Poslední dům nalevo

Chápu,že je film pokládán za jeden ze základních kamenů žánru exploitation, určitě, to na tu dobu, silná káva. Ale i tak sem se značnou část filmu nudil a co se brutality týče, ty největší masakry stejně nejsou vidět. Herecké výkony(na které se u exploitationech celkem hodně sází) jsou zde až komické, hlavně co se rodičů Mari týče, to je vážně tragedie,člověk jim nevěří ani nos mezi očima. Vraždící trojka je celkem správně uchylná. Určitě to v té době muselo být silné sousto, ale být film o něco mladší,je to jen celkem slabá nuda. Každopádně ctím klasiku v žánru a chápu ten kultovní status. (20.06.2009)

Cravenova klasická prvotina na motivy Bergmanova Pramene Panny. Scénář není moc propracovaný, ale o to tu ani tak nejde. Jde spíš o ryzí násilí, které nás provádí velkou částí filmu. Krvavé scény jsou i na rok 1972 velmi brutální, a možná proto byl film svými fanoušky vynášen do nebeských výšin. Povedený horor, který na každého zřejmě zapůsobí jiným dojmem, ale mně se líbil (hlavně díky povedené atmosféře). PS. Mám rád, když ve filmu lidé kladou po domě pasti. K tomuto principu se Craven částečně vrátil ve své Noční můře v Elm Street. Ale nejlepším takovým filmem stejně zůstává Sám doma. (10.07.2011)

Viděl jsem Bergmanův předobraz Pramen Panny, oficiální i neoficiální remake, tak už přišel čas na Cravenův dnes již klasický debut. Trochu jsem se bál, že znám příběh vlastně již z několika verzí, a tak mě to ničím nepřekvapí. Ale to by nebyl Wes. Namixovat klasicky sedmdesátkově syrový nepříjemně realistický a silný thriller o bandičce zkurvenců mučících a zabíjejících dvě bezbranné mladé dívky takřka šestákově groteskními scénami, skvělou, ale divnou hudbou (respektive hudebním výběrem), levným herectvím a masakrózní závěrečnou dvacetiminutovkou, v níž už si nebere žádné servítky, to prostě naklepe palici. Vcelku zajímavé. 3,5* (01.02.2015)

V tomto prípade rozhodne neplatí, že predloha je lepšia ako remake, pretože táto predloha potrebovala veľmi akútnu úpravu. Novší je rozhodne úplne iný level. Najviac mi tu asi vadila muzika, ktorú by som rozhodne videla radšej v nejakej groteske, no v horore sa mi zdala absolútne nevhodná. Možno to bol pokus o vyjadrenie absurdnosti celej situácie, lenže miesto aby umocnila pocit strachu, bola len neskutočne otravná. Druhý celkom výrazný nedostatok som videla v skoro úplnej absencii emócií čo sa týka hereckého obsadenia. Uznajte, že ak nájdete svoju dcéru mŕtvu nie je práve prirodzené aby ste nad jej pohodeným telom viedli vecný a pokojný rozhovor so svojím manželom. Možno sa vám budem javiť ako hysterka, ale ja by som zrejme bez nejakej tej slzy a zúfalstva asi neobišla. Príliš veľký zápal pre svoju vec neprejavili ani samotní maniaci a obete znášali svoj osud s celkom stoickým kľudom, čiže každý pripomínal robota. Jednu hviezdičku dávam za poslednú scénu kde otec bojoval s násilníkom, tá mi totiž aspoň vzdialene pripomenula, na aký žáner sa to vlastne dívam. (11.02.2015)

pozornosť si tento nezívislý, béčkový, nízkorozpočtový debut jedného zo súčasných majstrov hororu zaslúži hlavne vďaka tomu, že je to, samozrejme, jedna z prvých (ak nie prvá) dochovaná ukážka tohto špeciálneho subžánru a typu filmov a tiež kvôli uletenej, neukočírovanej bizarnosti - scény afektovane prehrávaného chystania oslavy, idylické zábery prírody, komické vsuvky dvojice nemotorných, totálne trápnych policajtov (bezzubá černoška s nákladiakom plným sliepok), podivné herecké kreácie a nevyvážená "psychológia" postáv, kopa bezstarostnej a veselej hudby - hippiesácky folk, bluegrass či podobné štýly... a do toho občas na nervy lezúca alogickosť správania postáv i celkového príbehu - to všetko okorenené poriadnou amatérskou filmárčinou a riadnou dávkou exploitatioinu a na tp dobu sexuálneho materiálu hrubšieho zhrna. skrátka - zábava tak pri natáčaní, ako pri pozeraní; ale ako filmové dielo - objektívna mizéria; (21.04.2014)