poster

Kronika Anny Magdaleny Bachové

  • Západní Německo

    Chronik der Anna Magdalena Bach

  • Itálie

    Cronaca di Anna Magdalena Bach

  • USA

    The Chronicle of Anna Magdalena Bach

Drama / Životopisný / Hudební / Historický

Západní Německo / Itálie, 1968, 94 min

Kamera:

Ugo Piccone

Producenti:

Franz Seitz

Zvuk:

Louis Hochet
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (7)

  • Houdini

    Zlatý Medvěd - výběr(17.5.2006)

  • asLoeReed
    ****

    Barokní zdobená mizanscéna, klidná Bachova hudba, rozvolněné tempo. Takové milé a přitom introvertní (a v podstatě i dost smutné). Skrytá kamera z 18. století. Samo o sobě to je také skladba, přesně nalajnovaná epizodicky strukturovaná fuga (běh), s taktně muzikanty nerušícímy dlouhými záběry (průměrně 3-4 minuty, nejdelší k 6 minutám), vůči kterým jsou mezi ně položené mezihry úplnou rapid-montáží. Bachovy polyfonické skladby jsou uměním variace a film přesně toto využívá, variuje rozestavení v kompozici a úhel záběru.(14.10.2010)

  • HenryS.
    ****

    No řekněte - pustili byste si někdy sami od sebe 90 minut ničím nerušeného Bacha? On je fakt parádní, hodně mi ta hudba připomínala milovaného Pergolesiho ... a Bluntmane, nevím proč hodnotíš něco když jsi nejmíň půlku prochrápal. ... pokračování 21.10.: Už pěkně dlouho mi v hlavě zní: "Ich freue mich auf meinen tod..." Můj život už nebude nikdy jako předtím!(13.10.2010)

  • Dionysos
    ****

    Pravidelnost osnovy o pěti linkách dávající podmínku možnosti svobody pro hudbu, která se vždy musí vtělit do o sobě samých standardizovaných notových značek, aby "se" vůbec mohla nechat zaznít ve svém vždy tak podobném a přitom novém rozvrhu. Straub/ Huillet vytvořili navýsost věrnou kroniku: Bachův život je složen z hudebních not, kterými jsou neustálá opakování všech oněch vlastních jmen, názvů institucí a měst, kterými za svou kariéru prošel, ze všech titulů, o něž bojoval, ze všech jmen osob, které utvářeli jeho rodinu a život (jiný aspekt tohoto filmu-skladby zde zajímavě popsal asLoeReed). Režisérské duo dokonale zdvojilo žánr dobové kroniky a vytvořilo tak, jak to jen jde, věrnou (protože ne anachronní, tedy z dnešního hlediska znásilněnou) rekonstrukci. Věrnou proto, že tehdejší lidé přesně tato témata považovali za hodná zapsání pro další generace: éra romantického individualismu, buržoazních románů plných citů a psychologií přišly až později - srovnáme-li tento film s hollywoodským "hovnem v hedvábných punčochách" (jak Napoleon počastoval klasicistního velikána Talleyranda) "Amadeem", opět se nám potvrdí hollywoodské ideologické znásilňování čehokoliv, co není Hollywood, do jeho vlastní podoby. S/H proto vytváří, samozřejmě kusý a plochý, portrét, zato portrét složený z autentických dobových pramenů bez retroaktivního domestikování pro diváka 20. století.(13.5.2016)

  • Bajda
    **

    Kronika Anny Magdaleny Bachové je něčím na pomezí hraného filmu a hudebního dokumentu o jednom z nejznámějších světových skladatelů. I přes svůj název v něm Bachova manželka Anna nehraje hlavní roli, respektive nehraje roli prakticky vůbec žádnou. Děj suše komentuje a stejně jako voice-over komentář jiných dokumentů se tváří, jako by nebyla účastnicí těchto událostí. Ani Bach ale nehraje hlavní roli v tomto snímku. Ta patří jeho hudbě, která tvoří většinu jeho stopáže. Bachova díla jsou nahrána profesionálními hráči a snímána statickou kamerou, která během dlouhých, několikaminutových záběrů udělá maximálně jednu jízdu, aby se na něco zaměřila nebo naopak, aby odhalila celek. Tato „hudební čísla“ jsou pak proložena zmíněnými komentáři, které ale víceméně jenom konstatují, kam se Bach přestěhoval. Občas jsou nám taky poskytnuty záběry na různé prameny (plakátky, dopisy apod.). Díky prakticky absolutní absenci zápletky i děje, je těžké udržet pozornost. Film na mě působil jako protiklad třeba k Formanovu hollywoodskému Amadeovi, kde byla hudba upozaděna vykreslení postavy skladatele a jeho života. Abych reagoval na HenryS.e: já si právě klidně pustím 90 minut Bacha, zavřu oči a nechám se unášet jeho hudbou. To si pak ale užiju víc, než sledování tohoto filmu, u kterého jsem se bohužel nudil.(12.1.2011)

  • radektejkal
    ***

    "Notovou knížečku pro Annu Magdalenu Bachovou" (Mistrova druhá manželka) jsem si nedávno pouštěl v autě (nevím už v jaké verzi a kdo hrál, protože CD si posléze osvojil můj spolujezdec). Měl jsem z toho ale lepší dojem, než z tohoto filmu. A tak doporučuji: celé dílo raději po částech, než části vcelku.(23.1.2018)

  • plo koon
    **

    kdo má rád bacha asi si jeho hudbu může užít i jinak než v tomhle filmu(28.1.2011)