poster

Amen.

  • francouzský

    Amen.

  • německý

    Stellvertreter, Der

Drama / Krimi / Válečný

Francie / Německo / Rumunsko / USA, 2002, 126 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • gudaulin
    ***

    Od režiséra formátu Costy-Gavrase čekám přece jen víc než od tuctového filmaře a film, za který bych v případě jiného režiséra byl ochoten nadělit slabší 4*, Costu-Gavrasovi nadělím pouhé 3. Ze všeho nejvíc mně totiž jeho Amen připomíná jiné drama slavného režiséra, a to Katyň polského veterána Andrzeje Wajdy. Mimořádně silná látka, snaha prodat co možná nejlepší výsledek, ale na konci něco trošku přebývá, něco trochu schází, specielně v případě dramatu Costy-Gavrase se místy moc mluví a místy plyne snímek příliš pozvolně, v některých případech se neobjevují ve filmu dostatečně charismatické herecké tváře. Zkrátka ve výsledku je to jen průměrné drama, které pozvedává motiv šoy. Z historického hlediska je samozřejmě zajímavé podívat se na angažmá katolické církve za 2. světové války, kde má své světlé, ale i velmi stinné momenty. Genocidě Židů se zabránit nedalo, ale řada věcí se mohla říct odvážněji a především to rozhodující máslo na hlavě má papežský stolec už ze 30. let, kdy dláždil cestičku nacistům k moci tím, že katolické Centrum jako politický jazýček na vahách v podstatě vmanévroval do spolupráce s NSDAP... Celkový dojem: 65 %.(25.1.2015)

  • otík
    *****

    Nesmírně silný a přitom skromný film, který ukazuje, jak to mohlo v Německu být s povědomým o židech. Jen málokdo chtěl uvěřit tomu, co se pouze tušilo. Také zachycení církve je podle mého názoru velmi blízké tomu, co se asi v té době odehrávalo. Nevidím téměř žádnou chybičku na tomto tolik povedeném a přitom vzácném filmu.(10.7.2007)

  • gogo76
    ****

    "To je provokácia gestapa. Ako môže člen SS chrániť Židov!..." Celkom chápem prečo cirkev zakázala tento film. pravda bolí, no zakázané chutí ešte viac. Mám rád filmy, ktoré sa snažia aspoň trochu vyvrátiť všeobecne negatívny pohľad na nemeckú stranu. ono pri podrobnejšom skúmaní nestranný človek musí dať za pravdu faktu, že hon na Židov sa síce v Nemecku začal, ale ochotne sa k nim pridala takmer celá Európa. Cirkev mala medzi ľuďmi silný hlas, ale ako je možné vidieť, vôbec ho nevyužila. Takáto záhadná nečinnosť sa diala aj po správe Rudolfa Vrbu, ktorý utiekol z Osvienčimu a podal celému svetu podrobnú správu o dianí a zverstvách v Osvienčime. Maďarských Židov sa napriek tomu zachrániť nepodarilo. Spojenci a zvlášť USA, od ktorých sa to čakalo neurobili dokopy nič, čo by zastavilo deportácie, napriek tomu, že vedeli o počtoch, polohe i deportačných trasách... Je hanbou, že cirkev v tomto smere neurobila rovnako nič, čo sa zvlášť bije s prikázaním "nezabiješ". Jednoducho banda falošných pokrytcov. Výborný film. 80%.(13.2.2016)

  • Radko
    ****

    Bieda katolíckej cirkvi spočíva aj v tom, že pre ňu boľševizmus predstavoval a predstavuje oveľa väčšie ohrozenie ako nacizmus. Preto sa Vatikán nikdy verejne nevyslovil proti Hitlerovi v čase II. svetovej vojny. Uchvátený ničením boľševickej hydry - Sovietskeho zväzu zámerne prehliadal utrpenie prenasledovaných väzňov v koncentračných táboroch. Cigánov, komunistov aj Židov. Costa-Gavras trefne ilustruje túto tézu, kedy síce na úrovni osobných väzieb dokážu kláštory pár prenasledovaných Židov poukrývať, no na úrovni inštitúcie sa volí všeobjímajúci diplomatický jazyk o utrpení počas vojny. Záverečná scéna celú maškarádu len potvrdzuje. Nečudo, že silné katolícke krajiny Južnej Ameriky sa stali azylom pre mnohých nacistických hodnostárov. A perlička z histórie, potvrdzujúca vyššie uvedené: Na čele Slovenského štátu v rokoch 1939 -1945 stál prezident Jozef Tiso, katolícky kňaz. Nielenže nebol z cirkvi exkomunikovaný, ale z času na čas sa objavujú snahy o jeho svätorečenie, dané jeho mučeníckou smrťou (po II. svetovej vojne bol odsúdený a popravený obesením). Je pravda, že proces bol spolitizovaný, hnaný snahou pána Beneša nájsť a exemplárne potrestať vinníka slovenskej samostatnosti. Napriek tomu, že trest je diskutabilný, práve Jozef Tiso, katolícky kňaz podpísal ústavný zákon č. 68/1942 Sl. z. o vysťahovaní Židov, kde sa v § 1 uvádza: "Židov možno vysťahovať z územia Slovenskej republiky." A v § 2 ods. 1: "Ustanovenie § 1 neplatí: a) na osoby, ktoré sa najneskoršie 14. marca 1939 staly príslušníkmi niektorého kresťanského vierovyznania, b) na osoby, ktoré žijú v platnom manželstve s Nežidom (Nežidovkou), uzavretom pred 10. septembrom 1941. Ešte odcitujem znenie § 3: "(1) Židia vysťahovaní a Židia, ktorí územie štátu opustili alebo opustia, strácajú štátne občianstvo Slovenskej republiky. (2) Majetok osôb uvedených v ods. 1 prepadá v prospech štátu. Štát ručí veriteľom len do výšky hodnoty prevzatého majetku." Tak toto bol konkrétny postoj katolíckeho kňaza. No to nie je všetko. Dňa 8. júla 1990 pamätnú tabuľu Jozefovi Tisovi, umiestnenú na budove bývalého mužského rímskokatolíckeho učiteľského ústavu v Bánovciach nad Bebravou posvätil kardinál Ján Chryzostom Korec. (Kardináli sú priamo menovaní najbližší pápežskí poradcovia s právom voliť pápeža.) Po posvätení následne celebroval slávnostnú omšu Te Deum. V roku 1996 Rudolf Baláž, vtedajší predseda Konferencie biskupov Slovenska povedal o Tisovi totok: „Pre náš národ bol Tiso výnimočnou a vynikajúcou osobnosťou,“. No a úplná mini perla na záver: v roku 2007 sa pochvalne o ňom vyjadril arcibiskup Ján Sokol (bývalý aktívny agent ŠTB): „Za pána prezidenta Tisa tu bol blahobyt a nič nám nechýbalo.“ Amen.(20.6.2013)

  • Koly
    **

    Tento film chvílemi vyvolává dojem, že snad s Holocaustem v letech 1942 a 1943 (ale i v pozdějších letech války) šlo něco dělat a že Spojenci a Vatikán nehnuli ani prstem. To je samozřejmě úplný nesmysl. Ani dnes mi není jasné, jak konkrétně by si tuto pomoc Židé představovali. Vatikán samozřejmě mohl veřejně odsoudit nacistické praktiky (o nichž dobře věděl), ale v praxi by to nezměnilo vůbec nic. Na druhé straně německé armády zaměstnávaly Spojence natolik, že nebylo možné nějakým výraznějším způsobem ochromit činnost plynových komor. Jestli bylo cílem upozornit na kontroverzní jednání katolické církve, tak se to moc nepovedlo.(13.2.2010)

  • - Hlavní postava, Kurt Gerstein, skutečně existovala. Gerstein byl inženýr a lékař, nesouhlasil s nacisty, přesto z profesních důvodů vstoupil do NSDAP, později i do řad SS, kde s úspěchem bojoval proti tyfu, později však na Židech testoval Cyklon B. (Snorlax)

  • - Costa-Gavras chtěl původně do filmu angažovat americké herce. Nakonec se rozhodl do hlavních rolí obsadit Němce. Byť je produkce francouzská, hrají ve filmu pouze dva francouzští herci. Jelikož se natáčelo v rumunské Bukurešti, v mnoha epizodních rolích hrají rumunští herci. Celý film se však natáčel v angličtině. (Snorlax)

  • - Snímek byl inspirován dramatem "Vikář Rolf Hochhuth" od Erwina Piscatora. (Snorlax)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace