Amen.

„MUSÍM O TOM PODAT SVĚDECTVÍ…“   Žil byl jeden esesák, kterej se rozhodl se bojovat proti vlakům, který nikde nestaví (jasně, někde nakonec přece jen…). Navíc si přál, aby mu k tomu dopomohl Bůh… Což byl vlastně asi největší problém. Takže – kurva to vážně chcete říct, že církev jsou zmrdi? Dyť svýho boha našlo v každým koncentráku takovejch lidí… Absurdní příběh, kterej napsal fašismus. A život.     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Byl jsem hodnej esesák.  /// Thx za titule „Petr Šilhavý“.                   PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (29.10.2022)

Bieda katolíckej cirkvi spočíva aj v tom, že pre ňu boľševizmus predstavoval a predstavuje oveľa väčšie ohrozenie ako nacizmus. Preto sa Vatikán nikdy verejne nevyslovil proti Hitlerovi v čase II. svetovej vojny. Uchvátený ničením boľševickej hydry - Sovietskeho zväzu zámerne prehliadal utrpenie prenasledovaných väzňov v koncentračných táboroch. Cigánov, komunistov aj Židov. Costa-Gavras trefne ilustruje túto tézu, kedy síce na úrovni osobných väzieb dokážu kláštory pár prenasledovaných Židov poukrývať, no na úrovni inštitúcie sa volí všeobjímajúci diplomatický jazyk o utrpení počas vojny. Záverečná scéna celú maškarádu len potvrdzuje. Nečudo, že silné katolícke krajiny Južnej Ameriky sa stali azylom pre mnohých nacistických hodnostárov. A perlička z histórie, potvrdzujúca vyššie uvedené: Na čele Slovenského štátu v rokoch 1939 -1945 stál prezident Jozef Tiso, katolícky kňaz. Nielenže nebol z cirkvi exkomunikovaný, ale z času na čas sa objavujú snahy o jeho svätorečenie, dané jeho mučeníckou smrťou (po II. svetovej vojne bol odsúdený a popravený obesením). Je pravda, že proces bol spolitizovaný, hnaný snahou pána Beneša nájsť a exemplárne potrestať vinníka slovenskej samostatnosti. Napriek tomu, že trest je diskutabilný, práve Jozef Tiso, katolícky kňaz podpísal ústavný zákon č. 68/1942 Sl. z. o vysťahovaní Židov, kde sa v § 1 uvádza: "Židov možno vysťahovať z územia Slovenskej republiky." A v § 2 ods. 1: "Ustanovenie § 1 neplatí: a) na osoby, ktoré sa najneskoršie 14. marca 1939 staly príslušníkmi niektorého kresťanského vierovyznania, b) na osoby, ktoré žijú v platnom manželstve s Nežidom (Nežidovkou), uzavretom pred 10. septembrom 1941. Ešte odcitujem znenie § 3: "(1) Židia vysťahovaní a Židia, ktorí územie štátu opustili alebo opustia, strácajú štátne občianstvo Slovenskej republiky. (2) Majetok osôb uvedených v ods. 1 prepadá v prospech štátu. Štát ručí veriteľom len do výšky hodnoty prevzatého majetku." Tak toto bol konkrétny postoj katolíckeho kňaza. No to nie je všetko. Dňa 8. júla 1990 pamätnú tabuľu Jozefovi Tisovi, umiestnenú na budove bývalého mužského rímskokatolíckeho učiteľského ústavu v Bánovciach nad Bebravou posvätil kardinál Ján Chryzostom Korec. (Kardináli sú priamo menovaní najbližší pápežskí poradcovia s právom voliť pápeža.) Po posvätení následne celebroval slávnostnú omšu Te Deum. V roku 1996 Rudolf Baláž, vtedajší predseda Konferencie biskupov Slovenska povedal o Tisovi totok: „Pre náš národ bol Tiso výnimočnou a vynikajúcou osobnosťou,“. No a úplná mini perla na záver: v roku 2007 sa pochvalne o ňom vyjadril arcibiskup Ján Sokol (bývalý aktívny agent ŠTB): „Za pána prezidenta Tisa tu bol blahobyt a nič nám nechýbalo.“ Amen. (20.06.2013)

Zajimavej a opet trochu jinej pohled na druhou svetovou a zidy, kterej skutecne muze trosku pripominat Schindleruv seznam, ale tohle je kvalitou uplne jinde, taky je to cely trosku divadelni a jednoduchy. Nicmene na pusobivosti to filmu nijak neubira. Mame tu takovy dva hlavni hrdiny, dustojnika SS, kterej dodava plyn do taboru a kdyz zjisti, co se s nim dela, snazi se presvedcovat vsude mozne, ze by se na to melo upozornit verejnost. Pak tu je linie s knezem, kterej se vlasne snazi o to samy, ale ve Vatikanu. Obe linie jsou zajimavy, i kdyz ta s vojakem asi vic, ale problem je, ze ke konci se dej nikam moc neposune a zacne se furt dokola opakovat to samy, kdy se snazi nekoho presvedcovat a ten nic a tak furt dokola. A do toho obcas dost nesmyslne prostrihy na jakysi jedouci vlak podbarvenej dramatickou hudbou. Celkove, i kdyz filmu ke konci dochazi dech, tak je hodne zajimavej, jsou tu slusny herecky vykony a do takhle provarenyho tematu, jako je druha svetova, prinasi zase neco trochu novyho. (09.09.2008)

║Rozpočet FRF 103miliónov║Tržby USA $274,299║Tržby Celosvetovo $8,319,052║ Tématický pútavý film, zo zákulisia riadenia dodávok ľudí do pracovných táborov. Príbeh, ktorý dáva skôr priechod predstavivosti diváka, než aby priamo ukazoval hrôzy vojny. /80%/ (23.11.2008)

Od režiséra formátu Costy-Gavrase čekám přece jen víc než od tuctového filmaře a film, za který bych v případě jiného režiséra byl ochoten nadělit slabší 4*, Costu-Gavrasovi nadělím pouhé 3. Ze všeho nejvíc mně totiž jeho Amen připomíná jiné drama slavného režiséra, a to Katyň polského veterána Andrzeje Wajdy. Mimořádně silná látka, snaha prodat co možná nejlepší výsledek, ale na konci něco trošku přebývá, něco trochu schází, specielně v případě dramatu Costy-Gavrase se místy moc mluví a místy plyne snímek příliš pozvolně, v některých případech se neobjevují ve filmu dostatečně charismatické herecké tváře. Zkrátka ve výsledku je to jen průměrné drama, které pozvedává motiv šoy. Z historického hlediska je samozřejmě zajímavé podívat se na angažmá katolické církve za 2. světové války, kde má své světlé, ale i velmi stinné momenty. Genocidě Židů se zabránit nedalo, ale řada věcí se mohla říct odvážněji a především to rozhodující máslo na hlavě má papežský stolec už ze 30. let, kdy dláždil cestičku nacistům k moci tím, že katolické Centrum jako politický jazýček na vahách v podstatě vmanévroval do spolupráce s NSDAP... Celkový dojem: 65 %. (25.01.2015)