Přejezd Cassandra

Když si představím klasický film ze sedmdesátých let, ve kterém se nachází napětí, akční scény a závěrečné vyburcování. Vybavím si většinou americké, neskutečně na můj pohled, vyumělkované filmy, které se s realitou dají srovnávat asi tak jako zrnko písku se Zeměkoulí. Přejezd Kassandra je na tom tak nějak podobně, i když na něm Američani nespolupracovali (herci už ano). Kamera je taková zvláštní, akční scény hrozně dementní, i když na svojí dobu možná stojí za řeč. Jenže jsem i viděl filmy ze stejného období, které na tom byly bezpočetně líp, takže tím pádem tohle všecko padá na jednu hromadu. Přejezd Kassandra má co po příběhové stránce cosi do sebe. Možná by se dalo říci, až nadčasový příběh. Každopádně mě tento film svým zpracováním nijak nepřekvapil. Nenudil jsem se u něj, ani nemůžu říct, že by mě nebavil, jen se mi prostě nelíbilo to, jak byl zpracován. A to závěrečné akční boom bylo na mě opravdu moc. (09.07.2008)

Skvěle vystavěný příběh plný napětí, s doslova klaustrofobickou atmosférou uzavřeného vlaku s epidemií plicního moru mezi cestujícími. A kromě herců v čele se Sophií Lorenovou a Richardem Harrisem výborně hraje i Jerry Goldsmith. (07.06.2003)

Podobné drama jsem nezažil ani s Českýma drahama a že se s nima dají zažít famózní časy. Příklad 1; Veselí nad Lužnicí - Praha; stanice Tábor ; Vlak se rozjede místo směrem na Prahu, zpět, směrem na Veselí, průvodčí jen suše oznámí, omlouváme se, zapoměli jsme ve Veselí dva vagony, musíme se pro ně vrátit. Příklad 2. Ostrava - Jeseník ; stanice Mikulovice; "Dobrý den do Jesníka , skupinová sleva pro 6 lidí." "Dobrý den, bohužel vlak se vysral v Opavě." Kámoši v domění že vlak za 2 minuty přijede na mě nervozně pokřikovali "Dělej, blbče." Průvodči se na mě koukne, řekne vydržte a najednou z amplionu: "Prosím pozor, prosím pozor, vlak číslo ... na trase ...., nepřijede, vysral se někde u Opavy a bude mít pětihodinové zpoždění. Konec hlášení." Příklad 3, příklad poslední a nejluxusnější : IC Odra; Trasa Ostrava - Praha; kdesi v polích u Pardubic. "Vlak není schopen další jízdy, prosím vystupte si a bude Vám přistavena náhradní autobusová doprava." A skutečně po půl hodině čekání v polích na pardubicku přijely 2, slovy DVĚ, postarší ....hodně postarší karosy. Následoval neúspěšný pokus převrátit matematickou logiku a narvat lidi z osmi vagonů do dvou autobosů, značky Karosa. Jedna Karosa během tohoto pokusu zkolabovala a musela být ze silnice odtažena traktorem místního zemědělce. I přes tyto výživné zážitky musím konstatovat, že největší vlakové drama je tento film. Do poslední chvíle napětí jak kráva. Na závěr si neodpustím poznámku na adresu Sophie Loren. Věk dámy se nemá prozrazovat čili 1976 / ročník filmu / - 1934 / ročník Sophie / = to, co se nemá prozrazovat . Je něco neuvěřitelného, jak ženy dokážou stále zrát a přitom nic neztrácet ze své krásy. Jak v tom kupé ležele na posteli, v té černém košilce, tak já stát ve dveřích kupé, jako ten doktor, tak se odrazím, skočím, dopadnu na Sophii a buď bych dostal strašně na držku a nebo by vlaková služba musela potom dlouho ustílat. (24.06.2008)

Tahle legendární žánrovka bohužel patří do kategorie těch, z nichž si zub času už něco ohlodal. V tomto případě to schytal hlavně rozvleklý úvod a občas poněkud teatrální herci. Plusové body v podobě obejití zažitých archetypů hlavních postav, solidně budovaného napětí v druhé polovině a grandiózního, svým způsobem nečekaného, finále, však nakonec táhnou snímek téměř až na nejvyšší metu. (01.11.2008)

║Rozpočet $6miliónov║Tržby Celosvetovo $15,315,000║ Panika pri nákaze ako sa patrí, statky zmatky nechýbajú. /60%/ (30.08.2009)

Na Přejezd Kassandra jsem se těšil nejen kvůli obsazení, ale i tématicky(vlaky). Výsledek mě mile překvapil, i když v několika nelogických momentech jsem jen těžko držel jazyk za zuby. Ať už je to umístění vysoce nebezpečné látky do laboratoře na okraji budovy (s pěkným výhledem a možností utéct po střechách) až po způsob fungování brzd ve vlaku. Přesto tyto mouchy zachraňuje samotné téma boje proti (ochranářskému, ale "byrokratickému") systému smíchané s bojem proti nebezpečnému organismu (viru). Na svou dobu má film vynikající tempo a herecké výkony, které v mých očích kazí snad jen nehorázně tragický makeup Sophie Loren (pod očima bílá, jinak opálená?). Vytvoření iluze ďábelského monstra v podobě přejezdu se podařilo během dvou hodin natolik dokonale, že finále už bylo jen sladkou tečkou na téhle projížďce peklem. Víc takových filmů. (13.01.2011)

Pokud jde o napeti tak tento film ho ma na rozdavani. Od zacatku do konce se divak o sve hrdiny boji a s napetim ceka na kazdy dalsi okamzik, co prinese noveho. (03.08.2002)

Scénář: Tom Mankiewicz, Robert Katz, George P. Cosmatos .. Další katastrofický thriller, kterých v sedmdesátých letech vzniklo opravdu hodně. Tenhle patří k nadprůměrným a dosti napínavým kouskům! Rozjetý vlak, na jehož palubě se nachází vysoce nebezpečný tajný virus, se nezadržitelně blíží k nebezpečnému přejezdu. Klaustrofobické drama a boj o život na palubě začíná.. (11.05.2005)

Pro příště si musím zapamatovat, že koukat v horečkách na podobný typ filmu rozhodně není dobrý nápad. Přejezd Kassandra totiž umí být velice přesvědčivý. Dokonce tak moc, že se ani v nepřehledných kvantech sedmdesátkových katastrofických záležitostí neztratí. Dlouho se tváří, že si zaslouží okupovat příčky nejvyšší. Jenže vždy je tu nějaké to jenže. A Kassandřino "jenže" nastává po nějakých devadesáti minutách stopáže, kdy se film velice hloupou cestou převtělí ve zcela jiný žánr. V béčkových vodách akčních thillerů to pak již nevytrhne ani vynikající Harris a tak se Přejezd Kassandra může směle považovat za staršího bráchu Přepadení II: Temné území. Akorát bez Stevena "tuky se mi kývou" Seagala. Škoda toho, škoda. (01.07.2008)

Vrchol vlakového thrilleru, kterému dělá čest především skvělé herecké osazenstvo - zajímavý pozdní Burt Lancaster, hippie Martina Sheena, jedna z mála rolí suverénního Lee Strasberga a samozřejmě hlavní dvojka Loren + Harris -, inteligentní scénář a podařená psychologická postavokresba. (14.11.2005)

Napětí, napětí, napětí, atraktivní téma a logika mnohdy skřípající víc než brzdící vlak. Že se vlakem "náhodou" veze světoznámý lékař, jeho bývalá žena, žena známého zbrojaře, Žid přeživší holocaust, pašerák drog a polda, co ho stíhá, to bych ještě snesl. Nedostatky zeměpisu, ve kterém má vlak vstoupit na území varšavské smlouvy na hranicích Polska, ačkoliv již několik set kilometrů musel projet Československem, budiž. Že na mapě hlavních evropských tahů je vyznačena jakási nepoužívaná železnice v Polsku se zchátralým mostem? Tím bych se netrápil. Že onen geniální doktor nechá napochodovat před člověka nakaženého smrtícím plicním morem padesát dalších lidí, včetně jím samým milované ženy? OK. Že v podstatě nepřátelský stát vpustí na své území vlak vezoucí smrt? V pohodě. Že plicní mor zmutuje tak, aby se dal za hodinku či dvě vyléčit kyslíkem? To už trochu hraničí s důvěrou v babské zaříkávání. Že se vagóny konstruují hermetické, tudíž v nich vydrží vstříknutý koncentrovaný kyslík (zřejmě pod tlakem, ehm), ale zároveň ho 100 lidí za celý den nevydýchá? To je běžná praxe. Že analytici uhodnou z tisíců míst v Ženevě, kam lze zamířit, že terorísta šel do toho onoho vláčku? Jsou to kluci šikovní. Že by zápaďáci nedokázali na pár dní někam zavřít tisíc lidí? To víte, oni věří na ta lidská práva. A tak dále a tak dále. Já bych to všechno přežil. Jednotlivě. I dvojitě. Ale to jsou desítky drobných i větších chybiček, které ve filmu, jenž hraje na notu "to by se klidně mohlo stát", nemají co dělat. Stejně jako dost laciná momentka s Židem, který se nechce vrátit do tábora, což je sice pochopitelné, ale v tomto filmu neplní než citovou vložku bez rozvinutější hloubky. Ještě že ti herci měli hodně tého charizmatu. A taky to napětí, to to zachraňuje. (28.07.2009)

Čistě katastrofický film o smrtící epidemii, za jejímž řešením stojí vysoká politika. Jak jinak:-) Film s přímo tísnivou klaustrofobickou atmosférou. Dobré herecké obsazení, pěkná Goldsmithova hudba, nezapomenutelné scény stejně tak jako pohled na evidentně zničený a vyřazený most. Film nepostrádal ve svém žánru ani vtip, což bylo docela veliké plus, no, prostě i po těch letech i přes některé studiové efekty a nesmyslnosti (Robby Navarro na vagónu vlaku a lezoucí podél vagónů vlaku, to by museli být vyloženě blbí, aby ho skrz okenice někdo nezpozoroval, a nakonec se tak i stalo ale nicméně jemu stejně už o nic nešlo) se jednalo o pěknou napínavou podívanou s trochu otevřeným koncem, ale co každému jen po jeho chuti. (19.06.2008)

Tak konečně jsem mezinárodní expres směřující k obávanému přejezdu po letech znovu dostihnul. A znovu se mi dostalo jedinečného filmového zážitku. Vlak obsadila tehdejší herecká smetánka a režisér s jejich pomocí vytvořil výbornou psychologickou studii. Samozřejmě nejočekávanějším prvkem filmu je most a jeho konfrontace s rychlíkem, režisér to moc dobře ví a proto se přejezd poprvé ukáže až po celé hodině snímku. Když se však zchátralá mostní konstrukce vyloupne ze zamlženého údolí, naskočí mi nefalšovaná husí kůže. Od té chvíle je dění ve vlaku několikrát prostřiženo záběry na zrezivělý a nepoužívaný filmový klenot a tyto pohledy jsou doplněny dramatickou hudbou Jerryho Goldsmithe - výsledek mi utkvěl v paměti navždycky. Každým metrem, kterým se expres k přejezdu blíží, se napětí stupňuje, začíná se přitvrzovat v akčních scénách. Když se pak před lokomotivou zjeví poslední mírně levotočivá zatáčka, za kterou již vlak vjede do jámy lvové, přestal jsem dýchat. To, co se pak odehraje v následujících desítkách vteřin, je ohromné. Překoná rozjetý stroj Cassandru, kterou ohlodal zub času?? Neřeknu, ale vězte, že film mě zcela pohltil, je svou atmosférou pro mě absolutně jedinečný a je jen škoda drobných logických nedostatků. Snímek obsahuje několik technicky náročných scén, na tehdejší dobu velice dobře natočených. Skvělá hudba, dobří herci, napínavý děj a nad tím vším neznámem obestřený přejezd. 90% (25.12.2007)

Špičkový napínavý sedmdesátkový thriller s hvězdným obsazením. Bohužel parodii na thriller z něj dělá nelogický scénář plný chyb - střídání elektrické a neelektrické trakce u elektrické lokomotivy s pantografem, izolovaný vlak se zamčenými a zatlučenými okny pro izolaci nákazy, která se ovšem může roznášet po půlce Evropy přes na koleje kanalizované záchodky, odebrané zapalovače a sirky, ale elektrické rozvody s nízkou třídou krytí, kam by kyslík ve vyšší koncentraci kvůli požáru jistě pustit nemohli, scénář řeší kvůli zatlučeným oknům dodávku kyslíku, ale už nikdo neřeší hromaděný vydechovaný oxid uhličitý, vojáci chránící izolaci vlaku ji za chvíli rozstřílejí jakož i mnoho dalšího, ale vlak s vysokou koncentrací kyslíku to nezapálí, Poláci mají zapnutou elektrickou trakci nad 30 let odstavenou tratí, také helikoptéra spouští koš tam, kde by měl zavadit o elektrické vedení a stožáry, které ovšem najednou chybí, o chybě v mapě železničních tratí poblíž Jablunkovského průsmyku a velmi snadném přejezdu morového vlaku přes železnou oponu s polským souhlasem na odstavený most na nepoužívané trati ani nemluvě... (05.02.2020)

Tento film jsem už dlouho neviděl, ale vzpomínám na něj v dobrém. Na tu dobu - kvalitní film. (26.11.2007)

"Přechod přes most pod trestem smrti zakázán!" Tím mostem je potácející se železná objuda jménem Cassandra a k ní směřuje rychlík plný lidí, kteří netuší, zda se s nimi most zřítí dřív, než je zabije virus či střelba ozbrojeného doprovodu. Z mého úhlu pohledu se jedná o velmi napínavou podívanou, do které si zub času nezahlodal zdaleka tolik, jako do spousty jejích vrstevníků. Není mnoho snímků, které by v kategorii vlakový thriller mohly tomuto konkurovat. Kromě občas nechtěně směšných scén, pramenicích z technologického pravěku doby natáčení, jsem poněkud překvapen z toho, že rychlík z Ženevy do Stockholmu bez zjevných obtíží proráží železnou oponu a socialistické Polsko je ochotno zametat průšvih poněkud kapitalističtějších USA. (20.07.2011)

Niektoré klasiky starnú rýchlo. Prejazd Kassanda ako zástupca katastrofického žánru má naozaj hviezdne obsadenie ale to je naozaj jediné čo mu po tých rokoch ostalo spolu s dobrým nápadom a občasnou atmosférou spôsobenou istou nepredvídateľnosťou. Lenže toľko logických nezmyslov pokope sa vidí aj v súčasnej béčkovej produkcii a nevidím dôvod nad tým prižmurovať oči kvôli dátumu vzniku. Aj v tej dobe sa totiž točili inteligentnejšie filmy. (04.03.2011)

Je to slavnej film, viděl jsem to na gymplu se třídou a přišlo mi to hrozně blbý. Dementní scénář a vzhledem k žánru příznačně katastrofální závěr. (05.08.2009)

Průměrný evropský koprodukční příspěvek vlně katastrofických filmů 70. let v Pontiho produkci, Cosmatosově režii a s Goldsmithovou hudbou. Sice je překvapivě komorní a nesází na efekty, jinak ale tradičně láká na hvězdné obsazení a nevynechá snad jediné myslitelné žánrové klišé. Proměna sobeckého hrdiny ve spasitele, v krizové situaci obnovený milostný vztah, zlá byrokratická armáda, policajt musející spolupracovat se zločincem, dítě, pes... I když by to mohlo být kratší, svižnější i akčnější, je to řemeslně natočeno, slušně napínavé a místy dojemné (děda, co se při cestě do izolačního tábora rozpomene na léta strávená v koncentráku) a při finální scéně pádu vlaku z mostu (vyrobeného Gustavem Eiffelem), kdy vidíme jak se sešrotuje jedno kupé s lidmi uvnitř nebo jak jedním cestujícím proletí traverza, člověku zatrne. Rozesmál mě prostřih z vlaku řítícího se od záhuby na Lancastera umývajícího si (nad ním) ruce a jakkoli jsem nikdy neměl a nemám rád Martina Sheena, tady se mi mladý a ohárovaný líbil. (25.12.2007)

Až se mě někdo zeptá na vskutku hutný film, charakteristický pro sedmdesátá léta a to tak, aby byl bez světelných mečů a mluvících loutek, byl nervydrásající, nadupaný skvělými herci v nejlepší formě, disponoval alespoň jednou kozatou, ale i jinak naprosto fantastickou ženskou, měl politický podtext a zároveň byl i politicky nekorektní, prostě skvělý poctivý neamerický film, bez rozpaků bych mu doporučil právě Přejezd Kassandra. (19.08.2014)