jako je A Man Who Went to Mars. ()
Krásný, hodně melodramatický a opět s výborným Sin Ha-gyun, ale podle mě ne s plně využítým příběhem, ale některý scény jsou fakt adiovizuálně nádherný ()
Jak již napsal molotov z filmu se jistě dalo vytěžit více a na to jak sem se hodně těšil, jsem byl z první poloviny dost zklamán. První hodina filmu je taková dost pomalá bez vážnějšího momentu, kde jsem postrádal jakékoli emoce, jen prvních 15 minut je dost silných. U druhé poloviny to bylo lepší, ale příběh se stal takovým dost cestovatelsky a citově rozházeným, sice jsem nevěděl co se může stát a jak vlastně Seung-jae dopadne, ale rozhodně to nebylo špatně udělané a jako melodrama na mě Man Who Went to Mars hodně zapůsobilo, hudební doprovod se povedl opravdu dobře a stejně tak i hodně citově založený konec, který byl doslova přenádherný. May celý film rozebrala do podrobna a vystihuje ho více než přesně. 80 % ()
Je to dosť dobrá romantická dráma. Má vydarený príbeh o jednoduchom, ale aj tak spokojnom mužovi, ktorý sa už v detstve stal dobrým priateľom a oporou svojej kamarátke, čo dokázal aj tým, že keď jej smrteľne chorý otec povedal, že odchádza na Mars, kde bude žiť naďalej, práve on sa rozhodol posielať jej pravidelne listy z Marsu, aby nebola smutná. Po rokoch sa ich cesty rozišli, zatiaľ čo ona odišla do veľkomesta, kde začala s novým životom, on zostal robiť poštára v rodnej dedine, no časom sa zase stretnú a musia sa rozhodnúť, čo bude ďalej. Spracovanie sa mi páči, ale aj tak sa to dalo ešte doladiť. Po vydarenej úvodnej fázi z detstva, kde zaujme hlavne pekný nápad s posielaním listov sa už dej presunie do súčasnosti, čo mi sadlo ešte viac, dej je síce pomerne jednoduchý, ale aj tak si ma to získalo naplno, skvelo podaná postava poštára, príjemná atmosféra dediny, kde každá každého spozná, bavila ma aj sympatická línia s lekárničkou a samozrejme aj to najhlavnejšie, stretnutie po rokoch. Lenže po tejto výbornej hodine filmu, ktorej ani nemám čo vytknúť sa dej odoberie trochu iným smerom, ako by som chcel, čo ma mrzí, stále sa na to pozerá viac než dobre, ale už to len predsa naruší tú príjemnú atmosféru a vzťah k niektorým postavám, no našťastie to aspoň vylepšuje veľmi dobrá záverečná štvrťhodina. Romantika mi tu sadla perfektne, opäť je taká čistá a nadmieru príjemná. Herecké obsadenie je skvelé, Shin Ha-Kyun v hlavnej úlohe, takéto postavy mu idú perfektne, jednoduchý, ale aj tak neustále dobrosrdečný človek, ktorému sa nedá nefandiť, moja obľúbená Kim Hee-Seon a tak tu vytvorili mimoriadne sympatický pár, k tomu spomínaná postava lekárničky a viacero dobre zvolených vedľajších postáv. Réžia a technická stránka sa vydarili, tento štýl mám rád, na prvý pohľad jednoduchý, ale aj tak pôsobivý. Tomuto filmu zostal len kúsok, aby sa zaradil medzi tie najlepšie romantické filmy vôbec, škoda tej jednej časti, ktorá mi to celé narušila, ale aj tak som nadmieru spokojný. 78% ()
Mírné zklamání. Po těch nadšených ohlasech jsem čakal víc. Příběh naprosto standardní, technické zpracování průměrné. Nejvíce na celém filmu se mi líbili poetická místa (hlavně v závěru), která byla naprosto okouzlující. Bohužel hlavně v úvodu (celá první hodina) mě díky svému rozvláčnému tempu a téměř žádným výraznějším momentům film lehce nudil. Bráno jako celek jde určitě o nadprůměrný film a rozhodně ho doporučuji, ale mohl být ještě mnohem lepší, stačil by lepší scénář. ()
Zdánlivě zcela banální příběh o zániku jedné vesnice a smutném osudu jednoho laskavého prostomyslného pošťáka s čistým srdcem, vyprávěný prostě a bez filmařských parádiček, přesto až neskutečným způsobem nabitý emocemi. Romantický, plný dojemných momentů, které podkreslovány krásnou jednoduchou melodií, tlačí slzy do očí přestože je tvůrci nijak nevystavují a nezdůrazňují, spíše je nechávají plynout na pozadí a čekají až si je divákovo podvědomí samo najde, přijme je a o to silněji prožije. První a poslední půlhodinka jsou emocionální tak silné, že se člověku až svírá srdce, a nádherně přitom přemosťují zbytek naoko prostého příběhu, působivého onou nepopsatelnou, nádhernou povznášející čistotou, lidskotí a věrohodností. Zkrátka další malý klenot do mé sbírky asijské romantiky. ()
Man Who Went to Mars mě narozdíl od ostatních uživatelů zde moc nechytl. Přišel mi trochu natahovaný, nijak zvlášť na mě emocionálně nepůsobil (což je u jihokorejského dojáku dost neobvyklé) a občas jsem měla dokonce pocit, že jsem mírně citově vydírána (viz scéna kdy Seung-jae přijede za So-hie do Soulu). Možná je proto vše jen jeden důvod - hlavní hrdina mi nepřirostl k srdci, spíše naopak. ()
V poslední době se na jihokorejské filmy dívám jen střídmě, a to nejen proto, že už jsem z nich viděla velkou většinu (samozřejmě myslím z těch, které mě lákají), ale také proto, že jak napsal tombac, jsou podobného rázu. A ač se mi většinou i přesto líbí, přece jen bych se na ně nedokázala dívat v jednom kuse, protože mě už do té míry omrzely. Na skutečně dobrý film se totiž nedá narazit tak často, aby mě naprosto okouzlil, a zrovna A Man Who Went to Mars se mezi ně rozhodně řadit nedá. Ano, první polovina mě bavila, pomalé tempo mě ale začalo unavovat, a tak jsem byla nadšená, když se objevily titulky. Je to hezký film, ale s námětem by se dalo udělat mnohem víc, jak už tu bylo zmíněno. ()
Taký až príliš obyčajný romantický film. Úvod odohrávajúci sa v minulosti s detskými postavami ma dosť nudil. Detskí predstavitelia mi pripadali nevýrazní a preto ma nezaujali. Po polhodine sa dej presunie do súčasnosti a čo mi sadlo o niečo viac. Hlavný hrdina v podaní Ha-kyun Shina je sympaťák. Proste taký jednoduchý dobrák od kosti. Hee-seon Kim je tiež celkom príjemná a chémia medzi nimi celkom funguje. Ale ich vzťah sa nevyvíja ideálne a ich cesty sa zase rozdelia. Záver je taký otvorený. Celkovo mám z filmu strašne rozpačité pocity. Jednak si ma postavy naplno nezískali a zároveň sa ani dej nevyvíjal ideálne. Cenním si akurát to, že sa film väčšinu času na rozdiel od ostatných Kórejských filmov odohráva na vidieku. 5/10. ()
Tedy nechybělo málo a plácnul jsem tam o hvězdičku méně, dlouho mne tak korejský snímek nezklamal. Námět by nebyl vůbec špatný, ale celé je to jaksi nepropracované, jednotlivé úseky filmu naprosto neprovázané (náhlé skoky v čase), působí to tak nějak rozsekaně, nepřirozeně, bez nápaditosti a po emoční stránce mne veškeré ty okolnosti naprosto minuly, zejména závěr mi přišel hodně hloupý, přímo z něho cítím ten kalkul vymáčknout z nás nějakou tu slzu navíc, bez ohledu na logiku celé záležitosti. Většinu filmu jsem se bohužel relativně nudil, pokukoval po hodinách, vylézajícím sluníčku venku a říkal si: „Kdy už bude konec, abych mohl vyrazit na to kolo“. 55% ()
Velice rád a hrdě se hlásím do klubu maximálních hodnocení. May skvěle vystihla jednoduchost a sílu Korey a její filmografie. Je to krásný pocit sledovat osudy hrdinů na obrazovce, kteří jsou tak živí a uvěřitelní, že častokrát nesnášíte konec a scénáristy, právě kvůli tomu, co s vašimi hrdiny provedly. Nedokážu popsat tu sílu emocí, které si ze mne korejský „Ota Rákosník“ vydoloval, vím jen, že podobně čisté, jednoduché a krásné filmy se v jiných končinách Světa jen stěží dohledám. I když je to všechno na jedno kopyto ( tombac ;) ), hlavně když to potěší a dojme dvojnásob… ()
Jednoduchy film, ktory ma dostal najmä neuveriteľnou ľahkosťou, akou ma priviedol k (sice očakavanemu) ale napriek tomu krasnemu koncu. Čistotu, uprimnosť, nehu a city môže rozdavať plnymi priehrštiami, k čomu dopomohla vyborna hudba. Nie darmo sa hovori, že v jednoduchosti je krasa... ()
Jeden z nejlepších a nejkrásnějších filmů co jsem kdy viděl... ()
podam to trosku spoilerovo, tak citajte dalej s rozvahou :) on jej pomohol v mladosti ked jej zomrel otec. obaja vyrastaju, ona odchadza do Soulu a on ostava v dedine az kym sa nezacne vystavba hradze. on je freindzoned a ona si mysli ze ked ma slubnu karieru pred sebou tak moze cokolvek. kolko takych bolo a bude. v korejskom prevedeni je to ale dost jemne podane, no ked sa nam tym zamyslite tak mi date za pravdu. ak sa k nemu vrati, bude ju este chciet? chceli by ste ju? ()