poster

Svaté město

  • Česko

    Svaté místo

  • Jugoslávie

    Sveto mesto

  • Jugoslávie

    Свето место

  • anglický

    A Holy Place

Drama / Horor

Jugoslávie, 1990, 90 min

Předloha:

Nikolaj Vasiljevič Gogol (kniha)

Komentáře uživatelů k filmu (43)

  • J*A*S*M
    ****

    Krásně děsivý jugoslávský horor. Svojí poetikou se značně liší od všeho, co jsem v žánru zatím měl možnost vidět, a to znamená jediné - že se porozhlédnu po dalších starších slovanských hororech, protože tenhle zabrnkal přesně na mou strunu. Vesnická šlechtická sídla, strašidelné kostely s hrobkou, stařeny v chatrčích, to je prostě paráda. 85% Horror movie of the year(15.5.2010)

  • Bloody13
    **

    Nevim nevim, popravdě mě tahle filmová verze Gogolovy povídky moc nevzala. Buď mi chybělo to správné rozpoložení, vadil hlavní hrdina, nebo mi jenom nepřišel dostatečně strašidelný. Sveto mesto se nevyhne porovnání s ruskou verzí Viy z roku 1967, která mi přišla o hodně lepší. Pohádkovější zpracování mi tam sedlo jako prdel na mísu od hajzlu, měla odlehčující humor a hlavně tři působivé noci v hrobce, jejichž výjevy jsou i na tuhle dobu prostě děsivější, než je tomu u verze srbské. Ta hraje až na příliš vážnou notu, noční sekvence jsou skandálně krátké a kromě ježibaby, co byla nadrbaná jak stepní koza, mě žádná z postav neuhranula, nepřesvědčila a nebavila. Bohužel.(3.4.2011)

  • Kulmon
    ***

    Tento film mi velmi připomínal atmosférické německé horory z 20. let. Všechny ty kostelíky, hřbitovy, šlechtická sídla, podívní faráři... Leckde však zůstal film bohužel i zpracováním ve 20. letech.(12.6.2010)

  • Dudek
    ***

    Sheridan Le Fanu, Edgar Allan Poe, Gottfried August Bürger… Poetičnost nejen děl těchto autorů se mísí v tomto netradičním žánrovém koktejlu. Kadijevic si umně z Gogolova krátkého díla vybírá jen hlavní dějovou osu, ze které odtrhává veškeré nelidské postavy (včetně Gogolem stvořeného Vije) a nahrazuje je lehce erotickým (a misandriním) podtextem. Přitom se mu daří zachovávat atmosféru slovanské lidové slovesnosti, díky níž celé dílo působí celistvě a veškeré střídání erotična, pohádkovosti a gotického hororu je přirozené. Napomáhá tomu zejména skvělý hudební doprovod, působivě jemné a všudypřítomné ruchy (vítr) a výborná práce s temnotou a mlhou. Vypravěčská struktura však již tak dobře zvládnuta není a opět se ukazuje, že to co funguje na papíře, nemusí vždy fungovat na plátně. Pokud přeskočíme úvod snímku, dostáváme se do neustálého kolotoče vyprávění střídaného s nočním čtením modliteb v kostele. Zatímco u Gogola funguje tato repetičnost jako prostředek ke gradování atmosféry, u snímku to tak není. Důraz je kladen na denní vyprávění ostatních, které dokresluje charakter mrtvé, a noční scény jsou kratičkými přívěsky, které nemají co nabídnout a jejich vývoj je značně omšelý. Závěrečná pointa sice ospravedlňuje a vysvětluje celý ten erotický podtext, nicméně je ve své doslovnosti mírně úsměvná.(13.12.2013)

  • Jezinka.Jezinka
    ****

    Komentář bude samý spoiler, mně to je jedno, ale pokud by to někdo četl, aby neprudil, že jsem nevarovala. Věděla jsem, o čem to je a ví to asi vcelku každý, takže si ušetřím jednu pitvu tím, že nebudu pitvat děj. Horory nejsou můj šálek čaje, Svaté místo naštěstí není tak úplně horor, rozhodně to není horor plný krve a chlapů běhajících s pilou nebo mačetou po lese a lovících spoluobčany. Představitelé všech rolí byli vybráni velmi dobře, Toma je fešák a Kateřina je krásná, navíc je tam ukázaná (a to opakovaně) tak, že mužským divákům doporučuju strategicky přes sebe hodit deku už na začátku. Stejně tak autenticky působí prostředí. První noc má Toma pěkně silný hlásek a je plný odhodlání, obojí druhým a hlavně třetím dnem, resp. nocí výrazně slábne. K třetí noci můžu poskytnout autentické postřehy, jak jsem online po icq psala kamarádce. "Bože to je kretén, on leze z kruhu. A zas leze z kruhu. Vrať se, debile. Jo, po čtyřech, to se mu bude dobře couvat. Uáááááá. On se jí sápe do rakve, já ho nenávidím. Já umřu hrůzou za něj. Ona tam není! Utekla! Jak to udělala? A už ho má v rakvi." Je hezké, když ve filmu platí doslova - jaká matka, taková Katka.(24.5.2013)

  • Faustka
    *****

    Film prosycený jakousi zvláštní starosvětsky-hororovou poetikou snoubící se s dráždivě vyzývavou,ale zároveň i zákeřně zraňující temnou silou stvořenou v podobě uhrančivě oslnivé aristokratické krásy.(20.3.2009)

  • Ony
    *****

    Ojedinělý snímek připomínající tvorbu Juraje Herze, s dokonalou atmosférou a hudbou. Kdo nemá doma jako já skripta plná staroslověnských modliteb a nedá tomuto filmu 5 hvězd, riskuje, že ho přijde v noci navštívit Mira Banjac. Pozor, z rolí starostlivých maminek à la Klamné léto '68 už vyrostla, ha ha há ]:->(3.9.2007)

  • Ruut
    ***

    50% - když vedle Svatého města dám československé sedmdesátkové hororové filmy, tak Jugoši prohrávají na celé čáře.(29.8.2011)

  • Javert
    ***

    Jugoslávské verzi Gogolovy povídky Vij chybí dvě zásadní věci, kterými se naopak může pyšnit zpracování sovětské. Mluvím jednak o jakémsi pohádkovém "fantastičnu", které se nese celým Jeršovovým filmem a které diváka připravuje na hrůzy všech tří nocí tím, že je prokládá odlehčeným, lehce komickým, snad až "mrazíkovským" duchem. Ve výsledku je pak film mnohem stravitelnější než o třiadvacet let mladší snímek Kadijevićův. Druhou věcí je pak fakt, že noční kostelní "přežívání" v jugoslávské verzi zanechají o dost slabší dojem - jsou totiž kratší, strohá a, mluvíme-li o dopadu na diváka, mnohem chudší. A co víc - chybí jim perfektní sovětské výtvarné ztvárnění třetí noci, jež je korunováno zjevením samotného Vije, posla smrti.(27.8.2012)

  • darkrobyk
    **

    Pro mne jasné zklamání, kterému dozajista pomohly dvě věci - 1.mistrovské dílo Bavy (Maska démona) zůstává nedostižným a nepřekonaným majstrštykem, 2.předlohu znám dobře, tudíž překvapení se konat nemohlo (i když, proč by vlastně nemohlo?). Bohužel i sovětská verze z roku 1967 je mnohonásobně lepší, zejména démonické běsnění v kostele. Kamera jen zřídka podá zajímavý obraz, hudba jen chvílemi zazní melancholicky a tajemně. Strašidelná atmosféra nulová, tohle opravdu není horor. První noc je naprostý výsměch, druhá prosviští, než se divák rozkouká, a přijde třetí, jejíž trapnost je vrcholem tohoto rádoby strašení. Kde jsou rekvizity gotických hororů? Bouřná noc, záclony pavučin (bylo jich štipec), koberce zlověstné mlhy (pár ubohých pšouků), kostry, lebky, pavouci, netopýři, černé pahýly stromů zmítající se ve vichru, hřbitov...ach jo. Dvě hvězdy za démonickou Kateřinu a toť vše. Italové vedou na plné čáře, zatím...(27.5.2013)

  • sochoking
    ***

    Pomerne slušné horror- porno! Byť o 30 rokov mladší, tak sa poseriem od strachu.(20.12.2013)

  • Mariin
    *****

    Po formální, umělecké, vizuální stránce vynikající slovanský horor podle slavné Gogolovy povídky Vij. Ruská verze byla pojata mírně pohádkověji a více se držela Gogola, byly tam i střípky pro něj typického sarkastického humoru. Srbská verze je, jak se zdá (neboť jsem bez titulků nerozuměl všem textům), absolutně hororová s perfektně uměřenou erotickou lehkostí. Obě verze považuji za výborné, tu srbskou po vizuální stránce za vynikající, rovněž jednoduchý hudební doprovod umocňoval napětí i atmosféru 19. století. Tomu nelze nedat než pět hvězdiček; kdyby bylo možno dát více, dal bych více...(23.10.2008)

  • Campbell
    ***

    Pravděpodobně můj první Jugoslávský horor nedopadl nějak špatně, ale nemohl jsem si nějak zvyknout na ty réálie a na celý vyznění filmu.Co film totálně vyzdvihlo je neuvěřitelná atmosféra a skvělý herci. Atmosféra u rakve v noci byla fakt dokonalá a přikovala mě k sedačce až do skvělého konce. Ale jak jsem řekl nemohl jsem si moc zvyknout na to jak ten film vypadá.(25.8.2012)

  • iamek
    ***

    Fantastický atmosférický kousek z Jugoslávie, který mne neuvěřitelně překvapil. Hlavně již zmíňovaná atmosféra je bezchybná.(14.2.2012)

  • PetrPan
    ****

    Děsivá čistě slovanská záležitost, hodně mi připomněla ponuré až hororové pohádky mého dětství, tehdy jsme byli zásobováni knihami z Bulharska, Jugoslávie, Ruska apod., někde na půdě se mi na ně určitě snáší prach, asi je opráším a trochu poděsím své ratolesti.(10.3.2012)

  • panjosef
    *****

    Slovanský horor, jehož srovnávání s tvorbou Juraje Herze je na místě, i když Kadijevic v rámci děje opět pamatuje na některé jihoslovanské prvky. Ty bylo možné vidět i v jeho prvním díle Leptirica, hlavně co do hlučení vesnických srbů. Atmosféru má toto dílo opravdu dobrou, zejména první noc Tomy v kostele s Katarinou v rakvi považuji za jednu z nejlepších scén, které kdy byly v rámci slovanských zemí v hororu natočeny. Z těchto důvodů si myslím, že těch 4,5 můžu s klidem zaokrouhlit nahoru a doufám, že Djordje se zase k filmu vrátí a natočí něco, co všem vyrazí dech, protože potenciál na to má rozhodně velký. 9/10(19.11.2009)

  • d-corso
    *****

    Mladý pravoslavný seminarista je vyslán na odlehlou venkovskou usedlost, aby zde strávil několik nocí u mladé dívky, jejíž smrt obestírá mnoho nejasností...a také údajná posedlost.No, abych to zkrátil, jestli byl kdy někdo ve filmu posedlý mocnostmi pekelnými, tak je to tahle holka a jestli jsem někdy viděl opravdu výborný horror, tak je to tento jugoslávský (srbský) film. Režisér Djordje Kadijevic natočil na motivy novely N.V. Gogola vskutku skvostný kousek.(18.1.2006)

  • vypravěč
    ***

    Působivá, nejednou skutečně děsivá, atmosféra tohoto srbského hororu, vezme za své s prvními sexuálními motivy, jichž v průběhu filmu nestřídmě příbývá, až se stanou bezmála jeho ohniskem; přitom jejich nudná doslovnost, je zcela protichůdná přízračnému ovzduší, sycenému sugestivní fúzí hudby a obrazivosti. Erotická vývěva postupně celou omamnou náladu slovanského venkova, slitého z křesťanských i pohanských sil, čili z víry a pověr a z lidských ctností a slabostí, vyčerpá a zbyde jen pachuť nikoliv hrůzné či hrozící věčné noci, ale kocoviny z podbízivé grotesky...(1.11.2010)

  • honajz
    **

    Oproti sovětské verzi je to o hodně slabší. Chybí nadhled, ironie, je to takové mystičtější a hlavní hrdina i lidé kolem něho uvěřitelnější (i když otec přehrává jak amatérský ochotník). Ale scény v kostele nijak strašidelné nejsou a hlavní herečka taky moc charismatu nepobrala. Trošku mne i udivilo, že zvenku jdou všichni podle stavby a kříže na ní do katolického kostela (jeden příčný trám na kříži oproti dvěma u pravoslavných chrámů), ale uvnitř je ikonostas jak z pravoslavného nebo řecko-katolického kostela. Potěšilo mne, že na rozdíl od sovětské verze, kde jsem si toho nevšiml, je jakž takž vysvětleno, proč na posvěcené půdě by mohlo rejdit zlo, když se tam předtím bálo vstoupit. A že na rozdíl od sovětského "ať mne hrom zabije" řekne Toma "ať zemřu, jestli lžu" - dává to pak větší smysl. Vyprávění se zde víc soustředí na retrospektivní příběhy služebných a sloužících, a naznačuje tolik erotického dusna, že by z toho policie nespala - incest na druhou, otec s dcerou, matka s dcerou, lesbická láska, do toho překvapivě nějaká ta žárlivost, nekrofilie... raději nad tím nepřemýšlet do detailů, jež film naznačuje, protože mi tím přijde zbytečně úchylný, A vlastně, když nad tím přemýšlím, i tady ten pokus o konec mi nakonec přišel oproti sovětskému, otevřenému, zase takový moc doslovný,(3.5.2016)

  • Goldbeater
    ***

    (Ne)příjemné mrazení v zádech jsem prožíval při koukání na tenhle jugoslávský horor. Kvůli nepříliš dobré obrazové kvalitě však Sveto mesto trochu ztrácí na působivosti. Jsem docela zvědavý na původní sovětskou verzi z roku 1967 - Viy.(10.5.2011)

  • MikO_NR_1909
    ***

    Mrazivejšie a prízemnejšie než Sovietska adaptácia. Menej štylizácií, sychravé odtiene, prízemnosť. Nosný dej je doplnený o zopár fashbackov a perverznejších kúskov, ale mnohokrát to prechádza akousi hypnotickou mechanikou. Farby a rozprávkovosť nahradila vidiecka opera strachu Jakubiskovských vlastností, ale... Možno z týchto stručnejších výrazov vydedukovať istý posun v pohľade na Gogolov rukopis, avšak režisér nedokázal pracovať s metaforickými vyjadreniami presvedčivo. To, čo sa v písanej forme (či vo Vij 1967 obrazotvornými prostriedkami) uplatnilo, o to zložitejšie sa Kadejevicovi pracovalo s vlastným zámerom. Potom sa kľudne mohlo stať, že efekt jednotlivých súčastí nebol taký, ako sa zamýšľal. Udržateľnosť tempa v spodných vibráciách stroskotáva, čím sa cielená komornosť tejto duchoviny poneviera kamsi do autu.(25.6.2015)

  • pornogrind
    ***

    Svaté Město je opravdu spíš dramatem nežli hororem. Film má celkem pomalé tempo a všechny 3 noci by se vlezli snad do 10 minut. Přesto si mě film získal především vizuální stránkou. Tohle, ale určitě nesedne každýmu.(11.2.2018)

  • corpsy
    ***

    Horor z východoeurópskych zemí bol viacmenej raritou a to samozrejme aj u nás. Jugoši to skúsili tiež a nepohoreli. Ďalšie filmové spracovanie Gogoľovho VIY sa zameriava na atmosféru a trikovú stránku prakticky zanedbáva. Čiže nejde o nič akčné a krvavé, ale o pomaly rozprávaný príbeh, bezútešný a pesimistický. Proste aký kraj, taký mrav.(13.7.2017)

  • Flaxik
    ****

    Ze všech tří Vijů se mi jugoslávská verze zamlouvala nejvíc. Toma nešaškuje jako v sovětské verzi, ani se tam netančí a je to vůbec moc pěkně ponuré, až by srdce Hammerovského producenta zaplesalo. Jen těch lebek i mlh, nad blaty se vznášejících, bylo přece jen málo. Na druhou stranu, Branka Pujic je ta nejkrásnější Kateřina, kterou jsem kdy kde viděl a mocinky jsem se těšil na každé její juknutí z rakve a být v pubertálním věku, vystříhnu si její obrázek z Bravíčka a lípnu ho nad palandu. Kdyby to bylo trošinku bubavější, snad bych i tu pátou Crvenou Zvezdu uronil.(21.8.2016)

  • Morholt
    ***

    Celkem zdařilé zpracování Gogolovy báchorky o čarodějnici a mladém knězi. Je zvláštní, jak si tenhle horor dokáže uchovat i punc pohádkovosti, ačkoliv dítěti bych to samozřejmě nepustil, protože ty tři noci v kostele dokáží být opravdu děsivé. Na druhou stranu si myslím, že pro podobně specifický styl musí mít člověk cit, aby si ho dokázal zcela užít a ten já, bohužel, tak úplně nemám. Proto jen 60%.(15.3.2014)

  • gumli
    ****

    Leptirica,Devicanska svirka a teraz Sveto mesto.Jeden lepší film ako druhý.Výborné spracovanie krátkeho príbehu od Nikolaja Vasiljieviča Gogoľa. Možno sa od Djordje Kadijevica ešte dočkáme nejakého dobrého horroru.Veľmi dobrý srbský horror,malá dedinka,asi 19.storočie,kostol,pravoslávny seminarista ktorý musí byť celé tri noci s mŕtvou ženou a modliť sa,spievať žalmy.Dobré horrorové scény,seminarista Tomy a mŕtva Katarína v kostole ako vychádza z rakvy,nemá to chybu.Trocha zvláštny záver filmu.Výborný film o to viac,že je z východu.(7.7.2010)

  • Koly
    ****

    Namlsán Kadijevicovým dřívějším zásekem LEPTIRICA, měl jsem od snímku SVETO MESTO ty nejvyšší očekávání....a nezklamal jsem se. Dostalo se mi opět pořádné porce slovanského folklóru, který si budu muset zmenší části trochu oprášit a zvětší části nastudovat, protože se dějou věci. Hlavně mě zajímá, co má znamenat stará čarodějnice snažící si osedlat mladé církevní studenty (i v LEPTIRICI se podobná jízda vyskytla) a výrazy typu "Ona jezdila na něm a někdy dokonce on na ní" - jelikož se nejedná o pornofilm, není mi moc jasné, co je tím myšleno. Zmiňovat se o super atmosféře a kvalitních hercích je snad už jenom nošením dříví do lesa - SVETO MESTO snese ta nejpřísnější měřítka. A proč tedy nehodnotím plným počtem? V roce 1967 natočil jistý Konstantin Yershov rovněž adaptaci Gogolovy povídky VIJ, která prostě, nemůžu si pomoct, válcuje na celé čáře i tak skvělý snímek jako je SVETO MESTO. Vím, že bych neměl srovnávat, ale nemůžu si pomoct.(30.8.2008)

  • raimi
    ****

    Druhé zpracování Gogolovy povídky Vij, které jsem viděl a opět super. Ruský Vij mě naprosto uchvátil, to je těžká konkurence, ale Sveto Mesto je taky parádní atmosférický kousek. Jinak pojatý, s důrazem na erotiku, což mě ovšem zaskočilo nepřipraveného.(24.1.2010)

  • WinnJets
    ***

    Není to vůbec špatné zpracování povídky Nikola Vasiljeviče Gogola, nicméně Sovětská verze z 1967 se mi líbila přeci jen o něco více. Rozhodly především scény z kostela, které se Sovětům oprvadu povedly a pak také tamní hl. hrdina mi svou bezprostředností přirostl k srdci daleko víc než zdejší Toma. Djordje Kadijevic zde vsadil spíše na erotiku a možná i proto jsem se na rodíl od Viy zdaleka tolik nebál.(16.11.2011)

  • Compadre
    *****

    Olschoolovej ruskej Vij v jugoslávském podání. Tady už se ale nejedná o pohádku (no dobře, i Vij nebyl čistokrevně pohádkovej), ale o definitivní horor. Námět od starýho klasika Gogola je známej a výbornej..ted už zbývalo jen zkouknout, jak si jugoši poraděj a jak látku spracují..a spracovali ji výtýýečně. Nějak mi to připomínalo až Poeovu poetiku s těmi hřbitovy, kostelíky...opravdu, atmosféra byla hustá. že by se dala krájet a celé to pojetí bylo perfektní. Krása.(18.1.2013)

  • shabazza
    ***

    Můj první "slovanský" horor. Tak jsem si říkal ... Edgar Alan Poe po Balkánsku? A nakonec proč ne. Ono to nebylo zas tak špatné ... chvílemi sice trošku psychedelické, ale už jen kvůli těm třem nočním scénám ze čtení modliteb to stojí za to vidět.(11.10.2011)

  • klima777
    *****

    Vij se tam sice vůbec nevyskytuje; konec konců je to Svaté místo... Ovšem atmosféra byla zdrcující. Gogolova povídka mě vždy děsila (ba i její česká rozhlasová verze). Sveto mesto je však přímo nasládle ochromující. A za takřka fyzickou hrůzu se tentokrát nestydím ani trochu. Přitom je nutno říci, že film je pojat velmi umírněně a starosvětsky; s velkým citem pro věc. Silná záležitost. Závratně silná. Chomo, Chomečko (tedy vlastně Tomo)...(11.9.2011)

  • bari68
    ****

    Zaujímavo ladený horor, ktorý je vlastne akýmsi voľným remakom ruského ,,Viy,,. Od neho sa avšak líši viacerými kontrastmi. Pôvodný film je citlivým prevedením poviedky Nikolaja Vasiljeviča Gogoľa, drží sa striktne jej poetiky a zámeru. Srbské ,,Sveto mesto,, je experimentálne na vyššej úrovni, jeho filmová kostra a dej je viacej rozvinutý o zaujímavé vsuvky a detaily. Je viac ladený do erotickej podoby, kde requiemové obrady sú jeho smrteľným pokušením.(29.6.2012)

  • radektejkal
    ***

    Nedávno jsem poslouchal rozhlasovou dramatizaci Vije (povídka Nikolaje Vasiljeviče Gogola z roku 1835), a tak mohu jen porovnávat. Tajemství ukrajinských bájí, zvyků a postojů se projevuje svojí nenapodobitelnou mystičností. Je tam něco zakopaného, a není to pes. Gogolova povídka přirozeně směšuje lidské a nelidské. Kadijevič zůstává spíš v lidské poloze, a to, co nebyl schopen zobrazit (místo letu jen běh) nahrazuje svojí vlastní narací. Zřejmě zdařile, ale ten Vij mi tam přece jen chyběl.(5.5.2015)

  • bolan
    ***

    Mohl by to být i slušný díl ze seriálu "Slovácko sa nesúdi" s prvky hororu a erotického náboje.(22.3.2011)

  • Ippolito
    *****

    Tajemná atmosféra tohoto snímku mi nedala spát...(24.1.2010)

  • foundation
    ****

    Mainstreamoví horroroví žrúti dneška, POZOR. Sveto Mesto Vašim očiam neponúkne nič atraktívne. Naopak všetci milovníci ,,čarovných,, poetických skoro až ,,horrorovo-rozprávkových,, ( neviem ako inak by sa to dalo formulovať ) filmov nastavte uši a oči pretože toto bude lahôdka. Nezávislý ale vymazlený snímok z Jugoslavie ponúka perfektnú atmosféru násobenú jazykom v ktorom je film točený, vizuál na veľmi vysokej úrovni, a jednoduchú ale výbornú, presne pasujúcu hudbu. Príbehovo to síce nie je žiadna revolúcia ( bodaj by ) ale dej je zaujímavý a v tomto prípade pre mňa osobne aj tak nehral veľkú rolu lebo tu je skutočne viacero iných vecí ktoré sa dajú vychutnať.So snahou zachovania chladnej hlavy je to krásnych 85 percent. Uvidíme keď to trochu uleži či to ešte dozrie.(7.7.2011)

  • Deratizer
    **

    Toto je spolu s nejnovější Vedmou(2006) remake ruského filmu Vij z roku 1967. Proti Vedme je ale Svaté město slabý odvar bez atmosféry a napětí a když dojde na to hlavní, tedy střety kněze s démonickým nebožtíkem v kostele, je to proti Vedme opět slabota.(11.2.2014)

  • pepino
    *****

    Čistá esence hororu..(12.1.2011)

  • ALchemik
    *****

    "Svaté místo" a "Shining", jediné dva filmy, při kterých mi běhal mráz po zádech. U tohoto navíc Gogolovská slovanská mytologie, která mi připomněla moje pohanské kořeny.(27.10.2011)

  • sibskyn
    **

    Temnější a hororovější verze(už jen tou úvodní melodií), než ta ze 60. let. Bohužel obě mě nenadchnuly. Bylo zajímavé sledovat odlišné zpracování které na místo sekvence v kostele, dává přednost příběhům, které dokazovali, že ta nebohá dívka, byla docela dobrá, divoká děvka.(příběh služky je dost povedený) Nekrofilní konec byl super a celkově posledních 15 minut jsou dobře zpracované, ale na ten zbytek nemá cenu se dívat.(31.12.2015)

  • baronGrga
    ***

    Sveto mesto něčím připomíná poetické filmy konce šedesátých let. Moc se toho nenamluví, jeden dlouhý záběr střídá druhý, obraz hodně dokresluje celkovou atmosféru. Neříkám, že je to špatné, ale na horor se toho ve Sveto mesto děje zoufale málo a těch několik scén z přítmí kostela, kde mladý seminarista, chráněn načrtlým kruhem na podlaze, předčítá žalmy u rakve zesnulé, působí jen chvíli, než je zas ukolébá další snová elegie. Krom toho mě trochu mrzí, že Kadijevic tuhle Gogolovu povídku na konci ochudil o démona východoslovanské mytologie Vije, jehož dlouhá víčka sahající až k zemi mě uchvátila již za středoškolských studií. 60%(22.1.2013)

  • ceduard
    ***

    No co si budeme povídat, není to žádná hitparáda. Vrchní zloduch "postavil kostel", ale ten vypadá jako stoletá ruina. Zloduchův nádeník, který musel jeho manželce ukazovat trenky, má u zloducha za trest byt a stravu nadosmrti zdarma. Zloduchova venkovská služka je na první pohled těžce vytuněná městská herečka. Děj se nepřekvapivě a nestrašidelně vleče a převaluje jako žvanec žvýkacího tabáku. Určitou atmosféru to má, ale s podobně starosvětsky laděnou polskou Vlčicí se to vůbec nedá srovnat. Jen pro velké fandy retra.(14.1.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace