Na Smíchovském nádraží je přednostou stanice přísný a pyšný nejvyšší pan železničář. Touží po největší mašince na světě, kterou dokáže sestrojit pouze obávaný černokněžník Zababa. K němu se ale dostanou jenom ti, kteří umí za úplňku kouzelným slovem přehodit výhybku na tajnou kolej…(Česká televize)
Neposlušná mašinka, nejvyšší pan železničář Blahoš a strašidelný a čarodějnický konstruktér pan Zababa to všechno v tomto dnes už klasickém desetidílném animovaném večerníčku s velmi osobitým vyprávěním Vladimíra Ráže. Názvy jednotlivých epizod
1. Nejvyšší pan železničář
2. U kouzelníka Zababy
3. O dlouhé lokomotivě
4. Pan Blahoš a černokněžník Zababa
5. Jak z jedné mašinky bylo mašinek deset
6. O pyšné lokomotivě
7. O zvědavé mašince
8. O mašince, která nechtěla jezdit po kolejích
9. Jak jela mašinka pro brambory
10. Proměna kouzelníka Zababy (Karlos80)
Asi pro většinu kluků byl toto večerníček číslo jedna. Mašinky, tajemství vyhýbky na Smíchovském nádraží, černokněžník Zababa a malý Pepíček, který měl rád vláčky. Vladimír Ráž a jeho klidný a příjemný hlas dodal večerníčku působivou atmosféru pohádky s několika mravními ponaučeními. Jak já díky tomu chtěl dělat v dospělosti vyhýbkáře :))(21.2.2007)
Pamatuju si jak mě fascinoval díl o mašince která jela sklidit úrodu na pole na které nevedly koleje. Železničáři to vyřešili jednoduše, rozebrali trať za vlakem a znovu ji postavili před ním. Co na tom že se cesta protáhla až do zimy, hlavně že úkol splnili. Občas když sedím v rychlíku který neplánovaně zastavil někde uprostřed polí, tak si říkám, jestli se České Dráhy tou pohádkou nenechaly inspirovat.(12.2.2014)
Je neuvěřitelné, jak stále krásně učínkuje v době pendolín na naše malé (a na mně!) tahle série příběhů o panu Blahošovi, nejvyšším panu železničáři a kouzelníku Zababy ze Zababova. Možná díky těmto pohádkám bude děti jednadvacátého století stále vědět jak vypadají parní mašinky (tedy ty, kterým je rodiče naživo ještě neukázaly). A přiznám se, že vznik seriálu bych v klidu posunul nějkam do šedesátých/sedmdesátých let a ne do roku 1987 !!! Ačkoliv se jedná o kreslené příběhy, na člověka až neskutečně dýchnou slova jako - výtopny, depa, staré Smíchovské nádraží... Samozřejmě nelze opomenout magický líbezný hlas pana Vladimíra Ráže, který nás pohádkami provází... Jakoby člověk cítil ten zvláštní pach z kouře po hořícím uhlí... Pohádky o mašinkách patří rozhodně mezi naše nejkrásnější pohádky a večerníčky. * * * *(24.4.2012)
Nádherně namluvený večerníček s hlasem Vladimíra Ráže, který vypráví výrazně tajemně a přitom pro děti nesmírně jemně. Animace pro malé děti dostatečná, škoda jen že nevzniklo více příběhů. Na druhou stranu - než poněkud rozpačité pokračování jako třeba Jája a Pája 2 nebo nové díly Pata a Mata, tak raději ať je jen deset dílů, ale úžasných. Hudba: Miloš Vacek(3.11.2013)
Rodiče mi pořád říkali, že z těch vláčků vyrostu, ale postupem času zjišťují, že je to čím dál horší. Parní lokomotivy z depa na Smíchově, moudrý pan Blahoš, nejdelší parostroj s hromadou náprav od černokněžníka Zababy a v neposlední řadě jeho futuristické náčtrky hnacích vozidel. Hlas pana Ráže mi imponuje dodnes, srovnat se dá možná s Radovanem Lukavským. A kdoví, jestli mě "railmánie" nechytla z tohoto úžasného večerníčku.(16.12.2006)
Na DVD
od:
depony
Asi pro většinu kluků byl toto večerníček číslo jedna. Mašinky, tajemství vyhýbky na Smíchovském nádraží, černokněžník Zababa a malý Pepíček, který měl rád vláčky. Vladimír Ráž a jeho klidný a příjemný hlas dodal večerníčku působivou atmosféru pohádky s několika mravními ponaučeními. Jak já díky tomu chtěl dělat v dospělosti vyhýbkáře :))(21.2.2007)
noriaki
Pamatuju si jak mě fascinoval díl o mašince která jela sklidit úrodu na pole na které nevedly koleje. Železničáři to vyřešili jednoduše, rozebrali trať za vlakem a znovu ji postavili před ním. Co na tom že se cesta protáhla až do zimy, hlavně že úkol splnili. Občas když sedím v rychlíku který neplánovaně zastavil někde uprostřed polí, tak si říkám, jestli se České Dráhy tou pohádkou nenechaly inspirovat.(12.2.2014)
Big Bear
Je neuvěřitelné, jak stále krásně učínkuje v době pendolín na naše malé (a na mně!) tahle série příběhů o panu Blahošovi, nejvyšším panu železničáři a kouzelníku Zababy ze Zababova. Možná díky těmto pohádkám bude děti jednadvacátého století stále vědět jak vypadají parní mašinky (tedy ty, kterým je rodiče naživo ještě neukázaly). A přiznám se, že vznik seriálu bych v klidu posunul nějkam do šedesátých/sedmdesátých let a ne do roku 1987 !!! Ačkoliv se jedná o kreslené příběhy, na člověka až neskutečně dýchnou slova jako - výtopny, depa, staré Smíchovské nádraží... Samozřejmě nelze opomenout magický líbezný hlas pana Vladimíra Ráže, který nás pohádkami provází... Jakoby člověk cítil ten zvláštní pach z kouře po hořícím uhlí... Pohádky o mašinkách patří rozhodně mezi naše nejkrásnější pohádky a večerníčky. * * * *(24.4.2012)
otík
Nádherně namluvený večerníček s hlasem Vladimíra Ráže, který vypráví výrazně tajemně a přitom pro děti nesmírně jemně. Animace pro malé děti dostatečná, škoda jen že nevzniklo více příběhů. Na druhou stranu - než poněkud rozpačité pokračování jako třeba Jája a Pája 2 nebo nové díly Pata a Mata, tak raději ať je jen deset dílů, ale úžasných. Hudba: Miloš Vacek(3.11.2013)
A.L.E.S.
Rodiče mi pořád říkali, že z těch vláčků vyrostu, ale postupem času zjišťují, že je to čím dál horší. Parní lokomotivy z depa na Smíchově, moudrý pan Blahoš, nejdelší parostroj s hromadou náprav od černokněžníka Zababy a v neposlední řadě jeho futuristické náčtrky hnacích vozidel. Hlas pana Ráže mi imponuje dodnes, srovnat se dá možná s Radovanem Lukavským. A kdoví, jestli mě "railmánie" nechytla z tohoto úžasného večerníčku.(16.12.2006)