Reklama

Reklama

Cesta - portrét Věry Chytilové

  • USA Journey: A portrait of Famed Czech New Wave Film Director Vera Chytilová

VOD (1)

Obsahy(1)

Cesta je autorským dokumentárním portrétem známé režisérky české nové vlny Věry Chytilové. „Usilování, ať už zdařené nebo nezdařené…, v tom je patos lidského bytí“. V 58 minutách tohoto filmu nám Věra Chytilová s neutuchající energií vypráví o svém životním usilování, vzletech a pádech, ztrátách a nálezech a o tvůrčím zápase, kterému se nic nevyrovná. V. Chytilová studovala původně architekturu, pracovala jako kreslička, laborantka, manekýnka. Na Barrandově začínala jako klapka a vypracovala se na pomocnou režisérku. Později vystudovala FAMU, absolvovala hraným středometrážním snímkem Strop. Debutovala dokumentem Pytel blech. Podílela se na povídkovém snímku Perličky na dně (povídka Automat Svět), dále natočila filmy O něčem jiném, Sedmikrásky, Ovoce stromů rajských jíme, Hra o jablko, Panelstory, Kalamita, Vlčí bouda, Faunovo velmi pozdní odpoledne, Šašek a královna, Kopytem sem, kopytem tam, Dědictví aneb Kurvahošigutntag, Pasti, pasti, pastičky. Z dokumentů např. Čas je neúprosný, Praha – neklidné srdce Evropy, Vzlety a pády. Byla členkou Evropské filmové akademie. Působila jako pedagožka na FAMU. Především Sedmikrásky, Ovoce stromů rajských jíme a O něčem jiném patří ke zlatému fondu nové české vlny 60. let. Film natočila režisérka Jasmina Blažević (vystudovala hranou režii na FAMU, nyní se věnuje vlastní, převážně dokumentární tvorbě). (Česká televize)

(více)

Recenze (24)

triatlet 

všechny recenze uživatele

Po portrétu ve Zlatých šedesátých byla Cesta akčnější - střídání prostředí, převážně místností v domě Věry Chytilové. Ale stejně celek působil stylizovaně - okaté hraní s jablkem,ukazování cen, přemýšlení nad tím, jestli si VCH neměla vzít tmavé brýle... Zajímavé bylo, jak se VCH při tom všem filozofování dokázala sama dostat do patetické nálady. A nepochopil jsem střihy podkreslené zvukem škrábání ledu, který v jedné scéně VCH odstraňovala na zahradě, možná to byl umělecký záměr. ()

Endyis 

všechny recenze uživatele

Dobře natočený profil jedné z nejlepších režisérských osobností české kinematografie dokonale odhaluje režisérku samtotnou a její život. Můsím podotknout, že daný dokument mi vykreslil Chytilovou v trochu lepším světle její osobnosti, než jsem se doposud domníval. Také ale mohl trochu detailněji se zabývat filmografií, byla zde vylíčena opravdu stroze... 85% ()

Reklama

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Douglase jsem odstranil z oblíbených hned po legendárním pomopromítání Holubice a dobře jsem udělal, jak svědčí jeho ochota upřesnit svou nezbytnou úvodní informaci "starší dáma" slovem jistoty "v letech", nebo schopnost kreativní formulace "zcela odmítavě přijaté". No teď nevim, tahle schopnost by vlastně mohla být naopak důvodem si ho mezi ně znovu zařadit, jenže Douglas hrdě propadá v testu Subjektivovým filmovým lakmusákem, jímž není nic menšího než právě Vyhnání z ráje, čímž se dostávám k tomu, o co mi v Douglasově komentáři jde. Chytilové jednovětý podiv nad tím, jak byl tento její film odmítnut, dává Douglasovi vidět ("cítit") v dokumentu (resp. z dokumentované osoby) něco, co já tam nevidím a necítím ani po jeho návodu. Nevidím-li to, nemohu vidět ani Douglasem zbadaný "evidentní kontrast". Z mého hlediska tedy musí být chybou dokumentu, že jednoho z našich předních komentátorů takto zavádí na scestí, z hlediska Douglasova by naopak mělo být předností dokumentu, že mu tento náhled zprostředkoval. Jenže on chce, aby to viděla i autorka. Povážlivé je, že celkem jeho komentář patří co do schopnosti o filmu něco smysluplného říct k těm nejlepším, které tady můžeme číst, pochvalné nevyjímaje. (Triatlet dík za upozornění na okatost jablka - přesně taková okatost symbolů, ano právě toho jablka, je jedním z nejvýraznějších prvků Chytilové filmů.) Zvolená forma dokumentu je jistě šťastnější než obvyklý kaleidoskop různých svědků, znalců a míst. Nehneme se z Chytilové domu a zahrady, nemáme úniku před jejími promluvami, musíme za ní i do kuchyně a při nechtěných setkáních s jejími rodinnými příslušníky je trochu tapně jim i nám. Je to intimní. Krásné jsou prostřihy s filmovými scénami realizovanými v tomtéž domě, v týchž místnostech. V tom domě se porůznu povalují ceny za dílla, jako se v naší mysli obyčejně povalují útržky vzpomínek. Nejsme zvyklí v tom harampádí vypátrávat "cestu". Co mám proti tomuto filmu, je absence jakékoli konfrontace (ne probůh s "odlišnými názory", ale s nepříjemnými připomínkami, které mohla vnést a nevnesla sama autortka), takže v nejobecnější rovině mi vlastně chybí totéž co Douglasovi. O tom, na co Chytilová nemůže být  hrdá, se taktně mlčí. Taktně, tudíž trapně. A třeba zrovna u toho Vyhnání z ráje opravdu stálo za to se pozdržet. Než byťsi  snad retušovaným, je i tak tento dokument o jediné (šedou eminenci Krumbachovou nepočítaje) ženě, která se mezi českými filmovými tvůrci právem řadí mezi ty nejvelikánovatější, nejepochálnější, nejsvébytnější, nesmírně cenným a krásným portrétem. Byly bychom ochuzeni, kdyby nebyl vznikl. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Svěrným prvkem CESTY je pouze - a výlučně - Chytilové osobnost. Dlouhé monologové scény, prostříhávané průhledy do současnosti, do rodiny i do dnešního režisérčina partnerského vztahu naznačují skutečnou složitost osobnosti této temperamentní a obtížně předvídatelné ženy. Charakteristické "r" nám spolusděluje zřejmě většinu režisérčiných životních mezníků i karambolů. Hluchá místa, konstatovaná většinou předpisatelů, jsou nesporná, převažuje je však podle mého názoru prvek, zmiňovaný již v úvodu této poznámky: režisérčina stále tvůrčí osobnost. ()

JayZak 

všechny recenze uživatele

Životní výpověď jedné ze zásadních postav české kinematografie. Věra Chytilová se zamýšlí nad svou profesní tvorbou, životem, rodinou, u čehož ukazuje několik svých tváří. Ženu jako rozhodnou rebelku, co se rozhodně nebojí nějakých okovů, šikovně se z nich totiž vždy dovedla vymanit. Ženu jako velice emocionální bytost, zpytujíc časy a nečasy svého života, který ji připravil cestu značně kopcovitou. Ale také i ženu jako hospodyni, co je otevřená rodině, kdykoliv jí to čas dovolí. Filmařsky by se dokument dal zvládnout lépe, prostřihy na dětství a filmy byly umístěny možná až moc volně a i formu bych si ideálně představoval trochu jinak. Takhle mé hodnocení plyne jen a pouze z osobnosti Paní režisérky, díky které to vidím na sice slabší, ale přece dobré 4*. Dokument jsem zhlédl v době, kdy je režisérce čerstvých 80, a nemůžu nenapsat, že na ten věk vypadá výborně. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (2)

  • Jelikož dokument obsahuje nahé scény z filmu Vyhnání z ráje (2001), tak byl označen jako nevhodný pro mládež. (sator)

Reklama

Reklama