Frankenstein

Ok, připadám si trochu jako hajzlík, protože dobové filmy nemám absolutně nakoukané a nebudu příliš hodný, ovšem co, nemůžu se na datum vzniku otáčet příliš.. První filmová adaptace a první pořádné zprznění předlohy (a pak že je to moderní problém, cha!), kdy ctihodné monstrum není zrozeno sešitím a blesky, ale je to rozkošný homunkulus z kádinky (0= Problém je, že přestože má monstrum adekvátní zavile-padouško-bezdomovecké-vzezření, tak není absolutně děsivé a nejtemější věc co spáchá je, že... Pozoruje spícího profesora a omakává cizí krk a mužský hrudník..? Ano, milé děti, tady zub času docela zahlodal a jelikož jsem si zapomněl své růžové brýle, tak prostě v hodnocení hodný nebudu, není to povedené, byť díky roku 1910 úctyhodné. (16.05.2016)

Atraktivnost, poutavost a jistý pocit mystéria života se ukrýval ve slavné knize Mary Shelley, kterou poprvé na plátno převedl J. S. Dawley. V produkci Edisonovy společnosti tak vznikl zajímavý filmový přepis, jenž se v mnohém odlišuje od pozdějších adaptací. Zrod monstra je tu prezentován jako čarodějnický pokus, v němž Frankenstein hází do obřího kotle všemožné pokoutné ingredience. Výsledným produktem se pak stává osoba - vypadající jako hastroš - s notně protáhlým obličejem (nejedná se o žádnou pekelnou kreaturu, spíše o člověka stiženého mírnou fyzickou dysfunkcí á la Quasimodo). Církev, přesto šokována takovýmto obsahem, záhy po uvedení film zakázala pro jeho údajné svatokrádežnictví. Ten postupně upadal v zapomnění a dlouho byl považován za nenávratně ztracený. V roce 1980 však filmový sběratel Alois F. Dettlaff zjistil, že je majitelem jediné existující kopie (35 mm) a ihned z toho chtěl vytřískat, co se jen dalo. Po majetnických peripetiích je dnes tento fenomenální kousek běžně k sehnání. Pokud jste milovníky němých monster-movies, první Frankenstein by vám rozhodně neměl uniknout. (21.01.2005)

Prvý sfilmovaný Frankenstein, voľne inšpirovaný základným motívom knižnej predlohy - stvorením a jeho dôsledkami. Strašidelno v dnešnom význame chýba (vytvorená bytosť je skôr poľutovania hodná). V tomto spracovaní je, vďaka absencii ďalších dejových kľučiek, najprieraznejšie zdôraznená myšlienka, že za akokoľvek ušľachtilou kreatívnou ideou je takmer vždy v pozadí (alebo v popredí) temná stránka myslenia ( náznak, že ide vlastne o symbolický boj dr. Frankestaina s temnom v ňom samom, svedčí okrem medzitituliek aj zrkadlová scéna v závere). Striedanie farebných filtrov napomáha divákovi identifikovať prostredie, Frankensteinovho domova, laboratória alebo aktuálny pocit - ohrozenie monštrom. (23.02.2006)

Je těžké najít v tom nějaký příběh či souvislost, jelikož němé snímky by (podle mne) neměly být delší než dvě minuty a v těch, které nejsou, nenajdeme nic, co by nás mohlo zabavit na tak “dlouhou“ dobu (a to nemluvím o těch tříhodinových) a díky velmi nezorganizovanému střihu a poněkud amatérským hereckým výkonům (pokud účinkujícím vůbec můžeme říkat herci) je i na tehdejší poměry tenhle kraťas nepříliš povedený. 55%. (13.09.2011)

Být první vždy neznamená být nejlepší. Prvnímu filmovému Frankensteinovi se nepochybně nedá upřít kouzlo prehistorické kinematografie, ovšem to je jen přidaná hodnota uplynulých let. Snímek postrádá jak pro toto období téměř typickou hravost, tak i pro horor charakteristickou děsivost, snad jen scéna zrození varem připraveného monstra má určitý nádech hrůzyplnosti, zbytek už je jen vypíchnutí nejpodstatnějších částí předlohy v jednotlivých obrazech a zcela bez šťávy a navíc s obroušenými hranami ( žádná smrt, žádné zoufalství). Lepší to bude až za 20 let... (17.11.2014)