poster

Krajina mého srdce

  • anglický

    Landscape of My Heart

    (festivalový název)

Experimentální

Česko, 2004, 65 min

Režie:

Jan Němec

Scénář:

Jan Němec

Kamera:

Jiří Maxa

Producenti:

Iva Ruszeláková

Střih:

Alois Fišárek

Zvuk:

Ivo Špalj
(další profese)
  • Kapybara
    odpad!

    Hrozná sračka. Trvám na tom, že takovou spatlaninu, složenou z náhodně poskládaných, většinou velmi zpomalených záběrů, které dodává intelektuální "hloubku" roztřesená, rozostřená kamera a občasná černá pracka šahající přes plátno, nemluvě o "dramatickém" režisérově komentáři, bych dokázala natočit taky. Ještě, že se mi na video nahrálo jen asi tak prvních dvacet minut, pro to, abych si udělala obrázek, to bohatě stačilo a aspoň jsem u toho nemusela trpět přes hodinu.(14.7.2006)

  • Slarque
    odpad!

    Nemám nic proti experimentům Jana Němce. Nemůžu sice říci, že jsem Noční hovory s matkou či Toyen pochopil, ale rozhodně jsem se u nich nenudil a samotné jejich sledování mi nečinilo potíže. Tohle je ovšem výjimka a její sledování mi přišlo jako neuvěřitelná ztráta času. Nevím, jestli má něco společného operace srdce s návštěvou George Bushe, a je mi to naprosto jedno! Soundtrack bych taky samostatně poslouchat nechtěl, ale z tohohle „filmu“ to bylo to naprosto nejnormálnější.(21.7.2006)

  • Nomád
    **

    Smutná podívaná. Ani ne tak proto, že by snímek tak skvěle navodil atmosféru pomíjivosti a zmaru, ale spíš když si člověk vzpomene na Démanty noci nebo O slavnosti a hostech a srovnává. Co je platné, že je třeba film natočený nezvyklou technologií, že je to novátorský přístup, že je na pomezí dokumentu a filmové eseje... Co z toho všeho, když se na to prostě nedá koukat. Hvězdičky jsou za fotografie a pár kouzelných záběrů. Zbytek je bohužel odpadní materiál. Kdyby to mělo 15 minut, možná by to mělo sílu.(12.7.2006)

  • Paleček
    *****

    Němec je příkladem umělce, který si ve vztahu k umění nikdy nevybíral a ani nevybírá lehké cesty. --- Krajina je komplikovaným filmovým tvarem, jakýmsi záznamem, nazřením stavu člověka, který se nachází pod narkózou při operaci srdce. Stejně jako v případě Nočních hovorů film nese autobiografické rysy. Těžko to nazvat surrealismem, na to není Němec nijak programově důsledný. Spíše tříšť obrazů, svébytná koláž, která nenabízí nějaké pevnější racionální uchopení. Rozumějte: uchopení slovy-jazykem. Jen síla obrazu. I když se tu a tam objevují skuliny, kterými prosvětlují významy. Němec se zběsilou vášní prokletého básníka vytvořil své Iluminace. --- Na jedné straně úchvatná poezie, na druhé straně akt potvrzení vlastní existence.(25.12.2005)

  • mustafa
    ****

    Naprosto ojedinělé dílo. Krásně natočené. Experimentální zcela dokonale vystihuje tento film. Němec velmi citlivě popisuje své zážitky a pocity. To vše prokládá osobními záběry, kterým rozumí především režisér. Náhodně poskládané, většinou velmi zpomalené záběry, které dodávají intelektuální "hloubku" roztřesená, rozostřená kamera a občasná černá pracka šahající přes plátno - a není právě tohle to, co se mi v tom filmu líbilo? Ano! Dokázal by to natočit každý, opravdu? Ne! Němec je génius a natočil především dílo, které adresoval sám sobě. Zřejmě se také snažil vyrovnat s vlastní minulost a zúročit všechny své životní zážitky. Posunout se tímto filmem k dalším projektům a načerpat novou inspiraci. Ohmatat si nové technologické prostředky a zjistit, co všechno je obecenstvo schopné přijmout. Naléhavá hudba (jakoby tlukot srdce) doplňující záběry srdce jsou pobuřující a donutili mě zavírat oči. Jenže pak jsem si uvědomil, že jsou to záběry denní reality. Reality, kterou si nepřipouštím a je těžké si to připustit. Toto dílo mě donutilo přemýšlet i nad těmito otázkami.(19.7.2006)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace