Recenze (6)
NFR 2011 ()
Abstraktní Belsonovy výjevy kosmických tvarů vytvářejí ojedinělý tanec doslova tekoucích obrazů (v nich lze zahlédnout rysy mandal - pulzujících a transformujících se do jiných forem), které ve spojení s hypnotickou hudbou po chvíli navozují extatické stavy. ()
60. roky 20. storočia - inšpiratívna doba masového rozšírenia ideálov kvetinovej lásky, solidarity, rovnakých príležitostí či východných filozofíí najrôznejších škôl a smerov medzi mladými študentami, robotníkmi, intelektuálmi i staršími tulákmi. Abstraktný film si aj preto berie filozofickú barlu práve z ďalekého východu. Ale veď je to jasné: Ex oriente lux!*) A tak možno vidieť akúsi oslavu zrodenia a zániku vesmírnych sústav, galaxií, mandál. Šecko najprv len v abstraktných náznakoch. Rovnocenným partnerom obrazu je vhodne zvolená sprievodná hudba. Vnímavému divákovi a poslucháčovi v jednom sa môže dostaviť takmer hypnotický zážitok. Skvelá práca, ukazujúca, že aj zdanlivo nedejové výtvarné filmy, môže tiahnuť silná duchovná myšlienka. *) Ex oriente lux (latinsky) = Svetlo prichádza/ prišlo z Východu. ()
Jordan Belson měl pravidelně ničit svá předchozí díla, která se mu v konkrétních fázích svého uměleckého vývoje zpětně zdála nedostatečná. Minimálně ještě na konci šedesátých letech měl také odmítat promítání mnoha svých děl. Postupné abstrahování vnějšího světa na úkor z něj vycházejícího vnitřního obrazu, které proniká do duše autora. Zároveň se vnější svět neničí, neuzávorkovává; Belson v roce 1978 tvrdí: "The distinction between an external scene perceived in the usual way and the scene perceived with the inner eye is very slight to me." Autor se od počátku zajímá o východní náboženství, buddhismus, v němž má dojít k sjednocení vnitřního a vnějšího světa. Americká experimentální tvorba padesátých a šedesátých let je v Belsonovi skvěle znázorněna ve svých zdánlivých protikladech: abstrakce a strukturalita nejsou znakem odsunu individua, ale jeho vyššího sebeuchopení v nově nahlédnutém světě, který je pomocí kamery abstrahován na jeho nejzákladnější a nejmystičtější základy, které zpětně rezonují tím, kdo jej pozoruje a tímto pozorováním přetváří. Je jen příznačné, že je nutné postupovat skrze destrukci, která je symptomem toho, že nemůžeme být nikdy spokojeni, pokud hledáme vyšší základy čehokoliv: Belson ničí svá starší díla, avantgarda ničí materiální reprezentaci a zůstává u čistého filmu uzavřeného ve své mandale bez referentu k hmotné realitě. ()
Ho-ho-hopčí!!¬ Hezká krávovinka, milá blbůstka, neškodná podívaná, pěkné hračičkování, pastvy žírná luka hochintelektuálského dobytka. ()
Po názvu Allures se objevují kruhové útvary se sférickou hudbou střídány centrickým mihotáním, vše končí kruhem. ()