Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladá právnička Ann Tabotová (JESSICA LANGE) obhajuje pred súdom svojho otca (ARMIN MUELLER-STAHL), ktorého obvinili z vojnových zločinov počas druhej svetovej vojny. Ann týmto obvineniam nemôže uveriť, veď otec bol vždy láskavý a po smrti matky sa príkladne staral nielen o ňu, ale aj o brata Karchyho. Otec tvrdí, že obvinenia sú nepravdivé. Až postupne, pod tlakom dôkazov a svedectiev sa oddanej dcére otvárajú oči a zisťuje krutú pravdu... Film získal roku 1989 Zlatého medveďa na MFF v Berlíne. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (38)

dopitak 

všechny recenze uživatele

Strhující. Jessica sice není mladá (40 let v době natáčení), ale její postava je nasměrována před složité rozhodnutí: pohřbít svého ještě žijícího otce. Tím hodně napovídám, jak to celé dopadne, i když pozornému divákovi je vše jasné od úvodu. Moc se mi líbil průběh soudu - jeden svědek po druhém, prokuratura, obhájkyně. Pak jedeme do nemocnice, případ se zdá být vyřešený, ale do konce filmu zbývá ještě 20 minut. Je zřejmé, že to zásadní teprve přijde. Skvěla vybrán byl do své role Armin Mueller-Stahl. Hraje tu tak trochu sebe sama, myšleno tou emigrací. Ve filmu sice hodně mluví, mnohem důležitější jsou ale záběry jeho tváře a očí. Modré, bezelstné, napadá vás Paul Newman. Autentičnost je zvýrazněna maďarskými dialogy. Čekáte "chuťovky" esesácké školy, a ony přijdou. Konec je zásadní, nepřekvapivý, ale v tomto případě jediný obhájitelný. Skvělá práce Costy-Gavrase, je to můj 6. film od něj. V hlavní roli v původním dabingu exceluje Simona Stašová. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

"To nejsem já", opětovně tvrdí poameričtělý (zřejmě samozvaný) velitel pronacistické strany NYKP (Strana Šípových křížů) Mike László. A zřejmě mluví pravdu, i když ji zřejmě nemá. Byla to jen krátká epizoda z jeho dlouhé minulosti, se kterou se již vyrovnal - a možná tím hůř. Tím hůř také pro dceru, která ho jako zkušená právnička obhajuje při procesu, při nemž slyší něco, co by dcera o otci nikdy slyšet neměla, a samozřejmě nechtěla. Jádrem filmu (nemyslím v morálních, právních, ani politických pojmech), je odpověď na dvojotázku: Proč chtěl otec na dceři, aby ho obhajovala, a proč to dcera po krátším váhání přijala. Já ji neznám. Možná chtěla povýšit "právo" soudržnosti jedné rodiny nad právo obecné "odplaty". Možná ani on ani ona nepochopili, že to, co není možné dnes, bylo možné kdysi, kdy i toto bylo možné, a co zřejmě bude možné i v nějaké další sekvenci naší budoucnosti. Pozn. 1: V životě jsme málokdy svědky tak niterného vztahu mezi otcem a dcerou. Pozn. 2: Ke Garvasovým filmům přistupuji s absolutní nedůvěrou, která je vždy relativně rozptýlena, kdyby nebyl tak skvělým režisérem, byla by rozptýlena absolutně. Pozn. 3: Jak pan László říká za všech okolností: Ve zdravém těle, zdravý duch. Pozn. 4: Autor literární předlohy Joe Eszterhas měl shodou okolností (viz Eric Lichtblau: The Nazis Next Door: How America Became a Safe Haven for Hitler's Men) podobný příběh. Po doznání jeho otce, Istvana Eszterhase, k psaní a vydávání protižidovských traktátů, se ho Joe zřekl a znemožnil mu až do smrti setkat se s jeho vnuky. Pozn. 5: Proces ze strany obhajoby je založen na principu zpochybnění svědectví prostřednictvím zpochybnění svědků. To se podařilo dokonale, přestože svědkem a jeho svědectví není přímý vztah ani úměrnost. ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Hrací skříňka se zaťatou pěstí obrací pozornost k válečným hrůzám druhé světové války. Řecký partyzán Costa-Gavras se již přizpůsobil podmínkám amerického filmového trhu a svůj výstražný útok tentokrát vedl na globálního nepřítele, inspirací byl John Demjanjuk, jeho případ se táhl již od sedmdesátých let, v době uvedení filmu zrovna čekal na rozsudek smrti, aby se celá záležitost nakonec uzavřela až za dalších dvacet let v novém procesu a přirozenou cestou smrti. Osobní zkušenost scénáristy Joea Eszterhase přišla až po filmu. Samozřejmě, odsouzení sadistických krutostí a absolutní neúcty k lidskému životu je společensky záslužný čin a sklidí pokaždé hlasitý aplaus. Spořádaně uhlazený partyzánský šturm se rozhodl pro využití ctihodného prostředí soudního dvora, plamenně káže a spoléhá na osobní spoluúčast a přímé zasažení vnitřního světa. Hlavním prostředkem k niterné rozervanosti je Ann Talbot (zajímavá Jessica Lange), úspěšná americká právnička. Pandořina skříňka se samovolně otevře v náhlém poryvu přicházející bouře, pochybnost zaplaví duši, srdce se odhodlaně vzpírá a věří, pravda nemá slitování. Hlavní mužskou postavou je Mike Laszlo (velmi zajímavý Armin Mueller-Stahl), Annin otec a poválečný imigrant a maďarský antikomunista Temná vzpomínka vyvolává zapomenuté démony dávných válečných hrůz a sebereflexe nepřipouští vlastní pochybení. Významnou postavou je Jack Burke (sympatický Frederic Forrest), státní žalobce, neúnavný ve spravedlivém boji proti závažným hříchům zla. Apokalyptická odezva fašistického násilí je účinnou zbraní k získání potřebné náklonnosti. K výrazným postavám patří také Irwin Silver (příjemný James Block Zagel, v reálu skutečný soudce), poctivý a zákona dbalý soudce kontroverze vyvolávajícího případu. A k výraznějším zde patří též Mikey Talbot (Lukas Haas), malý Annin synek, milující nade vše svého maďarského dědečka. Z dalších rolí: bývalý Annin tchán, druhý Mikeyho dědeček a protřelý právník s pomocí Harry Talbot (Donald Moffat), Annina spolehlivě výkonná asistentka k případu Georgine Wheeler (Cheryl Lynn Bruce), Annin prostomyslně bodrý bratr Karchy Laszlo (Michael Rooker), naivně nevědoucí sestra dávného Mikeova kamaráda Magda Zoldan (Mari Törőcsik), maďarský svědek židovského původu Istvan Boday (Sol Frieder), v hysterii z připomínky minulosti znechuceně plivající svědkyně obžaloby Melinda Kalman (Elżbieta Czyżewska), první maďarská svědkyně obžaloby Judit Hollo (Magda Szekely Marburg), zpochybněním své důvěryhodnosti rozčilený maďarský svědek Geza Vamos (Michael Shillo), přeběhlý ruský špion Vladimir Kostav (George Pusep), či bývalý Annin manžel Dean Talbot (Ned Schmidtke). Hrací skříňka zvolila chvályhodné poslání míru a připomíná nejhlubší bolest lidskosti, film se bohužel nevymyká z běžné americké filmové produkce a silné téma dostalo pouze unifikované zpracování bez skutečného prožitku. Působivé, nablýskané a sterilní. ()

Adramelech 

všechny recenze uživatele

Film je docela působivý a jeho téma je nepochybně závažné. Historka s hracím strojkem mi však přijde dost překombinovaná. Nechápu, proč ten chlápek emigroval do USA a ještě tam na sebe upozorňoval. Kdyby se zašil někde v Latinské Americe, měl by klid. Byl „rybou“, řekněme, středního formátu, žádný Adolf Eichmann, Mosad by se jeho hledáním sotva zabýval a ostatní by na to neměli ty správné páky. Pokud by se někdo divil, že člověk může být válečným zločincem a přitom dobrým manželem své ženě a milujícím otcem a dědečkem svým dětem a vnukům, tak neví nic o lidské mentalitě. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

K veľkému počtu filmov o holokauste a filmov z prostredia súdnej siene pribudla aj Hracia skrinka. Som s ňou spokojný, ale niekoľko výhrad mi bráni označiť ju za mimoriadny film. Mimoriadne sú určite herecké výkony, mimoriadne je, že film bol inšpirovaný skutočnou udalosťou, ale tým to aj končí. Costa-Gavras, verný svojmu ľavicovému zmýšľaniu, podvedome tlačí na pílu a v príbehu sa tak objavujú falošné tóny. Nepochopil som vieru ľudí v to, že starostlivý dedko a otec a krutý nacista sa vzájomne vylučujú. Na druhej strane sa mi páčila úloha hracej skrinky v deji. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (3)

  • Joe Eszterhas psal scénář s tím, že chtěl do hlavní role obsadit Jane Fonda jako hlavní hrdinku. Stejné přání měl i producent Irwin Winkler, ale režiséru Costu-Gavrasovi přišlo, že je Jane na tuto roli příliš stará, a tak namísto ní obsadil Jessicu Lange. Jane byla poté zaplacena kompenzace 1,24 milionu amerických dolarů. (..Lucas..)
  • Mike Laszlo (Armin Mueller-Stahl) bol v súdnom procese obvinený z členstva v strane Šípových krížov, ktorá bola maďarskou nacistickou stranou, založenou košickým rodákom Ferencom Szálasim. Strana po nástupe k moci v roku 1944 obnovila deportácie židovského obyvateľstva do vyhladzovacích táborov. V období vlády Šipových krížov klesol počet budapeštianskej židovskej komunity z asi 200tis. na 70tis. (Hnacik)
  • Název filmu vymyslel režisér Costa-Gavras, původní scénař Joea Eszterhase se jmenoval "Hříchy otců". (..Lucas..)

Reklama

Reklama