Režie:
Věra JordánováScénář:
Květa KuršováKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrají:
Jarmila Švehlová, Oldřich Vízner, Josef Bek, Otto Šimánek, Míla Myslíková, Martin Frajt, Věra Koktová, Bedřich Prokoš, Václav Vydra nejml., Miloslav Homola, Roman Skamene, Marie Horáková (více)Obsahy(2)
Pohádka z pražského Podskalí, kde o zázraky kdysi nebývala nouze... Na vltavském břehu žil hrnčíř Vítek (O. Vízner), který se jednou setkal s krásnou panenkou. Netušil, že je to vodníkova dcera Bělička (J. Švehlová), zamiloval se do ní a dívka jeho cit opětovala. Jenže lásce těch dvou nepřáli ani lidé, ani otec vodník (O. Šimánek). Než naši zamilovaní našli společné štěstí, uplynulo v řece hodně vody a také celá tato pohádka… (Česká televize)
(více)Recenze (32)
Kolegyně Jezinka.Jezinka chválí, že Bělička kromě omdlévání a jojikání občas dokáže i něco udělat. Schvaluji, na druhou stranu nemohu přejít, že na svou roli už přestárle působící Vízner se právě na nic jiného než na nářky celou dobu nezmůže. To má být nějaký příklad pro zamilované mládence? Je to pometlo a na tom trvám. Za kladné hodnocení tak může (vedle neobvykle sympatické Myslíkové) hlavně Jarmila Švehlová. Jo, hezké holky u nás byly vždycky. ()
"Ptala se mě mořská panna, proč je voda v moři slaná, co mám na to říci, co mám na to říci?" Já bych v otázkách pokračovala, proč má vodník doma dvě velké láhve od okurek, ve kterých má akvarijní rybky. V tak malých nádobách, kulatých navíc, by ty ryby nemohly být šťastné, nemluvě o tom, že proč mít pod hladinou na ryby sklenici, vodníci přeci logicky musejí ryby chovat v klecích, vodu mají všude kolem. Vodníkova dcera je netypická romantická hrdinka, i když hlavně díky své tetičce, ale ať už kvůli komu(čemu)koliv, tak kromě jojikání a omdlévání i aktivně koná, což z ní, při veškerém patetickém přehrávání, dělá o něco menší nablblo, než jakým obvykle éterické, jojikající, omdlévající romantické hrdinky bývají. ()
Koukám, že v šestasedmdesátém roce se muselo žít. Kam člověk flusnul, tam čuměl vodník či vodnice, samá pařba a bezva zpěvy. V bolševickým Československu mohla navíc aspoň v pohádce přísná paní hrnčířka klidně neschválit mladýmu cucákovi cácoru z protějšího břehu. Takže hvězdu navíc za fašistickonacistickou, xenofóbní a extrémistickou drobnou podnikatelku. Dnes by ji zavřeli. ()
Pohádka, která mi přijde jako velmi dobrá. Skvělá první milovnice, kypící ženskostí jako lusk, kvalitní první milovník, dobrá propagace Vltavy a jejího kouzla. Rád tuhle pohádku co má grády vidím i opakovaně. ()
Sice trochu pomalé tempo vyprávění, ale ten staropražský i "námořní" feeeling to má, i díky použití dobových písniček a určitých reálií. ()
"Ále tebe tak poslat k rybě pro boty !! Místo pořádnejch bucláků přineseš takový náprstky.." ;) ()
Chvílemi to sice připomíná variantu pořadu V Praze bejvávalo blaze (třeba úvodních pět minut), ale většinou to pohádka je. A hlavně jedna z těch lepších. ()
Nádherná pohádka z našeho mládí. To byly tenkrát pohádky. Kam se poděli tvůrci těchto krásných pohádek. Dnes, když ji dávají, tak si to syn přepne na Simpsonovy. ()
Pohádka se mi za mlada moc líbila, zvláště tajuplná vodnická dcerka Bělička se smutnýma očima. Z nostalgie dávám za 4. ()
Pocházím z města na Vltavě, chodila jsem celé dětství sedávat na jez na Vltavě, mé letní lásky byli často vodáci sjíždějící Vltavu, studovala jsem ve měste na Vltavě a znám všechna města, hrady, zámky nesoucí přízvisko "nad Vltavou". Mám proto k této pohádce velmi blízko. Navíc je ozdobená krásnou písničkou, tklivější než jakýkoli vykalkulovaný hit z amerického velkofilmu..."široký hluboký ty vltavský tůně, měl jsem já panenku, měl jsem já panenku, teď mi srdce stůně...." ()
Vodnická pohádka s písničkami Pavla Kopty a hudbou Vadima Petrova. Možná zbytečně zdlouhavá a naivní. Hrnčíř Vítek (Olda Vízner) je takový nekňuba a vodnická dcerka Bělička (Jarmila Švehlová) zase prostomyslná dívčina. Nejlepší je její vodnický tatík Otto Šimánek a tetička Míla Myslíková. Jinak takovej lepší průměr, na svou dobu však klasika. ()
Zase jedna z těch starých krásných pohádek .-) ()
Zajímavě obsazená pohádka s dětsky srozumitelným dějem, kterou sráží laciné kulisy. ()
Vtipná pohádka se správným vodníkem a floutkem Vydrou. ()
Vidim, ze nostalgici teto pohadce silne pomohli do cervenych cisel. Ja jejich nadseni nesdilim, podprumerna televizni pohadka, kterou nahoru tahne vynikajici Mila Myslikova. Jinak neni o co stat... ()
" To vodnické povolání, to vodnické řemeslo!" "U nás doma ale voda chutná po medu, jel bych domů, ale škoda, nevím, kolik by to vyneslo." :-) ()
Roztomilá pohádka s příjemným a na oko pohledným obsazením, dobrým dějem a sice studiovým, ale i tak potěšivým zpracováním. Tohle se opravdu povedlo. ()
Vitek bojuje o krasnou Jarmilu. :-))) To je excelentni zazitek. Asi darek od Jeziska... Prazazitek z detstvi. ()
Špatná výprava, úděsné kostýmy, scénář podprůměrný, děj nic moc. Totálně naivní pohádka. Pokud si nechcete zkazit chuť, tak se na to raději nekoukejte. ()
Podprůměrná ateliérová pohádka, která se tváří jako divadlo. Ty kulisy jsou opravdu příšerné, především vodnická říše udělaná pomocí krepových papírů. Kostýmy jsou stejně tak hnusné a příběh taktéž nic moc. Románek mezi Oldřichem Víznerem a Jarmilou Švehlovou je velice naivní, především ten začátek, kdy se potkají v krámě. Stejně tak Otto Šimánek a Míla Myslíková coby vodníci jsou příšerní. [561. hodnocení, 31. komentář, 70%] ()