Režie:
Evžen SokolovskýScénář:
Miloš SmetanaKamera:
Eduard LandischHudba:
Karel MarešHrají:
Viktor Vrabec, Vladimír Ráž, Martin Růžek, Luděk Munzar, Jiří Štěpnička, Antonín Procházka, Josef Somr, Viktor Maurer, Vlasta Fabianová, Ota Sklenčka, Ilja Prachař, Jiří Vala, Věra Bublíková (více)Epizody(13)
-
Výstava (E01)
-
Povážlivý úspěch (E02)
-
Černý Petr (E03)
-
Bumerang (E04)
-
Neklid před bouří (E05)
-
Nástup (E06)
-
Štika (E07)
-
Nápad (E08)
-
Pád (E09)
-
Bez ředitele (E10)
-
Štafeta (E11)
-
Starosti se ženami (E12)
-
Zasloužený úspěch (E13)
Obsahy(1)
Děj nás zavede do kolotoče každodenních problémů zaměstnanců národního podniku Radiana, vyrábějící litinové radiátory. V prvních dílech se točíme kolem osudů starého vedení podniku, kdy svědomitého ředitele Drachslera (M. Růžek) jeho náměstci a okolí neustále obelhávají, nabádají ho k nekalým machinacím, což má za následek, že ředitel je ve čtvrtém díle odvolán a na jeho místo je dosazen mladý, úspěšný a svědomitý ing. Hájek (Viktor Vrabec). Ten po následující díly nitku po nitce rozmotává spletenec lumpáren, které po svém předchůdci zdědil a snaží se celý podnik dostat opět na vrchol. Toto hlavní téma je doprovázeno osudy mnoha dalších postav. (ČSFD)
(více)Recenze (51)
Člověk až s údivem kouká, co se dělo v komunistických továrnách za špínu. Se divím, že to KSČ povolila natočit :-) ()
Jo - matně si pamatuji z hnusákovské éry. Hnus... ()
Jakkoliv cenzura prosadila v případě tohoto seriálu svou, podařilo se jeho autorům Lumíru Dvořákovi a Miloši Smetanovi "propašovat" do vodotoku frází až nečekaně velkých množství dokumentárně a zčásti i umělecky cenných scén a výstupů, které ve své době měly až burcující podtext svou syrovostí a věcností. Mnohé z toho, co nás dnes trápí. má právě tady své kořeny. Tehdy byly nenápadné, dnes zápasíme s mnohdy neproklestitelnou džunglí. ()
V hlavní úloze se představil tehdy v TV dosud neznámý Viktor Vrabec, člen činohry v Plzni. Dobová noticka představuje Zákony pohybu takto: Třináctidílný seriál pravdivě ukazuje prostředí dnešní továrny a dělníků, dosud nezpracované téma. Nepředvádí jen výrobní problémy, ale všestranně zobrazuje lidské portréty dělníků, inženýrů a vedoucích pracovníků a ukazuje i jejich soukromé osudy a vztahy, které ovlivňují celý příběh. * scénář Lumír Dvořák, Miloš Smetana - režie Evžen Sokolovský - premiéra 1979 ()
Sokolovský, komanč nejhrubšího zrna měl za sebou celou škálu dnes již legendárních seriálů z období normalizace. Kupodivu mi tohle dílo nějak uniklo a dostalo se mi do spárů až dnes. Já se na tyhle filmy specializuji a přiznávám, že si je s jistou perverzností vychutnávám. Nejen že jsou cítit dobou tak jak nic jiného, ale jsou plny často nechtěného humoru až si dnes člověk říká, zda to bylo točeno vážně nebo zda to celé je jen nějaká podivná taškařice ironizující poměry podstrčená pitomým soudruhům jako vážně míněná věc. Bohužel je to vše točeno s naprostou vážností a smutné na tom je, že některé herecké legendy se v těchto dílech z různých důvodů objevovaly aby tam hrály často neprosto jim nedůstojné hrdiny. Radiana je podnik vyrábějící radiátory. Kupodivu v době natáčení už nebylo záměrem, neboť už dle slov Husáka odpadlo vše ,, čo je kolísavé a oportunistické'' řešit zrádce a kontrarevolucionáře a tak ani v jednom z dílů není řešen žádný pomýlený soudruh. Krom dvou emigrantů jsou v závodě všichni jedna masa, nad všemi bdí závodní výbor. V řadách dělnictva je mnoho uvědomnělých komunistů, kteří ač dělníci mají svůj selský dělnický rozum a tak vždy zasáhnou, když se má dít nějaká nepravost. Lid si stále vlastně tak řídí vlastní fabriku, byť má direktora. V čem je seriál zajímavý je dobové znázornění fungování (chápej - nefungování) národního podniku i fígle jakou cestu se plnil plán, sháněl v době všeobecného nedostatku materiál, jak se šmelilo mezi podniky a jak šla samozřejmě i malá domů na chaty a baráky dle hesla : ,,kdo nekrade, okrádá rodinu''. Co se týče této sebekritiky až jsem se divil jak moc se soudruzi odkopali, na stranu druhou věřím, že právě ta dokonalá ukázka měla být jakousi výstrahou všem těm ředitelům a náměstkům, že se ví jak to funguje a jaké jsou poměry. Seriál tak můře být jakousi výstrahou a zároveň omluvou běžným smrtelníkům, proč není to a to a s jakými těžkostmi se podniky potýkají byť by rádi uspokojily trh. Z hlediska hereckých výkonůtu máme standardní sadu normalizačních herců, tentokráte bez soudruha Moučky. Zaujala mladá a opravdu krásná Balzerová a herecky v seriálu nejvíce vynikal pan Ráž, který i v těch nejpitomnějších scénách herecky vyčníval s až aristokrtatickou důstojností. Tenhle seroš rozhodně stojí za vidění, je to skvělý otisk doby, byť je to samozřejmě prorežimní propagandistická záležitost. Dávám za dva na červeno natřené radiátory, ty mně fakt dostaly na výstavě v Brně ! * * ()
Labůžo. Kam se hrabe Dietl. Kam se hrabe ve stejném roce rozjetý Dallas. Vhodné jen pro hard core diváky, všem ale doporučuji dadaistický 3. díl "Černý Petr". Zákony pohybu na nechtěnou férovku ukazují absurdnost tehdejších socialistických ekonomických vztahů, resp. celého sytému, v němž tím nejhorším, co může firmu potkat, jsou zakázky. Ale n.p. Radiana to zvládne. Stejně jako podniky Jádrostav, Betona nebo Kotlana. Na co se můžete těšit? Zvláště na Munzara jako zlého prospěchářského náměstka (taková postava nesmí chybět v žádném podobném počinu) nebo Štěpničku jako lehkomyslného, leč poctivého inženýra, který poctivě ojede všechno, co se hýbe, čímž zdravě vyvažuje seriózní milostné příběhy podávané v cudném stylu 19. století. Ve svých klasických polohách např. Vala (předseda závodní rady KSČ), Kodet (žel jen vedlejší role nějakého obchodního agenta Jádrostavu) a na koupališti přiznané bradavky i s dvorci Lenky Kořínkové. Jediným nedostatkem je absence Moučky, Urbánek je jako okresní tajemník dost marnej. Nelze si nevšimnout, že: 1) Mezi ženskými postavami prezentovanými zde jako šukézní (a není jich málo) není ani jedna bruneta, naopak megery (Munzarova choť a Hájkova bývalá) jsou brunety obě. 2) V jádru dobbrý, leč velmi neukázněný inženýr Štěpnička čte Svobodné slovo, kdežto Munzarův tchán v buržoazním županu Lidovou demokracii (ne že by se tam mohli dočíst něco jiného než v Rudém právu, ale tituly jsou mnohomluvné a měly každý svou tradici). Vy čtěte: Marthos, liborek_, Ej Hlemýžď, Big Bear, slunicko2. ()
Je celkem zajímavé sledovat realitu socialistického podniku z doby kulminující normalizace. Tedy zajímavé by to bylo, kdyby v hlavní roli byl nějaký herec, který umí emoce vyjadřovat i jinou formou, než intenzitou cenění zubů. V posledním díle už jsem o Vrabcovy zuby měla vážně strach. Tedy ne že by mi nějak záleželo na jeho chrupu, ale pojala jsem neblahé tušení, že Vrabcovy zuby opustí jeho ústní dutinu a vydají se samostatně do života. Při představě, že budu s Vrabcovým chrupem sdílet jednu místnost, se mi neudělalo nejlépe. Seriál bych doporučila nikoliv zájemcům z řad topenářů a přidružených profesí, ale především dentistům jako studijní materiál, jak moc dokáže jedinec mužského pohlaví vycenit svůj chrup, aniž by se cítil v ohrožení. Co by Vrabec dělal, kdyby se ohrožen cítil, raději nedomýšlím. ()
Při výlovu starých seriálů další překvapení. Rok 1978, Sokolovský, nízké hodnocení. Čekal jsem normalizační agitku, ve které všichni svorně budují ráj na zemi, a nestačil se divit. Opravdu tohle mohlo tehdy vzniknout? Pro socialistickou fabriku je příliš mnoho zakázek problém, málo zakázek je taky problém, nejsou suroviny, nejsou, lidi, není nic. Nefunguje plánování, schopné odborníky dusí neschopné vedení, ředitelé jednotlivých podniků jsou buď zkostnatělí páprdové nebo hajzlíci, kteří si vzájemně hází klacky pod nohy, zespoda fabriku rozkládají vychytralí nemakačenkové a rozkrádají různí šmelináři. A neschopní straničtí papaláši věci spíš komplikují než řeší. A v tom marastu se pár lidí snaží dělat poctivě svou práci. Osobní a rodinné linky jednotlivých postav jsou tentokrát osekány na minimum, takže místo košaté mozaiky, která by děj zpomalovala je tu překvapivě syrový příběh, který si i díky omezené a pevně stanovené délce udrží svižné tempo, gradaci i napětí. Osekat z toho ty ideologické kulisy a propagandistická klišé, vychytat scénáristé a dramaturgické přešlapy, mohlo by to nejspíš fungovat i dnes. Pro mě s přimhouřením oka povedený seriál. ()
Tento seriál ocení diváci až za takových 50-60 let. ()
(13/13) Evžen Sokolovský, svého času jeden z nejprogresivnějších divadelních režisérů, je v širším diváckém povědomí zapsán především jako spolupachatel těch nejhorších televizních škvárů. Muž na radnici, Okres na severu, Gottwald, Chlapci a chlapi... a Zákony pohybu. Tato takřka románová odysea, jejímž autorem není, zcela neočekávaně, dvorní scénárista Dietl, nýbrž mistrův osobní žák Miloš Smetana, jsa zasazena, jak jinak, do dalšího z mnoha průmyslových koncernů, přináší mimoděčné svědectví o tom, jak se v praxi (z)hroutila vize plánovaného socialistického hospodářství. Míra kritického pohledu na události v Radianě by ovšem neměla jakkoliv překvapovat – systém, politický i výrobní, je správný, chyba je vždy na straně selhavších odpadlíků. Zkostnatělý ředitel, který je po zásluze odvolán a poslán do penze, lajdáci, kariéristé, ješitní vizionáři, zásadoví byznysmeni... Sokolovského seriál je svým způsobem jedinečným, neopakovatelným a nenahraditelným zdrojem kulturního i občanského povědomí o dodnes ne zcela zmapovaném období tzv. normalizace (1970 – 1989). Pomineme-li obsah, jakkoliv schematický a zjednodušený, je vlastně docela zábavné sledovat, jak Sokolovský pracoval. Všechna ta jeho klišé, neinvenční režijní postupy, stejné prostřihy i zlověstné hudební předěly, opakující se herci, kteří jdou ze seriálu do seriálu (Vrabec, Růžek, Štěpnička, Vala, Prachař, Somr, Sklenčka, Švehlík, Zahajský, Šulcová, Rázlová, Balzerová a další). Zákony pohybu, které se teprve nyní, po čtyřiceti letech od svého vzniku, znovu objevily na televizní obrazovce, patří s přimhouřením očí ještě k těm "měkčím" seriálům. A diváci mají na vybranou: buď nadávat, nebo se smát. ()
Chtěla jsem být doktorkou ale táta řekl ať jdu do fabriky že je to ta pravá škola života:-) Jedna hvězda za údernické hlášky. ()
Třináctidílný seriál, ve kterém hraje tolik vynikajících českých herců a leží nepovšimnut někde v archivu televize...nechápu. Měli bychom se ke všem dílům natočených u nás chovat stejně, bez ohledu, co si kdo myslí o jeho úrovni. Stálo by za to si někdy, někde přečíst, proč se už tento seriál nevysílá. Pokud je to špatnou kvalitou materiálu, tak to bych pochopil, pokud je to z důvodů, že podle některých má seriál slabou úroveň, tak s tím nesouhlasím. Nebudeme se přece chovat jako kdysi, když tolik krásných filmů skončilo v trezoru a kdyby se doba nezměnila, už nemusely být nikdy vysílány. ()
Sledujeme pro tehdejšího návštěvníka z nesocialistických zemí (newspeakový eufemismus pro kapitalistické země) a dnešní mladé zřejmě dost nepochopitelné vztahy, kdy poptávka vysoce převyšuje nabídku a soudruzi řeší, jak zvýšit výrobu. 1) Sám o sobě je dílo hodné zapomenutí jak svým mizerným schématickým dějem, tak svým ideologickým vyzněním (o hereckých a dalších "řemeslných" výkonech tvůrců ani nemluvě)._____ 2) S bezelstnou otevřeností dílo poukazuje na specifika socialistického hospodaření, aniž si tvůrci zřejmě uvědomovali, jak absurdní popisované vztahy jsou. Konec konců nebyl nikdo, kdo by jim to pověděl. Seriál se určitě na Západ neprodal a třicet let života v zobrazovaném marasmu snížilo rozpoznávací schopnosti nejen diváků, ale i tvůrců._____ 3) A tak sledujeme, jak nadměrné množství materiálu (tzv. nadnormativní zásoby) znamená, že dělníci nedostanou prémie. Ti přitom poctivě pracují. Pokud ne, stejně je nelze vyhodit, protože je třeba souhlasu odborů (ROH) a ty ho jen tak nedají. Ani volně odejít z podniku nelze bez souhlasu fluktuační komise. Šestiměsíční výpovědní lhůta se ještě prodlužovala podle věku pracovníka o 3 měsíce do 30 let věku, o 2 měsíce do 40 a o 1 měsíc nad 40 let). Ve filmu popisovaný způsob, jak se zbavit flákačů, patřil už tehdy spíše do říše pohádek než reality._____ Mezi pohádky patří i vyšachování švýcarské firmy._____ 4) Obchodní smlouvy (tzv. dodavatelsko-odběratelské vztahy) se netěšily velké vážnosti. Dodavatelé mohli poslat zboží klidně i s několikaletým zpožděním. Protože odběratel mezitím už nemusel mít peníze na výrobu, dodaný materiál se ztrátou prodal a jelo se dál. Vše probíhalo pod starostlivým dozorem Komunistické strany Československa, která v rámci tzv. kádrové politiky posuzovala, vybírala a schvalovala všechny manažery._____ 5) Jen tak mimochodem se dozvídáme, že návštěva lékaře zabrala celý den nebo že lidé odcházejí v pracovní době nakupovat, protože po konci směny už zboží není k mání._____ 6) A to všechno nám říká prorežimní propagandistický seriál, vyrobený v létech největšího politického marasmu. Každého napadne, jaká musela být skutečnost, když i povolená velmi omezená kritika vypadá takto._____ 7) Jak znovu a znovu opakuji, vždy hodnotím filmy z dnešního pohledu. V době vzniku jsem dílo ani nezaznamenal. Svou diváckou premiéru jsem zažil až nyní. Z dnešního pohledu je seriál mimořádně zajímavý jako autentický zdroj dobových poměrů a způsobu myšlení. Neviděl jsem dosud film, který by výstižněji ukázal, co znamenal socialistický hospodářský systém v praxi._____ 8) 25letému Antonínu Procházkovi (Ladislav Bidlo z projekční kanceláře) a 23letému Ondřeji Pavelkovi (nováček ve flákačské partě) to v těsných džínách fakt slušelo. ()
Téměř všechny problémy se dají vyřešit schůzováním. Vše pro podnik, emigrantům navzdory a s vrátným v čele. A kdo netáhne za stejný provaz, ať táhne. Děsná agitka s parádním obsazením (až na hlavní roli), ale ze zvědavosti, jak (ne)fungovala ekonomika, se lze v neděli po obědě při dřímání dívat. ()
Fascinující, dotáhl jsem to do začátku třetího dílu, dál už to fakt nešlo :-) ()
Litina, makroplast, ventily. ()
Méně známý seriál Evžena Sokolovského, pod jehož scénářem tentokrát není podepsán Jaroslav Dietl. Nejvíce to asi připomíná Inženýrskou odyseu, ale je to mnohem menší sranda. Moc se nepovedlo ani obsazení hlavního hrdiny Viktorem Vrabcem, který celou dobu působí hrozně unyle a tváří se jakoby právě kadil ježky. V té své unylosti hravě překonává i Zdeňka Buchvaldka v roli Františka Bavora z Muže na radnici, a to už je co říct. ()
Pro me neznamej serial, ale potesil. Serial z prostredi fabriky, to vzdycky zeru... ()
Evžen Evžen....strach a hrôza....5%. ()
Se Zákony pohybu se dramaturgická skupina normalizační ČST trefila opravdu do černého! V tomto "původním díle ze současnosti" je totiž ve zhuštěné podobě nutné minimum, které by lidé měli o vládě KSČ a normalizaci v ČSSR vědět. A TV JOJ za tento vskutku osvětový čin v podobě znovuuvedení na TV obrazovky patří mimořádný dík.___ Je neuvěřitelné, jak si byli normalizační papaláši sebejistí a/nebo (?) jak byli zaslepení svou absolutní mocí, když na obrazovky pustili v jistém ohledu hyperrealistický obrázek svého vládnutí: Nic nefunguje, všude špína, nepořádek, rozkrádání veřejného majetku..., vývoj drhne, veškeré konání je hrozně neefektivní, na všechno se dlouho čeká, nikomu se nechce moc pracovat (o práci se hlavně řeční v hloučcích opodál oprýskaných rezavých soustruhů), většinou se jen schůzuje a bojuje se především o dostavění podnikové rekrační chaty..., v pracovní době se chodí nakupovat (protože pak už by nebylo co), prvotním zájmem jsou prémie..., problémy s dodávkami vyvolávají dominový efekt, zahraniční obchodní partneři se hledí hlavně podrazit... Že seriál zobrazuje tehdejší realitu, potvrzuje dokonce dobový recenzent hlavní stranické tiskoviny: "Vždyť jsme byli svědky obrazu naší přítomnosti." (Josef Holý, Rudé právo, 23.10.1979, s. 5). Z pochopitelných důvodů i zde najdeme klasická propagandistická schémata: Emigranti jsou ti zlí, intelektuálové jsou zde zastoupeni pouze neškodným hudbymilovným staříkem, opozice je vykreslena negativně jen v podobě náměstka Kalaše (L. Munzar), jehož zmíněný recenzent kouzelně popisuje slovy: "...sobeckost, intriky, které nemají s charakterem socialistického člověka nic společného a nemají místo ani ve sféře naší ekonomiky." (ibid.).___ Seriál měl zřejmě za cíl poukázat na zodpovědnost jednoho každého občana za ten všudypřítomný a nepopiratelný bordel a vybídnout k nápravě...: ("Seriál jasně říkal to nejpodstatnější, že totiž všechno záleží na lidech. (...) Ono 'my' je přece podstatou socialismu. (...) Ukazoval úlohu jedince ve společnosti i v pracovním procesu, zdůraznil však také význam a poslání organizce KSČ a význam odborů v životě podinku.", ibid.). Kouzlem nechtěného se však podařilo naopak prokázat, že systém centrálně plánovaného hospodářství je prostě principiálně nefunkční... Všechny ty zobrazované problémy jsou důsledkem systému, ne jednotlivců.___ Seriál je nicméně zábavné sledovat i kvůli jeho "uměleckým" kvalitám! Nechme stranku tupý schematismus a Sokolovského rutinérství. Hlášky typu "Tak aby bylo jasno, já bez radiatorů neodejdu!" nebo "Vy byste chtěl jednat s dělníkama jako za kapitalistů" (z úst nejvetšího lempla a lajdáka, kterého zásahem ROH nelze jednoduše vyhodit) jsou vskutku nezapomenutelné. Seriál přímo přetéká moudrostí ("Otec říkal, že fabrika je nejlepší škola života."), dramatickými situacemi ("Přece za nás smlouvy nemůžou uzavírat dva emigranti! Takže tu litinu jim dodávat musíme."), ale i romantikou ("Ty, Boženo, ty ho máš to...?"). Je zábavné sledovat, jak všichni ti vedoucí pracovníci chodí celé týdny a měsíce ve stejném oblečení (s klaunovsky krátkými širokými kravatami), tváří se u toho děsně vážně a při zmínce o možnosti nesplnění plánu za zvuků hrozivého hudebního předělu odkráčí situaci "řešit"... Ti nejpilnější z celé fabriky (Bidlo s inženýrem Hartmanem) mají po celých třináct dílů (cca rok v jejich fikčním světě) na prkně jeden a tentýž výkres, a přestože se 20-25ti letý Bidlo přihlásí ke studiu na večerní průmyslovce, až od inženýra Hartmana se poprvé dozví o existenci a smyslu Newtonových zákonů pohybu (asi přeskočil 5. třídu ZDŠ...).___ Vlastně bych se přimlouval za častější reprízování tohoto seriálu. Hovoří o husákovské éře lépe, než cokoli jiného. () (méně) (více)