poster

Amen.

  • Francie

    Amen.

  • Německo

    Stellvertreter, Der

    (Německo)

Drama / Krimi / Válečný

Francie / Německo / Rumunsko / USA, 2002, 126 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • B!shop
    ****

    Zajimavej a opet trochu jinej pohled na druhou svetovou a zidy, kterej skutecne muze trosku pripominat Schindleruv seznam, ale tohle je kvalitou uplne jinde, taky je to cely trosku divadelni a jednoduchy. Nicmene na pusobivosti to filmu nijak neubira. Mame tu takovy dva hlavni hrdiny, dustojnika SS, kterej dodava plyn do taboru a kdyz zjisti, co se s nim dela, snazi se presvedcovat vsude mozne, ze by se na to melo upozornit verejnost. Pak tu je linie s knezem, kterej se vlasne snazi o to samy, ale ve Vatikanu. Obe linie jsou zajimavy, i kdyz ta s vojakem asi vic, ale problem je, ze ke konci se dej nikam moc neposune a zacne se furt dokola opakovat to samy, kdy se snazi nekoho presvedcovat a ten nic a tak furt dokola. A do toho obcas dost nesmyslne prostrihy na jakysi jedouci vlak podbarvenej dramatickou hudbou. Celkove, i kdyz filmu ke konci dochazi dech, tak je hodne zajimavej, jsou tu slusny herecky vykony a do takhle provarenyho tematu, jako je druha svetova, prinasi zase neco trochu novyho.(9.9.2008)

  • Koly
    **

    Tento film chvílemi vyvolává dojem, že snad s Holocaustem v letech 1942 a 1943 (ale i v pozdějších letech války) šlo něco dělat a že Spojenci a Vatikán nehnuli ani prstem. To je samozřejmě úplný nesmysl. Ani dnes mi není jasné, jak konkrétně by si tuto pomoc Židé představovali. Vatikán samozřejmě mohl veřejně odsoudit nacistické praktiky (o nichž dobře věděl), ale v praxi by to nezměnilo vůbec nic. Na druhé straně německé armády zaměstnávaly Spojence natolik, že nebylo možné nějakým výraznějším způsobem ochromit činnost plynových komor. Jestli bylo cílem upozornit na kontroverzní jednání katolické církve, tak se to moc nepovedlo.(13.2.2010)

  • Aidan
    **

    Tohle jinak průměrné drama o holocaustu v mých očích naprosto shazuje černobílá a lacině moralizující perspektiva, s jakou je ukázán přístup západních spojenců a Vatikánu k holocaustu. Film vychází z Hochhutova dramatu Náměstek, divadelní hry, která pomohla rozšířit obraz papeže Pia XII. jakožto antisemitského byrokrata, který neměl dost odvahy veřejně odsoudit nacismus. Tato karikatura se bohužel traduje od 60. let až dodnes. Tak i v Amen stojí dva spravedliví mužové - důstojník SS a jezuitský kněz - proti zkaženému světu mezinárodní politiky a diplomacie. Jenomže právě tahle politika a diplomacie byla v danou chvíli možná účinnější než patetické prorocká gesta. Možná ne... vidění tohoto snímku je však nemístně jednostranné. Hochut kritizuje papeže i za to, že srovnával Hitlera se Stalinem. Je to prý něco docela jiného... Ale kdeže! Pokud bychom chtěli porovnávat počty obětí sovětských a německých lágrů, pak by rudý kat dokonce vyhrál. Pius XII. za druhé světové války pod rouškou vnější neutrality pomohl zachránit životy tisíců Židů a po válce vystoupil jakožto odvážný kritik komunismu. Nezaslouží si být proměněn v takovouto karikaturu. Na filmu mi vadila tato historická nespravedlnost a též jeho duchovně beznadějné vyústění. Našlo by se v něm i pár působivých okamžiků - třeba jezuitovo radikální vyjádření solidarity s židovským národem - ale to na záchranu defektního celku nestačí. Jako alternativu doporučuji citlivější Schlöndorffův "Devátý den". Jako doplňující četbu pak například revui Salve 3/2008 věnovanou právě Piu XII.(20.10.2008)

  • borsalino
    ****

    Filmová dílka Costy-Gavrase mám, přes jeho jasnou levicovost, rád. A je to proto, že výběr jeho témat prolamuje tabu a poukazuje na svinstva vlád, organizací či církve. Hrůzný kontrast jezdících vlaků - plných - prázdných - plných - prázdných... a proti tomu neschopnost vlivných cokoli udělat, kromě bezbřehého tlachání, na mě udělalo velký dojem. Protože se historii 20. století dost věnuji, vim, že obžalobu si nezaslouží jen Vatikán, který svou liknavostí a nevyužitým vlivem ve prospěch záchrany židů, způsobil zbytečné ztráty na životech, ale také zbytek Evropy (kromě Velké Británie a Švédska) a USA (USA odmítlo přijmout uprchlíky s odkazem na dané kvóty, skutečností byly blížící se volby, ve kterých chtěl Roosevelt uspět, ale dobře věděl o protižidovských náladách u amerického obyvatelstva a nechtěl tak zmařit své politické cíle). Gavras však pokládá zásadní otázku viny - kdo je skutečný viník?(25.1.2015)

  • gudaulin
    ***

    Od režiséra formátu Costy-Gavrase čekám přece jen víc než od tuctového filmaře a film, za který bych v případě jiného režiséra byl ochoten nadělit slabší 4*, Costu-Gavrasovi nadělím pouhé 3. Ze všeho nejvíc mně totiž jeho Amen připomíná jiné drama slavného režiséra, a to Katyň polského veterána Andrzeje Wajdy. Mimořádně silná látka, snaha prodat co možná nejlepší výsledek, ale na konci něco trošku přebývá, něco trochu schází, specielně v případě dramatu Costy-Gavrase se místy moc mluví a místy plyne snímek příliš pozvolně, v některých případech se neobjevují ve filmu dostatečně charismatické herecké tváře. Zkrátka ve výsledku je to jen průměrné drama, které pozvedává motiv šoy. Z historického hlediska je samozřejmě zajímavé podívat se na angažmá katolické církve za 2. světové války, kde má své světlé, ale i velmi stinné momenty. Genocidě Židů se zabránit nedalo, ale řada věcí se mohla říct odvážněji a především to rozhodující máslo na hlavě má papežský stolec už ze 30. let, kdy dláždil cestičku nacistům k moci tím, že katolické Centrum jako politický jazýček na vahách v podstatě vmanévroval do spolupráce s NSDAP... Celkový dojem: 65 %.(25.1.2015)

  • - Film byl nominován v roce 2003 na Césara za nejlepší film, režii, mužský herecký výkon, hudbu, kameru a zvuk. (Snorlax)

  • - Snímek byl inspirován dramatem "Vikář Rolf Hochhuth" od Erwina Piscatora. (Snorlax)

  • - Film získal v roce 2003 Césara za nejlepší scénář. (Snorlax)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace