Režie:
Todd HaynesScénář:
Todd HaynesKamera:
Alex NepomniaschyHudba:
Ed TomneyHrají:
Julianne Moore, Xander Berkeley, Susan Norman, April Grace, Jodie Markell, Lorna Scott, James Le Gros, Dean Norris, Chauncey Leopardi, Janel Moloney (více)Obsahy(1)
Carol je běžná kalifornská žena v domácnosti – má milujícího manžela, nádherný dům, volný čas tráví s přítlelkyněmi a na aerobicu. Přes veškeré pohodlí a pohodu takového života se Carol začíná cítit špatně – má pocit, že je ve stresu, začíná mít zdravotní potíže, nemůže dýchat, zvrací. Podle doktorů je však naprosto v pořádku a ani návštěvy psychiatra nenesou žádné ovoce. Po silném záchvatu je Carol zjištěna mírná alergie, s kterou však nelze nic udělat. Plachá Carol zoufale hledá řešení svých potíží a naráží na leták o zdravotním středisku Wrenwood, kde se léčí nesnášenlivost vůči současnému životnímu prostředí. Carol, u které výfukové plyny, pesticidy v potravě či aerosolové spreje vyvolávají nevolnost, se vydává do střediska Wrenwood, které je podle ní šancí jak zlepšit svou situaci… (Natascha)
(více)Recenze (37)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $512,245║Tržby Celosvetovo $-║ ()
rozpočet : ? tržby americke : $512,245 ()
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. ()
Předností (protože neagituje) a zároveň slabinou (protože nedokáže plně zaujmout a strhnout) tohoto filmu je jeho pečlivě vytvářená nejednoznačnost. Haynes nejprve ukazuje povrchnost, konzumnost a šeď života na předměstí Los Angeles a neschopnost konvenční medicíny holisticky léčit celého člověka, přestože podle vědeckých testů nevykazuje známky nemoci, a v druhé půlce nešetří ani alternativní New Age metody, které se ukazují jako sektářské, vykázané na okraj společnosti a plné (sice) často podnětných myšlenek a lákavě znějících hesel, které ale samy o sobě také nedokáží uzdravovat. Safe nechce dávat jasná řešení, je spíš bezútěšným obrazem společnosti, v níž materialismus a nedostatečný duševní/mentální rozvoj vytváří v bezcílném člověku prázdnotu, kterou pak tělo vyplňuje nejrůznějšími psychosomatickými a dalšími civilizačními chorobami. Protože pokud lze v případě nebohé Carol, kterou tu tak krásně bezkrevně ztvárňuje Julianne Moore, učinit nějakou diagnózu, je to právě nedostatek jakéhokoli životního smyslu, apatie a pasivita. Často se říká: "If you don't stand for something, you'll fall for anything" a tady to platí dvojnásob, ať už jde o zaručené trendy rady kamarádek, nebo televizní reklamy. ()
Julianne Moore umně střídá role i rozpočty projektů, do kterých se pustí. Sic je patrné, že má raději nezávislou tvorbu, mainstreamu se zdaleka nevyhýbá. Tahle dáma se zrzavými vlasy a bledou pletí si tentokrát střihla křehkou postavu zámožné paničky, které se začne z vlastního způsobu života dělat zle. Příjemný nezávislý kus, ačkoliv je patrné, že tempo nesedne každému. ()
Zaujal ma obsah tejto snímky a tiež ma potešila Julianne Moore v hlavnej úlohe. Je z toho ale veľmi cítiť anglickú ruku a miesto nahrávania a celé to potom pôsobí ako typická anglická nudná snímka. Film je to asi najdepresívnejší aký som vo svojom živote videl a Jul to dopĺňa skvelým hraním chorej ženy. Problém je, že ju ale režisér necháva utiahnuť celú snímku samú. Nie je tam žiadna výrazná mužská osobnosť. Celé je to len o jednej osobe. Vy už si trháte vlasy, aby ste mali nejaké indície, čo za chorobu alebo vírus trápi hlavnú hrdinku a pomaly sa potíte, aby sa z toho nakoniec nevykľulo to, na čo to vyzerá. Že hlavná hrdinka to má len v hlavne popletené a že za všetko môže ako vždy psychika. ()
Rád by som napísal, že to bolo výborné a dal tomu štyri hviezdičky, avšak v druhej polovici filmu, po tom, ako Carol príde do Wrenwoodskeho strediska obsypaného hlinou, všetkým zúčastneným akoby zmäkol mozog a začali medzi sebou komunikovať sťaby Jehovovi svedkovia a tým pádom mi každá z postáv začala byť nesympatická! A okrem toho, tam sa dej už nikam nepohol! Akoby tam skapal pes... ()
Silná generačná a dobová výpoveď o 90tych rokoch. Niečo, čo v súčasnej kinematografii chýba. Prázdnota ženy v stredných rokoch, prázdnota života plného relatívneho luxusu, hľadanie jeho zmyslu a naplnenia, neopodstatnená paranoia a falošné nádeje. Haynessovi sa spoločne s Juliane podarilo natočiť prevratné umelecké dielo, ktoré bohužiaľ prepadlo a tak jeho výpovednú hodnotu môžu obdivovať iba "náhodní" diváci. Do 100% niečo málo chýba. ()
Jako Haneke. Nezaujaté, nejednoznačné, chladné a rozvážné. Ani náznak o humor, od první minuty se koupeme v depresi. ()
Výhodou je vťahujúca nejednoznačnosť mnohých záležitostí, ktoré film akosi neutrálne predkladá. Pre mňa film o hľadaní autenticity, ktorá skrz knižku s názovom "O hľadaní autenticity" za 5 eur z Pantha rhei je len ďalším normatívom zo sekcie motivačnej literatúry, podobně ako očistná Ovocná diéta či pochybná komunita na princípe Maj-ma-rád-mám-ťa-rád. Zaujímavé je, že každý bullshit má v sebe trochu z esencie a úprimnej dobrej viery vo svoj fantastický (fantaskný) naratív. ()
POZOR! Mohou se objevit mírné SPOILERY! Film označovaný jako horor duše (sám Todd Haynes je tímhle pojmenováním nadšen). Hlavní hrdinka Carol je na první pohled osoba bez výraznějšího charakteru. Plachá, lehce ovlivnitelná, se zaběhnutým životem. Přesto se v jejím životě začíná něco dít a těžko říci, co je prvotním impulsem. Její dosavadní život ji začíná tísnit, okolní prostředí ji dusí a to se projevuje pomalu se stupňujícími zdravotními problémy. Vstup do střediska Wrenwood, připomínajícího nějakou odloučenou náboženskou sektu, se zdá být možným řešením, po příjezdu však divák tuší, že tady není něco v pořádku. Carol zpočátku zdejší osazenstvo pozoruje s mírným odstupem a nechápavostí, později se z ní však stává právoplatný uniformní člen tohoto společenstva. Film je rozdělen do dvou částí, v první pozorujeme Caroliny přibývající potíže, v druhé Carol odjíždí do Wrenwoodu, přičemž první část mi přišla zajímavější - je jistě poutavé pozorovat někoho, kdo je naprosto mimo a neví, co se s ním děje. To se sice objevuje i druhé části, ale ta je poněkud méně originální - postupné oblbnutí myšlenkami a systémem nějakého uzavřeného společenství postrádá originalitu první půlky. Safe má téměř Lynchovskou atmosféru - ponurá hudba skoro jako z Twin Peaks, podivnosti typu muže žijícího v keramickém iglů, pacient podivně kulhající v dáli a hlavně neurčitý náhled do psychiky hlavní hrdinky. Divák si totiž nemůže být jistý, zda je příčina Caroliných potíží opravdu psychického původu a jen ústí ve fyzické potíže, nebo naopak, zda její špatný zdravotní stav působí také na její psychiku. ()
Docela mě překvapuje, že si nikdo nevšiml, že hlavním tématem tohoto filmu je uvědomění si sebe sama a sebepřijetí a že ve druhé části žádná new age sekta není. Ale jedno po druhém.,. Je to u mě zhruba 3,5*, někde přesně na rozhraní. Vadila mi rozvláčnost filmu, mohlo to být o půl hodiny kratší, a nic by se nestalo, výpověď by byla stejná a stejně silná. Třeba základní zápletka měla přijít po maximálně 15-20 minutách, a ne po 40. Pak jsem si dlouhou dobu nebyl jistý, jestli to tvůrci myslí vážně jako vážné varování, nebo spíše jako polemiku s podobnými současnými hnutími a moderními pseudotématy. Také jsem doufal, že to bude víc hrát na otázku, jestli u ní jde o zástupný psychický problém, nebo realitu, že může mít skutečnou citlivost na chemikálie. Nakonec je ten film přímočarý a jasně daná. On to v jedné scéně řekne i ten guru Jára (nemyslím to ironicky, jen si nepamatuju jeho jméno), že svět kolem nás je takový, jací jsme my uvnitř. Nakonec to není především ani o těch chemikáliích, ačkoliv to natočila produkční společnost Chemical Films, takže se dá čekat, že asi na problém přehnaného užívání chemikálií varují obecně a možná i v jiných filmech. Hlavním je zde téma, že lidé dnes nedokážou být sami se sebou. Především sami se sebou v klidu a tichu. Potřebují ruch, kravál a nemyslet, Hlavně ne na sebe. Hlavně nevidět sebe samotného takového, jaký jsem. Vidím to u své věřící manželky, která raději sleduje Honzu Musila nebo Myšlenky zločince, než by si dala rozjímavý růženec, což by člověk od ní jako věřící spíše čekal. A taky nechává na své tělo působit negativní zprávy z televize a vskutku má mnohé zdravotní problémy. Vlastně jsem v tom filmu viděl právě svou ženu. Problém je, že by ten film nepochopila. Ano, člověk by měl umět přijmout sám sebe takového, jaký je - se všemi klady, ale i těmi zápory. Což dělá každému velký problém, neb chce být dokonalý a v očích druhých skvělý. A pak dochází k rozporu mezi tělem a myslí. Takže za mne vypadá podnětný a zajímavý film a snad někomu skutečně pomohl a pomůže v sebeuvědomění. Btw, překvapilo mě, že v některých scénách vypadá Julianne Moore jako Drew Barrymore. ()
Jdu si napsat antidepresiva. Úžasně vyvážený film. ()
Safe je ambiciózní snímek. Klíčové otázky rizika moderní civilizace jsou vrženy do éteru a stěží nechají diváka lhostejným. Problematika vlivu znečistěného životního prostředí na lidské zdraví a vlivu našeho psychického stavu na stav fyzický nepochybně zajímá každého. Film nutí k zamyšlení od prvních minut, udržuje v naději, že poskytne více informací a pomalu se ubírá několika slibnými směry. Jenže nakonec se nedobere vůbec nikam a rozplyne se v poloprázdnu. Výkon Julianne Moore byl velmi solidní, shozená kila přidávala na zuboženosti a utrpení její postavy Carol White. Přesto působil tento charakter naprosto nevýrazně. Soundtrack alá Lynch též naháněl husí kůži. Jako celek to však u mě nefungovalo. Protože když už zadělám těsto na výborný koláč, tak ho nemůžu strčit do studený trouby a myslet si, že když ho tam takhle dvě hodiny zanechám, tak si pak na něm někdo pochutná. ()
Perfektní satira na rozežrané buržousty i na sekty vyklidněných sluníčkových lidiček. Ze začátku mi vadila kýčovitá synťáková hudba a lá Maurice Jarre, pak to ale nějakým zázrakem zaklaplo a začal jsem si to celé přímo nekriticky užívat. "Safe" je technicky takřka dokonalé dílo, které se přitom nebojí nenásilně experimentovat (mnoho klíčových scén je například zabíraných z dálky, takže herci jsou jen malé figurky v širokém záběru na interiér). Scénář je takřka Altmanovsky střídmý, před každým zákonitým (a tedy klišovitým) zlomem ubere plyn - což mnoho lidí zklame, mně to ale z nějakého důvodu dokonale sedlo. Nakonec jsem si vychutnal i samotný příběh znuděné paničky, která se postupně propadá do spirály imaginární nemoci a na útěku před toxiny spadne do sítě pouštní new age komuny. Mám škodolibou radost, že po Hungry Hearts a Away We Go vznikla další filmová jehlička bodající do ezomatek a biootců. Tohle jim rozhodí čakry. ()
Pokud je Julianne Moore v něčem skvělá, tak je to v tom, jak zahrát nemocného člověka. Tady jí ale také hodně pomáhá film celý, který má takovou zvláštní poetiku, jež je sama o sobě jaksi nemocná. Budete mít pocit, že se propadáte kamsi, kde to neznáte a nejspíš ani poznat nechcete. Silný zážitek, který ale nemusí sednout každému. ()
+4* jedná se o čistokrevný artový kousek, který není rozhodně pro každého, protože při sledování vyvstává spousta otázek, ale odpovědi si musí divák domýšlet. Musíte se připravit na hodně pomalý styl vyprávění, který by většinu uspal, ale naštěstí Julianne Moore dokázala svou roli přesvědčivě zahrát a napětí stále stoupá. Těžko se obsah snímku popisuje, ale vesměs je to o tom jak vliv okolí a médií dokáže přecitlivěného člověka pohltit a působit na jeho zdraví a tady přísloví o tom jak vůle uzdravuje, funguje spíš naopak. Tento film z hlavy jen tak nedostanu a víc si ho asi užívám až po zhlédnutí a proto zvídavým a hlavně už trošku otrlým divákům doporučuji.[ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 0 /// ART: 2 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
SPOILERY Strašně zvláštní film. Určitě bych na první místo mezi žánry dal žánr mysteriózní, protože ten tímhle film je hodně. Ať už atmosférou, tak hudbou nebo i "zápletkou". Minimálně v první polovině je to skvěle vybudované jak po dějové, tak i po psychologické stránce - Carol má bohatého manžela, takže v životě má všechen čas jenom pro sebe, nemusí ani prstem hnout a má všechno co chce. Jenže od určité chvíle jí tenhle způsob života začne nudit a to se začne projevovat na tom, že Carol začne mít čím dál tím větší zdravotní problémy. Doktoři jí však nenacházejí žádné alergie nebo cokoli jiného, kvůli čemu by se jí tohle vše dělo, ale Carol je stále hůř a hůř. V druhé půlce se Carol dostane do takové zvláštní organizace umístěné uprostřed ničeho, kde její "vůdce" vyznává new age myšlenky, podle kterých zde "léčí" lidi. A new age praktiky neléčí, vůdce zde jen deklamuje líbivé věty, které zní hezky teoreticky, ale prakticky moc nefungují. Chvílemi mi to lehce podobným námětem připomnělo film Swallow, ale tady si hlavní hrdinka ze vší té nudy začne vsugerovávat jakousi nemoc, až se to na ní podepíše a propadne tomu, že se toho už nikdy nezbaví a že navždy bude muset zůstat v tom podivném centru. A navíc se možná stala závislou na dýchání kyslíku z lahve. Takže ve zkratce, celé je to o tom, jak jednu ženu začal strašně nudit život na vysoké noze, její existence vlastně postrádá smysl a tak si začala hrát na někoho s nevyléčitelnou nemocí, až tomu nakonec sama uvěřila a cesty zpět z toho asi jen tak nebude. Nebo aspoň tak jsem to pochopil já. Ono se to v druhé polovině totiž ještě víc rozmělní než doposud (ono je třeba se připravit na to, že celý ten film si plyne pomalým tempem) a v závěru je to vlastně docela nejisté v tom, co to vlastně chtělo říct. To mě na tom trochu zklamalo, jelikož jsem čekal, že režisér bude mít jasno co z toho chce, ale i tak má Safe překvapivě dost do sebe a už jen kvůli té jeho hrozně divné atmosféře na něj asi jen tak nezapomenu. Jen škoda, že v druhé půlce byla slabší, protože tam už jsem se místy začínal celkem nudit a měl kvůli tomu pocit, že tenhle námět v tomhle podání na dvě hodiny prostě není, ačkoli by mohl být. Co já vím, třeba mi to nějak víc do sebe zapadne časem, podstatné ale je, že budu mít někdy v budoucnu chuť to zjistit. Slabé 4* ()
Zvlášny film, predznamenávajúci zdravotné riziká modernej doby na nevýraznej osôbke, ktorá tápala v živote už aj predtým. Julianne Moore je v pohode, aj keď nič výnimočné nepredvádza. Film sa dobre rozbieha, akurát po prehupnutí sa do oného strediska zrazu stráca nielen tempo, ale aj šťavu. Začína nudiť a k celkovému priemernému dojmu dopomáha aj nevýrazný koniec. ()