poster

Hořící kříže

  • český

    Zrazený

  • anglický

    Betrayed

  • slovenský

    Horiace kríže

Drama / Thriller

USA / Japonsko, 1988, 127 min

  • Epistemolog
    ****

    Nevybroušený diamant francouzského režiséra řeckého původu Costa - Gavrase. Film táhne Tom Berenger a mít v rukou jinak kvalitní scénař renomovanější režisér dopadne to lépe. Zdlouhavou texaskou scenérii oživuje dirigent Conti ovšem snímek není tak kontroverzní jak medituje obsah. Na rasismus je zde hrst narážek, ale jde o průměrné psychologické drama se standartnímy výkony a mihne se i ¨Buffalo Bill¨ Ted Levine.(8.9.2011)

  • Anderton
    ****

    Horiace kríže majú zopár silných stránok a zopár slabších, ale nechcel by som ich kvôli tomu zpriemerovať na priemerný film. Tým podľa mňa nie sú. Niektoré pasáže pôsobia dnes trochu naivne, ten tábor s vlajkami s hákovými krížni vyvoláva skôr rozpaky. Lenže je tu Debra Winger, ktorá myslím si bola v 80. rokov stelesnením pojmu pekná, cieľavedomá sympatická, citlivá a nadpriemerne inteligentná žena filmového plátna. O nej (jej postave) tento film je a ak sa zamyslíme, čo musí vo svojom vnútri riešiť, zabudneme možno aj na tuctovejšie momenty a v podstate klasickú scenáristickú šablónu. Život ani ľudia nie sú čiernobieli, avšak ambivalentnosť postáv je tu skôr nahradená konštatovaním, že je iba zlá a ešte horšia strana. V čom je rozdiel, ak zabíjate tých horších, ako ste vy? Je to služba spoločnosti? Costa Gavras má rád spoločenské témy a nenechal sa hollywoodsky zmanipulovať, ale natočil veľmi solídny film o Amerike a jej temnejších stránkach.(13.2.2015)

  • Dale
    ***

    Od filmu s mojou obľúbenou témou som čakal viac. Je pravda, že to, ako sa prezentuje Berengerova postava a jeho kumpáni, pôsobí zlovestne a nemôže to nechať nikoho chladným, či už ide o zabíjanie alebo aj reči ako "To nebol človek, bol to iba neger..." Obzvlášť to, čo zaznie z úst jeho detí je sila, no stále mám dojem, že tá téma nebola dostatočne využitá, pretože takéto silné emočné chvíle sa striedajú s nudnými. Hlavne tá romantická línia mi tu dosť vadila, takže celý ten proces infiltrovania Katie do skupiny mi kvôli tomu nejako nesedel, rovnako ako záver, chcelo to silnejšie finále.(14.8.2014)

  • Koly
    ****

    Pro mě rozhodně překvapivě pojatá variace na filmy jakými jsou např. THE KLANSMAN nebo THE MISSISSIPPI BURNING. Tentokrát se totiž dostaneme přímo do rodiny jednoho z předních vůdců jižanské organizace (o Ku-Klux Klan se,myslím si, nejedná). Tady se ale projevují první nešvary scénáře - Costa - Gavras chce prostě film dovést k celkem jasně předvídatelnému konci, takže nad některými rozhodnutími hlavních postav (hlavně asi ústředního záporňáka) zůstává rozum stát. Na druhou stranu ale kladně hodnotím reálie, které jsem v jiných filmech neviděl : nekompromisní odmítnutí SA-manů v hnědých košilích s hákovými kříži na rukávech, profil některých členů organizace - často se jedná o farmáře, kterým americké banky (v drtivé většině vedené samými židy) vzaly skoro všechno. Právě tyto drobnosti táhnou film, který pohřbívá slabší scénář, nahoru a výsledkem tak je zajímavé drama, které i přes dvouhodinovou stopáž nenudí.(28.1.2010)

  • tomtomtoma
    ***

    Film Hořící kříže aneb Zrazený vychází z událostí roku 1984, kdy texaský rodák Robert Jay Mathews a jeho bojechtivá a vlastenecky rasistická skupina Řád páchala své násilné činy ve jménu pravé představy o spravedlivém řádu života. Řecký partyzán Costa-Gavras ustoupil komerčním potřebám amerického trhu a svůj filmový útok nasměroval proti nadřazenosti bílých Američanů s antisemitskou paranoií. Osobní frustrace z vlastních neúspěchů se hromadí ve skrytý hněv a upuštění nepotřebné páry potřebuje znát cíl svého směru a tradiční vlastenectví amerického jihu zůstává věrno svému dlouholetému závazku a předsevzetí. Téma je silné, obraz má dynamickou dychtivost a děsí se krutých výbuchů nenávisti, ohniskem má být rozpolcenost vnitřního světa mezi láskou k muži a služební zodpovědnosti ke své zemi, ale postrádá skutečný prožitek i dopad. Hlavní postavou spravedlivého rozhořčení nad sadistickou nenávistí života je Catherine Weaver alias Katie Philips (sympatická Debra Winger), tajná agentka FBI a řidička kombajnu. Vražda rozhlasového moderátora stojí na počátku, na konci je terorismus s hořkou pachutí hrdého amerického vlastenectví. Služba vlasti a odpor ke svévolnému násilí vítězí nad nenávistí. Výstražná postava partyzánského odboje má jméno Gary Simmons (zajímavý Tom Berenger), rasista, homofob a antisemita s nahromaděnou žlučí všeobecné zloby a vlastního selhání. Přirozeně spravedlivému řádu života se musí jít naproti v tradicionalistickém odhodlání při bránění svých základních práv bělošské nadřazenosti. A odvaha je ctností muže. Významnou postavou je Michael Carnes (příjemný John Heard), agent FBI, velicí celé akci proti nebezpečí extrémistické pravicové skupiny pravých amerických vlastenců. Intimní rovina je plytká. Důležitou postavou je Wes (Ted Levine), Garyho kamarád, spolehlivý stoupenec vlasteneckého zapálení s aktivní spoluúčastí a obezřetnou nedůvěřivostí k nově příchozí ženě. K výraznějším postavám patří také Rachel Simmons (příjemná Maria Valdez) a Joey Simmons (Brian Bosak), chytrá, zvídavá a zdravá Garyho dítka s příkladnou rasistickou výchovou i životním uspořádáním. Z dalších rolí: rasistické realitě již navyklý umírněnější občan extrémistické vesnice Shorty (John Mahoney), tichá Garyho matka Gladys Simmons (Betsy Blair), mocný muž v pozadí pravicového extrémismu Bobby Flynn (Jeffrey DeMunn), agent FBI z Washingtonu Al Sanders (Albert Hall), zneužitý prezidentský volební kandidát extrémní pravice Jack Carpenter (David Clennon), stále provokativní rozhlasový moderátor židovského původu Sam Kraus (Richard Libertini), či vesnický a rasistické rozpoložení podporující reverend Russell Johnson (Clifford A. Pellow). Film Zrazený je sice stále útokem rozohněného partyzána na rasistické a xenofobní základy vlasteneckého zápalu Spokojených států amerických, předchozích uměleckých a emočních kvalit již ale nedosahuje.(27.11.2019)

  • - V Paříži žijící řecký režisér Costa Gavras ve filmu vyšel ze skutečného případu vraždy rozhlasového moderátora Alana Berga, který se odehrál v roce 1984 v Denveru. (paulman)