Had v duze
The Serpent and the Rainbow
Smrtiace woodoo
The Serpent and the Rainbow
The Serpent and the Rainbow
Režie:
Wes CravenKamera:
John LindleyHudba:
Brad FiedelHrají:
Bill Pullman, Cathy Tyson, Zakes Mokae, Paul Winfield, Brent Jennings, Conrad Roberts, Badja Djola, Theresa Merritt, Michael Gough, Paul Guilfoyle, Dey Young (více)Obsahy(2)
Strhující dílo Wese Cravena, režiséra kultovních hororů VŘÍSKOT a NOČNÍ MŮRA V ELM STREET. Útěk z amazonského pekla byl pro antropologa Dennise Alana pouhým začátkem hrůz, které na něj číhají při pátrání po tajemném léku. Vydává se pro něj na ostrov Haiti a brzy zjišťuje, že původ zázračného anestetika, které by mohlo pomoci miliónům nemocných, je spojen s rituály voodoo. Spolu se svou kolegyní Marielle se stále více propadají do spletitých nástrah tropického ostrova a zjišťují, že voodoo není jen snůškou povídaček k pobavení turistů, ale že jeho základ je v pravdě smrtící… (oficiální text distributora)
(více)Recenze (98)
Dobré. Slušná atmosféra, vynikající Bill Pullman a docela inovativní příběh vynesli tento film do mírného nadprůměru. Jediný problém, který s Hadem a duhou mám, je veskrze osobní - téma voodoo mi absolutně nic neříká a kdykoli se v nějakém filmu objeví, přestane mě onen snímek bavit. U tohoto jsem se sice nenudil, na to je to pořád dostatečně béčkově zábavné, ale znovu jej vidět rozhodně nemusím. ()
║Rozpočet $7miliónov║Tržby USA $19,595,031║Tržby Celosvetovo $-║ ()
„Opatrne, biely. Nie je druhá šanca.“ Už keď som to videl prvýkrát (mohol som chodiť do školy), zarazilo ma, že je niekto schopný TAKÚTO FANTASY KONINU drzo v úvode vyhlásiť za „inšpirované skutočnými udalosťami“. Mám Wesa Cravena rád (HORY MAJÚ OČI, NOČNÁ MORA V ELM STREET), ale toto je naozaj troška tuhá káva, Wes. Vyhlásiť za „skutočné udalosti“ film, v ktorom vstávajú mŕtvi zo živých? Pritom príbeh sa ZA URČITÝCH OKOLNOSTÍ MOHOL STAŤ: prvopočiatok legiend o „živých mŕtvych“ siaha hlboko do minulosti, krvavo sa rodili na Haiti a v Afrike, kde šamani (tzv. bocorovia) dokázali človeku tajomne namiešaným práškom „učarovať“ tak, že ho ním (ak ho vdýchol) uviedli do stavu tak podobného kóme až smrti, že nebolo možné zistiť, že je v skutočnosti živý (rýchlosť srdca sa obmedzila dajme tomu na jediný úder za minútu, takže v lekársky necivilizovaných podmienkach nebolo problém dotyčného vyhlásiť za mŕtveho). Len čo nešťastníka pochovali, ešte v tú noc ho bocor vykopal a odvtedy mu zombík slúžil: bol síce živý, ale drogami neustále držaný v „zaspatom móde“. Obete boli spravidla zneužívané na prácu, keď na plantážach dreli dňom nocou za kus surového mäsa. TAKTO legendy začali – že z nich hollywoodsky či talianski režiséri a scenáristi urobili to, čo urobili, je vedľajšie. V SMRTIACOM WOODOO sa talentovaný Craven vracia k týmto „koreňom“ – vysielajúc sympatického amerického antropológa (Bill Pullman) na Haiti. Pôsobivá atmosféra z prvej polovice, sa bohužiaľ v zbytočne akčnej druhej preklopí v „tradičného Cravena“ (zbytočná krv, halucinácie, sny v snoch, vízie, nočné mory, proste bordel, chaos a zmätok). ()
V roce 1986 publikoval etnobotanik Wade Davis knihu The Serpent and the Rainbow o své cestě na Haiti. Z pověření jisté biochemické společnosti měl odhalit vědecká fakta za mýtem zombií s tím, zda by bylo možné látky užívané během zombifikace využít v lékařství či dobývání vesmíru. Davis vskutku dospěl k vědeckému osvětlení jednotlivých fází procesu a dokázal identifikovat jednotlivé užívané substance, které člověka nejprve uvedou do stavu podobného smrti a posléze ho jakoby zbaví vůle. Ačkoli Davisovo knižní pojednání místy vyzdvihuje senzační a dobrodružné elementy oproti faktům, podává unikátní vhled do role mýtu coby způsobu mocenské kontroly nad nižšími vrstvami haitské společnosti. Jeden z Davisových závěrů říká, že zombifikaci používali příslušníci haitských tajných společenstev jako zastrašující prostředek k podmanění si rolníků či vzpurných jedinců. Scenáristé Richard Maxwell a Adam Rodman spolu s režisérem Wesem Cravenem, jenž si po nízkorozpočtových exploatačních snímcích The Last House on the Left (Poslední dům nalevo, 1972) a Hory mají oči (The Hills Have Eyes, 1977) zajistil místo na výsluní úspěchem dnes ikonického hororu Noční můra v Elm Street (A Nightmare on Elm Street, 1984), přistoupili k Davisově knize s výraznou tvůrčí licencí. Jejich adaptace si z předlohy vypůjčuje pouze základní premisu a divákům předkládá surreální horor o konfrontaci racionality a nadpřirozena. Zdejší hrdina sice také má za úkol odhalit faktický základ zombie mýtu, ale záhy na vlastní kůži poznává, že čarodějové voodoo nejsou žádní šarlatáni a jejich moc se vzpírá vědeckému vysvětlení. Filmaři při vytváření své zneklidňující psychedelické vize moci primitivní magie výrazně čerpali z dobových předsudků vůči Haiti, které zahalili do hávu mystérií a hrůz. V osmdesátých letech byl ostrovní stát poblíž Ameriky hlavním tématem zpravodajských relací. Despotický režim prezidentského tyrana Jeana-Clauda Duvaliera přezdívaného Baby Doc vedl zemi do ekonomické i sociální záhuby a do okolních států uprchlo na milión obyvatel. Vedle napjaté politické situace lavírující na hraně diplomatických sankcí a hrozící vojenské intervence se Haiti stalo tématem společenské debaty také kvůli nařčení ze strany zdravotnických organizací, které zemi přímo vinily za rozšíření AIDS (což bylo posléze vyvráceno). Had a duha byl pouze jednou z řady dobových amerických produkcí, které tematizovaly voodoo a po třech desetiletích fantaskních vizí hraničících se sci-fi navracely zombie zpět k jejich kořenům. (text byl původně psaný pro katalog LFŠ) ()
Stále nedoceněný horor, který se řadí mezi to nejlepší, co Craven v osmdesátých letech natočil. Wes se tu inspiroval knihou Wadea Davise, vědce z botanického muzea harvardské univerzity, který prý podniknul několik výprav mezi haitské voo-doo šamany, aby odhalil tajemství receptů na výrobu zombifikačních jedů. Ty totiž způsobují abnormální zpomalení metabolismu, takže člověk pak vypadá jako mrtvola. Námět tedy poměrně zajímavý, zvlášť když Craven, narozdíl od jiných tvůrců, se snaží vyvarovat zbytečného gore a místo něj usiluje o navození napětí a maximální věrohodnost. Každému to očividně není po chuti, ale ta působivá vizuální stránka se mu upřít nedá. ()
Čekal jsem o dost větší hovadinu. Naopak, úroveň lekaček mě mile překvapila, napětí a atmosféra se celkem vydařily, škoda, že je film sem tam nudný a klišoidní, proto pouze lepší průměr. ()
Rušivý voiceover, přikrmování hororových vúdú klišé a kostrbatá režie, kdy nejspíš Freddie z dlouhé chvíle v kotelně píchal špendlíky do Wesovy figurky (především u krajně nadpřirozeného konce). Já vám nevím, mně přišlo nejděsivější to, že Pullmanův šourek málem dopadl jako kdysi Ježíš na Golgotě.. ()
"Had a Dúha". V legendách o voodoo je had symbolom Zeme a dúha symbolom Neba. Medzi týmito dvoma elementami musia všetky živé bytosti žiť a zomrieť. Ale keďže človek má dušu, môže byť uväznený na hrôzostrašnom mieste, kde smrť je len začiatok trápenia. Napínavý exotický výlet s režisérom Wesom Cravenom na čierno-čierny ostrov Haiti ma bavil. V tomto karibskom štáte vzniklo koncom sedemnásteho storočia toto tajuplné náboženstvo a má svojich oddaných vyznavačov i súčasnosti. Americký doktor Dennis Alan tam na vlastnej koži pocíti jeho ukrutnú a temnú silu. Voodoo zombie horror. *** ()
Již jen exotika Haiti je zaručeným tahákem pro neukojitelné hltače, této tématiky(vždy natolik přitažlivé).. Proto Wes Craven nedokázal odolat nabízené výzvě a se zanícenosti sobě vlastní se vypravil do niterné hloubky "zombiismu" a mistrnou formou vyprávění, nastolil nový rozměr fenoménu zvaného voodoo. Kde lze pokaždé najít tolik neprobádaného.. :-) ()
Haiti - Amazonie - Haiti. Doktor Dennis Alan (Bill Pullman) připomíná tak trochu Indiana Jonese, který se také odmítá vzdát vytčeného cíle za každou cenu, i kdyby ho to mělo stát život. Zázračný smrtící prostředek, který může léčit, je spojen s magickými rituály voodoo. S jeho pomocí lze vytvořit zombie - poslušnou živou mrtvolu, jejíž duši vlastní a ovládá šaman. Pokud však uvězněné duše uniknou, pak šamana roztrhají - to, co sdělil Murder Legendre Beamontovi v Bílé zombie, to lze na vlastní oči vidět v Hadovi a duze. Působivá kamera předkládá běžné výjevy ze života na Haiti i revoluční nepokoje, ukáže ale i fascinující obraz hřbitova plného svící a ležících lidí či fantastické sny, které prožívá doktor Alan. Kultovní scénou je i moment, kdy z úst mrtvoly vystřelí had a zakousne se Alanovi do obličeje. Film není prvoplánově strašidelný, ale má neklidnou, místy tísnivou atmosféru a napětí, jež se směrem k závěru stupňuje. Kupodivu tentokrát nevadí šťastný konec. Po opětovném zhlédnutí musím jednu hvězdu přihodit. ()
Billa Pullmana mám rád, ale jeho přítomnost a výkon je asi tak to jediné, co mě na tomto snímku výrazněji zaujalo. A není to možná ani tak chyba režiséra, jako spíše samotného námětu, ze kterého se snad ani nic pořádného vytěžit nedá. Ale Craven rozhodně mohl mnohem více přitlačit na pilu co se týče atmosféry nebo lekaček a nesnažit se diváka vyděsit jen samými vidinami odehrávajícími se ve snu( asi síla zvyku). Příběh směřuje k závěru bez výraznějších emocí a na konci ve mně zbyl spíše pocit prázdnoty než uspokojení, proto musím z 2,5* zaokrouhlit dolů. ()
Treťotriedna báchorka, kde mi ostáva rozum stáť, že to Craven nakrútil len štyri roky po geniálnej Nočnej more. Navyše Serpent and the Rainbow (wtf?) je skôr dobrodružným filmom ako nejakým serióznym hororom. Najhoršie na tom je, že v podstate všetky rádoby-strašidelné scény sú klasické hlúpe snové pasáže, ktoré sa končia prebudením, kde Bill Pulman pomaly nerozbije kameru, ako vyskočí. Podobne vyzerá zvyšok filmu. Nuda, klišé, rutina... ()
Určitě nemůžu říct, že jsem viděl mnoho lepších hororů o voodoo, ale i tak to není žádná sláva....a je to škoda. Točí se stovky sraček na jedno brdo, ale o pořádnej horor s voodoo nikde nezakopneš. 60% ()
Môj najväčší problém s filmom je asi ten, že mi téma woodoo nič nehovorí. Musím však uznať, že štart, úvodná zápletka a mystérium okolo magického vstávania z mŕtvych vôbec nebolo zlé, dokonca po celú dobu sa tu držalo aj celkom solídne napätie. Čo je možno paradox, čím viac sa blížil záver, ktorý so sebou priniesol viac krvi a viac akcie, tým ma to bavilo menej a menej. Čo sa týka hororových prvkov, tie sú tu dejovo ohraničené, trochu málo strašenia so sebou prinášajú iba halucinácie a sny hlavného hrdinu, inak ide len o pomerne pútavé thrillerové pátranie po záhadnom prášku. Nenudil som sa, ale ani som nehýkal od úžasu. 60/100 Videné v rámci Horror Challenge Tour. ()
Cravenovi sa poradilo pretaviť skvelú knižnú predlohu do slušného filmu. Film je v duchu temnej atmosféry a to 3/4 filmu je to seriozny triler. Ku konce Craven trochu pritlačil na pílu a odvážne tvrdenie "inšpirované skutočnými udalostamií" bolo ešte viacej nepriatelné. Musím pochváliť skvelý výkon Billa Pulmana. Nie je to zlý film, ale určite to nepatrí k tým najlepším čo maestro natočil. Síce je atmosféra skvelá a serioznosť filmu je zvládnutá dobre niečo tomu chýbalo. 65% ()
Filmy s Voodoo tématikou mám docela rád. Proto je mi záhadou, že mě tenhle snímek (navíc od Wese Cravena) tak dlouho míjel. Na téma Voodoo je to určitě jeden z těch lepších kousků. Nabídne i pár (na tu dobu) docela povedenejch a zapamatování hodnejch scén. Slabší 4 hvězdy. ()
Wes mi ponúkol asi najlepších zombíkov, akých som doteraz videl vo filme - psycho pacientov s nepríčetným výrazom, ktorým niekto pomocou prášku ukradol dušu a oni sú teraz jeho majetkom. Super. Haiti a voodoo patria k sebe ako riť na šerbeľ a keď sa tam mladý antropológ vydá hľadať prášok (pre koho iného ako nejaký farmaceutický gigant), veci sa dajú do pohybu, miestni ho zrovna s otvorenou náručou nevítajú a hroby sa otvárajú častejšie ako u nás v bare šampanské. Vynikájúca atmosféra filmu je podporená exteriérmi na Haiti, kde žije 85% kresťanov a 110% voodoo. Klinec cez semenník na výstrahu bol silná káva :((( ()
Píšu komentář po asi měsíci co jsem film viděl takže asi nebude moc dobrý když si téměř nic nepamatuju. Wes Craven umí určitě lépe a hlavně jeho začátky jsou dobré než produkce v posledních letech. Had a Duha se mi zdá trošku úlet a překvapuje mě vysoké hodnocení. ()
Slušný a tématem originální horor, který nehraje na laciné lekačky, ale na budování atmosféry. ()
S ohľadom na rok výroby, kedy neexistoval žiadny internet a informovanosť bola na úrovni Flintstonovych kamenných dosiek, je to celkom uveriteľný voodoo horor. A vlastne aj preto sa môže tváriť, že ide o skutočnú udalosť, hoci pri hovoriacich kostrách a hlavách točiacich sa o 360 stupňov to vyznieva smiešne. Z dnešného pohľadu by už neobstál, ale inak celkom psycho. ()