Doznání

Musím před Francouzema smeknout. Je samozřejmě otázkou, na kolik se London podílel na filmovém zpracování knihy, ale i tak je sugestivnost a uvěřitelnost snímku chuť k jídlu beroucí. Znalému člověku se z toho zvedá kufr, pro neznalého je jen těžko uvěřitelné, že tenhle humus byl u nás dennodenní realitou, naopak by tento počin mohl považovat za až kultovně zpracovanou vizi nějakého totalitního Ychtylostánu. Doporučuju! (28.05.2013)

Zdaleka to není jen obyčejná nezáživná adaptace knihy se silným tématem, který je nám blízké. Samozřejmě ten rozměr toho, že je to o Češích, o mučení atd., tu je přítomný a účinek zesiluje. Mě film zaujal především po stylové stránce. Chladné záběry, agresivní flashbacky, které nejsou nijak interpunkčně uvozeny, očištění od zbytečného patosu, rozsáhlé prázdné prostory, kde docházelo k výslechům mi připomněly podobné prostory z Armády stínů. Podobností s Melvillem je tu asi víc - což mi přišlo vhod. Vedle odtažitého stylu celého filmu pak působí v kontrastu velmi silně závěrečné dokumentární záběry z 68. (14.07.2011)

První třetina je docela chaotická-divák moc neví jestli jde o paralelní realitu jakési totality zasazené do francie, nebo o pokus o skutečný opis událostí. Zatčení přichází v bodě, kdy ještě divák není absolutně v ničem zorientovaný a netuší kdo, kdy, kde a s kým.. Druhá třetina je vcelku monotónní a dalo by se tady určitě dost přitlačit na pilu.. Teprve až třetí třetina-před, v průběhu a po soudním procesu- se stavá dostatečně přehlednou a záživnou a odtud si divák odnáší nakonec relativně silný dojem. + Herecky je to celé paráda (hlavně Montand to fakt táhne).. Takže? Je to dobrý, ale většinu doby mě to moc nebralo. (17.04.2015)

Psovi psí smrt. A podvraťákovi doživotí... Příběh soudruha, kterého požvýkal a vyplivl jeho vlastní Moloch, aby mohl pokračovat v jeho dalším uctívání, tentokrát z bezpečné vzdálenosti, kupodivu neztratil na působivosti ani po půl století od vzniku a třicet let poté, co čas železnou oponou trhnul, stejně jako se náboženství sice vytratilo z komunistické ideologie, ale v její každodenní realitě v podobě kréda, veřejného vyznávání hříchů a flagelanství vystrkovalo hlavu zas a znovu. A inkvizice nelenila. Co udrželo víru Londona a jemu podobných? Upřímnost? Hloupost? Neschopnost uznat chybu? Nevím. Někdo bude přísahat na světlo na konci tunelu, i kdyby na cestě k němu byly vytrhané veškeré pražce... (28.02.2021)

Costa-Gavras ide opäť až na dreň, dáva divákovi cca hodinu a trištvrte poznať, čo je to zač československá politická väzba počiatkom 50. rokov. Pritom niečo podobné by sme čakali od filmu trebárs z dôb Pinochetového teroru. Takže klapky dole z očí, toto je skutočne naša minulosť. No a zvyšnú polhodinku sledujeme záverečný proces a určitý dovetok z budúcnosti, aby to bolo ako ukončiť, i keď všetko sledujeme vo flashbackoch, takže tým sa film uberá o napätie a strach o hlavnú postavu, ak by ste náhodou, ako ja, toho veľa o tomto procese a Londonovi nevedeli. C-G občas prispôsobuje strih fyzickému a psychickému stavu Londona, monotónnosť väznenia je prelínaná niekoľkými scénami z prítomnosti. Občas sa ale režisér sám zhodí doku-zábermi Stalina, pokiaľ sa o ňom niekto zmieňuje, veď čo ak náhodou niektorý divák nevie, o kom je reč a ako diktátor vyzeral... Ako celok ale veľmi prínosný a hodnotný film, najmä pre naše krajiny, neviem, nakoľko bolo Priznanie zaujímavé pre Francúzov... (18.08.2018)