poster

Krajina mého srdce

  • anglický

    Landscape of My Heart

    (festivalový název)

Experimentální

Česko, 2004, 65 min

Režie:

Jan Němec

Scénář:

Jan Němec

Kamera:

Jiří Maxa

Producenti:

Iva Ruszeláková

Střih:

Alois Fišárek

Zvuk:

Ivo Špalj
(další profese)
  • Nomád
    **

    Smutná podívaná. Ani ne tak proto, že by snímek tak skvěle navodil atmosféru pomíjivosti a zmaru, ale spíš když si člověk vzpomene na Démanty noci nebo O slavnosti a hostech a srovnává. Co je platné, že je třeba film natočený nezvyklou technologií, že je to novátorský přístup, že je na pomezí dokumentu a filmové eseje... Co z toho všeho, když se na to prostě nedá koukat. Hvězdičky jsou za fotografie a pár kouzelných záběrů. Zbytek je bohužel odpadní materiál. Kdyby to mělo 15 minut, možná by to mělo sílu.(12.7.2006)

  • Cimr
    ***

    Pane Němče, ta stopáž! Kdyby se to radikálně prostříhalo asi na polovinu, byla by to jednoznačně pětihvězdičková záležitost. Pocity člověka v narkóze při transplantaci srdce, člověka, který přichází o to nejvlastnější, o část svého těla a nejdůležitější orgán. Jo, chápu to - i tu ruku šmátrající po obraze, jako by se režisér svých vzpomínek, krajiny svého srdce, chtěl dotknout nejen obrazně. Moc se mi to líbilo, ale nemůžu dát ani čtyři, protože dívat se asi půl hodiny na transplantaci srdce a pak další na pohupující se zadky a pupíky mladých dívek za chvíli omrzí, ať je to ze začátku sebezajímavější.(14.7.2006)

  • Paleček
    *****

    Němec je příkladem umělce, který si ve vztahu k umění nikdy nevybíral a ani nevybírá lehké cesty. --- Krajina je komplikovaným filmovým tvarem, jakýmsi záznamem, nazřením stavu člověka, který se nachází pod narkózou při operaci srdce. Stejně jako v případě Nočních hovorů film nese autobiografické rysy. Těžko to nazvat surrealismem, na to není Němec nijak programově důsledný. Spíše tříšť obrazů, svébytná koláž, která nenabízí nějaké pevnější racionální uchopení. Rozumějte: uchopení slovy-jazykem. Jen síla obrazu. I když se tu a tam objevují skuliny, kterými prosvětlují významy. Němec se zběsilou vášní prokletého básníka vytvořil své Iluminace. --- Na jedné straně úchvatná poezie, na druhé straně akt potvrzení vlastní existence.(25.12.2005)

  • Kapybara
    odpad!

    Hrozná sračka. Trvám na tom, že takovou spatlaninu, složenou z náhodně poskládaných, většinou velmi zpomalených záběrů, které dodává intelektuální "hloubku" roztřesená, rozostřená kamera a občasná černá pracka šahající přes plátno, nemluvě o "dramatickém" režisérově komentáři, bych dokázala natočit taky. Ještě, že se mi na video nahrálo jen asi tak prvních dvacet minut, pro to, abych si udělala obrázek, to bohatě stačilo a aspoň jsem u toho nemusela trpět přes hodinu.(14.7.2006)

  • Slarque
    odpad!

    Nemám nic proti experimentům Jana Němce. Nemůžu sice říci, že jsem Noční hovory s matkou či Toyen pochopil, ale rozhodně jsem se u nich nenudil a samotné jejich sledování mi nečinilo potíže. Tohle je ovšem výjimka a její sledování mi přišlo jako neuvěřitelná ztráta času. Nevím, jestli má něco společného operace srdce s návštěvou George Bushe, a je mi to naprosto jedno! Soundtrack bych taky samostatně poslouchat nechtěl, ale z tohohle „filmu“ to bylo to naprosto nejnormálnější.(21.7.2006)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace