poster

Svaté město

  • Česko

    Svaté místo

  • Jugoslávie

    Sveto mesto

  • Jugoslávie

    Свето место

  • anglický

    A Holy Place

Drama / Horor

Jugoslávie, 1990, 90 min

Předloha:

Nikolaj Vasiljevič Gogol (kniha)

Komentáře uživatelů k filmu (43)

  • Ruut
    ***

    50% - když vedle Svatého města dám československé sedmdesátkové hororové filmy, tak Jugoši prohrávají na celé čáře.(29.8.2011)

  • J*A*S*M
    ****

    Krásně děsivý jugoslávský horor. Svojí poetikou se značně liší od všeho, co jsem v žánru zatím měl možnost vidět, a to znamená jediné - že se porozhlédnu po dalších starších slovanských hororech, protože tenhle zabrnkal přesně na mou strunu. Vesnická šlechtická sídla, strašidelné kostely s hrobkou, stařeny v chatrčích, to je prostě paráda. 85% Horror movie of the year(15.5.2010)

  • Bloody13
    **

    Nevim nevim, popravdě mě tahle filmová verze Gogolovy povídky moc nevzala. Buď mi chybělo to správné rozpoložení, vadil hlavní hrdina, nebo mi jenom nepřišel dostatečně strašidelný. Sveto mesto se nevyhne porovnání s ruskou verzí Viy z roku 1967, která mi přišla o hodně lepší. Pohádkovější zpracování mi tam sedlo jako prdel na mísu od hajzlu, měla odlehčující humor a hlavně tři působivé noci v hrobce, jejichž výjevy jsou i na tuhle dobu prostě děsivější, než je tomu u verze srbské. Ta hraje až na příliš vážnou notu, noční sekvence jsou skandálně krátké a kromě ježibaby, co byla nadrbaná jak stepní koza, mě žádná z postav neuhranula, nepřesvědčila a nebavila. Bohužel.(3.4.2011)

  • Kulmon
    ***

    Tento film mi velmi připomínal atmosférické německé horory z 20. let. Všechny ty kostelíky, hřbitovy, šlechtická sídla, podívní faráři... Leckde však zůstal film bohužel i zpracováním ve 20. letech.(12.6.2010)

  • Dudek
    ***

    Sheridan Le Fanu, Edgar Allan Poe, Gottfried August Bürger… Poetičnost nejen děl těchto autorů se mísí v tomto netradičním žánrovém koktejlu. Kadijevic si umně z Gogolova krátkého díla vybírá jen hlavní dějovou osu, ze které odtrhává veškeré nelidské postavy (včetně Gogolem stvořeného Vije) a nahrazuje je lehce erotickým (a misandriním) podtextem. Přitom se mu daří zachovávat atmosféru slovanské lidové slovesnosti, díky níž celé dílo působí celistvě a veškeré střídání erotična, pohádkovosti a gotického hororu je přirozené. Napomáhá tomu zejména skvělý hudební doprovod, působivě jemné a všudypřítomné ruchy (vítr) a výborná práce s temnotou a mlhou. Vypravěčská struktura však již tak dobře zvládnuta není a opět se ukazuje, že to co funguje na papíře, nemusí vždy fungovat na plátně. Pokud přeskočíme úvod snímku, dostáváme se do neustálého kolotoče vyprávění střídaného s nočním čtením modliteb v kostele. Zatímco u Gogola funguje tato repetičnost jako prostředek ke gradování atmosféry, u snímku to tak není. Důraz je kladen na denní vyprávění ostatních, které dokresluje charakter mrtvé, a noční scény jsou kratičkými přívěsky, které nemají co nabídnout a jejich vývoj je značně omšelý. Závěrečná pointa sice ospravedlňuje a vysvětluje celý ten erotický podtext, nicméně je ve své doslovnosti mírně úsměvná.(13.12.2013)

  • Jezinka.Jezinka
    ****

    Komentář bude samý spoiler, mně to je jedno, ale pokud by to někdo četl, aby neprudil, že jsem nevarovala. Věděla jsem, o čem to je a ví to asi vcelku každý, takže si ušetřím jednu pitvu tím, že nebudu pitvat děj. Horory nejsou můj šálek čaje, Svaté místo naštěstí není tak úplně horor, rozhodně to není horor plný krve a chlapů běhajících s pilou nebo mačetou po lese a lovících spoluobčany. Představitelé všech rolí byli vybráni velmi dobře, Toma je fešák a Kateřina je krásná, navíc je tam ukázaná (a to opakovaně) tak, že mužským divákům doporučuju strategicky přes sebe hodit deku už na začátku. Stejně tak autenticky působí prostředí. První noc má Toma pěkně silný hlásek a je plný odhodlání, obojí druhým a hlavně třetím dnem, resp. nocí výrazně slábne. K třetí noci můžu poskytnout autentické postřehy, jak jsem online po icq psala kamarádce. "Bože to je kretén, on leze z kruhu. A zas leze z kruhu. Vrať se, debile. Jo, po čtyřech, to se mu bude dobře couvat. Uáááááá. On se jí sápe do rakve, já ho nenávidím. Já umřu hrůzou za něj. Ona tam není! Utekla! Jak to udělala? A už ho má v rakvi." Je hezké, když ve filmu platí doslova - jaká matka, taková Katka.(24.5.2013)

  • Faustka
    *****

    Film prosycený jakousi zvláštní starosvětsky-hororovou poetikou snoubící se s dráždivě vyzývavou,ale zároveň i zákeřně zraňující temnou silou stvořenou v podobě uhrančivě oslnivé aristokratické krásy.(20.3.2009)

  • Ony
    *****

    Ojedinělý snímek připomínající tvorbu Juraje Herze, s dokonalou atmosférou a hudbou. Kdo nemá doma jako já skripta plná staroslověnských modliteb a nedá tomuto filmu 5 hvězd, riskuje, že ho přijde v noci navštívit Mira Banjac. Pozor, z rolí starostlivých maminek à la Klamné léto '68 už vyrostla, ha ha há ]:->(3.9.2007)

  • Javert
    ***

    Jugoslávské verzi Gogolovy povídky Vij chybí dvě zásadní věci, kterými se naopak může pyšnit zpracování sovětské. Mluvím jednak o jakémsi pohádkovém "fantastičnu", které se nese celým Jeršovovým filmem a které diváka připravuje na hrůzy všech tří nocí tím, že je prokládá odlehčeným, lehce komickým, snad až "mrazíkovským" duchem. Ve výsledku je pak film mnohem stravitelnější než o třiadvacet let mladší snímek Kadijevićův. Druhou věcí je pak fakt, že noční kostelní "přežívání" v jugoslávské verzi zanechají o dost slabší dojem - jsou totiž kratší, strohá a, mluvíme-li o dopadu na diváka, mnohem chudší. A co víc - chybí jim perfektní sovětské výtvarné ztvárnění třetí noci, jež je korunováno zjevením samotného Vije, posla smrti.(27.8.2012)

  • darkrobyk
    **

    Pro mne jasné zklamání, kterému dozajista pomohly dvě věci - 1.mistrovské dílo Bavy (Maska démona) zůstává nedostižným a nepřekonaným majstrštykem, 2.předlohu znám dobře, tudíž překvapení se konat nemohlo (i když, proč by vlastně nemohlo?). Bohužel i sovětská verze z roku 1967 je mnohonásobně lepší, zejména démonické běsnění v kostele. Kamera jen zřídka podá zajímavý obraz, hudba jen chvílemi zazní melancholicky a tajemně. Strašidelná atmosféra nulová, tohle opravdu není horor. První noc je naprostý výsměch, druhá prosviští, než se divák rozkouká, a přijde třetí, jejíž trapnost je vrcholem tohoto rádoby strašení. Kde jsou rekvizity gotických hororů? Bouřná noc, záclony pavučin (bylo jich štipec), koberce zlověstné mlhy (pár ubohých pšouků), kostry, lebky, pavouci, netopýři, černé pahýly stromů zmítající se ve vichru, hřbitov...ach jo. Dvě hvězdy za démonickou Kateřinu a toť vše. Italové vedou na plné čáře, zatím...(27.5.2013)

  • Mariin
    *****

    Po formální, umělecké, vizuální stránce vynikající slovanský horor podle slavné Gogolovy povídky Vij. Ruská verze byla pojata mírně pohádkověji a více se držela Gogola, byly tam i střípky pro něj typického sarkastického humoru. Srbská verze je, jak se zdá (neboť jsem bez titulků nerozuměl všem textům), absolutně hororová s perfektně uměřenou erotickou lehkostí. Obě verze považuji za výborné, tu srbskou po vizuální stránce za vynikající, rovněž jednoduchý hudební doprovod umocňoval napětí i atmosféru 19. století. Tomu nelze nedat než pět hvězdiček; kdyby bylo možno dát více, dal bych více...(23.10.2008)

  • sochoking
    ***

    Pomerne slušné horror- porno! Byť o 30 rokov mladší, tak sa poseriem od strachu.(20.12.2013)

  • iamek
    ***

    Fantastický atmosférický kousek z Jugoslávie, který mne neuvěřitelně překvapil. Hlavně již zmíňovaná atmosféra je bezchybná.(14.2.2012)

  • Campbell
    ***

    Pravděpodobně můj první Jugoslávský horor nedopadl nějak špatně, ale nemohl jsem si nějak zvyknout na ty réálie a na celý vyznění filmu.Co film totálně vyzdvihlo je neuvěřitelná atmosféra a skvělý herci. Atmosféra u rakve v noci byla fakt dokonalá a přikovala mě k sedačce až do skvělého konce. Ale jak jsem řekl nemohl jsem si moc zvyknout na to jak ten film vypadá.(25.8.2012)

  • PetrPan
    ****

    Děsivá čistě slovanská záležitost, hodně mi připomněla ponuré až hororové pohádky mého dětství, tehdy jsme byli zásobováni knihami z Bulharska, Jugoslávie, Ruska apod., někde na půdě se mi na ně určitě snáší prach, asi je opráším a trochu poděsím své ratolesti.(10.3.2012)

  • panjosef
    *****

    Slovanský horor, jehož srovnávání s tvorbou Juraje Herze je na místě, i když Kadijevic v rámci děje opět pamatuje na některé jihoslovanské prvky. Ty bylo možné vidět i v jeho prvním díle Leptirica, hlavně co do hlučení vesnických srbů. Atmosféru má toto dílo opravdu dobrou, zejména první noc Tomy v kostele s Katarinou v rakvi považuji za jednu z nejlepších scén, které kdy byly v rámci slovanských zemí v hororu natočeny. Z těchto důvodů si myslím, že těch 4,5 můžu s klidem zaokrouhlit nahoru a doufám, že Djordje se zase k filmu vrátí a natočí něco, co všem vyrazí dech, protože potenciál na to má rozhodně velký. 9/10(19.11.2009)

  • d-corso
    *****

    Mladý pravoslavný seminarista je vyslán na odlehlou venkovskou usedlost, aby zde strávil několik nocí u mladé dívky, jejíž smrt obestírá mnoho nejasností...a také údajná posedlost.No, abych to zkrátil, jestli byl kdy někdo ve filmu posedlý mocnostmi pekelnými, tak je to tahle holka a jestli jsem někdy viděl opravdu výborný horror, tak je to tento jugoslávský (srbský) film. Režisér Djordje Kadijevic natočil na motivy novely N.V. Gogola vskutku skvostný kousek.(18.1.2006)

  • vypravěč
    ***

    Působivá, nejednou skutečně děsivá, atmosféra tohoto srbského hororu, vezme za své s prvními sexuálními motivy, jichž v průběhu filmu nestřídmě příbývá, až se stanou bezmála jeho ohniskem; přitom jejich nudná doslovnost, je zcela protichůdná přízračnému ovzduší, sycenému sugestivní fúzí hudby a obrazivosti. Erotická vývěva postupně celou omamnou náladu slovanského venkova, slitého z křesťanských i pohanských sil, čili z víry a pověr a z lidských ctností a slabostí, vyčerpá a zbyde jen pachuť nikoliv hrůzné či hrozící věčné noci, ale kocoviny z podbízivé grotesky...(1.11.2010)

  • honajz
    **

    Oproti sovětské verzi je to o hodně slabší. Chybí nadhled, ironie, je to takové mystičtější a hlavní hrdina i lidé kolem něho uvěřitelnější (i když otec přehrává jak amatérský ochotník). Ale scény v kostele nijak strašidelné nejsou a hlavní herečka taky moc charismatu nepobrala. Trošku mne i udivilo, že zvenku jdou všichni podle stavby a kříže na ní do katolického kostela (jeden příčný trám na kříži oproti dvěma u pravoslavných chrámů), ale uvnitř je ikonostas jak z pravoslavného nebo řecko-katolického kostela. Potěšilo mne, že na rozdíl od sovětské verze, kde jsem si toho nevšiml, je jakž takž vysvětleno, proč na posvěcené půdě by mohlo rejdit zlo, když se tam předtím bálo vstoupit. A že na rozdíl od sovětského "ať mne hrom zabije" řekne Toma "ať zemřu, jestli lžu" - dává to pak větší smysl. Vyprávění se zde víc soustředí na retrospektivní příběhy služebných a sloužících, a naznačuje tolik erotického dusna, že by z toho policie nespala - incest na druhou, otec s dcerou, matka s dcerou, lesbická láska, do toho překvapivě nějaká ta žárlivost, nekrofilie... raději nad tím nepřemýšlet do detailů, jež film naznačuje, protože mi tím přijde zbytečně úchylný, A vlastně, když nad tím přemýšlím, i tady ten pokus o konec mi nakonec přišel oproti sovětskému, otevřenému, zase takový moc doslovný,(3.5.2016)

  • pornogrind
    ***

    Svaté Město je opravdu spíš dramatem nežli hororem. Film má celkem pomalé tempo a všechny 3 noci by se vlezli snad do 10 minut. Přesto si mě film získal především vizuální stránkou. Tohle, ale určitě nesedne každýmu.(11.2.2018)

  • MikO_NR_1909
    ***

    Mrazivejšie a prízemnejšie než Sovietska adaptácia. Menej štylizácií, sychravé odtiene, prízemnosť. Nosný dej je doplnený o zopár fashbackov a perverznejších kúskov, ale mnohokrát to prechádza akousi hypnotickou mechanikou. Farby a rozprávkovosť nahradila vidiecka opera strachu Jakubiskovských vlastností, ale... Možno z týchto stručnejších výrazov vydedukovať istý posun v pohľade na Gogolov rukopis, avšak režisér nedokázal pracovať s metaforickými vyjadreniami presvedčivo. To, čo sa v písanej forme (či vo Vij 1967 obrazotvornými prostriedkami) uplatnilo, o to zložitejšie sa Kadejevicovi pracovalo s vlastným zámerom. Potom sa kľudne mohlo stať, že efekt jednotlivých súčastí nebol taký, ako sa zamýšľal. Udržateľnosť tempa v spodných vibráciách stroskotáva, čím sa cielená komornosť tejto duchoviny poneviera kamsi do autu.(25.6.2015)

<< předchozí 1 2 3
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace