Občanská výchova

Zlatá Palma - výběr (14.02.2006)

Ta myšlenka není vůbec špatná – vloupat se nějakému zbohatlíkovi do bytu, nic neukrást, pouze vnést do stávajícího pořádku trochu chaosu. Zpracováním má ale Občanská výchova daleko ke skutečně rebelujícímu filmu jako Klub rváčů. Neustále se něco řeší, řeší se to slovy a bez invence. Bez přiměřené agresivity a z velké části i bez samotných činů. Jako akademická debata na téma kapitalismus funguje film výtečně. Argumenty obou stran jsou vyvážené, nikomu není nadržováno a konec navzdory napsanému vzkazu vyznívá jako „žádní lidé se nikdy nezmění“. Nijak se neřeší, že si mladí revolucionáři pravděpodobně oblékají džíny z Číny, což ještě neruší tolik jako nijak netlumený idealismus jejich počínání. Sympatie těch, kteří své názory dávají rádi najevo tričkem s podobiznou Che Guevary, si jistě získají, ale povedou jejich výtržnosti v mezích zákona k nějakým trvalým změnám? Tři mladí herci zapadli do svých rolí, do svých neuspořádaných životů perfektně, nepoměrně křečovitější byl mezi nimi vyvolaný milostný trojúhelník, vedoucí k jednomu důležitému poznání, ne ovšem k již zmíněným trvalejším změnám. Tu čtvrtou hvězdičku si každopádně nemohu nechat pro sebe už kvůli songu Hallelujah, z něhož jdu vždycky do kolen. 75% Zajímavé komentáře: Nathalie, tangerine1, JanHá (17.06.2009)

Ne, ne a ještě jednou ne. Když pominu to, že film vypadá neuvěřitelně levně a jedno klišé se kupí na druhé, celá ta ideologická náplň je pomýlená už v tom smyslu, že "chudí" a "bohatí" lidé byli, jsou a zkrátka budou ve všech dobách, režimech i podnebí :-) Levičáky nevyjímaje. Takže jediným výrazně zajímavým momentem snímku zůstává, že uneseného hnusného podnikatele Hardenberga představuje herec, který vytvořil ve filmu Good Bye, Lenin! postavu otce Alexe (Daniel Brühl.) (10.01.2007)

Moc se mně líbilo jak to mládí a rebelství bez příčiny pomalu střídalo dospívání a rebelství z příčiny. Och ty neměcké filmy jsou tak hezky vyspělé. První divočejší část střídá inteligetní vztahová dialogovka, která vynikajcí divácký vývoj. Daniel, Julia a Stipe v jednom z prvních svých velkých filmů s ohledem na zdejší přirozený a suverenní herecký projev bylo jen otázkou času, kdy z nich vyrostou herecké superhvězdy evropsko-německého formátu. (19.08.2017)

Občas, občas škola dokáže vybrat film, na který se dokonce dá koukat a není český. Občanská výchova to dostala za úkol, lidi bavit, a tak jsem si s pocitem, že to bude nuda šel sednout do řady a čekat až se v kině, které vypadá jako atomový bunkr, a on snad i skutečně je, zapne film a nad moje očekávání mě uzemní do toho hnusnýho křesla, že se z něj pak budu těžko sbírat, až film skončí. U něj jsou takové ty pocity, kdy film končí a já jsem rozčilen že skončil. To je první příznak toho, že mě film bavil. Další příznak je rozhodně ten, že jsem byl překvapen jak Němci za poslední dobu začínají točit filmy, které začínají bavit, ale většinou vážnější formou s hlubokou myšlenkou. Občanská výchova v tom samozřejmě jede taky a řekl bych, že se jí to docela úspěšně daří. Sice to není na plný počet, ale i tak mě dokázala v kině natolik překvapit, že od té doby jsem přestal řikat, že německá kinematografie stojí za.... Občanská výchovu bych přirovnal k takové vlně filmů, které v Německu vznikají a rozhodně se svojí myšlenkou se neztratí. (26.06.2008)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $175,493 ║Tržby Celosvetovo $8,146,890 ║ (21.10.2008)

„ Vychovatelé“ Jan a Peter mají zásady a ideály. Julie ta má navíc vztek Svůj vzdor proti konzumnímu způsobu života dávají najevo sice poněkud naivním a fyzicky namáhavým způsobem, ale o správnosti a údernosti svého počínání jsou skálopevně přesvědčeni. Jedna nepovedená akce a „zachraňování světa“ se scvrkne na zachraňování sama sebe. Musím přiznat, že jsem velmi netrpělivě čekala, jak se trojice revolucionářů z té šlamastyky dostane a závěr mě skutečně překvapil. Film taky. (04.09.2005)

[Viděno kdysi v těžké pubertě v kině jako uvaděčka (celkem asi 3 a půlkrát) - vše omluveno.] (12.02.2011)

Proměnit život: Arthur Rimbaud. Změnit svět: Karl Marx. Mladí hrdinové Občanské výchovy: obojí, svým naivně zaslepeným způsobem, zatímco buržoazní hrdina je tady analogie Joschky Fischera: v mládí revolucionář, ve zralém věku byrokrat. Daniel Bruhl mi připomíná mé známé, kteří pod praporem anarchismu/ enviromentalismu/ hnutí pravdy a lásky pořvávají na demonstracích hesla, valchují brdské lesy a drasticky snižují svůj energetický příjem. Debata s nimi-zvlášť pokud nesouhlasíte- je ovšem přínosnější, než tenhle plytký snímek o nepovedené revoltě. Popovídej si se svým radikálem naživo:) (26.06.2008)

Zajímavý film s velkým potenciálem, který Hans Weingartner dokázal naplnit opravdu jen zčásti. Jednak proto, že toho zas tolik nenatočil, ale především proto, že divák příliš brzy pochopí, na čí straně jsou režisérovy sympatie. Téma se dalo pojmout jednak jako nemilosrdné drama, kde by se hra mladým "revolucionářům" záhy vymkla z rukou, jenže k tomu režisér neměl odvahu, nebo jako jízlivá komedie na téma "proč se dnes v západní Evropě tak těžko dělají revoluce". Jak napsal Karel Kryl, v Německu se revoluci od 50. let nedaří, protože si revolučně naladění studenti po příchodu do zaměstnání brzy pořídí auto a byt a nemají chuť v revolučních kraválech demolovat svou výbavičku. Jenže k tomu zas režisér neměl chuť. Jak by bylo krásné udělat střih po deseti letech, kdy Julia Jentsch se svým partnerem opouští podobnou klícku, jaké vylepšovali svým třídním protivníkům v době mládí. Pro funkční drama by bylo dobré, kdyby se stal unesený manažer rovnocenným protivníkem a scénárista ho vybavil jednak argumenty, jednak divácky sympatickými vlastnostmi, aby se prohloubil dramatický konflikt, jenže tvůrci z něj chtěli mít nesympatického parchanta, a tak jediná scéna v autě s policejním doprovodem celou pointu vlastně shazuje. Film od začátku do konce jede na půl plynu, mohl být vtipnější, dramatičtější a provokativnější. Celkový dojem: 60 %. (09.03.2010)

Byť jsem spíše pro pravici, ideály mládí a revolta proti společnosti se mi velmi zamlouvá. A snímek Občanská výchova je vynikající cestou do študákovy duše. Kromě výborného scénáře (scéna v chatě, kdy dojde na diskusi, které společenské zřízení je lepší a kdy postavy i divák poznávají, že pravda není jen jedna, se mi zaryla pod kůži, protože se o ní dá dlouho přemýšlet a polemizovat) má film i kvalitní mladé herce v čele s Danielem Brühlem (Good Bye, Lenin !) a citlivou režii. Jen ta kamera nemusela být za každou cenu ruční. Jinak plná divácká spokojenost... (03.09.2005)

Veľmi pekne natočená dráma, ktorá balansuje a konfrontuje s ľudskými témami ako láska, priateľstvo a vernosť na podklade politických presvedčení. Myšlienka filmu je naozaj veľmi, dobrá, i keď občas možno trošku predvídateľná, hlavnou devízou sú perfektne a zaujímavo napísané dialógy a kamera, ktorá diváka priam vťahuje do príbehu. 85%. (05.07.2009)

Naprosto diletantsky natočená, ideově závadná báchorka s totálně pitomými postavami a ještě pitomějšími dialogy. Žvásty o revoluci, aniž je jasné, jakou tu revoluci vlastně chtějí udělat, boj proti systému, horním deseti procentům a soucit s čínskými dělníky. Toto je matrix. To jsou lidé vážně tak hloupí? Za poslední roky mě nic tolik nevytočilo. (18.03.2010)

Tři mladí lidé, které spojuje víra v ideály, jež jsou namířeny proti kapitalistickému světu a utlačování dělnické třídy. Tito lidé věří nebo tedy alespoň doufají, že dokážou změnit svět a že se jednoho krásného dne budou všichni lidé na celém světě mít naprosto stejně a nikdo nikoho utlačovat nebude. A jedním ze způsobů, jak proti kapitalismu bojují je to, že se vloupávají do vil bohatých lidí a zpřehází jim tam nábytek, čímž chtějí tyto zbohatlíky donutit, aby už nikdy neměli pocit bezpečí. Jenže co když se při jedné z těchto nezvaných návštěv majitel vily vrátí domů? Film to je rozhodně zajímavý, na německé poměry dokonce hodně kvalitní, a ač film trval něco málo přes dvě hodiny, tak já jsem se ani na okamžik nenudil a jen jsem se nechal postupně vtahovat do děje. Nenarazil jsem zde na jediné slabé místo, film si prostě hodně příjemně plynul a mě ten čas s ním strávený hodně příjemně utíkal, za což mohl zajisté nejen příběh samotný, ale i vynikající horské exteriéry a především tedy kvalitní herecké výkony všech zúčastněných. Pánové Brühl a Erceg a Julia Jentsch zvládli své roli mladých aktivistů na výbornou a dotvořili tak výsledný dojem z filmu, který považuji za jeden z nejlepších německých filmů, které jsem kdy viděl. Jsem rád, že jsem si konečně na tento film našel čas a bez váhání uděluji pět hvězd. (28.06.2010)

Někdo rád holky, jiný zas rebelii. V případě Občanské výchovy šlo jen o holku jednu, ale to nevadí, ta tam totiž byla spíše do počtu. Důležitější byla ta vzletná mladická idea o spravedlivé budoucnosti, za kterou by se nemusel stydět ani Fidel Castro. Chvilku jsem jim to i žral, ale čím víc film nabíral minut, tím víc jsem měl chuť jim nechat za tak stupidní nápady nabančit anebo je aspoň zavřít .. jen tak .. (30.07.2013)

"Tučné roky skončili..." Dvojica radikálnejších mladíkov, ktorých vzorom boli i teroristi RAF sa snažili ísť na pracháčov psychologicky. Ich peniaze nepotrebujú. Stačí sa vlámať do domu, prehádzať nábytok, vzácnu vázu strčiť do záchodu, hifi vežu do chladničky, gaučovku hodiť do bazénu-fantázii sa medze nekladú. Snažia sa vyvolať v ich hlavách malý chaos a pocit, že za každým rohom ich niekto sleduje a šepká: "Máš veľa peňazí, máš veľa peňazí..." No a o čom by bol film, keby sa im to raz nevymklo z rúk, že? Film často núti zamyslieť sa, na druhej strane aj ten kto vyhlasuje, že nepotrebuje peniaze, musí jesť i platiť nájom. A na túto stranu mince sa režisér neunúval zamerať, no nevadí. Film je pomerne napínavý, hlavne v kľúčovom momente v jednom slušne vybavenom dome. Únos pracháča bolo asi najlepšie možné riešenie, ale podľa mňa vo filme dosť času zabral ich spoločný pobyt na horskej chate. Nemci však stále dokazujú, že filmy robiť vedia. A nemusia doň ani vraziť veľa peňazí, veľa peňazí...80%. (09.09.2013)

Skvělý snímek, všem vřele doporučuji, o společenské rozervanosti a potřebě tří mladých lidí se vyjádřit v širší souvislosti.! Kriticko-dramatický film s kriminální zápletkou každého svým způsobem zaujme, tito "vychovatelé" Vás čekají.. :-) (25.06.2009)

Celkem drsná podívaná, spíše pocítěná, pro nás starší dnes, a vás mladší zítra. Každý jednou shodí háro a vymění tričko za košili. Nicméně radikálně lze řešit leda tak hovno,z toho kouká průser vždycky. Každopádně je zajímavé sledovat boj generací a jejich zbraně a metody. (09.09.2010)

Stockholmský syndrom v perníkové chaloupce? Kdyby měl Weingartner víc nadlhelu, mohla by být jeho "výchova" zajímavou ukázkou, kterak se odpor "čtvrté generace" totálně vyprázdnil do telenovelového kýče: Baaderovo "fucking and shooting are the same" transponované do "chtěla bych žít divoce a nespoutaně". Bohužel, formální neohrabanost, dějová schématičnost a tendenční utvrzování společenských stereotypů finální revoluční gesto (managerova hra na ideové spříznění a neoblomnost novopečené trojky) přes svůj cynismus vyznívá naprázdno. (07.03.2013)

Pěkný nápad, ale německy těžkopádně zpracovaný. Minimum nadhledu a humoru, přičemž téma si je skoro vyžaduje. Každý dějový zvrat je tak dokonale předem připravený a promyšlený, že když konečně přijde, má člověk pocit, že mu je předkládáno něco, co tam snad už přece bylo, ne? Závěr, který měl zřejmě překvapit, je zase naopak do té míry nepravděpdobný, až je z toho jednomu skoro malinko trapně. (18.07.2009)