poster

Krajina mého srdce

  • anglický

    Landscape of My Heart

    (festivalový název)

Experimentální

Česko, 2004, 65 min

Režie:

Jan Němec

Scénář:

Jan Němec

Kamera:

Jiří Maxa

Producenti:

Iva Ruszeláková

Střih:

Alois Fišárek

Zvuk:

Ivo Špalj
(další profese)
  • mustafa
    ****

    Naprosto ojedinělé dílo. Krásně natočené. Experimentální zcela dokonale vystihuje tento film. Němec velmi citlivě popisuje své zážitky a pocity. To vše prokládá osobními záběry, kterým rozumí především režisér. Náhodně poskládané, většinou velmi zpomalené záběry, které dodávají intelektuální "hloubku" roztřesená, rozostřená kamera a občasná černá pracka šahající přes plátno - a není právě tohle to, co se mi v tom filmu líbilo? Ano! Dokázal by to natočit každý, opravdu? Ne! Němec je génius a natočil především dílo, které adresoval sám sobě. Zřejmě se také snažil vyrovnat s vlastní minulost a zúročit všechny své životní zážitky. Posunout se tímto filmem k dalším projektům a načerpat novou inspiraci. Ohmatat si nové technologické prostředky a zjistit, co všechno je obecenstvo schopné přijmout. Naléhavá hudba (jakoby tlukot srdce) doplňující záběry srdce jsou pobuřující a donutili mě zavírat oči. Jenže pak jsem si uvědomil, že jsou to záběry denní reality. Reality, kterou si nepřipouštím a je těžké si to připustit. Toto dílo mě donutilo přemýšlet i nad těmito otázkami.(19.7.2006)

  • honajz
    **

    Skutečně zvláštní koláž výjevů, ruchů, zvuků a čtených textů, např. hned v úvodu střídání scén z příletu Bushe a z IKEMu, nabízejících mnohé možnosti řešení, názorů, ale přece jen i přes malou stopáž 62 minut překombinované, nesoudružné a zmatené, těžko se v tom orientovat a vybírat, co asi chtěl autor říci, a zda vůbec něco říci chtěl.(10.7.2006)

  • Slarque
    odpad!

    Nemám nic proti experimentům Jana Němce. Nemůžu sice říci, že jsem Noční hovory s matkou či Toyen pochopil, ale rozhodně jsem se u nich nenudil a samotné jejich sledování mi nečinilo potíže. Tohle je ovšem výjimka a její sledování mi přišlo jako neuvěřitelná ztráta času. Nevím, jestli má něco společného operace srdce s návštěvou George Bushe, a je mi to naprosto jedno! Soundtrack bych taky samostatně poslouchat nechtěl, ale z tohohle „filmu“ to bylo to naprosto nejnormálnější.(21.7.2006)

  • Cimr
    ***

    Pane Němče, ta stopáž! Kdyby se to radikálně prostříhalo asi na polovinu, byla by to jednoznačně pětihvězdičková záležitost. Pocity člověka v narkóze při transplantaci srdce, člověka, který přichází o to nejvlastnější, o část svého těla a nejdůležitější orgán. Jo, chápu to - i tu ruku šmátrající po obraze, jako by se režisér svých vzpomínek, krajiny svého srdce, chtěl dotknout nejen obrazně. Moc se mi to líbilo, ale nemůžu dát ani čtyři, protože dívat se asi půl hodiny na transplantaci srdce a pak další na pohupující se zadky a pupíky mladých dívek za chvíli omrzí, ať je to ze začátku sebezajímavější.(14.7.2006)

  • Nomád
    **

    Smutná podívaná. Ani ne tak proto, že by snímek tak skvěle navodil atmosféru pomíjivosti a zmaru, ale spíš když si člověk vzpomene na Démanty noci nebo O slavnosti a hostech a srovnává. Co je platné, že je třeba film natočený nezvyklou technologií, že je to novátorský přístup, že je na pomezí dokumentu a filmové eseje... Co z toho všeho, když se na to prostě nedá koukat. Hvězdičky jsou za fotografie a pár kouzelných záběrů. Zbytek je bohužel odpadní materiál. Kdyby to mělo 15 minut, možná by to mělo sílu.(12.7.2006)