Masakr v Římě

Příběh situovaný do Říma na jaře roku 1944 je především silným dramatem dvou mužů, milovníků kultury a umění-katolického kněze napojeného na odboj (M.Mastroianni) a velitele gestapa (R.Burton), jenž je po zdecimování německého oddílu italskými odbojáři rozkazy shora vmanévrován do role kata. Film je natočen na základě skutečné události a režisér S.Leone na postřílení několika stovek Italů nacisty v jeskynním komplexu obrazově odkazuje ve svém westernu Kapsa plná dynamitu. (31.03.2007)

Svým způsobem jednoduchý válečný film pojednávající o tom jak skupina partýzánu zmasakruje pochodující německé vojsko, což samozřejmě němečtí velitelé nenechají jen a připraví kravavou pomstu při které má přijít o život stovka nevinných lidí. Jako každý ze starších válečných filmů i tento plyne velice pomalu ale na druhou stranu jsou zde některé opravdu působivé scény mezi, které patří hlavně příprava a uskutečnění atentánu a samozřejmě závěr. K tomu si připočtěte výborné herce v čele s přesvědčivým Burtonem a vznikne z toho opravdu působivé válečné drama. (19.11.2008)

Řím je otužilé město a jeho prastarými stavebními základy jen tak něco neotřese. V roce 1944 ale v jedné z jeho uliček zavládl vzruch a zděšení. Procházel totiž tudy oddíl SS, na který měl plánovaně políčeno partyzánský odboj. Odplata zdejšího gestapa na sebe nenechala dlouho čekat. Popravčí četě ve filmu velí Richard Burton coby pověřený velitel gestapa Kappler. Alkoholový opar dal stranou, není ovšem vyloučeno, že střílení do zátylků nebohých italských občanů, co prošli náhodně prapodivnou selekcí, mu způsobilo takový náhlý nervový otřes, až zase znovu sáhl po lahvi něčeho ostřejšího. A i samotný divák nebude mít v určitých syrově vyznívajících fázích filmu ty nejpříjemnější pocity. Na druhé straně film trpí stagnací, kdy se toho moc neděje, čímž nechci naznačit, že  by film vyloženě padal do nudy. Když má nějaká vyhrocená scéna nahánět husí kůži, přispěchá mistr Ennio Morricone, aby svým orchestrálním doprovodem vyučoval děs, co se transformuje do nové odmocniny psychického rozladění. A za italský lid křesťansky kope Marcello Mastroianni, který se dramatických rolí také nebál. George P. Cosmatos byl režisér, který nejvíce proslul svým druhým režijním příspěvkem v sérii  filmů s Rambem. Jeho válečné počiny z první  poloviny jeho kariéry byly vcelku osvěžující, nikterak však  přelomové. Na sklonku režijní poutě nevytvořil nic kloudného, takže o to víc je tenhle jeho válečný počin kvalitně zrealizovaný, zahraný a s patřičnou dávkou nepříjemné autentické syrovosti podaný. 7/10 (16.01.2022)

Morriconeho opět fantastická hudba, Richard Burton (velitel gestapa Kappler) a Marcello Mastroianni (odbojářský kněz Antonelli) tři důležité postavy tohoto válečného snímku nebo spíš boje domácích odbojářů. Jinak převážně nuda, celý film se v podstatě nic zajímavého neděje, krom dvou atentátu na jednotky SS, bylo to spíše o komunikaci a plánování útoku..Ani scéna hromadných poprav v nějakém odlehlém dole tento film nezachránila pouze od průměru a to jsem si dělal po velmi nadějně vypadajícím úvodu předčasně velké naděje. Na konec bylo zajímavé číst závěrečné titulky filmu (takový epilog). Dnes by ale stěží takový to film prošel.. (14.04.2008)

Výborné válečné (a psychologické) drama. Válka se blíží ke konci a němečtí důstojníci se nechtějí dostat na seznamy válečných zločinců. Proto, když se objeví rozkaz, za každého mrtvého Němce z atentátu, popravit 10 nevinných Italů, váhají. Jen těžko a neradi sestavují seznamy skoro 350 obětí. Snad i Němci čekali, že papež zasáhne a této tragédii zabrání. Jenže papež litoval spíše sebe a svou církev, měl fašisty rád, protože ho chránili před komunismem. Burton jako římský velitel gestapa měl charisma a nebyl zase tak kladným hrdinou, jak by se mohlo zdát. Mastroianni v roli kněze byl taky skvělý, líbil se mi i symbolický závěrečný moment. (08.06.2017)