Masakr v Římě

Ze skvěle udělané atmosféry těsně před atentátem domácích odbojářů na německé oddíly SS v Římě jsem měl nervy v kýblu, jako kdybych měl ten atentát dělat sám. / Úplně stejný pocit jsem měl během sledování českého filmu Atentát. /. Velmi dobře udělaný snímek. Závěr filmu je jen pro silnější povahy. (17.06.2007)

Skutečně masakr. Z toho filmu až mi chvíli běhal mráz po zádech jak je drsný a bez špetky snahy divákovi celý ten temný příběh ulehčit. Je to prostě syrovost, s čím válka vlezla pod kůži vojákům nejdříve, a stejně tak se snaží i tento film, a rozhodně od toho všeho nemá nijak daleko. Na nervy je to vyslovený zápřah, a rozhodně to není nijak špatné, ale znova bych se na to sotva podíval. (26.09.2008)

Morriconeho opět fantastická hudba, Richard Burton (velitel gestapa Kappler) a Marcello Mastroianni (odbojářský kněz Antonelli) tři důležité postavy tohoto válečného snímku nebo spíš boje domácích odbojářů. Jinak převážně nuda, celý film se v podstatě nic zajímavého neděje, krom dvou atentátu na jednotky SS, bylo to spíše o komunikaci a plánování útoku..Ani scéna hromadných poprav v nějakém odlehlém dole tento film nezachránila pouze od průměru a to jsem si dělal po velmi nadějně vypadajícím úvodu předčasně velké naděje. Na konec bylo zajímavé číst závěrečné titulky filmu (takový epilog). Dnes by ale stěží takový to film prošel.. (14.04.2008)

Anatomie nacistické a vůbec fašistické zločinnosti je u nás známa nejen podle Lidic, Ležáků a kobyliské střelnice či Kounicových kolejí. Pozoruhodná režie, propracovaný scénář, Marcello Mastroianni a Richard Burton jako protagonisté hereckého obsazení povyšují kvalitu tohoto filmu do nadčasové roviny. Jinak řečeno do roviny soudobého dokumentu. Včetně nemalé papežské zodpovědnosti; v té době jím byl Pius XII., vlastním jménem Eugenio Pacelli. Způsob, jakým se vyrovnala poválečná spravedlnost s usvědčenými vrahy, je sám o sobě dodnes žalující. Snadnost - zdánlivá snadnost provedení přitom klame nejvíc. Nároky kladené na tvůrce jsou v takovém případě mimořádné. A to nejen umělecké. (05.06.2023)

Film, během jehož sledování mi naskakovala husí kůže a připomněl mi opět hrůzostrašnost války, kterou znázorňuje opravdu důvěryhodně a realisticky. Nadčasová podívaná pod dohledem režiséra George P. Cosmatose (Rambo ll, Kobra), se skvělou hudbou mistra Ennia Morriconeho. V hlavní roli tradičně vynikající Richard Burton. P.S. Ve filmu zazní i zmínka o děsivých událostech v českých Lidicích. (18.11.2009)

"Represáliemi nepotrestáte nikoho kromě obětí a jejich katů." Masakr v Římě se mnou tedy mimořádně zacloumal. Obzvlášť jeho úplný konec, který jsem možná někde vzadu v hlavě tušil, ale doopravdy jsem ho nečekal. Brrr. Richard Burton předvádí v roli Herberta Kapplera další ze svých skvělých výkonů a každá jeho společná scéna s výtečným Mastroiannim má v sobě tolik námětů k zamyšlení, až je to k (ne)víře. Zaujalo mě navíc, jak k látce přistoupil budoucí "rambovský" režisér Cosmatos - Masakr v Římě natočil velice italským (aby taky ne), v mnoha scénách (obzvlášť během příprav a provedení atentátu a také v jeskyních) přímo spaghetti dramatickým stylem. K tomu všemu Morriconeho úsporná, ale o to působivější hudba... Jasných pět hvězd.__P.S. Doporučuji i neméně působivý film Šarlatový a černý, v němž Herberta Kapplera ztvárnil stejně skvěle Christopher Plummer. (09.08.2012)

Solidní dramatická válečná rekonstrukce a poslední kousek který jsem si doplnil u režiséra Cosmatose. Škoda trochu rozvláčného úvodu kdy to trvá víc než půl hodiny než se začne dít něco zásadního, ale souhlasím, že ve scéně která předchází atentátu na fašouny by se napětí dalo krájet a atmosféra je fantastická, pak už se film po zmíněném aktu rozjede a samotné plánování chladnokrevné odplaty za tento čin bere dech. Tato část filmu je asi zpracovaná nejlépe samotné závěrečné masové popravy v jeskyni už tak důležité nejsou. Tento film se totiž nezaměřuje na zobrazování naturalistického násilí spíš odhaluje celou podstatu tohoto hrůzného činu a v tom boduje dokonale no a na velký debut režiséra to taky není zlé, takže za mě 75% (16.04.2017)

Výborný válečný film, podle knižní předlohy, ovšem i podle skutečné události. Richard Burton stejně jako v Kam orli nelétají předvádí excelentní herecké výkony, na roli Kapplera se skutečně hodí. Kněz (Mastroianni) se role také ujal bravurně. Perfektně vystihnut fakt, že válka se chýlí ke konci a i členové SS už myslí na zadní vrátka, aby se nedostali na "listinu zabijáků". Kdo viděl tento film a líbil se mu, tak by se určitě měl kouknout na snímek o deset let mladší - ŠARLATOVÝ A ČERNÝ (Gregory Peck), kde se také objevuje postava Herberta Kapplera a ukáže se tu více z jeho skutečného osobního života a jeho osudu. (07.04.2007)

Jeden velký herecký koncert s hudebním pozadím Ennia Morriconeho a Bruna Nicolaie....skvělý a očekávatelná závěr strhne k zamyšlení se nad problematikou demagogických politických režimů..! A opět ten démonický "nacistický římský vládce" Hebert Keppler... (22.08.2008)

Burton uměl nejen vyseknout římského vojevůdce, ale i brutálního nacistu. Zde si střihl Herberta Kapplera velitele gestapa. Ten se smutně proslavil ,,Římským masakrem", skutečnou událostí, kdy byly v jeskyních poblíž Říma popraveny desítky civilistů jako pomsta za partyzánskou akci odboje.To vše se stalo pouhých deset týdnů před osvobozením Říma jednotkami americké armády. (01.08.2011)

Ve snímku naznačená paralela mezi NSDAP a katolickou církví, je poněkud zjednodušující a papeži Piu XII. nečiní po právu, nicméně určitě najde mnoho přitakávačů. Vždyť ti i oni mají hierarchickou strukturu a poslušnost a řád a svého druhu uniformy. Přece se však v klíčovou chvíli ukáže zásadní rozdíl mezi „sympatickým esesákem“ a knězem, rozdíl, který film myšlenkově zachraňuje. Staví totiž nacistickou slepou povinnost, podřízenost rozkazům vůdce i „historické nutnosti“ proti autenticky křesťanskému důrazu na svobodu poslušnou svědomí. Jeden i druhý hrdina se dlouho podobají... když však dojde na lámání chleba, ukáže se rozdíl mezi ochotou obětovat cizí životy a ochotou obětovat život vlastní. Pominu-li zmíněné dobře podané morální dilema, jedná se o drama příliš pomalé, příliš studiové, příliš upovídané, které v originální anglické verzi činí silný italský přízvuk Marcella Mastroianniho téměř neposlouchatelným. (13.03.2012)

Burton s Mastroiannim nesklamali ... Cosmatos vsak vypustil logiku komparzu , ktory neposobi navyse ani vierohodne .. okrem ineho sa obete spravaju ...akoby poprava bola pre nich otazkou cti ... pomyselna dilema (bojujem proti nepohodlnemu rezimu a ohrozim vsetkych naokolo ..alebo sa pokorne prisposobim... by mohla byt evidentne predmetom diskusii a polemík ...nedostatky vsak nedovolia hodnotit tento počin nad 75 percent .. (21.04.2009)

Řím je otužilé město a jeho prastarými stavebními základy jen tak něco neotřese. V roce 1944 ale v jedné z jeho uliček zavládl vzruch a zděšení. Procházel totiž tudy oddíl SS, na který měl plánovaně políčeno partyzánský odboj. Odplata zdejšího gestapa na sebe nenechala dlouho čekat. Popravčí četě ve filmu velí Richard Burton coby pověřený velitel gestapa Kappler. Alkoholový opar dal stranou, není ovšem vyloučeno, že střílení do zátylků nebohých italských občanů, co prošli náhodně prapodivnou selekcí, mu způsobilo takový náhlý nervový otřes, až zase znovu sáhl po lahvi něčeho ostřejšího. A i samotný divák nebude mít v určitých syrově vyznívajících fázích filmu ty nejpříjemnější pocity. Na druhé straně film trpí stagnací, kdy se toho moc neděje, čímž nechci naznačit, že  by film vyloženě padal do nudy. Když má nějaká vyhrocená scéna nahánět husí kůži, přispěchá mistr Ennio Morricone, aby svým orchestrálním doprovodem vyučoval děs, co se transformuje do nové odmocniny psychického rozladění. A za italský lid křesťansky kope Marcello Mastroianni, který se dramatických rolí také nebál. George P. Cosmatos byl režisér, který nejvíce proslul svým druhým režijním příspěvkem v sérii  filmů s Rambem. Jeho válečné počiny z první  poloviny jeho kariéry byly vcelku osvěžující, nikterak však  přelomové. Na sklonku režijní poutě nevytvořil nic kloudného, takže o to víc je tenhle jeho válečný počin kvalitně zrealizovaný, zahraný a s patřičnou dávkou nepříjemné autentické syrovosti podaný. 7/10 (16.01.2022)

Masakr v Římě byl jistě strašný, ale oproti tomu, jaký jsem prožíval já masakr během projekce, to byla procházka růžovým sadem. Takovou kupu hluchých míst, aby divák pohledal. Vrtá mi hlavou proč tohle nevzniklo jako krátkometrážní snímek, pak by to byl masakr v dobrém slova smyslu. Nosným pilířem filmu je bezchybný Richard Burton, jehož charisma nutí tuhle NUDU dokoukat do konce. Pozornost si zaslouží snad jen závěr, který je znamenitý, ale jinak velké zklamání. 40% (31.08.2011)

Svým způsobem jednoduchý válečný film pojednávající o tom jak skupina partýzánu zmasakruje pochodující německé vojsko, což samozřejmě němečtí velitelé nenechají jen a připraví kravavou pomstu při které má přijít o život stovka nevinných lidí. Jako každý ze starších válečných filmů i tento plyne velice pomalu ale na druhou stranu jsou zde některé opravdu působivé scény mezi, které patří hlavně příprava a uskutečnění atentánu a samozřejmě závěr. K tomu si připočtěte výborné herce v čele s přesvědčivým Burtonem a vznikne z toho opravdu působivé válečné drama. (19.11.2008)

Opravdu velké překvapení, co se týče celkové kvality tohoto snímku! Bezchybná Cosmatosova režie, výborná kamera a střih a žádné přibarvování-jenom syrová realita. Taky mě zaujalo skvělé gradování napětí v některých scénách, na to že to byl režisérův druhý film, tak všechna čest. Všichni herci navíc hrají jako z partesu. Jedinou věc nechápu: jak je možné, že 40 let starý Masakr v Římě je mnohem působivější než náš aktuální pokus jménem Habermannův mlýn? (23.05.2011)

Nejděsivější ze všeho byla samotná tvorba seznamu, kdy nacisti a jejich italští poskoci sháněli jména určená k popravě kde se dalo. Na druhou stranu si zaslouží ocenění to, že se to tvůrci nesnažili podávat černobíle a i u některých záporných postav byla naznačena ta lidská stránka. S podobným zpracováním bych byl spokojen i u chystaného snímku o Lidicích. 80% (02.07.2010)

Taký taliansky Anthropoid. Je zaujímavé, že aj v taliansku mali partizánsky odboj, ktorý občas vystrčil rožky za čo logicky schytali od SSákov tvrdú odplatu. O to smutnejšie je, že tieto tragické udalosti pokrýva tak strašne nudný film. Všetko je tam zredukované na súboj dvoch postáv. Charizmatického gestapáka v podaní Burtona, ktorý vo mne miestami vzbudzoval ľútosť. Ale nakoniec neprekročil tieň svojho úradu a zaslúžil si to jak dopadol. Na druhej strane je sympatický farár v podaní Marcella Mastroianniho. Vďaka nim dávam dve hviezdy. Zvyšok postáv tvoria komické karikatúry náckov alebo zameniteľné talianske ovečky na porážku. Bol som zvedavý jak to dopadne, ale bolo mi jedno jak kto skončí. Takže film na jedno pozretie, ale článok na wiki o týchto udalostiach je napínavejší jak samotný film. 5/10. (07.05.2021)

Výborné válečné (a psychologické) drama. Válka se blíží ke konci a němečtí důstojníci se nechtějí dostat na seznamy válečných zločinců. Proto, když se objeví rozkaz, za každého mrtvého Němce z atentátu, popravit 10 nevinných Italů, váhají. Jen těžko a neradi sestavují seznamy skoro 350 obětí. Snad i Němci čekali, že papež zasáhne a této tragédii zabrání. Jenže papež litoval spíše sebe a svou církev, měl fašisty rád, protože ho chránili před komunismem. Burton jako římský velitel gestapa měl charisma a nebyl zase tak kladným hrdinou, jak by se mohlo zdát. Mastroianni v roli kněze byl taky skvělý, líbil se mi i symbolický závěrečný moment. (08.06.2017)

Skvěle ztvárněná válečná atmosféra, že které jde mráz po zádech v tom nejhorším slova smyslu. Vynikající Richard Burton, jakožto hlavní, ač ne zcela dobrovolná, postava velitele v římském masakru. Jako vždy, trefná hudba Morriconeho celý film jen umocnila. (15.10.2020)