poster

Hořící kříže

  • český

    Zrazený

  • anglický

    Betrayed

  • slovenský

    Horiace kríže

Drama / Thriller

USA / Japonsko, 1988, 127 min

  • Koly
    ****

    Pro mě rozhodně překvapivě pojatá variace na filmy jakými jsou např. THE KLANSMAN nebo THE MISSISSIPPI BURNING. Tentokrát se totiž dostaneme přímo do rodiny jednoho z předních vůdců jižanské organizace (o Ku-Klux Klan se,myslím si, nejedná). Tady se ale projevují první nešvary scénáře - Costa - Gavras chce prostě film dovést k celkem jasně předvídatelnému konci, takže nad některými rozhodnutími hlavních postav (hlavně asi ústředního záporňáka) zůstává rozum stát. Na druhou stranu ale kladně hodnotím reálie, které jsem v jiných filmech neviděl : nekompromisní odmítnutí SA-manů v hnědých košilích s hákovými kříži na rukávech, profil některých členů organizace - často se jedná o farmáře, kterým americké banky (v drtivé většině vedené samými židy) vzaly skoro všechno. Právě tyto drobnosti táhnou film, který pohřbívá slabší scénář, nahoru a výsledkem tak je zajímavé drama, které i přes dvouhodinovou stopáž nenudí.(28.1.2010)

  • Morholt
    ***

    Costa-Gavras nedokázal sladit linii vyšetřovací a linii dramatickou, ve které se rozervaná agentka na jednu stranu snaží dovést pátrání k dobrému konci, ale na druhou stranu řeší vztah k rodině hlavního záporáka a i k samotnému Berengerovi. Tady to trošku kulhalo, zejména díky hlavní představitelce. Na druhou stranu potěší pokus o jakousi vyváženost, kdy nejsou členové KKK popisování bezvýhradně jako vraždící zvířata, ale zkrátka jako jižanští usedlíci vychováváni svými předky k určitému postoji. 60%(7.5.2012)

  • tomtomtoma
    ***

    Film Hořící kříže aneb Zrazený vychází z událostí roku 1984, kdy texaský rodák Robert Jay Mathews a jeho bojechtivá a vlastenecky rasistická skupina Řád páchala své násilné činy ve jménu pravé představy o spravedlivém řádu života. Řecký partyzán Costa-Gavras ustoupil komerčním potřebám amerického trhu a svůj filmový útok nasměroval proti nadřazenosti bílých Američanů s antisemitskou paranoií. Osobní frustrace z vlastních neúspěchů se hromadí ve skrytý hněv a upuštění nepotřebné páry potřebuje znát cíl svého směru a tradiční vlastenectví amerického jihu zůstává věrno svému dlouholetému závazku a předsevzetí. Téma je silné, obraz má dynamickou dychtivost a děsí se krutých výbuchů nenávisti, ohniskem má být rozpolcenost vnitřního světa mezi láskou k muži a služební zodpovědnosti ke své zemi, ale postrádá skutečný prožitek i dopad. Hlavní postavou spravedlivého rozhořčení nad sadistickou nenávistí života je Catherine Weaver alias Katie Philips (sympatická Debra Winger), tajná agentka FBI a řidička kombajnu. Vražda rozhlasového moderátora stojí na počátku, na konci je terorismus s hořkou pachutí hrdého amerického vlastenectví. Služba vlasti a odpor ke svévolnému násilí vítězí nad nenávistí. Výstražná postava partyzánského odboje má jméno Gary Simmons (zajímavý Tom Berenger), rasista, homofob a antisemita s nahromaděnou žlučí všeobecné zloby a vlastního selhání. Přirozeně spravedlivému řádu života se musí jít naproti v tradicionalistickém odhodlání při bránění svých základních práv bělošské nadřazenosti. A odvaha je ctností muže. Významnou postavou je Michael Carnes (příjemný John Heard), agent FBI, velicí celé akci proti nebezpečí extrémistické pravicové skupiny pravých amerických vlastenců. Intimní rovina je plytká. Důležitou postavou je Wes (Ted Levine), Garyho kamarád, spolehlivý stoupenec vlasteneckého zapálení s aktivní spoluúčastí a obezřetnou nedůvěřivostí k nově příchozí ženě. K výraznějším postavám patří také Rachel Simmons (příjemná Maria Valdez) a Joey Simmons (Brian Bosak), chytrá, zvídavá a zdravá Garyho dítka s příkladnou rasistickou výchovou i životním uspořádáním. Z dalších rolí: rasistické realitě již navyklý umírněnější občan extrémistické vesnice Shorty (John Mahoney), tichá Garyho matka Gladys Simmons (Betsy Blair), mocný muž v pozadí pravicového extrémismu Bobby Flynn (Jeffrey DeMunn), agent FBI z Washingtonu Al Sanders (Albert Hall), zneužitý prezidentský volební kandidát extrémní pravice Jack Carpenter (David Clennon), stále provokativní rozhlasový moderátor židovského původu Sam Kraus (Richard Libertini), či vesnický a rasistické rozpoložení podporující reverend Russell Johnson (Clifford A. Pellow). Film Zrazený je sice stále útokem rozohněného partyzána na rasistické a xenofobní základy vlasteneckého zápalu Spokojených států amerických, předchozích uměleckých a emočních kvalit již ale nedosahuje.(27.11.2019)

  • Wacoslav1
    ***

    Zajimavej lehce provokativni thriler ktery jsem videl jako dite tehdy mi ten celkovy obsah filmu muj mozek nebral dnes s odstupem casu konstatuji ze je to zajimavy pocin ktery nahledne do duse takzvanych pravych americanu paleni krizu hony na cernochy deti co se uci strilet a nenavidet zidy pribeh je docela dobry bohuzel film na mne pusobi lehce televiznim dojmem a stopaz je trochu neumerna misty je to nuda takze celkove prumer ale ten konec byl kvalitni zadnej zbytecnej patos nebo hapyend ale celkem realita to ocenuji(20.11.2012)

  • Anderton
    ****

    Horiace kríže majú zopár silných stránok a zopár slabších, ale nechcel by som ich kvôli tomu zpriemerovať na priemerný film. Tým podľa mňa nie sú. Niektoré pasáže pôsobia dnes trochu naivne, ten tábor s vlajkami s hákovými krížni vyvoláva skôr rozpaky. Lenže je tu Debra Winger, ktorá myslím si bola v 80. rokov stelesnením pojmu pekná, cieľavedomá sympatická, citlivá a nadpriemerne inteligentná žena filmového plátna. O nej (jej postave) tento film je a ak sa zamyslíme, čo musí vo svojom vnútri riešiť, zabudneme možno aj na tuctovejšie momenty a v podstate klasickú scenáristickú šablónu. Život ani ľudia nie sú čiernobieli, avšak ambivalentnosť postáv je tu skôr nahradená konštatovaním, že je iba zlá a ešte horšia strana. V čom je rozdiel, ak zabíjate tých horších, ako ste vy? Je to služba spoločnosti? Costa Gavras má rád spoločenské témy a nenechal sa hollywoodsky zmanipulovať, ale natočil veľmi solídny film o Amerike a jej temnejších stránkach.(13.2.2015)

  • - V Paříži žijící řecký režisér Costa Gavras ve filmu vyšel ze skutečného případu vraždy rozhlasového moderátora Alana Berga, který se odehrál v roce 1984 v Denveru. (paulman)