poster

Popelka (TV film)

Pohádka / Muzikál

Československo, 1969, 100 min

  • ostravak30
    ****

    V Česku, respektive Československu vznikly dvě slavné Popelky. Tahle a Tři oříšky pro Popelku. A přestože první je fenomén, který podporuje hudba Karla Gotta, Libuše Šafránková nebo Pavel Trávníček či snad Vladimír Menšík, mě se líbí více tato. Tři oříšky drží jistě několik - výše zmíněných es v rukávě. Přesto tahle Popelka má větší kouzlo. Holoubci mluví, zpívají a vůbec hudba je právě tím rozdílovým faktorem. Kdepak ty ptáčku hnízdo máš je sice veliký hit, ale jediný. Jistě, tento film je černobílý, Tři oříšky barevný. Ale přeci jen je těch pohádkovějších písní víc zde a povedenějších. Musíme brát v potaz, že pohádky se točí pro děti a Tři oříšky se pohybují na hranici pohádky a romantického filmu. Tahle verze je více pohádkovější. Možná i proto, že v něm nehrají Němci, krále hraje sympatický L. Pešek a děj briskně a vesele shrnuje vypravěč zpěvák Jan Tříska. I Ilja Prachař jako otec Popelky je mi sympatičtější. Zkrátka, mám-li si vybrat sympatičtější Popelku jako zpracování, pak vítězí tohle, ač hodnocení jsem ponechal stejné, každá má něco do sebe.(30.12.2019)

  • Jeremiah
    ****

    Tato pohádka je krásná především svojí jemností a lyričností. Působí na mne křehce, stejně jako její hlavní představitelka. Musíme si uvědomit, že je určena především dětem, a proto lze omluvit naivitu, s kterou se zde často setkáváme. Hudební doprovod je také odpovídající cílové skupině, takže proč né 4.(29.9.2010)

  • kingik
    **

    Umouněná od popela je tahle skromná předchůdkyně mnohem slavnější Vorlíčkovi verze o poznání víc, ale jsou tací, kteří na ni nedají dopustit. Vlasta Janečková nikdy nepřekročila hranice televizní tvorby a do hlavních rolích si vyhlédla na tehdejší dobu v pohádkách málo vytěžovanou dvojici Hruškovou se Štědroněm. Risk se vyplatil a tihle dva se svých rolí zhostili celkem sympaticky, ale do pozdějšího charisma značky Šafránková & Trávníček měli sakra co dohánět. Tradiční příběh nabourávaly až příliš časté, poněkud unylé pěvecké výstupy, a kdyby se zredukovaly, dostala by pohádka plynulejší ráz. Největší ranou pro "vizuáložrouty" je obraz, na kterém si vydatně rok od roku pochutnává neúprosný zub času, a pokud to půjde takhle dál, jeho zteřelost spolehlivě zažene mladší diváky, pokud je už nezahnala. Vyprávět pohádku režisérka Janečková určitě umí, záporné postavy tedy macecha se svými dcerami dělají svým postavám čest, za pozornost stojí i nejednotvárná hudba zesnulého a proslulého skladatele Angelo Michajlova nesoucí v sobě i barokní motivy. Naopak nepodařilo se diváckou pozornost udržet po celou dobu stopáže a ve spojení s ohyzdným obrazem vzniklo v podstatě utahané dílko, které se až zbytečně drží v mantinelech televizní pohádky, která si k mladším divákům bude klestit cestu jen velmi obtížně, protože její atraktivita klesá úměrně s tím, jak moc je o čtyři roky mladší filmová verze divácky vstřícná a kouzla nezbavená. Tahle Popelka je zkrátka úplně ve všem horší. 40%(24.12.2013)

  • alonsanfan
    ****

    Moje nejoblíbenější verze pohádky o Popelce od naší přední pohádkářky Vlasty Janečkové. Ve vedlejších rolích excelují taková herecká esa jako Dana Medřická (macecha), Ladislav Pešek (král) či Svatopluk Beneš (rádce). Vypravěč Jan Tříska se představuje i jako zpěvák se zajímavým hlasem, který kouzelným a nenapodobitelným způsobem markýruje hru na loutnu. Ústřední dvojce lehce ťululoidní, ale pořád ještě dostatečně švarný princ a maličko dětinská Popelka, je silná hlavně v pěveckých číslech, méně již v hereckých. Čeho si však na této pohádce cením nejvíce je úžasná atmosférická hudba s lehkým barokním nádechem a šmrncem (použití hoboje i cembala) Angela Michajlova i vkusných písniček textaře Ivo Fišera. Kromě čestné výjimky pánů Svěráka s Uhlířem bohužel věc v českých pohádkách nepříliš častá.(8.1.2009)

  • chrispe
    *****

    Moje nejoblíbenější hrané zpracování Popelky. A aby ne! V úvodu Jan Tříska, na to Dana Medřická v roli zlé macechy (výborná), dvě nevlastní sestry - kdy si tuto roli Dana Hlaváčová pak střihla ještě jednou, krásný princ a roztomilá Popelka. Z šatů na ples jsem vždycky byla okouzlená (a vážně se bála, že je nestihne schovat do truhlice, když už blízko klapal kočár). A jako bonus moc pěkné písničky.(27.4.2012)