État de siège
L'amerikano
State of Siege
State of Siege
State of Siege
Režie:
Costa-GavrasKamera:
Pierre-William GlennHudba:
Mikis TheodorakisHrají:
Yves Montand, Renato Salvatori, Jacques Weber, André Falcon, O.E. Hasse, Aldo Francia, Maurice Teynac, Jacques Perrin, Jean-Luc Bideau, Yvette Etiévant (více)Obsahy(1)
Třetí snímek ze série politických thrillerů francouzského oscarového režiséra Costa-Gavrase. Režisér stejně jako v předchozích filmech obrátil pozornost k nedávné historii vybraného státu s represívním režimem, tentokrát šlo o období politické nestability v Uruguayi. Hlavní postava filmu, americký diplomat (v podání Yvese Montanda) je unesen partyzánskou skupinou a vyslýchán ohledně zapojení amerických tajných služeb do dění v Jižní Americe. Právě poukaz na nejednoznačnost působení bezpečnostních složek USA v této lokalitě způsobilo režisérovi problémy v jeho uplatnění ve Spojených státech. Film byl nicméně vyznamenán cenou OSN v rámci udělování cen BAFTA. Ve Francii měl film premiéru 8. února 1973, v jihoamerických zemích byl uveden až o mnoho let později. (argenson)
(více)Recenze (24)
Po Z další Costa-Gavrasův film (a takové jsou asi všechny), který se mi skutečně líbil, ale neskutečně mě naštval. Příběh amerického dopravního specialisty Philipa Michaela Santora (Yves Montand), který je v Uruguay unesen levicovou guerillou a který se v očích diváka postupně mění z neškodného civilisty v mocného a vlivného amerického agenta cvičícího represivní složky uruguayského polofašistického zřízení. Zase - levicová guerilla uvědomělí bojovníci za sociální rovnost, státní moc banda zkorumpovaných, z USA ovládaných latifundistů a pravicové organizace skupina kriminálních živlů ovládaných několika fašisty a placených z kdovíčeho. Opět se nejedná o žádnou fikci - film pojednává o skutečném případě amerického agenta Daniela Mitrioneho, opět je zkreslení a levicovost snímku do nebe volající. Jinak výborný politický thriller, který se sice Z nevyrovná, ale několika místy (represálie mezi studenty, schůzka vlivných vládních činitelů) ho připomene a celkově je natočen velmi svižně a zručně. Hodně zajímavé je obsazení hlavní role - kdy si konservativního a poněkud fašistického agenta zahrál socialista z nejpřesvědčenějších Yves Montand. Costa-Gavras zamýšlel diváky naladit na jasně revoluční a protiimperialistickou notu, já jsem si tím nenechal zkazit chuť, litoval jsem toho "nesprávného", fandil těm zlým (Renato Salvatori naprosto bezchybný) a film jsem si tak vychutnal naplno. Na Oscary mohl tentokrát Costa-Gavras zapomenout - byl rád, když mu tenhle film v USA vůbec odvysílali. :)) ()
"V naší zemi nejsou žádní političtí vězni. Jen běžní kriminálníci, kteří vykrádají banky a kradou auta, vraždí policisty a unášejí lidi." Nebýt ovcí v Latinský Americe bývalo dost nebezpečný. Já bych tedy ovcí byl, protože mě prostě moc nebaví bejt zatčenej, mučenej a zastřelenej. To ovšem tvrdím jako člověk, kterej má teplo domova, plnej žaludek a rozumnou práci. Tohle nemít, tak bych možná byl taky revolucionář a unášel bych "nevinný" neziskovkáře, který policii učí mučící techniky. A o tom to je. Mě nejvíc bavilo, když Tupamaros vyvlastňovali auta, hlasovali o popravě v autobuse nebo se smutkem sledovali, jak chobotnici dorůstá chapadlo. Ovšem jinak to zábava moc není. Mám dokonce podezření, že tento snímek si agenti CIA nepouští na výročnícch schůzích. ()
Mrazivý film o událostech všedního dne v Latinské Americe popisuje skutečnost bez příkras v neznámé "bílé" zemi této části světa. Akční film se musí červenat vedle této pozoruhodné non fiction. Subkontinent teologie osvobození nemůže nebýt levý; vyhrocenost sociální otázky ani jiná alternativní řešení neumožňuje. Zadní dvorek USA, skutečné působiště Monroovy izolacionistické doktríny, v novodobých dějinách počínaje španělsko-americkou válkou 1898 zacházel s blízkými americkými sousedy vždy jako s přistěhovalci x-té kategorie; možnosti a limity hnutí odporu zachycuje STAV OBLEŽENÍ přesně, s důsledností kronikáře a pečlivostí znalce. Montand si v ničem nezadá s příležitostmi, kterých se mu dostalo v jiných filmech, např. v DOZNÁNÍ. Bezvýchodnost, "kolovrátkovitost" situace naznačuje závěrečná scéna - rakev jednoho protiteroristického Američana střídá prakticky okamžitě rodina Američana druhého. Je a zůstane pravdou, že v bipolárním poválečném světě stíny jedné strany vyvažovaly neméně stíny strany druhé. A to bez ohledu na to, vnímáte-li svět politicky zprava nebo zleva. Proč toto pozoruhodné a stále svěží dílo není dostupné na DVD nosičích? ()
Analýza vmiešavania sa záujmov veľmoci do vnútorných pomerov iného štátu. Amerika má s podporou diktátorských režimov v Latinskej Amerike dlhoročné plodné skúsenosti. Chile, Argentína, Uruguaj (polovojenská diktatúra 1967-1985). Vôbec nešlo o šírenie hodnôt demokracie a liberalizmu. Cieľom bola podpora uchovania vplyvu amerického kapitálu (a tým pádom i politickej podpory vlád) v juhoamerických štátoch. Na príklade Uruguaja politický thriller "Stav obliehania" trefne a priamočiaro zaznamenáva priebeh únosu amerického občana a brazílskeho veľvyslanca ľavicovou gerilovou skupinou. Zdanlivo nezúčastnený americký občan, zástupca akéhosi poradného think-thanku sa ukáže byť v skutočnosti riadiacim orgánom uruguajskej polície a tajnej služby. Pod pláštikom ekonomickej poradnej organizácie koordinuje represívne aktivity voči akémukoľvek náznaku ľavicovej opozície a organizuje vojensko eštebácke školenia agentov v spojených štátoch. Premyslený systém amerických agentov cez rôzne nadácie, charitatívne organizácie, banky a firmy len dotvára krycí štáb udržiavania poriadku v nesvojprávnej kolónii zo strany veľmoci. Samozrejme, oficiálne médiá v USA všetko vysvetľovali ako nezmyselný násilný útok teroristickej ľavice voči ctihodnému nevinnému občanovi. Pozn.: Slovenskí liberálni konzervatívci na tento komentár budú hľadieť s odporom. Ideologická zaslepenosť im nedovolí vidieť škvrny na ich svetonázore. Tak sa to má s každým, kto má zatienené oči ideológiou. Ale aby som sa aspoň trochu očistil: Veľmi dobre si uvedomujem, že ideologicky iné režimy (Rusko, Čína) si vlastné záujmy v štátoch, ktoré považujú za strategické z hľadiska udržania si vplyvu na ne, udržujú podobne násilnými, bytostne odpornými a zároveň sofistikovanými metódami. Relativizujúcimi pojmy ako sloboda a demokracia na bezobsažné, tupé, orwellovské newspeakové frázy. ()
Mrazivý příběh z direktivně řízené Uruguaye šedesátých a sedmdesátých let. Costa Gavras opět prokazuje absolutní pochopení pro tento temný žánr zdaleka neprobádaného území.. v roli amer.diplomata-policisty si neumím představit nikoho jiného než Montanda nebo Venturu.. Nemá chybu! ()
Další politický thriller z osvědčené spolupráce Costa-Gavras + Yves Montand a zároveň jeden, co mě ponechal naprosto beze slov. Po dalším zhlédnutí (časem) nevylučuji zvednutí hodnocení na plnou palbu. ()
Už vím, kde čerpá Gere inspiraci, když chce předstírat, že je pln šarmu. Na rozdíl od Montanda mu to nejde. Ale to není až tak podstatné. I když dopředu víte, jak to se Santorem dopadne, napjatě čumíte na velmi zručně natočený politický thriller. A možná trošku doufáte, že tentokrát to se Santorem nedopadne tak špatně. Ono je totiž dost těžké přitažlivému chlapovi nefandit, i kdyby to byl tak trošinku masový vrah. A stále mi vrtá hlavou, jak moc si Costa-Gavras s Montandem užili tu scénu s rakví přehozenou americkou vlajkou. Dle tohoto filmu lze usuzovat, že hodně. ()
Politický thriller ( najmenej atraktívny oproti predchádzajúcim Costa-Gavrasovým filmom ) je zaujímavým predovšetkým pre nejednoznačnú prítomnosť bezpečnostných zložiek USA v nestabilnom Uruguayi. Vyznačuje sa však aj rozvláčnosťou a prílišnou popisnosťou udalostí, kde sa vytráca umelecké vyjadrenie. Yvesovi Montandovi tieto filmy svedčia. ()
Gavrasovu tvorbu mám rád a tento snímek jednoznačně splnil mé očekávání, byť z něj cítím trochu levičácký směr. Nicméně o to v tomto snímku ani tolik nejde. Spíše jde o poukazování na vměšování mocných zemí do struktur ekonomicky nebo vojensky nestabilních zemí, ovšem nikoli z důvodu přinášení stability, jistot nebo bezpečí, ale především pro vytvoření vlastního organizačního aparátu s vlastními lidmi, kteří následně zemi ekonomicky či politicky ovládají, těží její suroviny a tím posilují vlastní ekonomiku na úkor těch menších zemí. Vše pečlivě zabalené do úhledných a bezobsažných vět politiků a převázané mašličkou participování na každém takovém "projektu". Yves Montand byl mimořádně přesvědčivý a Renato Salvatori dokonale bez skrupulí. ()
Běhal mi po zádech mráz, když film končil. Taková bezcitnost, lidé jen jako figurky, které se zkrátka vymění. Další skvělý politický film, tentokrát o americkém agentovi, který je na své misi zajat místními revolucionáři. Ne, nedalo se moc fandit nikomu, protože z jakéhokoli pohledu je politika jen špína a svinstvo. I v tomto filmu. Yves Montand, přestože jeho postava nebyla vůbec kladná, hrál skvěle a člověk s ním i sympatizoval. ()
Výborné politické drama které ukazuje problémy, ze kterých se některé země nevymanily dodnes. Velmi profesionální Costa Gavras a skvělý Yves Montand. Korupce, faleš, bída a vměšování cizích mocností, to je problém celé Latinské Ameriky. A mimochodem, už úvodní, dlouze natočená scéna razie na silnici jediným záběrem, to bylo perfektní. ()
Yves Montand hraje Daniela Anthonyho Mitrione (1920 – 1970), který byl popraven querillovou skupinou Tupamaros v Montevideu, vlastně ani ne rok před natáčením filmu, které rok předcházelo další "událostí" v Jižní Americe, svržení demokracie v Chile (dobře si to pamatuji, zrovna jsem nastoupil do školy v NDR, všude samé manifestace, vůbec jsem nevěděl, o co jde). Takže si to poskládej každý sám, co je to demokracie, kde se uplatňuje a co my s ní máme společného... Přestože příliš nevěřím v čistou korektnost Tupamaros (jak byla zobrazena ve filmu), kontra-polici, kontra-soudnictví a kontra-rozsudek a jeho provedení je fascinující - ovšem stejně tak jako postupné demaskování Mitrioneho aka Santora... Costa-Gavrasovy filmy (kdo chce: politické thrillery) jsou vrcholnými akčními filmy; naopak: co se za akčními filmy obvykle označuje jsou jen pomatené a bezkrevné (i když krve tečou potoky) slátaniny... Pozn.: Těmito událostmi a vzájemnými spojitostmi se zabývá kniha A. J. Langgutha “Skrytý teror”, vydaná v roce 1979 - s analýzou Costa-Gavrase není v rozporu. ()
Zcela politický film zabývající se vlivem USA na ostatní státy. Amerika si vždy najde nějakou slabší zemi, které ze začátku pomůže. Nastrčí do státu svoje lidi, průmysl, ovlivňuje ekonomiku dané země a svojí vylepšuje. Kdo nesouhlasí, je potichu odstraněn. Velice pomalé vyprávění a zcela bez přikrášlování. Nebezpečné filmové téma pro všechny státy, co takto praktikují svojí ekonomiku. ()
31. Zlatý Glóbus za rok 1973 - nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný (zahraniční) film - Francie ()
O problémoch s teroristami v Uruguaji v 60. rokov som počul prvýkrát a nemal som možnosť porovnať, do akej miery film vystihol alebo nevystihol dané pomery. Skôr by som ale odporučil francúzskym tvorcom, aby sa pozerali na politické pomery a všeliaké prepojenia predovšetkým vo svojej krajine. Mali ich tiež požehnane. Čo sa týka deja, tak v záberoch zaoberajúcich sa únosom a teroristickými činmi bol podaný akčne a celkom aj zaujímavo, vo zvyšných scénach sledujúcich okolité politické dianie však viacmenej nudil. Menej slov by filmu tiež prospelo. ()
Vynikajici a az elegantne natoceny politicky thriller/drama Costy Gavrase, film je zaroven velmi striktni kritikou zavrzenihodne zahranicni politiky Spojenych statu v Latinske Americe, Montand opet famozni, opet dalsi Gavrasuv film s durazne vyjadrenym nazorem/postojem, nekomu by mozna mohla vadit prilisna levicova orientace jeho filmu, ale i tak urcite doporucuju, proste skvely film s nazorem... ()
Výborný politický thriller se skvělým Montandem. Costa-Gavras ukázal začarovaný kruh korupce a nadnárodních společností, které diktují slabým státům co mají dělat. Horké hlavy v Jižní Americe revoltují, ale nic nezmůžou. Vlády nikdy neustoupí. ()
Nejedná se o sentimentální problém. A nikdy jím nebyl. Je to politický problém. Ano nebo ne? Francouzské Pane, vy jste vdova! z videotéky Noama Chomskyho - tedy bez astrologie, humoru a legračních fašistických uniforem, zato s poučeným procedurálním vhledem do praxe 'poradců na dopravu a komunikaci' (= obdoba sovětských 'kulturních atašé'). V obdivuhodně rozmáchlém dokumentárním pojetí zamrzí jen angažmá nerealisticky mocné, informované a organizované opozice, která sice představuje vlhký revolucionářský - ale právě jen - sen. Hezký podzim v Montevideu. Chtěl bych bydlet v Montevideu. Vlády se mění, policie zůstává. ()
Ja tieto politické filmy asi nedávam. A hlavne sa mi nepáči forma akou bol práve tento natočený. Je to také realistické až si kladiem otázku či nebolo zbytočné natočiť hraný film miesto dokumentu. ()
Film Stav obležení dokáže po československé komunistické zkušenosti a v současné době pozitivní americké propagandy způsobit ve středoevropském prostoru rozhořčené reakce. Skutečností je, že Costa-Gavras byl vychován v pravověrném přesvědčení řeckých partyzánů a za podporu vznešené nevinnosti a čistoty prvotní myšlenky lidskosti provádí své filmové partyzánské výpady podle potřeby na obě strany, doprava i doleva. Stav obležení a úder jeho obžaloby míří na Spokojené státy americké a jejich aktivní podporu latinskoamerických despotických diktatur. Nesmlouvavost úderu si všímá především drastických prostředků ke stabilizaci upevnění moci. Boj o světovou nadvládu používá skrze opačné a protichůdné politické ideologie totožné prostředky násilí a zastrašování, a ve jménu víry je možné překrucovat slovní termíny ve prospěch zdaru politického předurčení. Film Stav obležení reaguje na konkrétní události uruguayské diktátorské minulosti, byť je obžaloba ve svém rozpětí mnohem širší, na svou stranu velmi znepokojeného smyslu pro spravedlnost se používá dynamický pohyb kamery, dychtivé oko pohledu se ze všech sil drží blízko samotného centra průběhu dění, úkony mají choreografický řád a úsečnost meziher pohybu zneklidňuje vlastní stavy vnitřních světů. Odpor k despotické diktatuře zahnal sám sebe do kouta morálního dilematu a začarovaný kruh nelze zničehonic přerušit. Hlavním nástrojem obžaloby baladicky partyzánské písně je Philip Michael Santore (pozoruhodný Yves Montand), v realitě agent FBI a vrchní instruktor techniky mučících praktik pro vládní policejní složky Dan Mitrione. Obžaloba znechucené lidskosti nemá tak často výhodnější argumenty ve své ruce k podpoře svého tvrzení. K výrazným postavám patří Lopez (zajímavý Renato Salvatori), kapitán uruguayské policie a velmi nadaný žák Santorových donucovacích metod vyšetřování. Významnou postavou je Carlos Ducas (příjemný O.E. Hasse s hlasem Juliena Guiomara), zvídavý uruguayský novinář, sympatizující s odporem proti despotickému vydržování moci. K výraznějším postavám patří také vedoucí člen Tupamaros a hlavní zpovědník výslechu unesených osob Hugo (sympatický Jacques Weber) a další přední člen Tupamaros, ukončující samotný únos Santoreho, Este (příjemný Jean-Luc Bideau). Z dalších rolí: stavem reality rozhořčený poslanec Fabbri (André Falcon), neústupný ministr vnitra (Maurice Teynac), stavem věci znepokojená senátorka (Yvette Etiévant), truchlící vdova Santore (Evangeline Peterson), zásadově tvrdošíjný místní prezident Jorge Pacheco Areco (Nemesio Antúnez), příkladný asistent policejního komisaře Fontant (Mario Montilles), pan ředitel AID v Uruguayi (Douglas Harris), s odporem úzce spolupracující děkan právnické fakulty (Maurice Jacquemont), s odporem spolupracující Dr. Francia (Aldo Francia), brutální tváře násilí moci Manuel (Alejandro Cohen) a Bardes (Gérard Manneveau), či unesený brazilský konzul Campos (Rafael Benavente). Film Stav obležení je útočnou partyzánskou písní, truchlivě posmutnělou z prostředků a následků mocichtivého boje velmocí, a odhodlanou ve způsobu podávané obžaloby. Vnitřně znepokojující atmosféra vychází z centra dění, úzkost lidskosti zoufale lapá po dechu a staví se k rozhodujícímu projevu neporobeného vzdoru. Poetická to píseň řeckého partyzána! () (méně) (více)