Safe

Pokud je Julianne Moore v něčem skvělá, tak je to v tom, jak zahrát nemocného člověka. Tady jí ale také hodně pomáhá film celý, který má takovou zvláštní poetiku, jež je sama o sobě jaksi nemocná. Budete mít pocit, že se propadáte kamsi, kde to neznáte a nejspíš ani poznat nechcete. Silný zážitek, který ale nemusí sednout každému. (17.03.2016)

Docela mě překvapuje, že si nikdo nevšiml, že hlavním tématem tohoto filmu je uvědomění si sebe sama a sebepřijetí a že ve druhé části žádná new age sekta není. Ale jedno po druhém.,. Je to u mě zhruba 3,5*, někde přesně na rozhraní. Vadila mi rozvláčnost filmu, mohlo to být o půl hodiny kratší, a nic by se nestalo, výpověď by byla stejná a stejně silná. Třeba základní zápletka měla přijít po maximálně 15-20 minutách, a ne po 40. Pak jsem si dlouhou dobu nebyl jistý, jestli to tvůrci myslí vážně jako vážné varování, nebo spíše jako polemiku s podobnými současnými hnutími a moderními pseudotématy. Také jsem doufal, že to bude víc hrát na otázku, jestli u ní jde o zástupný psychický problém, nebo realitu, že může mít skutečnou citlivost na chemikálie. Nakonec je ten film přímočarý a jasně daná. On to v jedné scéně řekne i ten guru Jára (nemyslím to ironicky, jen si nepamatuju jeho jméno), že svět kolem nás je takový, jací jsme my uvnitř. Nakonec to není především ani o těch chemikáliích, ačkoliv to natočila produkční společnost Chemical Films, takže se dá čekat, že asi na problém přehnaného užívání chemikálií varují obecně a možná i v jiných filmech. Hlavním je zde téma, že lidé dnes nedokážou být sami se sebou. Především sami se sebou v klidu a tichu. Potřebují ruch, kravál a nemyslet, Hlavně ne na sebe. Hlavně nevidět sebe samotného takového, jaký jsem. Vidím to u své věřící manželky, která raději sleduje Honzu Musila nebo Myšlenky zločince, než by si dala rozjímavý růženec, což by člověk od ní jako věřící spíše čekal. A taky nechává na své tělo působit negativní zprávy z televize a vskutku má mnohé zdravotní problémy. Vlastně jsem v tom filmu viděl právě svou ženu. Problém je, že by ten film nepochopila. Ano, člověk by měl umět přijmout sám sebe takového, jaký je - se všemi klady, ale i těmi zápory. Což dělá každému velký problém, neb chce být dokonalý a v očích druhých skvělý. A pak dochází k rozporu mezi tělem a myslí. Takže za mne vypadá podnětný a zajímavý film a snad někomu skutečně pomohl a pomůže v sebeuvědomění. Btw, překvapilo mě, že v některých scénách vypadá Julianne Moore jako Drew Barrymore. (18.03.2024)

+4* jedná se o čistokrevný artový kousek, který není rozhodně pro každého, protože při sledování vyvstává spousta otázek, ale odpovědi si musí divák domýšlet. Musíte se připravit na hodně pomalý styl vyprávění, který by většinu uspal, ale naštěstí Julianne Moore dokázala svou roli přesvědčivě zahrát a napětí stále stoupá. Těžko se obsah snímku popisuje, ale vesměs je to o tom jak vliv okolí a médií dokáže přecitlivěného člověka pohltit a působit na jeho zdraví a tady přísloví o tom jak vůle uzdravuje, funguje spíš naopak. Tento film z hlavy jen tak nedostanu a víc si ho asi užívám až po zhlédnutí a proto zvídavým a hlavně už trošku otrlým divákům doporučuji.[ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 0 /// ART: 2 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (04.02.2020)

Zaujal ma obsah tejto snímky a tiež ma potešila Julianne Moore v hlavnej úlohe. Je z toho ale veľmi cítiť anglickú ruku a miesto nahrávania a celé to potom pôsobí ako typická anglická nudná snímka. Film je to asi najdepresívnejší aký som vo svojom živote videl a Jul to dopĺňa skvelým hraním chorej ženy. Problém je, že ju ale režisér necháva utiahnuť celú snímku samú. Nie je tam žiadna výrazná mužská osobnosť. Celé je to len o jednej osobe. Vy už si trháte vlasy, aby ste mali nejaké indície, čo za chorobu alebo vírus trápi hlavnú hrdinku a pomaly sa potíte, aby sa z toho nakoniec nevykľulo to, na čo to vyzerá. Že hlavná hrdinka to má len v hlavne popletené a že za všetko môže ako vždy psychika. (01.11.2022)

POZOR! Mohou se objevit mírné SPOILERY! Film označovaný jako horor duše (sám Todd Haynes je tímhle pojmenováním nadšen). Hlavní hrdinka Carol je na první pohled osoba bez výraznějšího charakteru. Plachá, lehce ovlivnitelná, se zaběhnutým životem. Přesto se v jejím životě začíná něco dít a těžko říci, co je prvotním impulsem. Její dosavadní život ji začíná tísnit, okolní prostředí ji dusí a to se projevuje pomalu se stupňujícími zdravotními problémy. Vstup do střediska Wrenwood, připomínajícího nějakou odloučenou náboženskou sektu, se zdá být možným řešením, po příjezdu však divák tuší, že tady není něco v pořádku. Carol zpočátku zdejší osazenstvo pozoruje s mírným odstupem a nechápavostí, později se z ní však stává právoplatný uniformní člen tohoto společenstva. Film je rozdělen do dvou částí, v první pozorujeme Caroliny přibývající potíže, v druhé Carol odjíždí do Wrenwoodu, přičemž první část mi přišla zajímavější - je jistě poutavé pozorovat někoho, kdo je naprosto mimo a neví, co se s ním děje. To se sice objevuje i druhé části, ale ta je poněkud méně originální - postupné oblbnutí myšlenkami a systémem nějakého uzavřeného společenství postrádá originalitu první půlky. Safe má téměř Lynchovskou atmosféru - ponurá hudba skoro jako z Twin Peaks, podivnosti typu muže žijícího v keramickém iglů, pacient podivně kulhající v dáli a hlavně neurčitý náhled do psychiky hlavní hrdinky. Divák si totiž nemůže být jistý, zda je příčina Caroliných potíží opravdu psychického původu a jen ústí ve fyzické potíže, nebo naopak, zda její špatný zdravotní stav působí také na její psychiku. (15.05.2008)