Índia, a Filha do Sol
Obsahy(1)
Uprostřed brazilské džungle je ukrytý ilegální diamantový důl, plný kopáčů toužících zbohatnout. Drsný svět rváčů a prostitutek, jehož kápo se znelíbil někomu „nahoře" a tak musí být odstraněn. Na scéně se objevuje muž s tajným úkolem, vydávající se za bývalého vojáka, obyčejného desátníka armády, který prý chce také zkusit své štěstí při hledání diamantů. Ovšem dřív, než se vydal do džungle, v zaplivaném baru potkal indiána, pro kterého stačí koupit láhev kořalky, aby mu do postele dohodil svou dceru. Mladá indiánka potom vojáka bere jako svého muže a i proti jeho vůli ho celou dobu věrně doprovází i se svojí kozou, svým jediným majetkem.
Příběh o konfliktu mezi čistými, ale naivními dušemi původních obyvatel panenské přírody a drsným světem civilizace, kdy si lidé berou vše, co chtějí, naprosto bezohledně a bez jakýchkoli morálních zásad.
(Omnibus)
Recenze (4)
Tento působivý, neprávem zapomenutý snímek, mi tenkrát svým posledním výstřelem úplně rozstřelil hlavu. A zabolelo mě z něj u srdce. Přitom ten neznámý voják, bůhví z jaké tajné jednotky, přicházející odnikud a po splnění své vražedné mise zase svou pomalou, ale vytrvalou chůzí odcházející do neznáma, byl skoro sympaťák. Infiltrovat a zbavit velení. Jakýmkoli způsobem. Podobně jako v jiné džungli na jiném kontinentě měl za úkol kapitán Willard, byť zde z úplně jiných důvodů. Mise byla úspěšná a voják mohl podat vysílačkou hlášení. A dokonce si ani nemusel sám příliš umazat ruce od krve, špinavou práci za sebe nechal udělat jiné. Na jeho pouti se do něj zamilovala sympatická indiánská dívka, která mu svou domorodou léčbou zachránila život, když mu koloval v krvi jed. Teprve na konci jeho mise, v té chvíli loučení mi došlo, jak příběh skončí. Té dívce ale do posledního okamžiku ne... Její vesele a rošťácky rozzářené oči, když mu, nic netušíc, ještě naposledy salutovala, jak jí to on sám naučil, mě pak ještě dlouho pronásledovaly ve snech. Jeho však určitě ne. Při vzpomínce na toho anonymního vojáka, co jen jako robot přišel splnit rozkaz, mě dodnes mrazí. ()
Realistické, drsné drama s tragickým vyústěním. ()
Nevím, jak by na mne tento film zapůsobil teď, ale v době dospívání to pro mne byla absolutní pecka a v letním kině ve Vodňanech jsem zůstal sedět po titulkách naprosto ohromen. ()
Shodou okolností jsem i já tenhle film viděla někdy ve svých patnácti, v letním kině, kdy horká letní noc jakoby ještě prohlubovala jeho atmosféru... a zasáhl mě tehdy tak, že jsem na něj dodnes nezapomněla. Učarovala mi jasná a bezelstná duše Indiánky (nezapomenutelná je pro mne např. scéna, kdy rozmlouvá s ptáky v pralese)... a hluboké znepokojení nad tajemstvím tohoto zvláštního, zcela nevyváženého, z racionálního pohledu Evropana až ponižujícího, a přesto nějak mystického setkání dvou naprosto odlišných a míjejících se myslí/světů/pravd se ve mně dotklo čehosi bytostně známého, i když dosud nereflektovaného a nepojmenovaného. Závěr, ač tak strašně zabolel, jsem už tehdy vnímala jako logický a nevyhnutelný... Film v mé dospívající mysli rozvířil otázky a témata, které se mnou rezonovaly a vlastně jsem je pak v nějaké podobě řešila celý život (i proto si asi troufnu říct, že ač samotný film se tak vůbec netváří, podařilo se mu dotknout něčeho archetypálního...). - Moc se těším, až se na něj podívám znovu, ale nemyslím, že se pak mé hodnocení změní: jsou filmy (a knihy), které se do nás v mládí nesmazatelně zapíšou, a tohle je pro mne jeden z nich. ()